Dříve nejspíš stačilo "jen" analogově přijmout vysílání, měřit ze zvukové složky její sílu.
Nyní po příjmu digitálu nejde žádný zvuk měřit (v analogu se přijme jen MUX). Ale přitom stačí "jen" zapojit jakýkoliv s-t-b a na jeho výstupu zvuk měřit.
To je nejspíš ten "strašný" a nepřekonatelný problém..
Mimochodem takto "měřit" zvuk z MUXu je možná ještě průkaznější, protože stačí logovat přesné digitální hodnoty odpovídající zvukovému kanálu.. Tedy např. pomocí tuneru do PC a správného SW by šlo udělat 24h analýzu síly zvuku například..
Myslím, že věta je blbě napsaná, ale ty kHz jsou nakonec dobře. U analogového signálu měřili frekvenční zdvih FM modulace zvukového kanálu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Frekven%C4%8Dn%C3%AD_modulace). V podstatě je to správně, protože u analogového vysílání na přijímací straně nebyla žádná pevná definice, co je 0dB. Takto kontrolovali, jestli nedochází k přemodulování vysílače.
"ČTÚ ještě v době analogového televizního vysílání intenzitu hlasitosti televizních reklam měřil, nesměla překročit hranici 50 MHz," potvrdil serveru DigiZone.cz mluvčí úřadu FRANTIŠEK MALINA. "Nyní v digitálním vysílání je ale úroveň hlasitosti reklamy součástí modulace, tedy obsahu vysílání, a ten ČTÚ nereguluje."
Subjektive vnimana hlasitost nejen na urovni spicek signalu, ktere samozrejme nesmi prekrocit u analogoveho vysilani povoleny kmitoctovy zdvih (u TV vysilani mono +-75 kHz, stereo +-30 kHz - nevim kde se zde vzalo 50 kHz), u digitalniho vysilani rozsah A/D a D/A prevodniku, ale jak napovida Petr Leitner na prumernem vykonu zvukoveho signalu v nejakem rozumnem casovem intervalu.
Bohuzel, vsichni (nejen TV a rozhlasove stanice, dokonce i producenti CD) se snazi o co nejvetsi hlasitost - protoze vic carek = vic Adidas. Jak to funguje ukazuje nejlepe toto video (a nemusite ani umet anglicky).
U FM rozhlasu existuje planovaci parametr "vykon celkoveho multiplexniho signalu", ktery dobre odrazi hlasitost, vnimanou posluchacem. Nedodrzeni tohoto parametru ma za nasledek ruseni mistne vzdalenych kmitoctove blizkych stanic. Definici je mozno najit napr. zde
Podivejte se zejmena na namitky provozovatelu rozhlasoveho vysilani, kteri pri nedodrzeni tohoto parametru vysilaji az o 12 dB hlasiteji nez ti, co ho dodrzuji. Statni instituce nemuze naridit nic, co by nemelo oporu v zakone, protoze pripadny soudni spor prohraje.
Podle normy je to 50 kHz i u duo/stereo zvuku a to v obou normách. Jesti tam nastavovali zdvih 30 kHz je jejich věc, hlasitost byla ale potom nižší.
A mimochodem, je to naopak. U D/K je druhá audio nosná pod standartní, u B/G nad ní. Je to klasický Zweikanalton, u nás se tomu v naší normě říkalo "české stereo".
Mluvčí ČTÚ František Malina se do tohoto článku nevyjádřil přesně, zaslal podrobnější vysvětlení a v článku byla tato pasáž aktualizovaná - toliko pro vysvětlení všem diskutujícím.
Ustni odpoved pracovnika udrzby vysilacu v Brne na stiznost na rozdilnou hlasitost zvuku u TV vysilacu Kojal (stereo) a Barvicova (mono), pred cca 15 roky:
Maximalni zdvih zvuku se u mono vysilace nastavuje na +-75 kHz, stereo na +-30 kHz, protoze to tak ma byt a my s tim nemuzeme nic delat.
Mensi zdvih u stereofonniho zvuku se zduvodnoval tim, ze v soustave CCIR-D a K je druhy zvuk na rozdil od soustav CCIR-B a G nad puvodnim mono zvukem a je vetsi moznost ruseni v sousednim kanale.