Vlákno názorů k článku Mikroplatby vracejí úder od VM - Podle novely zákona o DPH se musí za...

Podle novely zákona o DPH se musí za přijaté zálohy odvést DPH (geniální Špidlovina). Když ovšem složím "zálohu" nějaké firmě, třebaže je to maskováno, že ji dám do své i-plus peněženky, tak by ji oni měli zdanit. Ale jak, když se neví, co si nakonec koupím a s jakou daní to bude.

Samozrejme vyssi sazbou a pokud neco prodaji ve snizene sazbe, tak budou muset holt delat korekce. Ostatne s ucetnictvim tohoto systemu bych nechtel mit nic spolecneho. Bude velmi slozite to uhlidat, navic musi na zadost kazdemu vydat potvrzeni. Tedy vytisknout danovy doklad a zaslat postou, to je dalsi naklad, dalsi starost...

Ale v cem vidim nejvetsi problem, tak to v distribuci po benzinovych pumpach a trafikach. Mame 2 spolecnosti, ktere obstaravaji distribuci tiskovin. Nicmene provize z vytisku se pohybuje kolem 40%, takze kdyby to prodavali touto cestou, tak jsou ztratovi, uskladneni 1000 Kc/m*m, prevoz 0,10 Kc/ks (tam a rovnez zpet), prepocitani remitendy 0,60 Kc/ks. V obehu nemuzou nechat edici dele jak 2 mesice, pak ji musi stahnout a nevezmou jim ji znovu.
Snahou by mohlo byt udelat to jako nabijeci kupony u mobilnich operatoru. Tam je myslim maximalni provize 8,5%, jenze do toho se nikomu nechce a zmineni distributori o takovou formu nestoji, museli by prodavat statisice a vice mesicne, aby to pro ne bylo zajimave, takze tuto variantu vidim jako velmi nerealnou.
Pak uz zbyva jen mit sve obchodni zastupce, kteri budou objizdet jednotlive lokality a snazit se to vnutit do nabidky stankarum apod. Vzhledem k mizivemu ocekavanemu prodeji a nizsim procentum nebude moci nikdo z nich delat na proviznim systemu, nebo bude, ale za chvili se na to muze vykaslat, takze to skonci u nejakeho minimalniho pausalu ci zamestnaneckeho platu, co se jim bude muset platit. Opet do startu nerealne. Kdyby to zkusili ze zacatku formou prevodu penez ucet->ucet, nebo kdyby byla moznost z webu vygenerovat a vytisknout slozenku typu A, tak by si usetrili spoustu starosti a mozna i dalsi zbankrotovanou spolecnost...

Je to přesně tak. Dokud se mikroplateb nechopí nějaké banky a opravdu dokud se nebude jednat o čistě elektronické převody bez velkých nákladů, tak to nemůže uspět. No a proč by do toho banky šly? Proč by si vypoštěli tito nenažraní kapři svůj rybník, když mají z každé platby několik kč a drtí ekonomické subjekty kdejakými nesmyslnými poplatky. Je to prachobyčejný kartel.

Banky se do mikroplateb nepusti, protoze je to pod jejich rozlisovaci uroven. Aby banka sla do nejake nove sluzby, tak musi byt schopna na ni vydelat minimalne 30mio rocne, jinak se ji nevyplati se tim vubec zabyvat.
Vzhledem k tomu, ze hlavni vyhodou mikroplateb maji byt podstatne nizsi transakcni poplatky nez u plateb kartou (kolem tri procent z objemu transakce), tak lze tezko predpokladat vetsi poplatek nez jedno procento. Aby se po jednom procentu vydelalo 30mio, musi byt obrat mikroplatebniho systemu 3 miliardy rocne. A tak velky ten trh proste neni!

Jak z clanku vyplyva, poplatky budou nekde kolem 40% z objemu transakce. Coz imho znamena, ze pokud tyto poplatky budou opravdu srovnatelne s Premium SMS, tak nevidim duvod, proc by provozovatele (prodejci) obsahu prechazeli od placenych smsek k "mikroplatebni karte."

premium SMS se ale reálně pohybuje na poplatích okolo 80% z objemu transakce, tedy pokud nejste TV-NOVA.

