Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Ministerstvo chce ušetřit, navrhuje zřídit datové schránky všem plnoletým od Jojo - A jistě si myslíte, že takoví uživatelé jsou...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 17. 12. 2014 12:43

    Jojo (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    A jistě si myslíte, že takoví uživatelé jsou všichni občané ČR starší 18 let, že :-))) Chápete vůbec, kolik lidí nemá vůbec PC nebo email?

  • 17. 12. 2014 15:32

    Tomik (neregistrovaný) ---.nmskb.cz

    Tak si počkejte, až budete potřebovat originál toho dopisu za 5 let, třeba u soudu... ;-)

    Neskutečné, co si lidé nechají líbit a ještě u toho bečí slastí... :-O

  • 19. 12. 2014 12:31

    fd (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Bezny smrtelnik ma potrebu disponovat dokumenty nejmene 50let starymi (to v okamzik, kdy si napriklad zada o duchod, aby dolozil, ze vubec pracoval).

    Spousta dalsich smrtelniku pak potrebuje dokumenty i starsi (100+let), to napriklad, kdyz se zacnou resit nejake spory o nemovitosti.

    A jak jiz bylo zmineno, v mnoha situacich se vyuzivaji doklady jeste mnohonasobne starsi. Pricemz realita elektronickych formatu je takova, ze je po smesnych 20-30 letech neumi nikdo precist. Viz archiv stasi.

  • 17. 12. 2014 14:35

    migho (neregistrovaný) 88.83.252.---

    a co ten co nemá mobil ani nemá prachy na to aby si ho koupil ty chytráku...........

  • 18. 12. 2014 7:27

    Michal Kubeček (neregistrovaný) ---.scz.suse.com

    Datová zpráva lze kdykoliv zpětně ověřit

    Uvědomujete si, že příslušný certifikát má časově omezenou platnost, a to na velmi krátkou dobu (z pohledu toho, o čem se bavíme)? Takže i když podpis bude naprosto v pořádku, software, který jej bude ověřovat, zahlásí, že je dokument podepsán neplatným certifikátem. Hodně štěstí, až budete úředníkovi vysvětlovat, že to je vlastně v pořádku a že je to logický důsledek toho, že je dokument starší než rok nebo dva.

    a je na něm uvedeno číslo jednací a podobně, včetně jména a dalších údajů, takže ověření pravosti v případě pochybností je otázkou chvilky.

    A co situace, kdy potřebujete prokázat pravost právě proto, že úřad bude existenci příslušného dokumentu popírat (ne ze zlého úmyslu, ale třeba proto, že v tom prostě mají bordel)?

  • 18. 12. 2014 9:00

    pet (neregistrovaný) ---.artisys.cz

    > pokud bych u soudu potřeboval například rozhodnutí nějakého úřadu tak tento úřad bude mít tento dokument rovněž uschován,

    Ty najivko! A co když na tom úřadě bude uloženo něco jiného než máš v ruce Ty (třeba protože někdo zaplatil někomu aby vyměnil dokumenty)? A ty budeš mít jen nějaké neověřené výtisky a binární blé s expirovaným = už neplatným podpisem.

  • 25. 12. 2014 12:35

    petrph

    A že jste si na to vzpomenul v tomhle státě. Na Západ od nás možná existují takové státy které nezpochybňují vlastnictví majetku po celá staletí. Ale zrovna u nás se rozhodnutím státu měnila vlastnictví skoro po destiletích. Něco znárodnila první republika, pak Němci, pak Beneš, opak komunisti, pak jedna fáze privatizace pak druhá fáze privatizace, pak dohoda o vypořádání vztahů. Kdyby majitelé pokaždé neměli v ruce, nebo v nějaké papírově vedené evidenci nemovitostního majetku údaje co bylo jejich a na kobo se to pak převedlo, už by neměli nikdy šanci to dostat zpátky,
    Mimochodem, když se ptáte na ty řády sporů , tak zrovna teď kumujjí odhadem tisíce žádostí o vydání nemovitostí církevních restitucí v celkové hodnotě asi 70 miliard .
    TAkže zrovna v tutom státě bych považoval zavedení úplně elektronizace bez garance právní jistoty uznání těch dokument za velice rychlý způsob jak tuhle republiky načisto rozkrást..

