Vlákno názorů k článku Lidé řeší příjem nekvalitního terestrického signálu satelitem od Jan Man - NZ...
-
Možná se ptám trochu hloupě, ale nezdá se mi to jen jako pouhý překlep. Dvakrát je použit termín kvalita (kvalitu výstupní mf na dostatečné úrovni, signál ve stále dobré kvalitě). Já bych spíše očekával za rozhodující signálovou úroveň na výstupu LNB, útlum ve vedení a citlivost přijímače. Kvalita se může snad vyjádřit jen v souvislosti poměru signál/šum a mezní citlivosti vstupního obvodu STB? -
Děkuji za odpověd´.
Mám ještě jeden dotaz.
Když tam s televizním technikem zkoušeli satelitní příjem(byl jsem přítomen),tak jim v příjmu překáží vysoký skalnatý pahorek.
Technik jim řekl,že to nejde,jedině tak,že by se dostali s parabolou na jiné místo,což je cca 70 m přívodního kabelu od paraboly.
Je to hodně,nedá se něco s tím v praxi udělat.
Toto může být dotaz i pro jiné čtenáře. -
Nejsem právník a používám selský rozum, ač to někdy není to nejlepší. Koncese se platí za televizor, zákon to tak říká, a předpokládá, že z koncese se financuje jen veřejnoprávní vysílání. Nova, Prima a další stanice zde nehrají žádnou roli. Zákon předpokládá, že prostřednictvím ČT stát komunikuje se svými všemi občany a nechá si na to od občanů přispívat. Pokud tento způsob jednosměrné komunikace některý občan odmítá, je jeho věc.
Nyní k otázce. Proč obyvatelé zmíněných domů vlastní TV přijímač. Pokud ho nepoužívají, ať ho prodají a ukončí platbu koncese. To připouští i zákon. Pokud ho ale používají, byť jen na špatný příjem jediného veřejnoprávního programu, platit musí. Podle zákona ale musí za TV platit i v případě, že se budou jen koukat na filmy ze svého DVD přehrávače. Zákon totiž trochu nepochopitelně vyžaduje placení koncese i za upravený TV, třeba když si z nefunkčního TV uděláte klec na králíka. Onen odstavec paragrafu totiž zní :"Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu." Specifikace "jiného" účelu ve znění samotného zákona (zákon 348/2005 Sb.) už není, možná v nějakém prováděcím předpisu.
Určitá nelogika by se našla i v jiné oblasti. Obyvatel bydlící na hranicích bude se svým autem jezdit jen za prací do ciziny. Podobně bude stejně muset u nás platit všechny daně spojené s provozováním a vlastnictvím auta. Jen když auto nebo TV nebude mít, potom příslušné poplatky pochopitelně nemusí platit. -
Znám jedno místo poblíž mého obydlí,kde jsou dva domy.Je to v takovém místě,že zde jde jen špatně analogově ČT1 a NOVA.Není možno přijímat ani satelitní vysílání. Vzdálenost hlavní telefonní stanice je přes čtyři kilometry od telefonní ústředny.Pochopitelně zde není kabelová televize.Protože se jedná o pokrytí důležité mezinárodní silnice,tak tam jdou dobře mobilní operátoři.
Obyvatelé těchto domů vlastní televizní přijímač a platí koncesionářský poplatek,protože mají zaveden elektrický proud.
Podle zákona mají platit koncesionářský poplatek.
Můj dotaz je? Mají platit a nebo neplatit? -
On ani v "metropolích" není signál DVB-T všude kvalitní. Zatím je to jen dlouholetý experiment. Představa ČT, že TV má každá domácnost, vykrystalizovala postupně. Samozřejmě, že před desítkami let, kdy naše území nebylo 100% pokryto ani jedním programem, by nikoho nenapadlo vymáhat koncesionářské poplatky od každé elektrické přípojky. Dnes, kdy je pokrytí, i díky satelitům, opravdu úplné a většina občanů pokládá televizi za součást svého života, působí domácnosti bez opravdového příjmu TV hodně exoticky, ale platit nemusí.
Nikdo samozřejmě nechce připustit, že vynucený přechod z analogu na digitál má za cíl poškodit něčí práva. Ale právo na dokonalý příjem určitě žádný zákon negarantuje. Proto není žalovatelné a nápad s vymáháním koncesionářských poplatků i zpětně a hromadně je velmi naivní. I dnes, i v oblasti se signálem špatným nebo kvalitním, pokud nemáte televizi, koncesi platit nemusíte. Případy, kdy někdo nemá TV a platí koncesi, by plně souvisely s mentální poruchou občana, ale za to stát, potažmo ČT, nemůže.
