Vlákno názorů k článku „Lze předpokládat, že vzorce ovlivňování jsou i v českém prostoru“. Jak stát bojuje proti manipulacím kolem voleb na sítích? od Danny - A nebo se naopak potvrdi, ze dezinformace je...
-
Ne, to se nikdy nestalo. Dezinformace je lež. Tvrzení, pro které dotyčný nemá žádné důkazy, podklady, ani sebemenší náznak něčeho, co by to potvrzovalo. Často dokonce dotyčný ví, že je to lež – ví, že si to vymyslel nebo že to bylo jinak.
Z toho se nikdy nemůže stát informace.
Když teď napíšu, že na trilionté pozici desetinného rozvoje π je číslice 0, je to dezinformace – protože to nemůžu vědět. A i kdyby se v budoucnosti ukázalo, že jsem se náhodou trefil, pořád tohle mé tvrzení zůstane dezinformací – protože v době, kdy jsem to tvrdil, jsem to neměl ničím podložené, prostě jsem jenom plácnul něco, o čem jsem věděl, že je to nesmysl.
-
přiznám se že tohle jsem úplně nepobral....
Chci si na něco vytvořit názor, tedy (podle kořenu slova) tu věc "nazřít" neboli "uvidět". Jinými slovy: zjistit si k dané věci objektivní realitu.
Pokud si chci vytvořit názor třeba na povrch hory Říp, bude nejlépe když se k ní vypravím osobně. Přijedu k ní ze severu, podívám se na ní, a zjistím že je zalesněná. Zalesněná pokud ji vidím, tedy ze severu.... Pokud si to chci dále upřesnit, obejdu ji a podívám se z jihu. Taky zalešněná. Pak přidám pohledy z východu a západu, všude les. Pak vyjdu nahoru a zjistím, že tam je planina (která zespoda nebyla vidět). Na základě pěti vizuálních informací mohu s poměrně vysokou dávkou pravděpodobnosti říct, že Říp je zalesněný kopec s planinou na vršku.
Pokud by někdo, kdo by poměry na Řípu dobře znal, záměrně napsal že Říp je holý. Já bych se tam z nějakého důvodu nemohl vypravit a musel bych se spokojit s googlením, jak by mi to pomohlo ve vytváření názoru na něj? Nepomohlo by mi to nijak, jen by mě to uvrhlo do omylu a vytvořený názor by neodpovídal objektivní realitě, což je nežádoucí.
Vysvětlete mi prosím na tomto příkladu, jak by mi dezinformace "Říp je holý" pomohla ve vytváření názoru na tuto horu?
BTW: apolitické téma jsem k demonstraci problematiky vybral naprosto záměrně.
-
Kde berete tu jistotu, že by se vás to netýkalo? Samozřejmě že by se vás to týkalo, dříve či později. Je jen otázka, zda by se vás to týkalo hned, kdyby to fungovalo tak, jak jste zamýšlel. Nebo až později, až by se to zvrtlo. Jakékoli omezování, že se lidská práva týkají jen nějaké skupiny obyvatel, je cesta do pekel.
-
Samozrejme... Jirsak sve chabe porozumeni textu "omluvi" dalsi urazkou. Kdyz budete lezet v nemocnoci, byl byste radsi, aby o postupu lecby rozhodovali kvalifikovani lide, nebo nahodne vybrana skupinka lidi z ulice, mezi kterymi budou treba lide co veri na placatou zemi, homeopatika, nebo astrologii?
-
takže jsi si musel vybrat jednu z mnoha definic.
Pořád si stojím za tím, že i dezinformace mi mohou pomoci ve formování názoru. Mohu daleko kritičtějí posuzovat jiné informace, mohu díky tomu spoustu jiných informací vyloučit ze své pozornosti a tím i ovlivnit svůj názor.
Stejně tak i samotné dezinformace tvoří svůj prostor, svůl svět, které mohu chtít pochopit a rozkličkovat a nikoliv jen ignorovat.
-
Já jsem váš text pochopil. Napsal jste „kdyby se mne to týkalo“, ale vše ostatní svědčí o tom, že nepočítáte s tím, že by se vás to týkalo.
Pro léčbu je potřeba nějaká kvalifikace – a stejně mají lékaři povinnost vysvětlit situaci pacientovi a rozhodnutí je na něm.
Jak byste si tu kvalifikaci k volbám představoval? Kdo by rozhodoval, kdo je kvalifikován a kdo ne? Vy? Nějaká vybraná skupina lidí? Kdo by je vybral a jak? Nebo by nejdřív všichni voliči volili osoby kvalifikované volit a ty by pak teprve volili? Takhle je udělaná volba prezidenta v USA, a stejně si zvolili totálního magora, a to i podruhé.
-
Jsou to ale dvě podstatně odlišné situace.
