Než vozit děti na kroužky, vyžeňte je do lesa, ať šplhají, skáčou, prolézají a běhají. A určitě jim vražte do ruky knížky, ať čtou, čtou, čtou. Co se matematiky týče, nevím jak autor, ale já matiku fakt pochopil až manuálním počítáním a taky jsem to náležitě ocenil. Dokonce jsem si vytvořil jakousi metodu odhadování výsledků, která se ukázala jako poměrně přesná. Chcete děti naučit pracovat s IT technikou? Tak je naučte strukturovaně myslet, chápat souvislosti a utvářet vazby na obyčejných věcech. Naučte je myslet analyticky a ne z nich dělat cvičené opičky.
Matiku nemusíte pochopit "manuálním počítáním" - věřte starému diskalkulikovi.
Mně hodně pomohlo, když mne naučili "obcházet počty" přibližným odhadováním. Jednoho dne jsem pochopil, jak to celé funguje - a ostatní pak bylo zajímavé do úrovně "aha - tak takhle". A, pravda, stalo se mi i hodnocení: "zadání máte správně, výsledek je správně, i postup je spránvě - ale vůbec to není to, co jsem se vás snažil naučit".
Obávám se, že se spíše mýlíte. Abyste mohl efektivně použít abstraktní myšlení v matematice, ale i jiných oborech, tak musíte mít základy, jak věci fungují, zadřeny pod kůží. Bez toho to nejde, protože jinak velmi pravděpodobně narazíte v okrajových situacích.
Někteří jedinci chápou výklad pomaleji a proto se musí více opakovat. Použití digitálních technologií ve výuce podle vědeckých studií nepůsobí kýžený účinek, ale má spíše překvapivě opačný efekt.
Ze špatného učitele počítačem/tabletem (už vůbec ne mobilem) lepšího neuděláte. Budete jen mrhat prostředky.
Doporučuji publikaci Manfred Spitzer; Digitální demence. Nemusíte s knihou souhlasit, ale měl byste si ji prostudovat a mít představu o tom, co se autor snaží popsat.
Možná patříte k té nadprůměrněji inteligentnější části populace, pak buďte rád, že jste ve škole látku pochopil a měl jste čas u toho se i místy nudit. V tom případě mi vyvstává dotaz, zda jste neměl laťku nasazenou příliš nízko a nezkusil jste školu s vyššími nároky.
Neodpustím si rýpnutí - možná píšete velmi rychle na klávesnici, ale diakritiku
na ní stále nějak nezvládáte.
Taky nechapu tu modu krouzku. To fakt deti potrebuji tolik krouzku? A uplna zho-va-di-lost je to kdyz bydlite na vesnici. Jasne kdyz zijete v panelaku tak uvitate ze ditko chodi nekam cvicit ale kdyz bydlite na vesnici, mate dvur, zahradu nebo bazen a vy je tahate autem 20 kilaku tam a zase nazpatek?
Matematika nejsou jen počty, ale bez znalosti počtů se k opravdové matematice ani nepřiblížíte. Kdo neumí jednoduché počty nemůže přemýšlet o jejich důsledcích, protože si je nemá jak ověřit, když nezvládne ani triviální důkaz bez numerických chyb.
A když se nerad učíte, tak si aspoň prosím vygooglete, jak se správně píše to vaše "80tkove" - nedá se na to koukat, je to typografický zvrhlost. A komunikaci také nepomáhají zcela nesrozumitelné formulace "jako fite"...
Měl jsem štěstí - domnívali se, že ze mne vychovají straně oddaného horníka - a když zjistili, že nikoliv, zvonilo se klíčema a bylo pozdě. ;oD
(Já se tu dva týdny mořím s jednoduchou soustavou rovnic o více neznámých, protože jsem línej si na to udělat matici a hodit to nějakému automatu - pořád jsem přesvědčený, že to zvládnu. Věřím tomu už asi pět listů A4 dlouho.)
No to víte naprosto špatně.
Bez elementárních faktografických znalostí a nadrilovaného základu ani to googlení totiž nefunguje, že...
Triviální je od "trivium" - 3 základní obory (antické - řecké) vzdělanosti, což jsou gramatika, dialektika a rétorika, tedy schopnost správně formulovat větu (např. "ono lze ty počty dost zredukovat"), pak schopnost obhájení názoru a nakonec schopnost tyto informace sdělit (vyslovit, případně napsat).
Dalším stupněm vzdělanosti je pak kvadrivium - 4 další podstatné obory: aritmetika (totiž počty neboli schopnost umět si to spočítat), geometrie (tedy konstrukce a řešení konstrukčních úloh), hudba (jako základ kultury a civilizovanosti) a astronomie (tedy schopnost orientace se v čase a prostoru).
Modlit se nebylo u starých Řeků, kde toto rozložení vzdělání bylo zavedeno, až tak zvykem. Ti spíš přinášeli oběti do chrámů svých božstev.
Myslel jsem "trivium" dle Marie Terezie, poněkud později. Chápu, že už v tom osmnáctém století šlo o přenesený význam. ;o)
Abych Vám udělal radost, přeformuluji uvedenou větu: "Početní operace je možné omezit na inkrementaci, dekrementaci a prohledání tabulek, aniž by to mělo výrazný dopad na schopnost pochopit matematiku jako takovou." Důkazem pro tento názor budiž můj vysokoškolský diplom z technické školy, získaný přes mou evidentní neschopnost složitějších početních úkonů.
:o)