Toto je velmi nepresne rceni. Provize operatora zavisi na cenove hladine, jakou v premiumSMS uzivate. Vami uvedeneho pomeru lze dosahnout, ale pri cenove hladine 3 Kc, jinak se s rostouci cenou klesa provize pro operatora a to az na polovinu uvedene ceny.
Nicmene dalsi provizi si tam narazi subdodavatel, nebot premiumSMS si nemuze dovolit kazdy. Obnasi to mit gatewaye ke vsem trem operatorum, coz jsou nemale zrizovaci naklady a hlavne mesicni pausaly, ktere je treba platit, i kdyz v tom jsou SMS "zdarma". Ale treba pausal u T-Mobile je 20 000 mesicne a mate 20k SMS v cene, kdyz je dokazete zpenezit - rozeslat SMS v danem ci vyssim mnozstvi, tak muzete o premiumSMS uvazovat.
Ale u toho take skoncite. Eurotel jiz nehodla dat gateway dalsimu subjektu, odkaze vas na nekoho, kdo to jiz od neho ma, abyste se s nim domluvili. Myslim, ze posledni dobou zadala i MAFRA a nedostala to...

no a vo,vo,vo,vo tom to je. To velmi nepřesné rčení je právě velice přesně popisující situaci běžného klienta. Když říkám běžného, myslím běžného, nikoliv tedy tu jednu nebo dvě firmy jako MaFra apod, který by možná i mohly mít důvod vytáhnout nějaké statisíce pro začátek, aby se dostaly na poměr 40:60. Prostě běžný klient dostane 10-20% a může si blahem pískat.

To je omyl. Poplatky kartou jsou cca 3% s minimem cca 10-20kc, takze 3% jsou to pouze u vyssich castek. Takze mikroplatby muzou mit klidne 30% poplatky a porad budou levnejsi nez karty (i nez mobilni operatori). To uz ukazuje realnejsi nutnou velikost trhu - cca 10kc mesicne na jednoho uzivatele internetu uz je docela mozne, ne?

Jaká banka chce nějaké minimum? My nic takoého ve smlouvách nemáme.

Ještě větší otázkou je jak chtějí řešit DPH u těch jejich karet na benzínkách, ty jsou vždy plátci DPH a na kartu vám dají vždy daňový doklad s DPH. Takže své zboží (kartu) jste tím okamžikem koupili včetně nějaké DPH (a žádné korekce nevymyslíte), máte daňový doklad od benzínky na něco co si do nákladu ani nedáte a nemůžete očekávat že dostanete další doklad na nějaké zboží/služby, které si potom objednáte, jinak byste měli daňové doklady dva za jedny peníze. A další problém který mne napadá je, že jejich partneři (dle jejich současného zaměření) nejsou plátci DPH a buď se ta cena musí navýšit o DPH u I-plus nebo až na těch benzínkách.

"...navic musi na zadost kazdemu vydat potvrzeni. Tedy vytisknout danovy doklad a zaslat postou, to je dalsi naklad, dalsi starost..."

omyl, daňové a účetní doklady v elektronické podobě nejsou žádný problém, o to spíše, že se pohybujeme na internetu.

Nevěř propagandě. Zkus předložit FÚ mailem doručené doklady bez e podpisu atd. a uvidíš, co se bude dít.
Samozřejmě je to vše možné udělat, ale nepředpokládám, že se bude nějaká fyzická osoba nebo drobná firma vybavovat tak, aby dokázala správně zacházet s elektronickými daňovými doklady. Jestli myslíš, že to řeší třeba PDF, tak zapoměň.

Mate prosim nejake prakticke postrehy? Ja mam tak polovinu dodavatelskych faktur v PDF bez podpisu. Jsou to vetsinou faktury za drobne sluzby jako je tvorba banneru apod. Tyto faktury samozerjme korensponduji s platbami z meho uctu. Asi by nebyl problem ty dodavatele obehnout /jsou to vetsinou kamaradi/ a nechat to podepsat, ale opravdu je to nutne?