Volba léčby lékařem a pacientem má na léčbu zásadní dopad, podíl je rozhodně většinový. Další věci, které mají vliv, jako třeba psychické rozpoložení pacienta, jsou okrajové. Naproti tomu volby v demokracii jsou jen jedním z mnoha faktorů ovlivňujících fungování společnosti.
Léčbu je obvykle potřeba zvolit jen jednu, nemůžete jednu věc léčit čtyřmi různými způsoby navzájem. V demokracii se ale najednou zkouší spousta různých cest. I v Parlamentu je vždycky několik stran.
Při léčbě je potřeba řešit specifickou situaci jednoho člověka. V demokracii v ČR je potřeba zohlednit situaci 13 milionů lidí.
Navíc ti lékaři, kteří navrhují léčbu, odpovídají v tomto přirovnání spíš politikům. Ti mají mít tu odbornost. Voliči odpovídají spíš pacientovi, který si vybírá svého lékaře. Řekl bych, že pro výběr lékaře žádnou zvláštní kvalifikaci také nemáte.
-
tématicky se pohybujeme ve společenském kontextu, nikoliv v technickém.
Význam slova "informace" ve společenských vědách je zcela jiný (a o dost starší) než v informatice:
Slovo pochází z latinského "In formacio", tedy " v procesu formování názoru". Informace jsou data, která přispívají ke zformování názoru (ne cokoliv co se dá počitačove zpracovávat). Jelikož lži a polopravdy k formování názoru (názor = nazřít, "uvidět", pochopit....) nepřispívají, nejde o informace.
jen úplně na okraj: "dezinformace" skutečně není druh informace, to rozhodně ne
-
Ale ona i ta samotná dezinformace je sama o sobě realita, existuje přeci, nemusíš posuzovat pouze projekci, kterou ti dělá a kterou označíš za informačně prázdnou.
Najednou bys věděl, že o hoře říp se šíří informace, že je holý. Z toho by jsi mohl třeba usoudit, že ta hora má asi nějaký význam, že množství dezinformací o ní ti říká, že o ní má někdo velký zájem a to by mohlo akcelerovat tvoji pozornost na Říp samotný, ikdyž bys vůbec nepřevzal tvrzení, že je holý a to pro tebe není hodnotné. Bez informace, že je holý bys ten Říp třeba nikdy neřešil, nikdy bys nezjišťoval jestli je zalesněný a třeba bys tam ani nikdy se nejel podívat, takže ti to může pomoc utvrářet názor na Říp.
A teď jsme přesně u toho, že dezinformace funguje i na ty, kteří ji "ignorují", protože vytuší, že jsou postavené na vodě, ale upoutávají jejich pozornost, sice si nepamatují, dlouho že je Říp holý, ale ví, že se o Řípu mluví. Po nějaké době si to už nespojí s dezinformací, ale o Řípu mají v hlavě povědomí a jakmile uvidí anketu o nejhezčí sopečný kopec v ČR, kde je Říp jako jedna z možností, mohou daleko více inklinovat k volbě Řípu.
-
"A pritom reseni je jednoduche. Volebni pravo podminene testem vseobecneho prehledu a schopnosti zpracovavat informace a odhalovat dezinformace"
Řešení je ješte jednodušší:
Lidé by domů do schránky nedostávali platné volební lístky, jen přehled stran a kandidátů. Po příchodu do volební místností a identifikaci občankou by si mohli vybrat JEDNU ze dvou obálek. V jedné by byla tisícovka, a ve druhé platné volební lístky.
Trošku by to, pravda, zdražilo volby, ale výrazně by to zvýšilo kvalitu politické reprezentace. Ve finále by se to podle mě všem VELMI vyplatilo.
-
Tržním principem (moc má ten, kdo má peníze), se řídí velká část společnosti. Pro společnost je životně důležité, aby protiváhou byl systém, ve kterém má každý jeden člověk stejnou moc, jako kterýkoli jiný člověk. Ono totiž oceňování lidí penězi má také spoustu temných zákoutí. Ve finále by společnost, kde by jeden fotbalista přehlasoval celou filozofickou fakultu, dopadla dost špatně. Vyřadit z hlasování ty nejchudší by nebyl takový extrém, ale šlo by to stejným směrem.
A upřímně, to, že současné demokratické strany vyloženě kašlou na ty nejchudší, je čistě problém těch stran a jejich hloupost. Ty hlasy leží na zemi, jen je zvednout. Opatření, která by bylo potřeba pro chudé udělat, jsou známá, je tam spousta nízko visícího ovoce – poměrně levných opatření, která by měla velký efekt. Pomohlo by to těm nejchudším, a ještě víc těm bohatším. Je dost nepochopitelné, že se do toho demokratické strany bojí jít.
