Názory k článku Medián Petra Koubského: Špatné zprávy jsou v médiích proto, abyste se cítili lépe

Já myslím že ten klíč tam takto zavedl brigádník se kterým pak bylo provedeno personální opatření.

Děkuji též.

To slovíčko většinou mou argumentaci oslabilo, a vy jste toho právem využil. Je to určitá "profesní" deformace. Se změnou chromozomů totiž často souvisí další změny, které výsledek komplikují.

Je to zajímavé, ale ještě než jsem se dostal k Vašemu poslednímu odstavci, myslel jsem na totéž :-) Já zastánce spíše přírodovědného, vy spíše humanitnějšího náhledu. Ano, nechme to tak, diskuze za to i tak stála!

Zajímavá diskuse, souhlas :)

V těch chromozových odchylkách nemám přehled, ale dovolím si Vás chytnout za slovíčko "většinou". Mně z toho "většinou" vyplývá, že konfigurace chromozomů sama o sobě není schopna determinovat chování (koneckonců to kolem sebe vidíme běžně, že). Já v tom vidím důkaz, že sociální vliv bychom neměli ani trochu zanedbávat/pod­ceňovat: zdá se, že má sílu ten "materiální základ" přebít.

Nevíme ale, proč sociální vliv někdy vítězí a někdy ne - nabízejí se dvě hypotézy: může to mít materiální základ, který jsme zatím neobjevili (a pak může klidně celá hypotéza o sociálním vlivu padnout); anebo ty výjimky mají příčinu v silně atypickém (a tedy vzácném) sociálním formování (koneckonců, naše společnost působí na jedince cílevědomně tak, aby předpokládané fyzické dispozice posilovala a rozvíjela - zjistit, která složka je jak významná, je proto tak trochu problém slepice a vejce).

Řekl bych, že tohle je bod, kolem kterého se naše diskuse točí. Mně se zdá, že sociální faktor příliš podceňujete (až zanedbáváte). Vám se naopak zdá, že já ho přeceňuji. Na tom bych to nechal - kdo z nás má pravdu, nedokáže dnešní věda rozsoudit; a přít se o víře mi přijde zbytečnou ztrátou času :)

Děkuji za nevídaně kultivovanou diskusi!

Doplnění: Důvod, proč jsem nenašel správný výraz pro "evoluční požadavky" žen a mužů je jednoduchý. Toto sousloví je nesmyslné (což Vám nevyčítám, jen to konstatuji). Evoluční cíle mužů i žen jsou stejné, jen se více projevuje volba rozdílných prostředků pro jejich dosažení. Zároveň jsme tím oba nepřímo vyjádřili myšlenku, že vlastnost "zvědavost k nebezpečí" byla preferovanější u mužů, zatímco u žen byla její analogií právě ta vlastnost roznášet drby (jejíž smysl vidím jinde, jak jsem popsal). To, že tato vlastnost byla cennější pro muže, neznamená, že u žen tato vlastnost musí mít nějakou analogii - nemusí u nich existovat vůbec, nebo výrazně méně. To je taky důvod, proč obsah pánských a dámských časopisů se liší. To, že se například o tragická úmrtí zajímají ženy i muži, může mít u obou pohlaví rozdílný důvod. U žen například ten vztah k drbům, u mužů snahu poznat nebezpečí. A pozor, já netvrdím, že to je nezbytně takto, na to bych si netroufl. Říkám, co považuji za pravděpodobné, a co nikoliv. Toto platí pro celou diskuzi.

S prvním odstavcem částečně souhlasím, ovšem doplňuji, že v evoluci hrálo roli nespočetné množství faktorů. Já uvedl jeden, který dle mého mínění souvisí s přístupem k tragickým zprávám, o kterých bylo psáno v článku. Obstát ve společenství bylo a je samozřejmě důležité dodnes, ale ona zvědavost k nebezpečným a jiným podobným událostem s tímto (v duchu mého předchozího diskuzního příspěvku) nemá velkou souvislost.

Druhý odstavec: V dobách, ve kterých se pohybujeme (kdy měla vlastnost "zvědavost k nebezpečí a neznámým jevům" největší význam), nešlo o dožití se co nejvyššího věku, ale samozřejmě o dožití se reprodukčního věku. V tomto smyslu mluvím o "přežití," myšleno přežití genů, jejichž je jedinec nositelem, ne co nejdelší přežití jeho samotného. Navíc, a to považuji ještě za zásadnější, evoluční úspěšnost není podmíněna jen co největším počtem potomků (a také schopností pomoci jim efektivně přežít - mít dost síly a schopností rozmnožit se - jinak je jejich život i počet "bezcenný"), ale schopností "pomoci" SVÝM genům. A to můžu teoreticky udělat bez toho, aniž bych měl jediného potomka (je to na delší diskuzi, proto připojuji jen jeden kratší příklad). Čím je mi jiný jedinec bližší (nemyslím příbuzensky, ale tím, zda nese co nejvíce podobných vlastností jako já - tedy pravděpodobně velmi podobných kombinací forem genů jako já), tím víc pomůžu i svým genům, pokud pomůžu jemu (přežít, rozmnožit se, atd.).