  • 18. 12. 2014 21:38

    Filip Jirsák

    Datová zpráva je opatřena i časovým razítkem, a je možné ji přerazítkovávat. Zrovna v tomhle problém není.

  • 19. 12. 2014 8:13

    Filip Jirsák

    Ono toho moc zadarmo není. Ale jestli myslíte, že za přerazítkování platí uživatel, potom se mýlíte. Uživatel za přerazítkování v systému datových schránek přímo nic neplatí. Pokud to uživatel nechce od státu, může si na to samozřejmě nechat dát časové razítko od komerční firmy. To už samozřejmě placené je, bude ho to stát závratnou sumu jednotek korun za jedno razítko.
    A nebo to přerazítkovávat vůbec nemusí a bude na tom stejně, jako kdyby míst elektronického dokumentu dostal papírový, s vlastnoručním podpisem a kulatým razítkem.

  • 19. 12. 2014 8:47

    petr_p (neregistrovaný) ---.bayer.uni.cx

    Závratná cena v jednotek korun, pokud jich měsíčně koupíte stovky. Dneska nikdo obchod za jednotky korun nedělá. A kdybyste chtěl využít díru na trhu a rozprodávat přebytky, tak se zlou potážete, protože v tomhle směru se autority chovají stejně jako telekomunikace.

  • 19. 12. 2014 9:10

    Filip Jirsák

    Můžete mít třeba 1 – 30 razítek měsíčně za paušální cenu 100 Kč, nebo balíček 100 časových razítek za 700 Kč, která můžete čerpat postupně. Ano, pokud byste potřeboval jedno časové razítko za 10 let, pak vás to jedno razítko bude stát opravdu 100 Kč. Ale 100 Kč za deset let, to není mnoho… Pokud razítek budete kupovat stovky měsíčně, dostanete se na cenu okolo dvou korun za razítko.

  • 19. 12. 2014 14:39

    petr_p (neregistrovaný) ---.bayer.uni.cx

    Teď si odpovězte, kolik dokumentů si běžný člověk s veřejnou správou za rok vymění. Například já jenom jeden a to ještě proto, že můj zaměstnavatel si myslí, že ne všechno musí danit. Takže to máme 847 korun za 5 let (kromě ceníku PostSigna je třeba si přečíst obchodní podmínky, které balíček omezují na 5 let). Myslíte, že pro běžného člověka má jeden hnijící dokument cenu 169 korun na rok?

  • 19. 12. 2014 15:17

    dino

    Jo, desítky let už pro běžného smrtelníka beru. Ale místo "spousty dalších" pro 100+ a "mnoha situací" pro mnohonásobně starší dokumenty bych rád viděl aspoň řády, o nichž se bavíme, kolik proběhlo sporů o nemovitosti, v nichž se operovalo s dokumenty staršími sta let? Vážně je to něco, co se týká "běžného smrtelníka"?

    Ten příspěvek byl napsán tak, jako by každý druhý (či aspoň desátý) současník potřeboval pracovat s dokumenty z dob Marie Terezie, což je vážný argument proti "elektronizaci".

    Přitom by úplně stejně posloužil ten Váš argument, že pokud dnes vyjdu školu, zapojím se do pracovního procesu a záznamy o tom si budu uchovávat v elektronické podobě, ve chvíli, kdy půjdu do důchodu, nejspíše nebude možné získat záznamy z x prvních let. Tedy, posloužil by výrazně lépe, protože by měl aspoň hlavu a patu.

