Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Kterak v Rumburce na radnici Internet poptávali od Pavel - Naprostý souhlas. Základní myšlenka zákona, tj. vytvořit rovné...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 6. 2014 8:54

    Pavel (neregistrovaný)

    Naprostý souhlas. Základní myšlenka zákona, tj. vytvořit rovné podmínky, je samozřejmě v pořádku. Jenomže je tady onen ďábel ukrytý v detailech.
    Malý příklad - když se dřive pořizovaly třeba notebooky, udělal se předběžný "technický" průzkum, tj. vytipovaly se mašiny (základní parametry, mechanické provedení, zkušenosti) a fyzicky se osahaly. Vyšlo z toho pár typů, které se pak ověřily detailněji a udělalo se výběrové řízení na jejich dodavatele. Tohle by dnes asi byla ukázková trestná činnost.
    Správný postup je ten, že se obecně popíší parametry (rychlost procesoru, velikost paměti a disku, rozlišení grafiky atd.) a podle nich se pak soutěží, přičemž jediným kritériem je cena. Některé věci ale popsat nejdou, zejména jaké vlastnosti výrobek nemá mít - třeba že panty nemají vrzat, dekl že se nemá prohnout, když na něm spočine moucha nebo že konektor X má být řešen tak, aby se nevylomil po třetím použití. Pokud byste uvedli mnoho detailů, vzbuzujete podezření, že to šijete někomu na míru.
    Vede to k jedinému, vítězí největší šmejdy. To, že třeba máte starší použitelné periférie (zdroje, docking station aj.), nemá žádnou váhu. Ale zákon je naplněn.
    Tohle nezkušení lidé ze soukromých firem prostě nechápou a mají pak "úředníky" za pitomce, kteří neumí hospodařit. Totiž ve finále se oproti přímému nákupu zpravidla nic neušetří, ba spíše naopak.

  • 3. 6. 2014 15:18

    Filip Jirsák

    Pokud myslíte veřejné zakázky, pak to není žádná vyhláška, ale přímo zákon o veřejných zakázkách, § 78 Hodnotící kritéria: „Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. … Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.“

    Jinak ještě v roce 2010 byla ta ekonomická výhodnost vázána ještě víc na cenu, protože v zákoně byla formulace, že dílčími hodnotícími kritérii mohou být „vedle ceny zejména“ kvalita, technická úroveň atd. Každopádně pokud nemá cena být jediným nebo převažujícím kritériem hodnocení, musí se to vždy složitě zdůvodňovat.

    Ano, kámen úrazu je v obhájení konkrétního řešení, ale porovnat dvě částky umí každý, napsat novinový článek „vyhrál X, přitom Y nabízel cenu o 10 Kč méně“ taky umí každý. Pochopit, proč je nějaké řešení kvalitnější nebo vhodnější, to už tak jednoduché být nemusí.

    To je právě otázka, zda se máme za každou cenu bránit subjektivním rozmarům vybírajících. Zadávání veřejných zakázek může mít dva cíle – buď peníze z veřejných rozpočtů používat co nejefektivněji, nebo peníze z veřejných rozpočtů utrácet co nejspravedlivěji. Tyhle dva cíle bohužel od jisté úrovně „odkorumpování“ veřejných zakázek jdou proti sobě. Třeba nejspravedlivější by samozřejmě bylo, aby veřejné instituce, které si nějakou budovu pronajímají, vypisovaly každé dva roky výběrové řízení na nového nájemce a každé dva roky se stěhovaly do budovy, kde budou mít o pár korun nižší nájem. Bylo by to ovšem pekelně drahé. Ta méně spravedlivá a mnohem levnější varianta je, že instituce zůstane stále v jednom baráku a jenom si bude hlídat, aby nájem moc nevybočoval mimo obvyklé ceny – a teprve pokud by byl nájem dlouhodobě nad obvyklou cenou by se řešilo stěhování a výběrové řízení na jiný barák.

    Bohužel momentálně se vytváří zdání, že když budou veřejné zakázky spravedlivé, budou zároveň levné a nezkorumpované, což je omyl.

