Tak to je v pohodě. Netroufal jsem si pohrávat s myšlenkou, že patříš mezi už tolik početnou skupinu masochistů. :-) Osobně má můj obdiv (v úvozovkách) kdo si vystačí s jednou žánrovou kategorií. Příklad: Miluji (krom jiného) jazz a rock, přitom bych nemohl mít delší dobu nalazen Beat nebo ČRo Jazz. Rozumíš, viď ?
Jojo. :-) Já hochu viděl z nových pohádek za X let pouze dva kousky. Tři bratři, na které jsem se původně těšil, ale byl jsem nakonec zklamán. Dále Sedmero krkavců, které má koproducentsky paradoxně na triku mnou "nenáviděná" Prima, což zároveň jediný případ, kdy jsem byl příjemně pohádkově naplněn. Samozřejmě s vyjímkou obsazení role Bohdanky. Od skvělého Anděla Páně jest vše. Nekecám. Je mi tedy volné jaké funglovky chystá ČT do vysílání každý rok. Stačí mi vždy vidět pouze ukázku a ta příchuť v podobě inscenace mne vždy zaručeně odradí.
Někde jsem četl trefné vysvětlení nekvality nových českých pohádek, netočí se kvůli dětem, ale dospělým. I návštěvnost pohádek v kinech je na pováženou. Aspoň že s sebou někteří vezmou děti. Nejvíce mě pobavily bitvy, které téměř nebyly vidět. Možná mohli někoho známého angažovat do role vypravěče, který by barvitě popsal děj mimo obrazovku nebo na jejím okraji. Že se hojně zoomuje, aby nebylo vidět, že nemají na komparz jsem si zvykl. I na známá jména, která se jen mihnou, ale mají své místo v závěrečných titulcích. Takže jsem "nebyl" zklamán.
Bohatě mi stačí jedna pohádka během Vánoc, poněvadž české pohádky nejsou tím, čemu bych chtěl o svátcích věnovat čas. Drtivá většina českých pohádek mi nepříjde ničím zajímavá, dík tomu jsem nikdy nepřišel na to, čím jsou naše pohádky tak neodmyslitelně spojeny s faktem, že některé stanice nenabízí prakticky nic jiného po celé Vánoce. Na druhou stranu jsme se včera po mnoho letech podívali na klasické Tři oříšky a byl jsem za to rád.