  • 19. 12. 2014 15:48

    q (neregistrovaný) ---.dynamic.orange.sk

    nuž nedávno som mal spor so sporiteľnou (meritom bolo protiprávne odcudzenie peňažných prostriedkov z účtu a objektívna zodpovednosť banky). Zmluva z roku 1998 bola papierová, bol tam môj chlapčenský podpis.

    Ale nestalo sa mi, že by niekto spochybnil túto zmluvu. Nebola v nej rozhodcovská doložka. Napriek tomu banka argumentovala, že predmetné konanie sa má uskutočniť pred rozhodcovským súdom a nie pred štátnym súdom.

    Pri elektronickej zmluve by bolo isto x elektronických verzii aspoň jedena s rozhodcovskou doložkou. Nečakajme, že v súdnom konaní bude protistrana hrať cnostne a fér. Jednoducho v sporovom súdnom konaní chce každá zo strán vyhrať.

    zmluvný vzťah k bankovému účtu bol založený v roku 1998 za podmienok a podľa právnej úpravy v čase roku 1998, hoci neoprávnené odpísanie peňažných prostriedkov sa uskutočnilo v roku 2014.

    v praxi sa stretávam so živými spismi ešte z minulého storočia.

    áno elektronizácii, ale iba subsidiárne.
    áno elektronickému podpisu (elektronickému certifikátu), ale iba na transakčné úkony, resp. na identifikáciu.
    naozaj, nerobme z elektronizácie

    vlastnoručná závet je tiež viazaná na hmotný substrát - papier.
    roztrhaním papiera sa závet ruší.

    rovnako zmenka je viazaná na hmotný substrát - papier.

  • 19. 12. 2014 18:07

    q (neregistrovaný) ---.dynamic.orange.sk

    keby sme mali byť úplne presný po práve, časová pečiatka môže ale aj nemusí byť samostatnou vecou v právnom zmysle.

    Ak si ju kupujem iba preto, aby môj dokumetn mal časovú pečiatku na prerazítkovanie, tak je samostatnou vecou.

    časová pečiatka nie je však samostatnou vecou ale súčasťou hlavnej veci ak používam takzvaný zaručeným (kvalifikovaným) elektronický podpis. V tomto prípade by mal každý užívateľ dostať v cene zaručeného (kvalifikovaného) podpisu taký počet pečiatok, koľko podpisov s týmto zaručeným certifikátom - podpisom vyhotovím.

    aby ste si mohli hlavnú vec a príslušenstvo hlavnej veci lepšie predstaviť, prirovnám to k rezerve v aute, ktorá je súčasťou - príslušenstvom motorového vozidla. v cene vozidla je aj rezerva. alebo v cene stavby je aj okno, okenný rám alebo dvere.

    uvedené znamená, že ak si kúpim zaručený podpis v cene by mala byť zahrnutá aj cena časovej pečiatky.

  • 19. 12. 2014 18:56

    Filip Jirsák

    Myslím, že zatím není potřeba být úplně přesný a jít až do takových detailů. Ve skutečnosti zatím stačí zůstat u úplných základů. Například u toho, že časová značka má význam především pro adresáta dokumentu, nikoli pro toho, kdo dokument podepsal.

  • 25. 12. 2014 19:59

    petr_p (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    Co prosím? ISDS nabízí jen dvě metody přerazítkování:

    Stažení zprávy. Funguje jen na nesmazané zprávy. Tedy 90 dnů.

    Přepodepsání zprávy. Funguje jen na zprávy bez razítka. Tedy ty, co vznikly zhruba za prvního roku existence systému.

    Nakonec nové razízko je k ničemu, když nepokrývá staré razízko a starý podpis. Obě výše popsané metody razítko nahrazují, nikoliv přidávají.

