Názory k článku Marie Havlíčková (Slevomat.cz): Slevové portály byly zcela uměle vytvořený trh

Ja jako poskytovatel sluzby jsem se slevomatem mel jen starosti a jeho cenova politika je vysmechem. V konecnem dusledku jen preprodavaji sluzby za dost vysokou marzi a bohuzel k neprospechu klientu na obou stranach. Spokojeni s jejich sluzbami neni nikdo tolik jako oni sami. Proto se jen placaji po ramenou. Kdyz zkrachuji nic se nestane.

Hostem druhé kategorie není pro nižší cenu, ale protože se už do stejného místa nevrátí. Restauratéři, hoteliéři a jiní si původně mysleli, že reklama formou slevy jim zvedne návštěvnost, pak ale zjistili, že návštěvníci ze slevových portálů jdou pouze za slevou.
Takže když se někde otevírá nový podnik, nebo projde renovací, tak to může být použitelná forma, ale dlouhodobě nabízet slevy se už tak moc nevyplácí.

Na mě ten její příspěvek zase působí stylem ". byli jsme tu první, jsme největší.. takže o tomto segmentu pochopitelně víme nejlíp a nejvíce.. a všichni ostatní o tom neví naprosto nic.. jsme to my, kdo určuje (a jak je modni říkat - tvoří trh).. to vše proložené spoustu PR termínů.. celý ten rozhovor z jejího podání vyznívá naprosto povrchně a nadřazeně - my jsme SLEVOMAT - kdo je víc? ..

Většina manažerů se dokáže ovládnout a uvětomit si, že povedou-li rozhovor ve stylu "my jediní to děláme správně, všichni ostatní jsou žabaři, kteří netuší, která bije", budou působit trapně a obrazu své firmy spíš uškodí. Takže mluví o své firmě a srovnávání s konkurencí se spíše vyhýbají nebo ho aspoň drží v čistě technické rovině. Paní Havlíčková to bohužel moc nedokázala. (Ale samozřejmě už jsem četl i o dost horší rozhovory.)

Kde jsou ty časy, kdy se dalo koupit opravdu výhodně nějaké zboží. Třeba jeden z mých nejlepších nákupů byla kvalitní laserová tiskárna pro firemní použití za 2 tisíce. V té době se běžně dala koupit za 6,5 tisíce. To byl tak první rok dva, pak už to šlo z kopce. A dnes mi přijde, že už nemají co nabídnout. Nabídka ubytování/pobytů je nyní tak široká, že není potřeba hledat někde jinde. Navíc není úplnou výjimkou to, že host s poukazem typu "slevomat" je prostě host druhé kategorie, z kterého moc nekápne. A podle toho pak vypadají služby, chování personálu, velikost porcí apod. Takže děkuji, bylo to před mnoha lety krásné.

Nemělo by to spíše být označeno jako PR článek?

Jak píše kolega, v první fázi si plno firem myslelo, že jde o reklamu. Že vám prodají tiskárnu za 2 tisíce, vy budete spokojený a příště nakoupíte znovu, ale už za plnou cenu. Ono to tak chvíli i fungovalo. Jenže jak do toho začalo naskakovat více firem, tak najednou bylo tolik slev, že vlastně nebyl důvod nakupovat za plnou cenu. To ale firmy nemohly dlouhodobě zvládat, takže na jednu stranu začaly slevy klesat a na druhou stranu i tak začalo nabídek ubývat. Slevový portál firmám sice stále vodil lidi, ale ti nezůstávali - koupili jen tu jednu věc ve slevě a šli jinam. Proto byli vnímání jako hosté druhé kategorie.

Dnes už hosté ze "slevomatu" nejsou bráni jako hosté druhé kategorie. Prostě proto, že už jim nikdo nedá žádnou velkou slevu a i z nich mají ubytovatelé nějaký zisk. Řečeno na příměru: dnes ta tiskárna bude ve slevě taky, ale z 6500 Kč na 6300 Kč. Doba více než 50% slev je pryč, nevyplatí se to. Když už se objeví, tak jen díky čarování typu "sleva 50% ze sezonní přemrštěné ceny, kterou by beztak nikdo nezaplatil".

Slevové portály co přežily do dneška vlastně skoro kompletně přešly na jeden ze dvou modelů:

1. Fungují jako zprostředkovatelé nezlevněného zboží, kdy se o část provize za zprostředkování připraví "slevou na vlastní triko". Stejný business model jako například Trivago nebo booking.com, jen jiný název.
2. Přeprodávají zboží, na které jsou množstevní slevy. Objednají toho prostě paletu nebo kontejner a pak to prodávají. Stejný business model jako 90% webshopů, jen jiný název.

v tom případě by se tady nemohl dělat rozhovor s žádným managerem/majitelem o jeho podnikání. Nějak si nedokážu představit, že bych v rozhovoru vyzdvihoval špatné stránky nad těmi dobrými a tím se střílel do nohy.

