Jenomže každá koruna během obchodu vystřídá dva majitele. Toho, co ji dává a toho, co si ji bere. Pokud si tu stovku příjemce nevezme násilím, tak je problém na obou stranách.
Pravá příčina problému je, že člověk, který jezdí půl hodiny do práce, si nekoupí knížku za 200, která mu vydrží na tři týdny a při tom rozvíjí představivost nebo doplňuje vědomosti. Dokonce ani nezajde do knihovny za symbolický poplatek ročně. Ne, musí být a xichtknížce a prosurfuje litr. Nebo nastoupí tři kamarádi, sedí vedle sebe, vytáhnou mobily a domlouvají se na XK. Za těžký love. Dyť přece nemusím platit za to, že se bavím s někým, kdo sedí vedle mě...
A pokud někdo ty data mermomocí chce, máme přece svobodu shromažďování. Takže nikdo nám nemůže bránit založit si spolek, i kdyby to byl "SK Kulečník Na Růžku". Jenom napsat nějaký formální stanovy, zaregistrovat se na MV, 1-2x ročně turnaj proti "SK Kulec U Utopence" a pár dalším klubům (a s levným telefonem pro manželky je ani tak moc ten "sport" nebolí). Zmocněnec právnické osoby oběhne opy, za kolik by byl tarif pro 20 hráčů + rodiny a trenéra...A hotovo.
Aneb jak to říkal vepřík Pašík na tom kongresu v JZD: Přátelé, nezáleží na tom, jak malá jsme prasátka, ale jak velké jsme svině.
Tak my blbci nekradem a nepodvádíme hlavně z toho důvodu, že si myslíme že to není dobré pro vývoj zdravé společnosti. Když už začne být parazitů většina populace, tak to jde se společností z kopce. Na všechno je finta, ale pořád tu musíte mít víc těch poctivých, které pak slavně "přechčijete" :mrk:mrk: Fakticky jenom s vámi něco není v pořádku v oblasti osobnosti, když bere jako normální způsob života podvod.
Je rozdíl mezi vraždou a zabitím v sebeobraně. Nijak nefandím zabíjení se navzájem, ale někdy prostě není zbytí. A aby se člověk ubránil, musí občas mít ostřejší lokty nebo delší kudlu, než ten lump.
A co se naší společnosti týká, tak se mrkni na zastávku MHD do budky. Na 90% tam najdeš kuřáka, co otravuje ostatní okolo. Ti nedobrovolně dýchají jeho smrad a neřekne nikdo nic. Jasně, že když se nikdo neohradí a všichni drží hubu, tak proč by si nezapálil, když "to přece nikomu nevadí". Prostě jsme tak tolerantní, že lumpovi povolíme porušovat pravidla a ještě se na něj kolikrát přiblble usmíváme, když se při tom necháme omezovat na svých vlastních právech... Sorry, to není zdravá společnost. To je politicky korektní společnost.
Tohle není o poctivosti, tohle je o svobodě. A kdo si svou svobodu neumí vybojovat, ten si ji nezaslouží.
Nevím, kde se pohybujete, ale já cestuji pražskou povrchovou MHD denně s celkem slušným záběrem a pokud jde o kuřáky v budkách, viděl bych to spíše na 5 % (a to možná ještě přeháním) než 90 %. Jo kdybyste napsal třeba "kuřáci poblíž zastávky, od nichž to táhne i do "nekuřácké oblasti"), to už bychom byli v jiných číslech, ale kuřák v devíti budkách z deseti? To nelze brát ani jako nadsázku.
Petr M.
Takže podle tebe mám neustále bojovat o to, co mi má zaručit automaticky zákon a ústava? Ano, tímhle se zloději a lumpové všeho druhu velice rádi ohánějí; máme svobodu, takže když okradu někoho, kdo se nechá, jsem v právu! Až se jednou spleteš a ten okradený tě přizabije, co budeš říkat pak? Protože on, na rozdíl od tebe, v právu bude! Což ovšem nic nemění na tom, že p Mládek je ... a na svém postu evidentně nemá co dělat.
Nebojovat, chránit. Moje práva mi nikdo nevnucuje, nejenom nabízí a můžu se jich vzdát, pokud o ně nestojím. A z principu moje práva končí tam, kde začínají práva jiných. Na hranici svých práv mám možnost přiměřeně omezovat ostatní. A k takové interakci a určování hranic dochází furt.
Příklad: Jedu v hustším provozu na hlavní silnici a vidím, že na vedlejší čeká auto už nějakou dobu, aby se zařadilo. Zpomalím a bliknu na řidiče, ať najede přede mě. A on to využije. Co se právě stalo?
1) Vzdal jsem se svýho práva jet, danýho zákonem, ve prospěch někoho jinýho. Dostanu za to pokutu? Asi ne, jenom přijedu o 10s pozděj.
2) Řidič využil, že jsem mu nabídl svoje právo. Já s tím souhlasil, kdo mu za to co může vyčítat? Prostě přijal nabídku.
Na hranici svých práv mám přece právo určit, kam můžou ostatní zajít. Nebo se vzdát práva na to, aby někdo respektoval moje práva... A když se práva na obranu vlastních práv vzdá většina, tak oprsklejší menšina bude dělat, co ji napadne bez ohledu na ostatní.
Pokud je někdo fakt lump, zkouší cíleně salámovou metodou, kam až může zajít. A u některých je to opravdu hodně daleko. Tak daleko, že kdyby to zkusil rovnou, tak dostane facku, pokutu, nebo na něj poštvou státního zástupce. Takže v praxi, pokud chci mít práva, tak o ně musím bojovat - tím, že zavčas salámistu odkážu do správných mezí.
Podle mně je předchozí názor přesně vypovídající o stavu společnosti. Typická předlistopadová mentalita. Kdo v tom uměl chodit, tak se zařídil, a poctivci a slušňáci měli kulové (jako ostatně vždy...). Dnes to jen pokračuje, protože bývalým středním kádrům KSČ se zřejmě podařilo stejně mentálně nastavit i další dvě generace, a dnes sklízíme, co oni zaseli. Prostě dál platí, že jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější, a ochcávání kohokoliv a čehokoliv se stalo jakýmsi zlatým standardem... (viz kupř. i na nejvyšších místech, sám strážce státní kasy, velký Sorryjako Čapíhnízdo Ojeb by nám mohl vyprávět, že? A abych nebyl nařčen z neobjektivnosti není sám, opozičníci mají mezi sebou srovnatelná kvítka).
Protože lidi nepochopili, že:
1. Záruka svobody je jenom její nabídka a nikdo nám ji nevnucuje. Můžu se své svobody klidně vzdát.
2. Kde končí svoboda moje, začíná svoboda někoho jinýho. Když se vzdám svých práv, nejde se někdo, kdo ten prostor využije ve svůj prospěch.
3. Jediná osoba, která normálně hlídá moje práva, jsem já sám. Až když nezvládnu svoje základní práva uhájit, můžu požádat stát o pomoc (policie, soudy, úřady, plná moc, stanovení opatrovníka,...).
4. Lump používá salámovou metodu a okrajuje svobodu pomaloučku, polehoučku,...
5. Svoboda s sebou nese nejenom práva, ale i povinnosti - a základní, nepsaná je hlídat si svoje svobody, abych o ně definitivně nepřišel.