Vlákno názorů k článku Konec „divokého západu“ v digitálním prostoru? Je tady Akční plán proti kyberšikaně od Miichaell - Co je obecně smutné a co si nyní...

Co je obecně smutné a co si nyní asi nikdo neuvědomuje - jaký standard tím dětem nastavujeme a co jim bude připadat normální, některými v budoucnu možná i chtěné. A jak toto daleko víc než dnes ovlivní moderní demokracii/svobody.

Dnešní děti neprochází do online světa s průvodcem (rodičem, školou, to je jedno), ale uličkou ohraničenou zákazy a absolutním sledováním. Rodičovská digitální kontrola, sledování polohy mobilu rodičem, zákazy ve školách atd. Pro děti tedy bude přirozené, že nad nimi je nějaká vyšší neviditelná ruka, která o všem rozhoduje a o všem ví. Chat control a podobné výmysly jim budou připadat naprosto přirozené a nebudou chápat, proč my v nich vidíme něco špatného. Ta změna uvažování se netýká jen kybersvěta, ale je/bude komplexní, i vzhledem k vysokému SoT (screen on time).

Tím neříkám, že s kyberšikanou bychom neměli dělat nic, jen to je systémový problém táhnoucí se po staletí, který s možnostmi současných technologií sílí - rodiče, kteří si udělají děti a dále se o ně nezajímají. A jsem si téměř jistý, že nastolené řešení následků vyrobí jen nové problémy, viz výše.

Coby dítko jsem zažil dobu, kdy sice technika nebyla tak pokročilá, šikana se odehrávala ve fyzickém prostoru, a tajné (občas i end-to-end šifrované!) zprávy jsme si posílali na papírkách.I tenkrát ale existovala shora definovaná omezení, a běda tomu, komu na jejich porušení přišli.
Tak jsem musel na základce vytrhnout ze čtenářského deníku knihu zakázaného autora, honem dopsat jinou a tři přepsat (plus zfalšovat dva podpisy učitele) na vložený dvojlist, protože stránky deníku byly očíslované.
Tyhle zákazy nefungují - a pokud nebudou přirozeně prosazovány v rodinách, ani fungovat nemohou. Stejně, jako bylo marné psát rodičům třídního diktátora, ať svému dítku domluví, aby nešikanovalo spolužáky, když o jeho výchovu neměli zájem, bude neefektivní upozorňovat rodiče na nezákonnou přítomnost jejich dítka na sociálních sítích, pokud je celá rodina používá k vzájemné komunikaci. Jediným důsledkem bude, že se děti (zase, od svých rodičů) naučí, že jiná pravidla platí doma a jiná ve škole či na veřejnosti.

Nevadí mi, když to děláš, ale nesmí tě u toho nikdo chytit!