Dobrá slova:) .... Informací je mnoho. Sdělují nám toho příliš. Podněcují k diskuzi a vedou k víře.Slov je mnoho. Je mnoho pohledů a teorií. Je mnoho úhlů pohledu. Je mnoho zájmů motivujících k víře v ty či ony informace. Je i mnoho lží a mnoho naštvanosti těch, kteří byli oklamáni a podvedeni. Důvěra v informace klesá a paranoia vzrůstá. Informační chaos je všudypřítomný. Vzrůstá únava ze všech těch informací. Touha se v tom patlat. Být znovu vtažen do víry a být znovu a opakovaně zklamáván. Chaos pacifikuje., Slova už nemají dopad jako měla v dřívějších dobách. Je to dobře nebo špatně mít takto pacifikované obyvatelstvo? Jak pro koho a jak ve vztahu k ČEMU. Asi bude dobře, že už nejsme ochotni tak rychle podlehnout propagandě typu třeba té nacistické. Podvědomě už ismům nevěříme. Asi bude naopak špatně, že už nevěříme ani sobě navzájem a proto se nedokážeme semknout pod nějakým programem a organizací, což znemožňuje organizovanou aktivitu ke změně současných poměrů. To se samozřejmě může také někomu hodit.
Četl jsem nedávno polemiku postavenou na závěrech nějakého vědce, který dokazoval jak naše inteligence klesá. Pak přišli jiní vědci kontrujíce, že se jen mění způsoby našeho vnímání informací a práce s nimi a to může vézt k mylnému dojmu, že inteligence klesá. Dnes v informačním světě nelze použít kritérium hodnocení opírající se o schopnost paměťového uchování určitého kvanta informací. Mít nabiflováno prostě dnes už neznamená být chytřejší. Informací je tolik, že to prostě nelze nabiflovat. Podstatnější je orientovat se, hledat, vědět kde to najít. Vygooglit např. A to je už jiná inteligence. Založená na jiných kritériích. Adaptovaná na současné technologie a možnosti. Nesrovnatelná s inteligencí např. starých Řeků. Mění se mnohé a pan Koubek to myslím ve svém článku vystihuje velmi dobře.
S většinou řečeného souhlasím, ale vaše "my (všichni)" není dle mého až tak univerzální. Stále spousta lidí (a dokonce bych možná řekl i většina!) podléhá ismům. Je to pohodlná zkratka těch, kteří nechtějí moc přemýšlet. Anebo kteří v tom mají nějakou emocionální nebo jinou investici. Možná je dnes několik -ismů jakožto slov (nikoliv konceptů) zdiskreditováno, ale to na situaci nic nemění.
A ta nelibost k větší změně je dle mého dána i přirozenou opatrností. Řada velkých změn vedla k velkým problémům. Evropa jako taková je opatrnější. A vlastně nejen Evropa.
P.S.: Pokud vím, žádný inteligenční test netestuje paměť, nebo se mýlím? Maximálně tu krátkodobou.
Ano s tím souhlasím. Spíše jsem mluvil o vývoji v čase než o konečném stavu. Také si myslím, že je stále ještě hodně lidí podléhajících ismům. I přes to ale cítím, že v současném světě dochází ke změně, která je dána změnami nejen v technologiích.
Něco o uvedeném výzkumu je zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=763272 .. o výzkumech popírajících tyto závěry jsem se dočetl v časopise 100+1 ale už si bohužel nepamatuji číslo. Podle mne Crabtreeho závěry až dětsky naivní. Prý již nepotřebujeme inteligenci k přežití a proto degraduje. Crabtree ignoruje fakt, že přežití v dnešní době vyžaduje naprosto jiné podmínky než tomu bylo dříve. Tomu se přizpůsobuje i inteligence. Ta je prostě dnes jiná než byla dříve a nedá se vůbec říct, že je lepší nebo horší. I IQ testy se zaměřují na použitelnost člověka v konkrétních podmínkách než na nějakou obecnou chytrost. Zkoumají prostorovou orientaci, Vámi zmiňovanou krátkodobou paměť, představivost a další faktory. Pro delfíny by byly ale např. zkoumané schopnosti naprosto zbytečné. Pro jejich prostředí, které vyžaduje jiné schopnosti k přežití by musel být IQ test sestaven naprosto jinak. A to platí i pro lidi v minulosti a dnes. Nelze použít stejné testy na lidi z různých období žijící v naprosto odlišných podmínkách s naprosto odlišnými požadavky na přežití a schopnost uplatnění se v kolektivu.
ČLÁNKY DO MAILU