  • 29. 12. 2014 8:32

    Filip Jirsák

    Já ovšem píšu o třetí metodě přerazítkování. Je dostupná ve webovém rozhraní datových schránek na záložce „Ověření datové zprávy“ a je u ní tento popis (zvýraznil jsem důležité části):

    Přerazítkovat datovou zprávu

    Tato funkce slouží k ověření, zda konkrétní datová zpráva splňuje podmínky dlouhodobé průkaznosti. Pokud ne, systém automaticky doplní novou rozšířenou značku.

    Vložit můžete libovolnou zprávu, dodejku nebo doručenku ve formátu zfo a nemusíte být jejím příjemcem ani odesílatelem.

    Systém načte datovou zprávu, dodejku či doručenku, ověří ji a vrátí tutéž zprávu nebo doručenku s novou rozšířenou značkou, která splňuje parametry dlouhodobé průkaznosti. V názvu vráceného souboru je uvedeno, do kdy je třeba operaci zopakovat. V případě, že přerazítkování nebude potřeba, systém operaci neprovede a oznámí, že Vaše datová zpráva nebo doručenka aktuálně splňuje parametry dlouhodobé průkaznosti.

  • 29. 12. 2014 10:13

    Filip Jirsák

    Opakujete stále stejné nesmysly pořád dokola. Přirovnání k inkoustu, který po čase zmizí, je nesmysl – ta zpráva v digitální podobě po čase nezmizí. S časovým razítkem je ta zpráva mnohem bezpečnější, než zpráva na papíře. Po skončení platnosti časového razítka se teprve dostáváme někam na úroveň nezabezpečení té papírové zprávy.

    Za sto let nebude existovat už ani ten papír, na kterém ten dopis byl vytištěn, natož aby na něm byl zapečený pigment. U běžného kancelářského tisku se počítá s trvanlivostí nějakých třicet nebo čtyřicet let, při rozumném uložení.

  • 29. 12. 2014 10:19

    Filip Jirsák

    Vše, co píšete, jsem vám už mnohokrát vyvrátil. Ukončení činnosti TSA nic neohrozí, časových razítek si k dokumentu můžete sám přidat, kolik chcete, a můžete při tom využít služeb desítek nebo stovek TSA, z toho tří českých akreditovaných podle českého zákona. Když budete utíkat pryč, je rozhodně jednodušší vzít si s sebou jeden flash disk, jehož obsah zároveň může být rozkopírován na mnoha místech, než pečovat o jediný originální papír, který vám bude k ničemu, až poprvé pořádně zmoknete (pravda, nebude úplně k ničemu, po vysušení s ním ještě můžete rozdělat oheň).

  • 29. 12. 2014 10:30

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    časových razítek si k dokumentu můžete sám přidat, kolik chcete, a můžete při tom využít služeb desítek nebo stovek TSA, z toho tří českých akreditovaných podle českého zákona

    Coz predpokladam neni bez dalsich nakladu.

  • 19. 12. 2014 16:59

    Filip Jirsák

    Po 300 letech půjde z toho prachu v šuplíku určit možná tak to, že tam původně mohl být nějaký kancelářský papír. Mimochodem, kolik 300 let starých dokumentů doma máte?
    Přerazítkovávat nemusíte v ročních intervalech, ale zhruba po pěti letech. Nemusíte se o to starat vy, může to dělat certifikační autorita. Pokud máte úřední dokumenty v papírové formě dvacetkrát ověřené od různých notářů a uložené na dvaceti různých místech, můžete samozřejmě elektronické dokumenty přerazítkovávat každý rok razítky od dvou autorit. Většina lidí má ale jenom ten jeden originál, tomu odpovídá to, že ten dokument nebudete přerazítkovávat vůbec.
    To, co nejlépe přenáší historií, je fakt, že se pravost v drtivé většině případů neřeší. Pokud už je to potřeba ve výjimečných případech řešit, pak nastoupí expertní metody. Nezáleží na tom, zda je ten dokument jenom na papíře, s vlastnoručním podpisem, tedy prakticky nezabezpečený, nebo zda je to elektronický dokument, s elektronickým podpisem a časovým razítkem, tedy v krátkém období zabezpečený dost slušně, v delším na stejné úrovni, jako ten papír.

