Vlákno názorů k článku Mám sen: e-knihy levně, univerzálně a bez ochran od Miloslav Ponkrác - „je hodně složitý, musí se napřed celý načíst...

Všechny své knihy konvertuji do HTML formátu a v něm je také upravuji a skladuji. Čili jinými slovy, po posouzení možností jednotlivých formátů jsem došel k tomu, že HTML je pro mě nejvýhodnější.

A přesto tvrdím, že HTML je pro čtečky špatný formát. Proč? Protože se strašně blbě vykresluje (je hodně složitý, musí se napřed celý načíst do paměti a pak celý vykreslit, nejde to dělat po kouskách) a postrádá struktury, které jsou pro knihu (i elektronickou) užitečné (třeba hlavičky a patičky stránek - záhlaví s autorem a knihou, patička s číslem stránky, poznámka pod čarou atd.).

HTML je ovšem výborný *vstupní* formát, který vždy mohu převést do toho konkrétního formátu, který je pro mou současnou čtečku nejvhodnější a který ty výše popsané nedostatky nemá (byť za cenu nulové přenositelnosti - ale ta přenositelnost mě netrápí, od toho mám HTML zdroj).

Co se týče knih (beletrie) pro čtečku, tak máte samozřejmě pravdu. V mojem komentáři jsem jen chtěl říci, že sazba (a to i kvalitní) není až tak velký problém. I se základy typografie dokážete vytvořit typograficky obstojný dokument (knihu).

Ale konkrétně u ePubu je vhodné rozdělení do kapitol, označkovat nadpisy kapitol a alespoň odstavce. V nouzi se dá číst i nestrukturovaná nudle, ale je to opruz.

Jirko, toto je citace pana Baránka, tedy nemohu rozvádět cizí myšlenky... je potřeba se obrátit s objasněním na něj.

Ono to html umi i ty vzorce - mathml, pripadne grafy - svg, ... ale samo chapu, ze nejaky automaticky formatovani to muze rozdrbnout do necitelny podoby, coz je ovsem pouze technologicky problem. Ostatne, me nedela problem si cist knizku na PC, nebo i na mobilu (a to mam ze soucasneho hlediska pididisplay), ale dela mi problem rolovat kvuli kazde radce.

Otázkou je, co je rozumná čtečka :-) Jsou v nich obrovské rozdíly. Ale jinak souhlasím, luštit pidipísmo z PDFek tvořených pro A4 je děs a hrůza. Nebo naprosto zbytečné okraje. Vždycky mě to akorát naštve a ze čtení nemám žádný požitek. Čtečka musí být schopna vlastního formátování. Drobné chyby proti typografickým zásadám přeci nevadí - za pohodlí se nějak platit musí.
By mě zajímalo, kdo u toho myslel - PDF bylo přeci vymyšleno pro papír, aby to kdykoliv a kdekoliv vylezlo naprosto stejně. Pro obrazovky bylo vždy něco jiného. HTML přeci musí stačit (snad kromě zmíněných vzorců) na naprosto cokoliv. A je s námi už sakra dlouho ...

Pokud se nebavime o knize plne vzorcu, grafu, ... tak se nic sazet nemusi a pro elektronickou podobu staci cisty text. Naopak vsemozna umela omezeni typu stranka bude 10*15znaku ... zpusobuje jen problemy a kazda rozumna ctecka na to stejne kasle.

Nemám se čtečkami, a formáty pro čtečky zkušenost. Zatím jsem ve stádiu, kdy si ujasňuji co od čtečky vyžaduji.

Narážel jsem na to, že zde v diskusi (někdo kdo se snažil působit dojmem profesionálního "zalamovače textu") tvdil, že je HTML pro čtečky špatný formát.

Ale HTML se pro eknihy pouziva! Co myslite, ze je MOBI nebo EPUB? HTML zabalene nejakym komprimacnim programem :P :D

A také se musí počítat s tím, že uživatel (či spíše uživatelé) budou v průběhu čtení chtít měnit velikost textu a okrajů.

Každý může chtít jiné písmo nebo jeho velikost, někdo může chtít mít poznámky na okraji stránky, ale rozhodně nikdo nebude chtít muset neustále posouvat čtenou stránkou z leva doprava.