  • 3. 6. 2014 14:10

    Pavel (neregistrovaný)

    Když on je problém i v tom, že v tom výběrovém řízení nesmíte uplatnit zkušenost. Když to řízení vyhraje firma, která vás už dvakrát podfoukla a utekla od rozdělané práce, tak jí tu zakázku musíte dát. A není možné ji kvůli špatným zkušenostem vyřadit.

    Já zažil, že takhle vyhrála konkurs na rekonstrukci školky firma, které za poslední rok dvě stavby spadly. Ale vyřadit ji z výběrového řízení kvůli tomu nešlo.

  • 3. 6. 2014 9:51

    brutusacek (neregistrovaný)

    Poptavam ve vyberovych rizenich jine komodity a mam stejne zkusenosti. Pouzivani vyberovych rizeni v mem segmentu je drazsi, nez si to resit sam pres osvedcene dodavatele.

  • 3. 6. 2014 7:16

    Filip Jirsák

    Problém je, že přesně k tomuhle typu zadávání veřejných zakázek vede současný zákon. Jeho autoři totiž předpokládají, že zadavatel dokáže specifikovat poptávané zboží nebo službu tak přesně, že všechny nabídky, které splní zadání, budou plně vyhovovat, a stačí už mezi nimi vybrat tu s nejnižší cenou.

    Takže se pak logicky do zadávacích podmínek dávají různé podivuhodné podmínky, které mají jediný účel - vyřadit předem různé garážové firmy, které nabídnou nesmyslně nízkou cenu, a pak by třeba ta internetová přípojka bylo připojení přes WiFi 2,4, a "konektivitu" takového ISP by zajišťoval ADSL modem. Samozřejmě ta pravidla občas vyřadí i někoho, kdo by tu dodávku dokázal zajistit v dostatečné kvalitě - ale k tomu holt vede náš výborný zákon o zadávání veřejných zakázek.

    U takhle jednoduché zakázky se ta přesná specifikace asi dá udělat. Ale pořád je podle mne legitimní, aby některé parametry (dostupnost, rychlost) byly požadované v určité minimální hodnotě (pro případ, že nikdo nedokáže nabídnout nic lepšího), ale je logické, aby se upřednostnila lepší hodnota parametru byť za vyšší cenu (samozřejmě do určité míry a v rozumných proporcích).

  • 3. 6. 2014 10:38

    Petr (neregistrovaný)

    V případě, že by to zákon nevyžadoval, tak ten váš příspěvek lze jen mírně upravit a použít jako důkaz, že se výběrka na míru šijou, ostatně jak tomu i bylo.
    Pravda je, že v současném systému nemusí být vítěz vždy nejlepší volba, ale šití zakázek na míru se dost znesnadňuje. V předchozím systému zakázek se lepšího výsledku dosáhlo, jen pokud byli všichni politici i úředníci čistí a ještě i dostatečně erudovaní.

  • 4. 6. 2014 10:10

    Petr Menšík

    Takže celý problém je v tom, že si zadavatel nedostatečně obhájil svůj výběr tak, aby na kraji nemuseli mít z výsledku těžkou hlavu. Nebo jsou všude na krajích jenom pitomci?

  • 3. 6. 2014 20:12

    Michal Krsek

    Hm ... Takze odstoupite od smlouvy ... A co pak? Ale jasne ... Nove vyberko, zase na par mesicu a kdyz budete mit kliku, tak to stihnete jeste letos a penize vam nepropadnou.

  • 3. 6. 2014 12:12

    Petr (neregistrovaný)

    druhá část té věty říká, že i tak ten původní systém vedl k lepším výsledkům jen někdy, spíše zřídka.

  • 3. 6. 2014 14:00

    Petr Menšík

    Můžete prosím upřesnit, podle které vyhlášky musí být výrobek vysoutěžen podle nejnižší ceny? Není kámen úrazu spíš v obhájení konkrétního řešení a deklarování, že ač o 3% dražší, užitná míra je vyšší o 20%? Není to spíš tím, že vámi jmenované argumenty jsou vesměs subjektivní? Dokážete si takový výsledek podložit objektivními důvody, proč nevybrat úplně nejlepší brak? Chápu, že se vám něco nelíbí. Ale subjektivním rozmarům vybírajících je potřeba bránit, i když v některých případech mohly mít šťastnou ruku.

