Babička má v dnešní době nemalou cenu jako ilustrace vesnického života v Čechách v polovině 19. století, osobně bych přečtení docela doporučil, je to zajímavé pro určité pochopení kořenů, ze kterých do značné míry vycházíme.
Celý problém knihy je v tom, že byla tlačena do pozice nějakého "obrovského literárního díla", což není a podle mne se to Němcová ani nijak nesnažila, což knihu zprofanovalo. Nejprve se na tom podepsali "obrozenci", ale po válce to dál přiživili komunisté, on si na to potrpěl profesor Nejedlý atd.
V podstatě je to docela škoda, při střízlivém pohledu skutečně tato kniha má něco do sebe. V podstatě je to poučné podobně jako třeba "Trhani" či "Povídky Malostranské" od Nerudy, tomu se zas podařilo ukázat další části tehdejší společnosti.
Je to sice mohutně off-topic, ale připojil bych se... většina starých lidí si totiž myslí, že co bylo kchůl za jejich mládí, to je kchůl i teď. Nebo hůř, už zapomněli, že to taky nesnášeli, a o to víc to nutí, když jsou staří. A věkový průměr učitelů na základních školách říká, že... asi mám pravdu :)
Přečetl jsem opravdu hodně knih mnoha různých žánrů, ale Babičku ne. Proč? Opravdu jsem o něco přišel? Vždyť je to v podstatě totéž, co dnešní turecká telenovela.