Vaše obava, pane Bodláku, že Vám odpojí analog bez náhradního pokrytí z DVB-T je předčasná. Naopak většina názorů považuje dlouhodobý souběžný provoz obou platforem za zbytečný a neekonomický. Není ovšem absolutně vyloučeno, že pokrytí území veřejnoprávním programem se po analogové tmě trochu nezmění. Pokud si ale ponecháte v provozu Vaší televizi a i třeba hypoteticky budete jen sledovat zahraniční vysílání, povinnost platit koncesi Vám zůstane, tak je zákon totiž nastaven. -
Pane Pamětníku,je po půlnoci,tak se začínám chovat slušně,a od Vás jsem se toho hodně dozvěděl.
Myslím si,že hodně vyřeší vysílač Plzeň-Krašov.Popřípadě převaděče v Nemanicích,na Korábu,vysílač PRIMY ve Folmavě a nakonec by bylo možné vybudovat převaděč na Čerchově.Kdo ví,jak se to vše vyvine.Možná i DVB-S.
Vysílač Domažlice-Vraní vrch to byla jen nutnost. -
Samozřejmě, že je to o výkonu. Opravdu se nedá srovnávat výkon Hoher Bogenu a našich Domažlic - je to vlastně snad jen desetinový výkon. Taková Bukovka z Ústecka už konkurovat může (dosah až do Dresden). Až se všude zapnou alespon' tyto hlavní 100kW topiče, tak to bude myslím mnohem lepší s celkovým pokrytím. Ted' je ještě moc brzy dělat jakékoliv závěry. -
Trochu se mi zdá tento článek zavádějící. Když si uvědomíme, že na Domažlicku i v "metropolích" vysílají malé vykrývače s výkony 5 až 10 kW, připadá mi generalizování problémů DVB-T příjmu na základě zkušeností z příhraniční oblasti s Bavorskem poněkud neseriózní. Já sám mám chalupu až za hranicemi Domažlicka, Vraní vrch je přes 30 km daleko a za zalesněným hřebenem, přitom příjem je dokonalý, stejně jako z ještě vzdálenějšího Hoher Bogenu. To vše na jedinou anténu, husté síto se zesilovačem, kvůli rozvodu ke 3 TV. O dobrém příjmu se zmiňují i diváci z podstatně vzdálenějších lokalit.
Pokud se podívám na mapu pokrytí "http://www.digitalnitelevize.cz/obrazek/multiplex_a_domazlice_listopad_2006_velka.gif", žasnu nad dokonalostí ochrany Bavorska před přeshraničním TV příjmem z Domažlic. Důsledkem jsou hluchá místa kolem Všerub, České Kubice, Nemanic, Rybníka, ... Pokud nepomůže regulerní vysílání z Plzně, asi v této oblasti bude satelit opravdu jediným řešením. Pokud se neprovede inventura zastaralých antén a svodů, která mnohdy pomůže. Za tuto situaci ale nemůže DVB-T jako princip, ale, jak předpokládám, horlivost ČRa při definování směrového omezení vyzařovací charakteristiky anténního systému na Vraním vrchu.
Skladba několika vět v posledním odstavci je pro mne poněkud "bramboračková". Tvrzení :"I když pro ně není primárně digitální signál z Domažlic určen, chtějí ho mít už teď." vykresluje stav na Olomoucku? Další objevný fakt :"DVB-S navíc nabízí mnohem větší nabídku než stávající analog, po čemž diváci touží především." přímo souvisí s nutností přechodu z analogu na DVB-T. Pokud by DVB-T bylo tak technicky nedokonalé, proč ho i zákony prosazuje sice trochu kostrbatě vláda a snad i její všechny regulační orgány? Proč se o umístění/neumístění konkurenčních TV v DVB-T svádí ze strany komerčních TV letitá úporná bitva, se všemi dovolenými i neetickými zbraněmi?
Závěrečná věta "Digitál není k ničemu dobrý, kdo má set-top boxy, tak nadává," uvedl starosta jedné z obcí", je poplatná situaci jen v jejich vesnici, kde je, místní prominou, pár "čísel". Statisíce diváků na Ústecku, na území i v okolí Prahy, Brna a Ostravy to hodnotí jinak už dnes.