  • 4. 6. 2014 9:17

    čč (neregistrovaný)

    On už to byl extrémní absurdní příklad. Pokud nějaké firmě padají stavby, tak především by ji asi mělo být odebráno oprávnění k činnosti. Ale pokud by se tak z jakéhokoliv důvodu nestalo a její prací bych reálně ohrožoval lidi, jsem si jist, že bych si byl schopen vyřazení právně obhájit.

  • 4. 6. 2014 9:27

    Pavel (neregistrovaný)

    Ono to tak nakonec naštěstí dopadlo - té firmě bylo odebráno oprávnění k činnosti dříve, než se do té rekonstrukce pustila. Ale to, že ten konkurs vyhrála, a že při pomalejší reakci úřadů mohla taky ta školka zavalit několik dětí, to mě děsí.

  • 4. 6. 2014 9:52

    Filip Jirsák

    Problém je, že ta firma se ve skutečnosti jen přejmenuje (vznikne nová firma, ale se stejnými lidmi), a bude stejným způsobem podnikat dál. Já jsme slyšel o podobném případu shodou okolností také v souvislosti s rekonstrukcí školy, kdy byla jistá firma pověstná nekvalitou provedení. A bylo to: „Tuhle stavbu stavěli jako firma X, je tam problém s A a B, firma X je v likvidaci a reklamace neřeší. Ti samí lidé pak působili jako firma Y, postavili tamtu stavbu a tam je problém s C a D. Y je v likvidaci, reklamace neřeší, a nyní mají ti samí lidé jako firma Z zájem rekonstruovat školu.“

  • 4. 6. 2014 10:21

    Petr Menšík

    Tohle ne parosto zásadní vlastnost těch řízení, nikoliv problém. Vy jako instituce financovaná z veřejných zdrojů si prostě nemůžete jen tak vymyslet, že chcete notebooky od Applu. Protože je potřebujete na nějakou činnost a na to máte dostat peníze.

    Vaším úkolem je nadefinovat parametry tak, aby pokrývaly použití. Pokud to někdo dokáže s výrazně levnějším řešením, které vás nenapadlo, jedině dobře. Chápu, vy se potom musíte učit nějakou novou věc a to se vám nechce. Mě jako občana to ale nemá důvod zajímat. Ovšem je otázka, jestli si v zadání vzpomenete na všechno, co vaše dosavadní řešení umí A ZÁROVEŇ to smysluplně používáte.

  • 4. 6. 2014 10:26

    Filip Jirsák

    Problém je, že je nemožné ty parametry nadefinovat. Dokázal byste si takhle koupit obyčejné boty? Že byste přesně popsal jejich parametry, a pak vybral nejlevnější, které ty parametry splňují? A to jsou jenom obyčejné boty, ve veřejných zakázkách se nakupují řádově složitější věci.

  • 4. 6. 2014 10:58

    Filip Jirsák

    Když píšete, že by někdo něco měl umět, bylo by vhodné, kdybyste také aspoň naznačil, jak by to měl udělat. Jinak byste taky mohl napsat, že úřady nepotřebují auta, protože schopný úředník se umí teleportovat…

  • 5. 6. 2014 8:00

    BobTheBuilder

    Asi ne, ale když máte jediné kritérium - cenu, projde celé řízení více méně bez potíží. Jakmile máte multikriteriální podmínky (nebo jak tomu říkají), máte potíže: jednak jste předmětem opakovaného přezkoumávání nadřízeného orgánu a (viz výše) protože porovnat cenu umí každý, tak se můžete po pár letech těšit na trestní stíhání, protože jste mohli vybrat levnější nabídku.

  • 5. 6. 2014 21:25

    Maniak (neregistrovaný)

    Ono by bylo zajimave, kdyby nekdo zacal srovnavat vysoutezenou cenu na porizeni a naklady na provoz. Snadno se muze stat, ze pri nizsi porizovaci cene budou vyssi naklady na provoz (TCO) a to tak, ze naklady za celou dobu pouzivani nakonec vyjdou o hodne vys nez by bylo porizerni o neco drazsi veci na zacatku. A jak zahrnout do hodnoticich kriterii "spokojenost uzivatele"?