  • 17. 12. 2014 19:48

    dcermak (neregistrovaný) ---.gtt-net.cz

    Razítko není podstatné. Datová zpráva lze kdykoliv zpětně ověřit, popřípadě dodat jeji kopii (ať už si člověk platí datový trezor, nebo si uloží celou datovou zprávu na bezpečné místo).

    Mimochodem, ten dokument od úřadu ať digitálně nebo v písemné formě má uvedeno že byl zaslán formou datové zprávy (do DS), a je na něm uvedeno číslo jednací a podobně, včetně jména a dalších údajů, takže ověření pravosti v případě pochybností je otázkou chvilky.

    Nicméně uznávám, že jsou případy, kdy je nutné ověření pravosti (třeba výpis z Rejstříku trestů) ale ve většině tohle nutné není a stačí výtisk nebo oskenování bez ověření.

  • 17. 12. 2014 12:18

    bez přezdívky

    Můžete si v datové schránce nastavit upozornění ZDARMA na jakýkoliv mail.
    Ti šikovnější z nás mají mail stále u sebe (v mobilu), takže za sebe DĚKUJI státu za datové schránky, konečně mi totiž chodí veškerá důležitá pošta, zatímco dříve jsem se nedozvěděl ani o konání soudního řízení, a nemohl jsem se tak bránit.
    V mobilu pak můžete mít bezplatnou aplikaci třetí strany, která si pamatuje hesla, a podporuje i více datových schránek (moje fyzická osoba, moje právnická osoba, ...), takže si zprávu můžete ihned, kdekoliv a jednoduše přečíst.

  • 17. 12. 2014 19:32

    dcermak (neregistrovaný) ---.gtt-net.cz

    Když budu potřebovat dokument za 5 let tak si jej za 5 let vytisknu (mám všechny dokumenty zálohovány, takže v tom problém není), navíc pokud se dokument řádně skladuje, vydrží vám výtisk i 10 let.

    Pokud cokoliv neumíte skladovat, tak vám nepomůže ani originál zaslaný poštou.

    Ještě bych dodal, že pokud bych u soudu potřeboval například rozhodnutí nějakého úřadu tak tento úřad bude mít tento dokument rovněž uschován, pokud by měl soud pochyby o originalitě kopie (když pominu fakt, že i soudu, můžu tento dokument zaslat přes DS) Takže s tímto bych neměl žádný problém u soudu ani nikde jinde.

  • 19. 12. 2014 3:42

    tim (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    Asi to neni zadarmo, ze? Takze stat se napakuje, z vas se stane uz zcela otrok statu a jeste jim ty pico*ny bude dotovat jeste ve vesti mire nez nyni.
    Osobne bych vzal kazdeho desateho parchanta vcetne soudcu a poslancu, postalil pred zed ... pak by si ti vepri rozmysleli vymyslet neskutecny pocet kravovin, jak nyni.

  • 19. 12. 2014 9:11

    M. (neregistrovaný) 2a01:8c00:ff22:----:----:----:----:----

    Dobře, účelem časového razítka je potvrdit, že dokument existoval nejpozději v čase X. Abych toto udržel v platnosti 300 let, tka 300 let musím přerazítkovávat dokuemnty cca v ročních intervalech.tohle není moc jendoduchá operace pro běžného smrtelníka, to logisticky si uhlídat.
    Proti tomu papír danýv šuplíku a vyndaný po 300 letech se dá analýzou říci, zda je to tak z té doby nikoliv.
    U časového razítka, pokud přeruším řadu a nebo stačí, aby došlo k prolomení/zne­platnění daného razítkovacího certifikáta, tak mám validační problém. U binárních nul a jedniček nepoznám stáří. Takže por bezpečnější uložení bych měl razítkovat aspoň od dvou posyktovatelů razítek.