I danove doklady mohou byt nedpodepsany a bez razitka, tedy elktronicky zaslane, ceska lesgislativa to umoznuje. Bohuzel nekdy narazite na tupeho urednicka na FU, ktery ma pocit, ze je ucetnim polobohem a ma vlastni vyklad zakona. Ten vam pak bude chtit delat problemy.

Je to neco podobneho, jako kdyz nekoho wermacht zabil 14.5.1945, ale podle nasich uredniku uz neni obeti valky, protoze zakon rika, ze valka skoncila 9.5.1945.

Kdyz je urednikem vul, tak mate co delat.

Ucetni doklad muze byt nepodepsany a bez razitka, ale rovnez musi byt verohodny. Pokud prijde kontrola z FU, ma plne pravo pozadovat dolozeni verohodnosti (stejne tak tomu je i u dokumentu, ktere jsou orazitkovane a podepsane). Bylo by az prilis jednoduche, kdyby vam urednici z FU museli zbastit vsechny pdfka, ktera mate v ucetnictvi. Samozrejme Vam urednici nemuzou pri kontrole vystavit pokutu za to, ze mate faktury v pdfkach, ale zrovna tak je logicke, ze si prinejmensim nektery ty faktury proklepnou.

To co ríkáte jen potvrzuje, že elektronické dokumenty jsou OK.

Nebo ne?

" ... ma plne pravo pozadovat dolozeni verohodnosti (stejne tak tomu je i u dokumentu, ktere jsou orazitkovane a podepsane). "

to je poměrně veselá formulace - doložení věrohodnosti :)

Samozřejmě, úředníci mi musej zbaštit všechna PDFka, a proč, protože já zahazuju všechny papírové dokumenty hned poté co je oscanuju a uložím. Přesně podle dikce zákona a abych úředníkům ulehčil jejich dilema jestli mají papírové dokumenty považovat za věrohodnější nebo ne.

v zakone neni narizeno, ze faktura ani jiny dd musi byt opatren razitkem a podpisem dodavatele! podepisuje ji pouze ten kdo doklad zuctuje. na dd musi byt pouze nalezitosti ze zakona vyplyvajici (dodavatel, dic, ico, datum zp/vystaveni .....)

Jsem IT manager ve velké firmě a proto musím dbát na to, že jednou přijde finanční kontrola a bude chtít doložit původ a autenticitu tisíců e faktur. Nemohu se spolehnout na to, že si na základě kontroly zavoláme dodavatelům, aby nám poslali opisy s razítkem - kontrolovat se může až 10 let dozadu.
Proto autenticita musí být z mého pohledu zaručena již vlastním řešením doručení a příjmu těchto dokladů

Základní podmínkou elektronické fakturace je zaručení pravosti původu a integrity obsahu faktur. V praxi jsou tyto požadavky zajištěny jedním z uvedených způsobů:

1. prostřednictvím vyspělého elektronického podpisu ve smyslu článku 2(2) Směrnice 1999/93/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 1999 o společném rámci pro elektronické podpisy (9). Členské státy mohou požadovat, aby elektronický podpis byl založen na kvalifikované certifikaci a vytvořen bezpečným nástrojem tvorby podpisu ve smyslu článku 2(6) a (10) zmíněné směrnice,
2. nebo prostřednictvím elektronické výměny dat (EDI) podle článku 2 Doporučení Komise 1994/820/EU ze dne 19. října 1994 vztahující se k právním aspektům elektronické výměny dat (10), kde dohoda o výměně předkládá postupy zaručující autenticitu původu a integritu dat.

PDF obecně nesplňuje zajištění autenticity, což nevylučuje, že může být uznán, ale také může FÚ trvat na prokázání autenticity. Sice jsem se nesetkal konkrétně s kontrolou, která zkoumala námi přijaté e faktury, ale dovedu si představit, že pokud budou v případě PDF chtít doložit autenticitu, tak Vám v jednotlivých případech dá jistě dodavatel opis opatřený razítkem, nebo u něho udělají křížovou kontrolu, aby se přesvědčili, že je vydal.
Samozřejmě pokud takových faktur budou stovky nebo tisíce, tak se máte Vy a dodavatel na co těšit a budete mít problém jednoduše a v termínu požadovaném kontrolou vše doložit.