  • 5. 6. 2014 19:39

    Jirka (neregistrovaný)

    Jenže - buď chcete nějaké unikátní technické zařízení, které vyrábí jedinná firma (což je mimochodem ve výběrovém řízení nekoupitelné)..

    Nebo něco běžnějšího, kde si nadefinujete parametry, ale nemáte šanci znát celý trh a všechny výrobky na něm.
    Takže se může stát, že ona garážová firma nabídne něco, co ty parametry splňuje, jenže zároveň tam má nějaké ALE, na které jste nepomyslel, protože vás to ani nenapadlo neb nevíte, že to existuje.

    Když vezmu úplně obyčejný příklad s datovým projektorem - v organizaci je jich 10 a všechny stejného typu. Takže si v údržbě drží jednu sadu náhradní lampy skladem pro výměny.
    Chcete koupit další, ale přes výběrko. Do kterého nesmíte napsat značku, typ ani požadavek na kompatibilitu s určitým typem lampy.

    Jiný příklad - tiskárny. Když v 5 výběrkách poptáte tiskárny, skončíte klidně s 5 různými značkami a typy. Co to znamená pro nákupy a rezervy spotřebáku si domyslí každý.

  • 3. 6. 2014 18:16

    TomK (neregistrovaný)

    Souhlasím. Ceny umí porovnat každý, kdo má vzadu dírku (tedy všichni). Porovnávat kvalitu, poměr cena/výkon, spolehlivost a další parametry - to je příliš složité a špatně obhajitelné.
    Lidé nechtějí nic řešit, chtějí jednoduché kvantifikovatelné parametry, za které je nikdo nemůže napadnout a zákon jim v tom nahrává.
    Že je vysoutěžené řešní krám? Obhájíme, mělo nejnižší cenu!

  • 3. 6. 2014 18:41

    Abraxis (neregistrovaný)

    A co branilo tomu dat do podminek, ze se muze prihlasit jen firma, ktere za posledni rok nespadla zadna stavba?

  • 5. 6. 2014 20:09

    x (neregistrovaný)

    ...

    Pokud kupuju sroub, uvedu ze chci sroub M10 ... tak mi ho doda ... milion dodavatelu. Pokud kupuju kosmickou lod, jako parametr uvedu ze chci dostat 10t na geostacionarni drahu ... tak existuje mozna jeden, mozna dva dodavatele.

    Pokud budu resit nakup rekneme pocitacu, tak nedelam vyber na 10 pocitacu ... ale delam vyber na 5, 10 let ... po ktery mi vybrany dodavatel bude dodavat pocitace. Samo s tim, ze muzu smlouvu i bez udani duvodu vypovedet. Prave proto, abych to nemel kazdej pes jina ves. A samozrejme, specifikuju nejaky parametry - typu mnoztvi pameti, velikost disku ... konektory ... ktere chci aby ten stroj splnoval.

    Vybec nemluve o tom, ze pokud mam 10 stejnych projektoru, tak si tezce vpohode obhajim nakup totoznyho jedenactyho, a vybirat budu uplne jednoduse prave a jen podle ceny. Protoze ten projektor mi taky doda minimalne nekolik desitek ruznych dodavatelu.

  • 3. 6. 2014 19:27

    rte (neregistrovaný)

    Nejsem si jist, že Vám rozumím. Pokud je dodaný výrobek šmejd a nesplňuje tak svou funkci, tak je přece možné požadovat nápravu (příp. rovnou od nákupu odstoupit). Záruka by měla přece taky být součástí takové zakázy, ne? Nemohou tyto dva nástroje pomoci proti "smějdům". Nebo je "šmejd" jen neuchopitelný myšlenkový koncept? To, že nemá úředník víko notebooku ze supr plastu, nepovažuji za důvod označit takový produkt za "šmejd".

  • 3. 6. 2014 11:56

    Pavel (neregistrovaný)

    "Pravda je, že v současném systému nemusí být vítěz vždy nejlepší volba, ale šití zakázek na míru se dost znesnadňuje"

    Pak je ovšem namístě řečnická otázka, co je primárním účelem výběrových řízení: zda nejlepší volba, nebo znesnadnění šití zakázek na míru. Podle mne by to měla být nejlepší volba.
    Co je platné, že produkt byl řádně vysoutěžen na nejnižší cenu přesně podle zákona a formálně splňuje požadavky, když se pak ukáže, že jde šmejd díky nevhodné konstrukci nebo použití méně kvalitních komponent? Tohle dáte do podmínek těžko (buďto obecně, pak to nemá smysl, nebo konkrétně a hrozí "šití na míru") a už vůbec nemáte šanci na ověření.
    Podotýkám, že se na výběrových řízeních nijak nepodílím, jen občas musím pracovat s jejich výsledky a pak se ze zvědavosti ptám, jak se k nim dospělo.