Třetí odstavec: Ve sledování tragických a nebezpečných (často život ohrožujících) událostech a sledování "bulvárních" ženských klepů a pletich nevidím analogii. To první umožňovalo připravit se a přežít nebezpečí, to druhé slouží právě k tomu vytváření vazeb ve společenství.

K tomu promíchávání mužských a ženských vlastností - o tom rozhoduje přítomnost a výše hladin některých hormonů a specifických proteinů, které jsou syntetizovány dle nukleotidových sekvencí nukleových kyselin. A vzhledem k tomu, že ženy mají dva chromozomy X, zatímco muži jeden (dvojnásobná hladina některých syntetizovaných látek), muži mají navíc chromozom Y, díky kterému dochází k syntéze látek, které ženy nemají. To je to hlavní, co způsobuje rozdíly v "evolučních požadavcích," jak jste to nazval (sám taky nevím, jak to co nejpřesněji vyjádřit).

K ovlivnění na "sociální" úrovni dochází, o tom žádná. Každá vlastnost jedince má svůj genetický základ, fylogenetickou historii svého vývoje, a dále je individuálně "tvarována" ontogenezí (ovlivněnou prostředím) a dále, pokud se jedná o chování, je vlastnost ovlivněna zkušeností a veškerými sociálními interakcemi. Takže tvrdit o některé vlastnosti, že je determinována až na úrovni sociální, je podle mě stejný nesmysl, jako tvrdit, že dobrý steak je podmíněn až servírováním.

Zároveň tím oponuji myšlence, že mužské a ženské preference jsou díky křížení zásadním způsobem promíchávány. Patrné je např u jedinců - fenotypově mužů - s jedním chromozomem X navíc (sestava pohlavních chromozomů XXY) - v některých znacích se více podobají ženám, a to jak svou fyzickou konstitucí, tak některými prvky chování. Podobně zásadní změny lze pozorovat u žen s jedním chybějícím nebo přebývajícím X-chromozomem, nebo u mužů s jedním přebývajícím chromozomem Y. Ve většině těchto případů změna konstituce pohlavních chromozomů znamená posun ve zjevu i chování jedince korelující s poměrem mužských a ženských (Y,X) chromozomů.

Ještě podotknu, že tuto diskuzi považuji za zajímavou.

S tou zkušeností si to nemyslím. Osobně si nevybavuju že bych někdy přemýšlel jak se v podobné situaci zachovat, ať už z pohledu nástupiště nebo kolejí. Ta fotka je s emocemi, které vyvolává, alespoň když se člověk pozicuje do muže na kolejišti, velmi užitečná – dokonce si myslím, že kdyby si skupina A fotku prohlédla a po 1 týdnu byla náhodně rozmístěna po určitých skupinách na nástupiště a kolejiště, procento přeživších by bylo výrazně vyšší než u skupiny B se stejnými podmínkami, která s fotkou nikdy konfrontována nebyla.

Ne, tomu se říká pozitivní přístup k životu ;-) Utápět se v depresi, protože postiženého američana někdo okradl o speciální notebook (v zoo umřela gorila, japonsko zničila tsunami a zabila 10 tisíc lidí, na dálnici došlo k hromadné autohavárii a zemřelo 20 lidí atd.) je naprosto kontraproduktivní a proto není ani třeba takové zprávy sledovat. Jediná informace, kterou z toho potřebuji je, že dálnice je neprůjezdná a do Japonska je lepší necestovat, případně obvolat příbuzné, kteří se mohli do nějaké té události připlést, jestli jsou v pořádku. Jinak nic...

Jaký přínos pro vás kdy mělo dívání se na zprávy v televizi nebo čtení klasických novin? Není lepší zabývat se tím, co můžu změnit? Nemáte dost vlastních starostí, že se můžete starat ještě o ostatní?

Já stále nechápu, proč třeba na Lupě se neobjeví žádný článek o diletantismu programátorů z ATS Telcom, kteří nejsou schopni odladit žádnou programovu úlohu. Proč právě lidé z oboru IT píší o vraždách v metru místo, aby se zabývali třeba naprosto skandálním vystoupením obchodního manažera ATS v létě v televizi po hrozném startu nového registru.
Přece Lupa by mohla být platforma, kde by se programátoři z ATS mohli vyjádřit, který vedoucí je takový debil, že udělal klíčem údaj, který nebyl ve starém registru jednoznačný. Anebo je v ATS takový manažerský teror, že se nikdo neodváží o ničem odborném nikde ani zmínit. - Soudě podle výsledku, tomu asi tak bude. Kdo má určitě nějaký připomínky, co by nemuselo dobře fungovat, tak toho určitě vedoucí na hodinu vyrazí pro podrývaní jeho analytické autority.