    Z tohodle pohledu by DS tak jak je, měla být používána maximálně pro písemnosti, které jsou živé/použitelné )třeba s ohledme na promlčecí lhůty) maximálně jendotky let. Vše, co má přesah platnosti 10 let zatím nejlépe přenáší historii ten papír...

  • 22. 12. 2014 8:48

    A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz

    Kancelářský papír při slušném uchovávání těch 300 let vydrží v pohodě. Problémy jsou s novinovým papírem, kde je složkou plnidla sádra (nebo něco podobného), co se z ní uvolňuje kyslina sírová a zlikviduje postupně organickou složku. Sto let staré noviny jsou běžně už v dost bídném stavu, i při profesionálně archivářském stylu uchovávání a zacházení s nimi.
    Na druhé straně jsem měl v ruce knihy a dokumenty z roku 1700 (a něco) a jsou v lepším technickém stavu než mnohé z toho, co si koupíte jako novinku v knihkupectví.

  • 29. 12. 2014 10:04

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    A jeste jedna poznamka. Co kdyz se CA, ktera byla v obnovovacim retezci pouzita jako posledni stane tesne pred koncem uplynuti doby pro zopakovani operace neduveryhodnou nebo svoji cinnost zkratka ukonci (jde o komercni subjekt) ?

    Pak mam pocit, ze jaksi nemate opet nic :-)

    A posledni moznost, stat se rozhodne ze cely system DS ukonci nebo na nej nebude mit uz penize nebo se cela struktura fungovani statu diky korupci rozpadne natolik, ze jej uz nebude nikdo dale provozovat. Dalsi moznost, bude (velmi pravdepodobne) valka a tento bude technologicky znicen. Zatimco papirove listiny si muzete alespon vzit s sebou kdyz budete utikat pryc (a mozna vam jeste k necemu nekdy budou).

    Problem celeho systemu je, ze existence/platnost vaseho dokumentu je ciste v rukou ciziho a pomerne neduveryhodneho subjektu. Ten si muze menit a diktovat podminky jak chce, stejne tak v pripade kdy chcete dokument pouzit proti provozovateli (stat) jej zamerne smazat ci jinak znehodnodit. Dokonce je to jeste horsi nez si ulozit data do nejakeho (placeneho) cloudu, protoze tam je alespon predem dana nejaka smlouva a povinnosti obou stran. V pripade DS je ta povinnost pouze jednostranna, protoze jste zadnou smlouvu neuzavrel.

  • 17. 12. 2014 13:31

    dcermak (neregistrovaný) ---.gtt-net.cz

    Tyhle pohádky si nechte od cesty. Proč tedy já ještě nemusel na CzechPoint kvůli vytištění nějakýho dokumentu a stačilo mi vytištění dokumentu doma? Datová zpráva má stejnou váhu jako dopis a není pravda, že by byl dokument po přečtení právně neplatný.

  • 29. 12. 2014 9:47

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    V názvu vráceného souboru je uvedeno, do kdy je třeba operaci zopakovat.

    Tak tomu rikam reseni ! Prirovnano ke svetu papirovych dokumentu, zpravy v DS pripominaji listinu napsanou inkoustem ktery po case zmizi. Pokud si jej nenechate vcas opsat pisarem, nemate nic.

    Ve srovnani s papirovym dopisem, ktery vam posta musi dorucit kamkoli a vydrzi 100 let bez podobnych opicaren jsou Datove schranky opravdu krokem vpred :-)

  • 19. 12. 2014 11:13

    dino

    Z jakého vesmíru to píšete? V tom našem "běžný smrtelník" opravdu nemá potřebu udržovat 300 let platnost dokumentu prostě proto, že není Elina Makropulos ale právě "běžný smrtelník".