  • 3. 6. 2014 19:21

    Jirka (neregistrovaný)

    Ano, nejlevnější nabídku opravdu vybrat nutně nemusíte. Nicméně počítejte s jistotou, že firma, která tu nejnižší nabídku dala a nevyhrála, se proti výsledku odvolá. A nadřízené orgány, které jsou z výběrek předpo***né, je pak často automaticky ruší (typicky krajské úřady).

    A pokud náhodou ne - minimálně vám to protáhne výběrko klidně o několik měsíců.

  • 3. 6. 2014 20:00

    čč (neregistrovaný)

    vy už jste někteří úplně zcvokli, takoví ubyroktratizování otrůčci a poslušní psíčkové se fakt jen tak někde nenajdou.. co takhle povinnost starat se s péči řádného hospodáře, neohrožovat atd. jestli ji padají stavby, tak prostě vyškrnout takovou firmu je povinnost... ale to chce taky používat mozek a mít nějaké obecné právní povědomí a ne jen jet podle 1 šablůnečky, kterou někdo laskavě naškolil do vašich opakovacích makovic..a jet jen podle jednoho paragráfku a neumět jej zasadit do právního kontextu.. ,

  • 4. 6. 2014 10:54

    čč (neregistrovaný)

    Neschopný úředník si s tím neporadí. Schopný by si s tím poradit měl umět, ale to by chtělo trochu zaměstnat mozkové závity a také mít úředníky lépe zaplacené a tedy schopnější lidi. Už jen díky tomu by došlo k odporu k blbostem a pročištění byrokratických nesmyslů tlakem zespodu a nakonec by se ušetřilo i na počtu zaměstnaných úředníků a státu by se to vrátilo. Znovu opakuji, není jen jeden zákon, ale celá řada dalších a všechny je třeba i při výběrovém řízení zohlednit. A jde to. Ano, inovativní ale plně legální a právně správný postup může narazit na jiného blba postaveného na úřadech nebo soudech výše, ale to nic nemění na tom, že ta možnost tu je a měla by se zkusit využívat. Je to stejné jako u soudů, někteří soudci právo chápou komplexně a jako prioritu mají dosažení spravedlivého uspořádání vztahů ve společnosti a využívají i klauzule o mravnosti apod. a jiní jen šablonkovitě aplikují jeden na danou situaci nápomocný paragraf bez dalšího právního kontextu a to klidně i v situaci kdy dochází k jasné nespravedlnosti. To je přitom dle vyšších právních principů a norem špatně.

  • 3. 6. 2014 19:13

    Jirka (neregistrovaný)

    Také souhlasím... jako problém výběrek obecněji vidím to, že nemůžu říct: "chci TOHLE a je mi jedno, kdo to dodá" (což by teoreticky právě výběrové řízení mělo zajistit).

    Naopak dneska musíte složitě vymýšlet, jak TO co chcete popsat, aniž uvedete konkrétní typ či značku - a pak se modlit, aby nějaká garážová firma nenabídla něco, na co jste nepomyslel, parametry to formálně splňuje, nepotřebujete to ale jako nejlevnější to musíte vybrat a koupit.

  • 3. 6. 2014 23:03

    Franta (neregistrovaný)

    "takhle povinnost starat se s péči řádného hospodáře, neohrožovat atd. jestli ji padají stavby, tak prostě vyškrnout takovou firmu je povinnost.."
    Vy jste asi veselá kopa. Vyškrtnout můžete pouze toho, kdo nesplnil požadavky zadání (a ten se i tak odvolá). Obecné deklarace typu "péče řádného hospodáře" jsou v tomto případě nepoužitelné.
    Oni ti úředníci opravdu nejsou v naprosté většině případů blbci, jen holt maji zkušenosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).