1) Jestli potrubí někdo přeřízne, nebo praskne, je jedno - protože výsledek může být stejný. Prasklé potrubí by možná neunikalo takovým tempem, ale s trochou smůly by klidně mohlo.
Otázka: Proč tam takový systém (střecha) nebyl instalován už dříve?
Odověď: Rozvody pro naše technologie jsme dělali sami a jejich zabezpečení je na dobré úrovni.
Kdyby řekl, že vzhledem k (jimi chybně odhadované) pravděpodobnosti nehody podobného rozsahu se jim taková investice zdála jako zbytečná, tak bych neřekl ani popel, ale takto? Hned další otázka měla být: Kolik takové opatření bude zhruba stát, abychom si ho mohli dát do poměru s vzniklými škodami...
2) Mail: Tohle prostě musí mít pořešené lépe, klidně i u konkurence. Protože kdy "opravdu" potřebuje taková firma hodně komunikovat? No právě když se něco hodně pokazí.
3) Obnova: "Tyto lokality jsou propojeny rychlostí 2 x 8Gbps pro aplikaci Disaster Recovery." Přenést 100 TiB rychlostí 16 Gbps mi vychází maximálně na dvacet hodin. Ale i kdyby to bylo 24 h, rozhodně to nejsou 3-4 dny. Chápu, že přenést není to samé co obnovit, ale v tom je právě ten celý problém: Informace na stránkách firmy jsou strašně nedostatečné, prošel jsem si celý web BBO a skutečně relevantních informací je tam pomálu.
4) Co jsme se nedozvěděli: Jestli jsem to dobře pochopil, tak BBO se skládá z balde serverů, které obsluhují data v HP 3PAR storage. Opravdu musely být obě části uloženy v jedné místnosti? Při množství prostor, které tam mají, by jistě šlo obojí oddělit tak, aby se dala podobná nehoda téměř eliminovat. Nevím, zda je to ale technicky možné a z článku jsem se to bohužel nedozvěděl. V takovém případě by totiž buď obnovovali počítače anebo data, což by jistě vedlo minimálně k jednodenní úspoře v případě disaster recovery. Také jsme se nedozvěděli, na jaké technologii běží ta záložní geograficky oddělená storage. Logicky mi vyplývá, že to nebude něco tak drahého jako primární 3PAR řešení.
Laicky se mi nabízí varianta: Do jedné místnosti servery, do další primární data storage a do další zálohovací systém podobný tomu vzdálenému. Klidně by pak stačilo každou lichou hodinu zálohovat do jiné lokality a každiu sudou v rámci budovy. Obnova z místně uložené zálohy by byla logicky rychlejší a pro spoustu zákazníků by jistě byla přijatelnější 2 h ztráta dat před 2 denním čekáním na obnovu. Jestli ale limitem rychlosti není samotné připojení do vzdálené serverovny, ale spíš technologie na některé ze stran, tak je to opravdu skandální.