    Ovšem i kdybych Vaši tezi interpretoval skrze generační naváznost, kolik znáte případů, kdy bylo pro někoho skutečně důležité ověřovat platnost stovky let starého dokumentu?

  • 26. 12. 2014 9:15

    dino

    Děkuji, na tento argument jsem čekal. :) Zde je třeba rozlišit dvě fáze. První jsou "politické změny vlastnictví", tedy mechanismus, kdy nemovitosti měnily majitele nezávsle na nějakých dokumentech.

    Druhá fáze je pak "návrat k původnímu stavu", tedy restituce devadesátých let, kdy uznávám, že šlo o historicky významný okamžik, kdy se běžnému smrtelníkovi hodily desítky let staré dokumenty.

    Teď ale stojíme před klíčovou otázkou - jde o historii, jež se nebude opakovat, nebo to začne nanovo? V prvním případě nejde o argument proti budoucí elektronizaci, protože na budoucnost aplikujete něco, co je uzamčeno v minulosti,

    Ve druhém případě to předně znamená, že opět začne docházet k přesunům majetku z politckých důvodů, v kteréžto situaci budou dokumeny irelevantní. Upínáte se tedy až k následné druhé fázi, kdy opět začne docházet k "návratu k původnímu stavu".

    Jenže to už hledíte do dost vzdálené budoucnosti a navíc předpokládáte jednu její možnou variantu, Váš argument vlastně zní "dějiny fungovaly tak a tak a budou tak fungovat i nadále". Samozřejmě nemůžu vyloučit, že máte pravdu (má křišťálová koule je zrovna v servisu), ovšem stavět na tom? To bych si osobně nedovolil.

    Církevní restituce jsou v tomto kontextu též takový žolík, sice uznávám, že v nich hrají roli ony staré dokumenty, jenže tak, jak jsou nastaveny, jde o smíšenou akci - ve hře jsou jednak reálné nároky, jednak politické rozhodnutí majetkové odluky církve od státu, kdy se "vrací" i majetek (či přesněji jeho ekvivalent), na nějž "papírové nároky" neexistují.

    Jinak řečeno, právě v tomto státě je "papír" něco, co sice občas může někomu pomoci, ale tvrdit, že jde o jasný trumf, jde proti historické zkušenosti a částečně i současné praxi (navíc mám problém řadit církevní instituce mezi "běžné smrtelníky").

  • 17. 12. 2014 9:58

    Foxtrot (neregistrovaný) ---.google.com

    A to si tam nemůžu nastavit přeposílání na můj Gmail? :)

  • 19. 12. 2014 9:10

    Michal Kubeček (neregistrovaný) ---.scz.suse.com

    Mezi "je možné" a "mám zaručeno, že se tak bude dít automaticky, aniž bych se o to musel starat" je dost velký rozdíl.

  • 17. 12. 2014 13:02

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Muzete. Ale to neznamena ze to takto musi direktivne delat kazdy. Zatim ma kazdy na vyber.

    Porovnavejte naklady na postovni schranku na dome + archivace dopisu v supliku versus internetove pripojeni + zarizeni + aplikace + uloziste (ktere musite neustale aktualizovat podle odumirajicich technologii). Bezplatne aplikace jsou pekne, ale za jejich spravnou funkci nikdo neruci.

    Ono je hezke dostat upozorneni ke zprave, ktera uz po precteni neni pravne platna. V postovni schrance na vas tisteny dopis ceka, s DS musite rychle bezet na CheckPoint a za 30 Kc / strana A4 si nechat zpravu prevest do listinne podoby :-) Jedine tak o ni neprijdete.

    To k te "uspore".

  • 17. 12. 2014 13:52

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    A co jste s nim pak dal delal ? :-) Je to obdobne jako kdyz u papiroveho dokumentu od uradu utrhnete tu cast s razitkem.