Ja to zajimave zamotam. Vsechny mailem prijate faktury tisknu a zakladam. Jak to komplikuje situaci?

Vlastní tisk určitě jen nestačí, to je dobré jen jako doklad pro zaúčtování. Pokud to přišlo elektronicky, musí být originál (mail, soubor) archivován (10 let, protože to je ten daňový doklad. Jak ale později prokázat jeho autencititu?

1. problém - mailem může poslat kdokoliv, cokoliv. Podle odesílatele není ani zaručeno, že to on skutečně odeslal.
Myslím, že by to na 100% neuznali a chtěli by buď kopii autorizovanou od dodavatele nebo by k němu šli na kontrolu.

2. pokud přijde mailem faktura v nějakém skutečně prokazatelně neměnném formátu, je to možná polehčující okolnost. Ale jak dokázat např., že pdf je neměnný a že jej vytvořil dodavatel - to může být problém?
Myslím, že by se chovali jako v případě 1.

3. Mail nebo i dokument mohou mít e podpis a to od nějaké CA - v tom případě si myslím, že je to uznatelné. Nicméně je nutné mít všechny prostředky k prokázání 10 let archivovány.

Problém tedy není v tom, že by byla e faktura neplatná, ale že po Vás za 5 nebo 10 let někdo bude chtít, aby jste prokázal, že byla vystavena tím subjektem, který je na ní uveden. Vy buď vybalíte archív a pomocí autorizovaného e podpisu vše prokážete, nebo se obrátíte na partnera, který ji vystavil - ale ten také již nemusí existovat. Třeba na to budete mít jen pár dní a nepodaří se to sehnat. Co potom?

"1. problém - mailem může poslat kdokoliv, cokoliv."

a poštou ne? Když vám teď pošlu papírovou fakturu na milión, vy si ji dáte do účetnictví a já vám ji za týden zatluču, jak mi dokážete, že jsem ji posílal já?

Vlastní tisk určitě jen nestačí
A reknete mi - jak vlastne ten urednik z FU pozna, ze jste si elektronicky dosly doklad sam a neprisel vam takhle uz postou ? Tedy, pokud mu to, samozrejme, iniciativne vase ucetni nenahlasi.

Problém tedy není v tom, že by byla e faktura neplatná, ale že po Vás za 5 nebo 10 let někdo bude chtít, aby jste prokázal, že byla vystavena tím subjektem, který je na ní uveden.
Hm. A u papirovych dokladu (tedy takovych, co vam skutecne prisly na papire) to udelate jak ? Nebo na tim snad chcete rict, ze papirove doklady by se brat nemeli, protoze je to strasne rizikove a jedine, co nas zachrani jsou elektronicky podepsane doklady predavane elektronicky ?

Na většinu názorů lze říci, že mají svou "laickou" pravdu. Mně to také komlikuje život, ale co se dá dělat. Ale ať si myslíme co si myslíme, tak úředník bude postupovat přesně podle zákona a stojí za to z něj zacitovat:
§ 26
Vystavování daňových dokladů
4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu [20] nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI). [21]
http://cds.mfcr.cz/ttfs.php?url=235/2004%20Sb.%20%a70&date=-2

§ 27
Uchovávání daňových dokladů
(1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.

(2) Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost elektronickou výměnou informací (EDI) [21] nebo je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu. [20]

(3) Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu.