Ano, základním hybatelem je nejspíš evoluce. Jenže já jsem se snažil doplnit, že v evoluci nehrálo roli jen to, zda se dokážu poučit z cizí nehody. Stejně významnou roli hrála i schopnost obstát "ve smečce" a to bez živého zájmu o vzájemné vztahy nešlo (a příbuznost v těch vztazích hrála prim).

Taky je dobré si uvědomit, že evolučně úspěšný není ten, kdo se dožije vysokého věku, ale ten, kdo stihne počít co nejvíce potomků (kmen už se o ně postará). S tímto vědomím je schopnost obstát ve společnosti pro člověka možná významnější než schopnost poučit se z cizích nehod: ve společenství kmene bylo relativně bezpečno, takže "přežít" mohl být mnohem snazší úkol než "rozmnožit se".

Navíc evoluce kladla dost jiné požadavky na ženy a na muže - přitom se ale spolu neustále "křížíme", čili ženské a mužské evoluční požadavky se na biologické úrovni neustále míchají (a separovány jsou nejspíš až na úrovni sociální). Pro ženy tedy byla evolučně důležitá především schopnost sledovat vztahy (klepy) a umět s nimi pracovat (pletichařit). Zde vidím evoluční prameny tendence ke sledování veškerých bulvárních zpráv, včetně černé kroniky.

Proč, proboha, články pana Koubského nemají perex jako všechny ostatní?

Přesně tak. Sběratelé známek věří, že je sbírání známek nějak obohatí. Nesběratelé známek věří, že je sbírání známek hloupost a bude jim lépe, když budou čas, peníze a energii věnovat něčemu jinému, nebo taky ničemu.

Zvědavost poutající se k nebezpečí, riziku a tragickým a nečekaným událostem může mít hlubší původ. Tyto vlastnosti mohly být preferovány evolucí po velmi dlouhou dobu. Lidé (nebo jakékoliv zvířata), co se snažili poznat nebezpečí, které ohrozilo někoho jiného (nebo do té doby nevídaný podezřelý jev, kterým třeba dosud nikdo nebyl ohrožen), se mohli sami poučit do budoucna. Tito lidé pak měli v případě skutečného ohrožení vyšší šanci na přežití, věděli lépe, jak reagovat, nebo ještě lépe, jak se nebezpečí předem vyhnout. Ti ostatní třeba nepřežili. Dnes už tato vlastnost svůj hlavní význam ztratila, ovšem i dnes může být užitečná, většinou je ale dnes její vliv spíše neutrální.

Ty věci okolo, například citový prožitek člověka související se sledovanou událostí (soucit, radost nad cizím neštěstí, hrůza, smutek, lítost, zlost, atd..), nemusely být z hlediska evoluční úspěšnosti svého nositele rozhodující (i když význam pro budoucí poučení se z události určitě měly). A už vůbec nemá podle mě smysl spojovat to s nějakým sledováním příbuzenských vztahů v minulosti (to možná význam mělo, ale úplně jiný).Stejně tak je scestné spojovat to s vlivem církví, nebo náboženství obecně (tak se vyjadřoval někdo výše). Tisíce let jsou z hlediska evoluce velmi krátkým časovým úsekem, obzvláště pokud je ta zvědavost k nebezpečí dnes tak rozšířená (musela být tedy preferovanou vlastností po velmi dlouhou dobu, nebo naopak její význam musel být velmi zásadní).

Dnes jde o to, aby si člověk uměl říct, co pro něj má význam, protože sledování všech tragédií může být jen ztráta času.

A odtud rčení "nosit růžové brýle".

Krásně to ilustrujete.

Oficiálně samozřejmě žádná. I ten můj zjednodušený výklad zneužívání hříchu k manipulaci je samozřejmě nepřesný. Ale snad ale víte, že mezi oficiální (většinou záměrně dost "gumově" psanou ideologií - třeba v podobenstvích), účelovým výkladem dané ideologie, a hlavně realitou páchanou pod rouškou hlásané ideologie, bývá dost zásadní rozdíl.

Pokud jste nebyl už jako malé robě neustále nucen chodit se vyzpovídat ze svých hříchů, i když jste byl přesvědčen, že jste nic špatného nespáchal, tak buďte rád. Kdyby vám bylo odmalička vtloukáno do hlavy, že jste zhřešil už tím, že jste se narodil (prvotní hřích a spol.), že hřích je myslet si, že jste fakt nic špatného neudělal atd., tak byste na to měl jiný pohled - samozřejmě za předpokladu, že byste tomu neustálému nátlaku nepodlehl.

