Vlákno názorů k článku Marek Prokop: Proč si myslím, že Google nekrade obrázky od Petr Holý - Bohužel s Vámi nemohu souhlasit. Sice jste si to...
-
Bohužel s Vámi nemohu souhlasit.
Sice jste si to krásně technicky obkročil, ale podstata je stále stejná.
Dovolte mi položit také jednu otázku: Smím vzít bez zeptání cizí majetek, použít ho při svém podnikání, a něco na tom vydělat aniž bych se kohokoliv zeptal a s kýmkoliv se o zisk podělil?
Pokud si odpovíte ano, jsou Vaše premisy správné, ale nezákonné :)) Pokud si odpovíte ne, respektujete autorský zákon, ale kýženého závěru nedocílíte.
Zakopaný pes je v tom "bez souhlasu". Bez souhlasu totiž nesmíte skoro nic... se souhlasem můžete téměř cokoliv....
-
Řekl bych že tohle je tak na hraně. Bez souhlasu majitele nemůžete například ani vyfotit jeho dům a použít tuto fotografii do svých propagačních materiálů určených k podnikání.
Připomíná mi to lehce problematiku Model Release a Prp@perty (proč je to slovo zakázané?) Release ve fotografii. Pokud se nejedná o zpravodajskou činnost, tak pro "jen ukazování" fotografie na které je zobrazen třeba dům, nebo osoba, musíte mít souhlas vlastníka domu - tváře :)
-
Po pravdě.. Nejsem právník a tak mi v hlavě utkvělo tohle pojednání: http://fotobanky.jirsak.cz/pr@perty_release.html (změňte @ na o)
-
Ono je to tak, že souhlas přímo pro focení nepotřebujete SKORO na nic, dokonce ani při publikování ve smyslu zpráv, ilustrace atd. Situace se ale zásadně změní v případě využití v reklamě atd. V té chvíli do toho bez diskuse vstupuje model release u lidí, ale částečně i u budov. Obecně se to bere v případě sporu poměrně v souladu se zdravým rozumem, v reálu tedy když udělá cestovka do letáku záběr krajiny, kam míří zájezdy a někdo tam v koutku uvidí svojí chatu, tak vesměs nemá na nějakou náhradu šanci, pokud ale uděláte z nějaké chalupy v soukromém vlastnctví hlavní motiv, tak už narazit můžete.
-
To bych taky neviděl tak jednoznačně.. Když už se odprostíme od chyb a odchylek jednotlivých prohlížečů, máme ve většině případů možnost konfigurace způsobu, jakým se daný obsah může zobrazovat. Máme tedy k dispozici nástroj, který s obsahem pracuje určitým způsobem, nad kterým "vlastník" obsahu nemá kontrolu a dává jenom doporučení. Je špatné, když existuje nástroj v tomto duchu i online? Podnikatelský záměr tvůrce.. No, vydělává na tom, to je pravda, ale není jedinej, kdo vydělává na zpracování obsahu způsobem, který si zákazník "objedná".
Tady je problém snad jedině v tom, že to dělá ve velkém. A to tak moc, že se na sobě obě strany staly do obrovské míry závislými. Třetí strana (stát), který by do tohohle sporu vstoupil s tím, ež to aplikací nějaké legislativy vyřeší jednou pro vždy, by mohla způsobit vážnější problémy, než dohady a dohody mezi vyhledávačem a tvůrci obsahu.
Čistě technický pohled Marka Prokopa na problematiku se mi moc líbí, takovýhle názor je málokdy slyšet tak pěkně formulovaný.
-
ruups (neregistrovaný)
V tomto by som si dovolil nesuhlasit. Odhliadnime teda od chyb a odchylok jednotlivych prehliadacov a zamerajme sa na samotnu podstatu prehliadaca. Jeho ucelom je zobrazovanie dat, ktorych presny popis (v sulade s standartmi) dostane zo stranky majitela prav. Ako poskytovatel teda dostava obsah, ktory moze zobrazit len urcenym sposobom. Ak majitel prav (webu) nepovoli inak tak moze byt jeho obsah zobrazeny len podla standartov. V komercnej sfere nie je vela (ak vobec) nejake vynimky, ktore by hovorili, ze je mozne pouzit len cast obsahu, upravovat ho a pod.
Takze prehliadace v tomto poskytuju len prostriedok kdezto v pripade vyhladavacov (a je jedno ci sa jedna o Google alebo akykolvek iny), ktore priamo s obsahom pracuju a upravuju ho do kontextu vlastnej poskytovanej sluzby. -
R. (neregistrovaný)
Presne tak. Mame u Kunstatu les a tam nejakej vychcanek provozuje rozhlednu a pujcuje dalekohled. Koukaj na muj les v urcitym uhlu/zoomu a se zvetsenim, coz bylo zcela v rozporu s tim jakou mam predstavu ze se bude les ukazovat. Vydelaval na tom pekny prachy, nastesti soud predbeznym rozhodnutim rozhlednu zavrel. Ted ma dole jenom bufet.
