Hlavní navigace

LinkedIn v češtině?! Proč ne?

Josef Muknšnábl

Bude LinkedIn v češtině spíše výhoda nebo nevýhoda? Proč by měl mít globální web českou verzi?

Doba čtení: 2 minuty

Když LinkedIn „ohlásil“ ústy Ariela Ecksteina uvedení české verze, tak mě to trochu udivilo. Nějak jsem nerozuměl tomu, proč to dělají. Český trh je poměrně malý a navíc, jsa uvyklý tomu, že čeština je v žebříčku lokalizací většinou na „čestném“ 158. místě, jsem si říkal: „To už opravdu nemají co dělat, že zkouší češtinu?“ Úvahy o tom, proč čeština, však rychle vystřídaly úvahy o tom, pro koho to bude dobré.

Cožpak nepoužíváme všichni angličtinu? Já ji přece používám, můj kamarád Vláďa ji používá, taky Michal, Petr, druhý Petr a vůbec všichni kolegové ze všech mezinárodních firem, kde jsem kdy pracoval a pracuji, ji neustále používáme, ale pak mi to docvaklo. Ne všichni přece používají angličtinu jako svůj pracovní jazyk. Proč by taky měli, že? Člověk už z těch mezinárodních firem blbne!!!

Jsou tady přece celé zástupy lidí, co pracují v ČR a celou svou profesní kariéru stráví jako zaměstnanci českých firem (a to nemluvíme o státní správě, školství, zdravotnictví atd.). 

Proč by i oni, neměli mít možnost vytvořit si svůj profil na respektované, celosvětově uznávané síti? Je snad jejich kariéra méně hodnotná, když nemají svůj profil v angličtině? Samozřejmě, že není. Dále tu mohou být jiní lidé, kteří z profesních důvodů mohou využít možnost si vytvořit profil ve španělštině, čínštině atd., resp. jiném jazyce. Úvodní vytvoření profilu v češtině či jiném jazyce také přece nevylučuje překlopení do angličtiny, až „nazraje čas“. Není přece důležitý jazyk, důležitý je člověk. Jazyk je jen prostředek.

Z těchto důvodů nesouhlasím s Vojtěchem Bednářem a nesdílím jeho obavu o „zaplevelení“ (parafráze) LinkedInu lidmi, co tam nemají co dělat (viz článek „Obavy z českého LinkedIn“). 

SmartData Tip Udatný

Ano, čeština zpřístupní LinkedIn lidem, kteří zřejmě nemluví anglicky, to však neznamená nutně zhoršení, zejména to plošné, všeobecné zhoršení. Zajisté se najde X jedinců, kteří si budou schopni vystavit profily, o něž by si žádný personalista kolo neopřel, no a co? Cožpak to teď tak není? Cožpak je použití angličtiny zárukou jakékoliv kvality při vytváření profilu? Ne, v žádném případě není. Můžu to doložit na X LinkedInových profilech, které jsou psány tak mizernou angličtinou, že je zřejmé, že ji daný člověk ovládá velmi špatně (pokud ji vůbec ovládá). Navíc pokud se na LinkedInu s někým nechci propojit (ať už z jakéhokoliv důvodu), tak se s ním prostě nepropojím a kvalitu „své sítě“ nezhorším.

Podobný vývoj absolvovala leckterá služba a vlastně i internet sám. Z úzké elitní záležitosti se stal masovou. Já sám jsem se prvně na internet dostal v únoru 1994. V té době to byl skoro zázrak se na internet dostat. Síti tehdy dominovaly služby jako Gopher a FTP. Hrály se MUDy. Internet byl místem, kam mělo přístup pár vybraných profesionálů a akademické instituce. Místo ICQ a Skypu frčelo IRC (kdo ho dnes vůbec zná?). Od té doby se internet zpřístupnil kde komu. I jeho obsah se notně zahustil, nicméně povzdech nad starými dobrými časy není na místě. Kdo chce kvalitní obsah, ten si ho najde, naštěstí je zde pořád možnost volby.

Našli jste v článku chybu?