Nevím proč, tu v diskusi, někdo namítal něco proti HTML. Mohl by to být ideální formát a šlo by do čteček vložit i pár předdefinovaných stylů. Jediný problém který může vzniknout je ten, že těžko se s někým jiným domluvíš "na které to - cokoli - je/bylo stránce"...
Proto je nutné dodržovat obsah, kapitoly, dát uživatelům možnost vkládat TAGy (odkazy) a poznámky ke kterým jde skákat a je možné je sdílet, umožnit fulltextové vyhledávání a nejlépe i logické - zejména s parametrem NEAR.

Řekl bych, že příliš paušalizujete. Po roce 1990 šla opravdu kvalita sazby skokově dolů díky tomu, že vzniklo obrovské množství nových vydavatelství a nakladatelství. Naprostý nedostatek odborníků spolu s nástupem počítačové sazby, kdy většina vydavatelů získala přesvědčení že profese sazeče je zbytečná a dá se tím ušetřit, vedl ke katastrofálním výsledkům, kdy se některé i literárně velmi hodnotné knihy daly číst jen s obrovským sebezapřením. Postupně ale došlo ke konsolidaci, většina nových nakladatelství ukončila svou činnost, kvalita se stabilizovala. Naprostá většina knih dnes odpovídá běžnému standardu (a tu sazbu knih z doby socialismu si taky zase neidealizujte). Myslím, že dnes vychází mnohem více nádherných knih, než tomu bylo před rokem 1989. Taky je potřeba vidět kolik knih vycházelo tehdy a kolik jich vychází dnes.

Opět nepochopeno. Pokud publikuji pro něco, o čem nevím, jak to bude velké a jak velké si kdo nastaví písmo, musím omezit svůj krasocit a nechat zalamování na automatice. Nebo si pan estetik myslí, že lepší je sazba do pevného formátu, který se mi ale nevejde na obrazovku a budu muset každý řádek posouvat doleva a doprava?

Estetické cítění v knížkách je dávno v tahu. Stačí si vzít skoro jakoukoli knihu vytištěnou před rokem 1989 a prakticky libovolnou knihu, vytištěnou po roce 1989 a srovnat je. Nejsem žádný velký expert, ale rozdíl v kvalitě sazbě je většinou poznat na první pohled.
Nechci hájit socialismus, ale mám dojem, že to je tím, že před rokem 1989 dělali sazbu v tom oboru vzdělaní odborníci. Po roce 1989 to dělal každý, kdo měl doma počítač.

Bavíme se ještě o e-knihách? Držme se tématu.

Po bodu rozpojení by už žádné korektury pro e-knihu probíhat neměly, protože všechny byly provedeny před bodem rozpojení. Pořád mám pocit, že papíroví sazeči a vydavatelé nepochopili podstatu publikování v elektronické formě, kdy nemohou ovlivnit, jak je dané dílo na zařízení uživatele zobrazeno.

"Neuvěřitelně prasácky" z pohledu profesionála, ale dostatečně uspokojivě z pohledu většiny čtenářů. Čtenáři chtějí přiměřenou kvalitu za dobrý peníz. Toto by vydavatelé a distributoři taky mohli pochopit.

Prolém je, že po "bodu rozpojení" dále probíhají další korektury, protože čtení zalomené verze na papíře je prostě jiné než totéž ve Wordu na monitoru. Při čtení ve Wordu má každý tendenci určitý typ chyb přehlížet, papír je výrazně spolehlivější.

Takže potřebujete dostat finální text zase ze zlomového programu zpět. V zásadě to není problém, ale hodně zde záleží na schopnostech a kázni sazeče. Sám jsem sazeč a vím, o čem mluvím. Někteří kolegové špatné dělení ještě dnes řeší místo vložením podmíněného dělení či opravou dělicího slovníku prostým vražením divisu a vynuceného dělení (tj. minus na klávesnici a shift+enter), volné řádky řeší násobnými entery místo úpravou stylu atd.

Zatímco dobře připravený text zkonvertujete za hodinu, dvě (uvažujme knihu, nikoli časopis - tam to je podstatně složitější), u zpraseného textu na tom strávíte mládí. Tak či tak je to práce navíc, kterou je nutné alespoň zběžně prohléhnout.

