Mobilní operetka

Přestože pro mobilní operátory jsou výhledy na nové služby objevující se na obzoru zajímavé a alespoň v teoretické rovině atraktivní, dnešek a zítřek je pro ně daleko podstatnější než přece jen trochu vzdálenější budoucnost. Spíše než jako okamžitou revoluční změnu vnímají další rozvoj jako dlouhou cestu plnou zatáček a výmolů, kde je třeba opatrně klást krok za krokem (ale v rychlém tempu). Enormní investice do vlastních licencí byl sice nutný razantní začátek (tedy v daném čase a místě), ale další postup bude asi již podstatně vlažnější. Jednak řadu služeb je možné realizovat i v současných sítích, jednak vybudování nové infrastruktury neznamená nutně nové příjmy. A nutno říci, že i přes masivní propad akcií telekomunikačních firem (za kterým je nutno hledat spíše psychologické než logické aspekty) si v pohledech přes čísla nestojí vůbec špatně (tedy až na vyjímky). Jinými slovy – většina mobilních operátorů je oslíkem, který se může vesele nějakou chvilku třást. Jinou otázkou je, komu budou zlaťáčky padat do klína, protože vlastnická mapa rozhodně není stále stabilní a budeme ještě jistě svědky celé řady fúzí, akvizic a přesunů. Z tohoto pohledu dává smysl budování nové infrastruktury jen v případě, že: díky tomu dojde k odlivu zákazníků od konkurence, operátoři získají nové zákazníky, současným zákazníkům prodají nové služby.

První je nerealizovatelné, protože na žádném trhu nezůstane pouze jeden operátor (rychlost nástupu může hrát určitou roli dávající tomuto bodu smysl), navíc je zatím nejasné (ale viz bod tři), kterými argumenty bude inovátor schopen zákazníky zaujmout. Druhý bod je stejný jako závěr předchozího, při současné penetraci je to spíše otázka času, dlouhodobého poklesu cen koncových přístrojů a ostatně i služeb jako takových. Takže jako nejzajímavější se jeví bod poslední: nové služby. Než se zkusíme zamyslet, jakou budoucnost nám mobilní telefon může přichystat, udělejme malou odbočku.

Pro koho je 3G nejlákavější?

Poněkud ve skrytu zůstávají firmy, pro které jsou další generaci mobilní telefonie zajímavější a pro budoucnost daleko podstatnější. Zatímco vlastní operátoři jsou schopni „vyždímat“ nové příjmy i bez razantnější technologické obměny, pro výrobce vlastních zařízení infrastruktury a ostatně i koncových zařízení je budoucnost bez v podstatě kontinuálního přechodu na nové systémy méně růžová. Navíc trh mobilních telefonů a služeb s nimi spojených je velice lákavý i pro firmy z dosud odlišných oborů, i Microsoft by se chtěl hluboko zakousnout do sladkého koláčku. Rozvoj nových služeb je totiž jednoznačně spjat s inovací „přístrojového parku“, který dnes vlastní mobilní populace, a tudíž možnost značně posílit přítok peněz výrobců těchto zařízení. Další zajímavou oblastí je prodej systémů pro vlastní budování infrastruktury – první uzavřené smlouvy na stovky miliónů dolarů jsou již před nebo dokonce i po podpisu.

Nový prostor je příslibem i pro firmy živící se prodejem obsahu, softwarové společnosti, které budou na univerzálnější zařízení schopny prodávat celou řadu aplikací, a konečně, alespoň podle současných odhadů, mobilní telefon by se měl stát jedním z nejvýznamnějších prostředí pro e-(m)commerce.

Kde jsou nové peníze?

Zpátky k budoucnosti mobilní telefonie samotné. Je zřejmé, zejména ve světle předchozího odstavce, že budoucí trend směřuje k vytváření komplexnějších koncových zařízení, která budou možná stále označována jako mobilní telefon, ale rozsah jejich funkcí bude daleko širší. Konvergence s PDA systémy je nasnadě a několik takových typů zařízení je již nějakou dobu na trhu k dispozici. Tento trend může ovšem také znamenat paradoxně zhoršení některých vlastností, které jsou mobilům dnes vlastní – tedy určitá jednoduchost a snadnost ovládání. Po pravdě mě trošku mrazí při představě, že se z mého mobilního telefonu stane stejně nespolehlivý počítač, jakým je můj notebook (ovšem zatímco u notebooku je to akceptovatelná míra nefunkčnosti, u mobilu rozhodně ne).

Jednoznačně největším trhem pro nové služby bude zcela určitě firemní sektor, pro který bude velmi zajímavá varianta integrace aplikací přímo do mobilního zařízení, které bude propojeno s podnikovými informačními systémy. Samozřejmě to také znamená, že vlastní mobilní telefon bude asi obohacován o další různá rozhraní, jako je čtečka čárových kódů apod. Samozřejmě, že své místo najde i plejáda personálních aplikací, jakou je dnes např. elektronické bankovnictví.

Pro masový trh určitě zní lákavě představa přenosu videa (v Japonsku již realizovaná), plný přístup na Internet (ovšem těžko se bude hledat kompromis mezi použitelnou velikostí obrazovky a mobilem, který neprotrhne kapsu), chat v reálném čase, síťové hry, možnost sdílení různorodých informací atd. Hlavní proud služeb bude zcela určitě směřovat do oblasti, která je dnes na masovém trhu mobilům nejvlastnější – socializaci a sebevyjádření – myslím, že slogan „telefon respektující a vyjadřující vaší osobnost“ může být úspěšný.

Zajímavé také bude jak do budoucnosti mobilních zařízení promluví technologie Bluetooth, která by mohla napomoci k vytváření univerzálních systémů, které budou schopny automaticky využívat dostupné infrastruktury, podle nastavených parametrů – tedy požadované rychlosti, nákladů na spojení, dostupné služby apod.

Otázkou ale stále zůstává, zdali operátoři stále nezůstanou v pozici dodavatele infrastruktury a většina nových příjmů neodteče zcela jinam. Záporná odpověď je nutným předpokladem, aby výdaje do budování nových sítí otevřely pro telekomunikační firmy nové obzory.