-
Chudák potom taková Opera s tím jejich akcelerátorem a Operou Mini.. nejpopulárnější J2ME prohlížeč vlastně nemohl vzniknout? Nezobrazoval stránku podle standardů, snažil se překonvertovat obrázky na nížší kvalitu a upravit scripty na stránce a velikosti a uspořádání jednotlivých částí stránky tak, aby to vyhovovalo zákazníkovi s malým displejem.
Autor obsahu nemá kontrolu nad tím, jak je nakládáno s obsahem/jak je zobrazován obsah, který poskytuje. Standardy jsou v tomhle jenom doporučení, jak to dělat, aby se to zobrazilo "dobře", ale nemyslím si, že by někdo mohl nakázat, jak se musí předkládaný obsah zobrazovat. Nechtěl bych se dočkat stavu, kdy budou kriminalizované terminálové a textové prohlížeče, programy odchylující se "více než málo" od specifikací W3C nebo služby poskytující to samé.
Všechno tohle přeci existuje a dávno se používá. Na straně klienta je to naprosto normální. Když to klient využije jinde, přes prostředníka, jako službu, enchá si to udělat někým jiným.. nemyslím si, že by to mělo být kriminalizované. Jak první, tak druhé.
Co se týká velkých vyhledávačů a velkých poskytovatelů obsahu, tam je to vážně na domluvě. Obě strany se v současné chvíli vážně dost potřebují, a pokud si jedna strana myslí, že druhá nespolupracuje úplně čistě, podle mě by se měly dohodnout z vlastní vůle, ne legislativním nařízením. Pokud by jedna ze stran od téhle spolupráce couvla, nějakou dobu by to bolelo obě strany. Google má jiné služby, než je vyhledávač, kterým začínali, poskytovatelé mají jiné možnosti, jak o sobě dát vědět.. Jenom na to není ani jedna strana úplně připravená.
-
ruups (neregistrovaný)
stale odbiehate od podstaty. co je cielom webovej stranky? Je to poskytnut obsah skladajuci sa z textu a multimedii. Co je cielom prehliadaca? Zobrazit obsah v ramci moznosti danych zariadenim (vas odkaz na opera mini).
Vyhladavac narozdiel od toho pracuje len s castami (pochopitelne) co je pre poskytovatela nevyhodne(pochopitelne).
Plne chapem, ze sa vydavatelia brania (aj ked svoj podiel na danom stave maju aj oni), na druhej strane si povedzme, ze k nejakemu rozumnemu kompromisu prist bude musiet. Ak bude pokracovat trend vykuchavania obsahu a jeho poskytovania bez prelinkov (resp. skrateny vycuc bude dostatocny aby nebolo nutne web navstivit) tak nevyhnutne zacne klesat objem reklamy na weboch ... znizenie prijmu samozrejme znamena obmedzovanie na strane poskytovatela obsahu. Takze vyhladavace a agregatory tak isto, pomalinky podrezuju kravu co im dava mlieko. Na druhej strane uplnym zakazom si kravu podrezavaju poskytovatelia obsahu. Aj ked toto sa skor tyka mensich hracov, pre ktorych umiestnenie je otazkou prichodu userov na ich stranky, ako velkych hracov, ktori su dostatocne znami.
Jednoducho bez kompromisu to dalej nepojde a utrpia vsetci... -
petr_p (neregistrovaný)
Český autorský zákon až donedávna neznal „použití pro vnitřní potřebu právnické osoby“. Tudíž pokud jste ze zaměstnání navštívil pro svoje osobní potěšení stránku (která si v patičce uzurpovala všechna práva), tak vše bylo v pořádku. Pokud jste ale tutéž stránku navštívil coby zaměstnanec plnící úkol zaměstnavatele, tak jste porušil zákon.
Dotyčné ustanovení zákona je poněkud nejasné, takže neexistuje jednotný názor, co všechno je „potřeba právnické osoby“. Navíc nemáme jen Českou republiku. Existuje řada států, kde vnitřní potřebu neznají. Z tohoto hlediska je česká otázka Googlu sice zajímavá, ale globálně existují mnohem závažnější otázky a ukazují na zoufalost kodifikace autorského práva.
Kdybyste se chtěl pitvat v českém zákoně, tak je tam ošklivý institut databáze. Pokud shromáždíte metadata z webu, na kterém je mimochodem pár obrázků, pak je vše v pořádku. Pokud ale totéž uděláte na webové galerii, tak už neoprávněně vytěžujete databázi.
-
ondra.kl (neregistrovaný)
... ano, když někomu omezíte právo na nakládání s jeho majetkem tak, že mu ukradnete slepici na dvorku tak se tomu říká krádež. Když někomu omezíte právo na nakládání s jeho majektem tak že mu zakážete dělat konkrétní vyjmenované činnosti tak se to nazývá autorské/patentové právo.