Další problém je ten, že současné čtečky pracují s textem neuvěřitelně prasácky. Mám Kindla a po prvotním nadšení z něj čtu stále méně a méně. Hrozně mi vadí třeba taková drobnost, jako je neschopnost poradit si s dlouhými slovy a pak v ostavci zarovnaném do bloku je jeden řádek zarovnaný doleva, protože se tam nevešlo dlouhé slovo a protože Kindle to neumí rozdělit, tak to nechá být. A není to ani zdaleka jediná věc.

Některé knihy, o které mám skutečně zájem a počítám s tím, že je budu číst opakovaně, si radši před čtením přelomím do vlastního pdf přesně na formát Kindla, ale znamená to nemalou práci navíc, kterou by měl udělat vydavatel.

Ale na druhou stranu - vysázet v přijatelné kvalitě (v TeXu) beletrii je o 100 řádů jednodušší, než vysázet, např. technickou diplomku. Beletrie je v podstatě jen tok textu a pokud ji autor dodá v rozumné podobě, tak se celá práce dá velmi dobře automatizovat (jak převod do TeXu pro tisk, tak do elektronické podoby, kde je to IMHO ještě snazší).

U grafických časopisů je situace jiná, tam je sázení docela náročné. Ale grafický časopis nikdo nebude číst na současném e-Inku, ale spíše na tabletech. A to už je snazší jít na internet a číst webovou verzi (byť placenou) a které vydavatelství má dnes problém překlopit text z tištěných novin do webové verze? Tak nechápu, proč je to u knih tak velký problém (to je řečnická otázka, já to chápu moc dobře :-))?

Neměl by být správný postup vydávání knie i e-knih následující?

* Čistý lehce strukturovaný zdrojový text (nadpisy, odstavce, zdůraznění)
* BOD ROZPOJENÍ:
A) e-kniha se dávkou během několika sekund (jednotek minut) převede do mnoha formátů e-knih (knižní sazba je naopak překážkou).
B) Kniha se sází.

A není to dnes tak, že neexistuje "pěkný" zdroj, který se zvlášť sází pro knihu a zvlášt pro e-knihu? Pak se nákladům nedivím.

Takže místo výmluv by si měli vydavatelé udělat pořádek nejdřív u sebe.

Co se týká výrazu "e-kniha byla vydána v nákladu x ks". To je s prominutím co? Jednou vytvořím a pak jenom kasíruji. A zákazníci získávají skvělou možnost získat jakoukoli knihu, která byla kdy zveřejněna. A ne že se vyprodá a už znovu nevydá.

Máte pravdu, že podle názoru uživatelů není nic takového jako sazeč u eknih potřeba, stejně jako nějaká korektura a takové podružnosti. Pak bohužel vypadají, jak vypadají. Tedy s prominutím jak od prasat. Jestli mi něco v současné době na elektronických knihách vadí pak je to právě to přelévání podle velikosti zobrazení. Díky tomu po nich sahám jen v případě, že neexistuje jiná varianta (vyprodáno, dotisk v nedohlednu). On ten komfort při čtení je někde jinde, pokud knihu vysází profík nebo roztáhne automat.

Nicméně – pokud nejprve děláte „papírovou“ knihu, pak sice pracujete se souboru, ale sázíte na pevně daný rozměr knihy. A to je potřeba při konverzi překopat, jinak to dělá neplechu. I proto je potom nutné knihu znovu zkorigovat. U nějakých 400 stran to chvilku zabere.

Vážený pane Hlavenko, byl byste tak laskav a rozvedl přesněji tuto část vašeho článku: "Náklady na redaktora, korektora, sazeče atd. jsou podobné, pokud kniha vyjde současně i v papíru, rozpočítávají se. Dále jsou zde ovšem převody do formátu e-knihy, což většinou znamená knihu znovu přesázet, zkontrolovat, ne-li zkorigovat. Já jsem opravoval svou knihu dva pracovní dny… spočítejte sami."
Nerozumím totiž k čemu je u elektronické knihy potřeba sazeč, mám Kindle a zdá se mi, že se tam text automaticky přelévá podle velikosti zobrazení. Dále nevím, co myslíte tím převodem do formátu e-knihy. Proč to trvá dva dny. Představuji si to tak, že autor napíše ve Wordu text, redaktor s ním probere obsah nakonec korektor opraví chyby stále ve Wordu. Pak jeden z nich klikne na tlačítko převést do formátu MOBI nebo kýho čerta a je to. Ale pravděpodobně se tam dějí některé další činnosti, jen si je jako laik neumím představit. Díky