Informace, že se trh příliš daleko neposunul a jen se výrazně pročistil je ale také dobrou informací z článku a jsem za to rád.

"někdy mi přijde ta cena uměle navýšená různými příplatkovými věcmi, ze kterých se pak udělá sleva"

No to je jeden z jejich hlavních know-how. V zásadě doporučují dva hlavní způsoby, jak vytvořit dojem slevy tak, aby se ve skutečnosti nedalo tak snadno poznat, že to žádná reálná sleva není:
1) Přesně jak píšete, je třeba doplnit nabídku o řadu tučných příplatkových položek, které by si klient nikdy ve skutečnosti neobjednal. Takže pobyt samotný sice skutečně zlevní o 50% z 3000 na 1500, ale v nabídce bude navíc "překvapení na pokoji za 300", "odpolední čaj za 200", "prodloužený check-out za 500" a "pokoj deluxe za 1000". Ve výsledku jste na původní ceně 5000Kč, z toho dostanete slevu 50% a zaplatíte 2500Kč. Budete nadšeně jásat, jak jste ušetřili 2500, ale ve skutečnosti je reálná úspora jen pětikilo (tzn. 10%). Zbytek jsou položky, co mají přidanou hodnotu mizivou a hoteliéra nestojí vůbec nic či řádově koruny, takže je spokojen také.

2) Vytvořit nové produkty, které ve standardním ceníku nejsou (často nazývané "exkluzivní nabídka pro zákazníky Slevomatu"), takže není absolutně jak ověřit, nakolik je sleva skutečná. Většinou samozřejmě není.

Jsou to záludnější způsoby, jak skrýt skutečnost, že sleva je minimální. Dřív na to i Slevomat šel brutálními podovody. Legendární bylo třeba to luxusní hovězí z řeznictví u I.P. Pavlova. Jak první zákazníci, co si to tam šli vyzvednout, začali referovat, že se tam za slevomatovou cenu 50% to maso prodává normálně, takže o žádnou slevu ve skutečnosti nejde. No a Slevomat na to zareagoval (mám pocit, že tenkrát dokonce p. Čupr osobně) trapnou výmluvou o tom, že řeznictví za tu 50% cenu prodává maso mražené. Samozřejmě to nebyla pravda, což se rychle provalilo a měl z toho tenkrát Slevomat ostudu jako prase...

No, jenže tak to v podstatě je i v reálu, že zůstal Slevomat a pak dlouho nic a pak pár menších. A třeba zákaznické zkušenosti se Slevomatem (včetně refundací při problémech nebo při nevyužití voucheru) a s příšernými Hyperslevami se vůbec nedají srovnat.

Jsou tam (občas) zajímavé nabídky.
Koupili jsme třeba za půlku roční permanentku do zábavního centra pro děti, kam jsme stejně občas chodili, ale za plnou palbu bychom tam rozhodně nešli tak často (sleva cca 3000 Kč).
Objevují se (místně) relativně zajímavé nabídky na jídlo, kafe atd. (i když tam bych si to koupil i za plnou cenu, ale když už se to nabízí, proč to nevzít).
S pobyty je to jak co a jak kde, chce to mj. číst recenze. Třeba se tam teď objevil hotel, kam jezdíme běžně a ta slevomatová cena odpovídá - stejnou cenu dostaneme sice bez Slevomatu taky, ale jen protože tam firma vozí lidi, tak nám dají cenu i na soukromé návštěvy. Co to tak sleduju, tak něco se vyplatí, něco ne - někdy mi přijde ta cena uměle navýšená různými příplatkovými věcmi, ze kterých se pak udělá sleva, aby to vypadalo, že je větší. A na ubytování většinou mám jiné servery.
Ale dá se tam (občas) něco najít, ale spíš jen pro Prahu či Brno. Menší města jsou slabá.

Jo, toto je střízlivý komentář. Já to používám podobně a hodně často se nechám inspirovat a ve stejném regionu, kde to má Slevomat si najdu přesně co potřebuji za "plnou cenu". Ta otevřenost Slevomatu, tedy konkrétně to, že nabízí komentáře a nemaže negativní už asi 3x způsobila, že jsem skoro koupený pobyt nakonec neobjednal. Ty negativní komentáře přesně potvrzovaly to, co jsem měl v podezření tenké stěny, malé pokoje, (člověk slyší jak vedle někdo kašle), wellnes s třemi místy a 10m bazen pro 250 ubytovaných, kola neseřízená, penzion na fotce v plné zeleni, ale to jsou celkem 4 stromy a 2 keře, ve skutečnosti stojí na louce na křižovatce státních silnic vedle autoservisu apod.
Prostě spíš se nadchnu pro Maďarsko, které na Slevomatu najdu a pak si bookuju něco o 100 euro na 3 noci dražší napřímo.

Pozor, oni samozřejmě negativní příspěvky mažou, jen to nedělají vždy jako konkurence.