Zkrátka být "salónním" křesťanem v prostředí plném ateistů je něco jiného, než vyrůstat mezi bigotními křesťany. Obdobně je něco jiného být "salónním" komunistou v prostředí relativní svobody, než žít za dráty v bolševické totalitě.

Já se zásadně na podobné věci nedívám, nechci se bavit cizím utrpením. A třeba o té fotce jsem četl, ale nepodíval jsem se na ni a nikdy ji ani vidět nechci. Není na ní totiž nic, co by mi přineslo nějakou přínosnou zkušenost.
Zásadně, mě stačí o katastrofách a nehodách krátká zpráva, jen pár vět popisujících situaci, nic víc nepotřebuju vědět. Jiná věc je, když se s odstupem času o nějaké katastrofě natočí dokument, to mě zajímá, chci se poučit, jak se dá podobným situacím vyhnout. Ale lidi poržívající nejtěžší emoce, to vidět nechci, mě osobně to lépe nedělá.

Mne tedy opravdu nepřitahuje, což není ani lež ani sebeklam. Nesuďte podle sebe! Nebo si opravdu myslíte, že to přitahuje všechny? Správně jste měl napsat, že to přitahuje většinu lidí a že ta většina je třeba skoro 90% lidí, to bych souhlasil.

Už dávno jsem přišel na to, že je mnohem lepší nezaplevelovat si hlavu negativními vlivy, ať už politikou, bulvárem, či neštěstím druhých, ale brát svět pozitivně, vidět ve všem to dobré a upozorňovat na pozitivní věci. DNEŠEK zažijeme jen jednou a proč si ho tedy kazit? Přeji pohodový den bez bulváru a negativních zpráv :-)

Chapu, kdyz v televizi daji ze nekdo ukral specialni auto vozickari a pak se lidi sdruzi a auto najdou, nebo zaplati nove - to je super, clovek i rad nahledne, nebo se prida.
Pokud jde o zpravy na TV Prima, tak to je absolutni hnus a jestli je se nekomu libi zpravy vytrzne z kontextu bez zasadnich udaju, 3x cernejsi nez je zkusetnost, tak je pro me takovy divak debil (= nizke IQ) nebo ma TV pustenou jen tak na pozadi aby nebylo ticho, ale neposloucha to.
Pokud jsme opravdu narod debilu, kterej dokonce chce slyset takovy hnusy a vubec nas nezajimaji detaily, aby jsme si udelali vlastni nazor, tak maji media sanci ovladnout celou CR (alespon pokud bude stacit byt pasivni), protoze vetsina lidi v CR jenom keca, ale nic nedela.

Asi jako „nesbírání poštovních známek“ je taky jedna z forem koníčku...

Ano, do toho určitě zapadá ta zvědavost, když člověk jede kolem nehody: co se tu stalo, může to potkat i mě?

Ale nebude to jediná motivace. Ne nadarmo Šimek s Grossmannem říkali, že nic nepotěší člověka tak jako cizí neštěstí :)
Čili dalším důvodem pro zvědavost je i rivalita.

Třetí motivací bude prostě to, že člověk je tvor žijící ve společenství. Odjakživa bylo důležité sledovat příbuzenské vztahy (tj. všechna narození a úmrtí) ve svém okolí - původně v kmeni, později ve vesnici, okrese... a postupně to zdegenerovalo na události z celého světa. Na této úrovni už to sice není užitečné samo o sobě, ale přetrvává to jednak ze setrvačnosti (člověk se té tisícileté tendence tyto události sledovat těžko zbaví) a jednak je to pořád ještě uplatnitelné - jako téma k hovoru.

Která náboženská organizace něco takového tvrdí? Křesťanské církve, které jsou u nás dominantní, určitě ne - takže minimálně v našich končinách se nic takového projevovat nemůže.

Nemůže mít ta fascinace cizím neštěstím historickou souvislost s tím, jak se náboženské organizace snaží svým nevolníkům už tisíce let nalhávat, že čím víc budou trpět na zemi (tedy čím víc ústrků si od církví nechají líbit), tím lépe se budou mít po smrti?

V rodině jednoho náboženského blouznivce máme. Ten sám (bohužel pro něj) na zemi ničím tragickým objektivně netrpí, tak si sám záměrně vyvolává utrpení tím, na sebe přenáší utrpení jiných. Strašně prožívá každé úmrtí i u lidí, které skoro neznal a tak.

Třeba se to nějakým způsobem přeneslo i do lebečních dutin nevěřících. Vždyť i ateismus je jen jednou z forem víry ...