(4) Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.
http://cds.mfcr.cz/ttfs.php?url=235/2004%20Sb.%20%a70&date=-2

V diskusi jsme zapoměli na toto:
1. Smyslem e fakturace je odbourat "papírovou formu" daňových dokladů a to ze dvou hlavních důvodů:
- šetřit náklady na obou stranách (tisk, doručení apod.)
- umožnit automatizované zaúčtování (aspoň u těch, co zpracovávají stovky a tisíce měsíčně
Z tohoto pohledu je tištění došlých elektronických faktur nesmysl a zbytečná komplikace. Navíc podle zákona to již není onen daňový doklad, ale jeho nějaký "vlastní" opis

2. Pokud tedy zůstane daňový doklad v originální elektronické podobě - což může být, tak se na něj vztahují veškerá pravidla o archivaci, zobrazení apod. Je tedy nutné mít po tu dobu k dispozici kromě vlastních dat minimálně programové prostředky pro jeho "předložení FÚ" (na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.) Tohle si vykládám tak, že zarchivuji došlá data, certifikáty a prohlížeče tak, aby bylo možné i za 10 let kliknout a ukázat FÚ obsah originálních dat.
Samozřejmě je papír v tomto případě mediem, které má neoddiskutovatelnou výhoduje, že je po staletí považováno za archivační medium a hlavně že je bez problému čitelné. To platí ovšem jen pro daklady, které v této podobě došly a ne "přetištěny".

Ja danove doklady elektronicky nevystavuju. ja je vystavuju papirove. Jen ten tisk proste outsourcuju na nekoho jineho. Na odberatele. S jeho souhlasem, pochopitelne. On na sve tiskarne tiskne papirovy doklad mym jmenem z mnou dodanych udaju - a rovnou si takto vytisteny doklad prevezme, zauctuje a zaarchivuje ;-)

Takovy postup setri naklady na doruceni, umoznuje automaticke zauctovani, coz je stejne jakou zpusobu zminovaneho, ale, navic setri zbytecne vznikle naklady na porizovani prostredku umoznujicich opatrit elektronicky doklad elektronickym podpisem, ktere jsou pro mensi objemy faktur (nekolik set) vyssi nez naklady na (lokalni) vytisteni. Tu korunu, zato, ze si doklad mym jmenem vytisknete sam, vam odectu z ceny. Klidne i dvoukorunu - furt je to vic nez jsem usetril na postovnem. A nez se tyhle dvoukoruny nascitaji na castku, kterou by ne stal elektronicky podepisovaci tyjatr, to budu muset vydat nekolik set faktur. A ja jsem mala (mozna i stredni) firma ...

ale to samé vás může potkat s dokládáním autenticity tisíců papírových faktur, ne?

Navíc žádný zákon nikomu neukládá ani razítkování ani podepisování. Takže dodavatelé vás taky mohou vesele poslat někam.

OK, tak se mohou jít finančáci podívat k němu, zda tu daň odvedl.

Coz mohou u elektronicky predaneho dokladu taky.

S tim tiskem jsem to samozrejme rekl proto, ze kdyz to vytisknu, tak se samozrejme nebudu chlubit ze to doslo mailem. A jako pravni laik, si dovedu predstavit "prudu" at chteji dolozit autenticnost u papiru co mam realne od dodavatele od papiru co mam z me tiskarny. Nevim jak bych co dokladal v obou pripadech a pokud si neco budou krizove overovat me nevadi, ja nepodvadim :-D Me jde o to aby me smahem tyto zrejme a logicke naklady neskrtli jenom proto ze se provali ze je to pres mail (vsechno na stejne tiskarne a stejny papir).

Mohu Vás ujistit, že kupóny k mobilním telefonům na trafiky a benzinky nedodávají distribuční společnosti na tisk, ale zejména velkoobchody s tabákem. Ty jsou totiž zvyklé pracovat s marží i pod 1%, takže kupóny i s pár procenty marže jsou pro ně vítanou příležitostí, jak zvýšit své zisky. Navíc jsou to mladé (t.j. vzniklé po roce 1989) soukromé společnosti, takže jednání s nimi je na zcela jiné úrovni, než s postkomunistickým molochem PNS.
Pomocí třech celorepublikově působících velkoobchodních sítí tak dnes do daného segmentu v pohodě rozdistribuujete cokoliv, nabízíte-li zajímavý produkt za zajímavých podmínek.
Na kupónech do mobilů nemají distributoři v žádném případě 8,5%, netuším kde se takové fámy berou.