Hardfork jen dá větší moc těm, kteří už mají větší mnořství měny aby následně ovlivnil kurz ve svůj prospěch. Když bude měna A za 100 tak po HW se 100 rozdělí mezi A a B a pokud půjdete proti proudu, tak příjdete o dost peněz. Celkové množství mincí pak maximálně řeší scaling, protože nový fork nezačíná s těžbou od 0 ale od bodu rozdělení. Když k němu dojde po vytěžení 99% mincí, tak nový fork už taky vytěží jen zbývající 1%, ale zase cena jedné mince bude rovna předchozím forkům (A+B+...N)=100% původního "A" kdyby k hardforku nedošlo.
V momentě kdy tu není jen BTC se to nedá vztáhnout na realitu, protože jednotlivé měny mezi sebou navzájem soupeří o větší podíl na budoucím trhu a dominanci místo stávajícího BTC a kapitál se rozptýlí podle nálad trhu.
Tady má někdo problém s kauzalitou. Inovace a následný vysoký růst produktivity může způsobit tzv. techlogickou deflaci. Deflace ovšem inovaci ani vynálezy nezpůsobí ani náhodou.
Většina lidí chápe, že led není příčinou mrazu, ale že mráz zledovatí vodu. Zato v ekonomii nepochopené Einsteiny shazujou z nebe jak na běžícím pásu u Forda.
To ale není optimální rozdělení zdrojů. Rychlý oběh rovněž způsobuje inflaci. Co potřebujeme je deflace, protože deflace vytváří proinovační tlak. A to jsou podmínky, které vyhovují malým národům, takovým jakým jsme my. V 19. století, v době největších inovací, panovala deflace. Inflaci potřebujeme jen kvůli sociálním dávkám, které jsou financovány dluhem.
Nic nového pod sluncem. V principu je to stejná podstata dnešní běžné měnové politiky - jen se to jmenuje ražebné a inflační cílování. A není tak extrémní, dnes je ražebné kolem 1% ročně. Tehdejší fenomenální úspěch byl kombinací dvou faktorů. Jednak extrémně vysoké znehodnocení (tedy značně inflační ráz s poptávkou po práci) a jednak celé okolí pěstovalo chybnou deflační měnovou politiku (tedy politiku spojenou s poklesem zaměstnanosti).
Mimochodem, nedávná politika ČNB kurzového závazku fungovala na stejném principu - zvedala očekávanou inflaci, tedy nutila lidi peníze utrácet. A to bylo kvůli dvou procentům v inflaci najednou řevu...a vy byste chtěl něco v desítkách %.
Ja sa raz spýtam centrálnych bankárov, čo by povedali na monetárny systém z roku 1933 z rakúskeho mestečka Wörgl. O tom sa nikde nepíše a ešte menej hovorí.
Peniaze vydalo mestečko Wörgl v 30-tich rokoch minulého storočia. Peniaze zaťažilo cirkulačným poplatkom a preto sa každý snažil peňazí zbaviť a to išlo až tam, že ľudia si dopredu platili dane, len aby nemuseli platiť cirkulačný poplatok. Ak si peniaze uložili na terminovaný vklad tak po tú dobu boli od toho cirkulačného poplatku oslobodený a platil ich ten, kto si z banky požičal peniaze. Za rok v mestečku Wörgl zlikvidovali nezamestnanosť. Kým normálne šilingy spravili cirkuláciu 22 obehov za rok tak zelené šilingy spravili cez 500 obehov. No a potom zasiahla centrálna banka.
Chápete? To čo funguje o tom sa nerozpráva. Mimochodom ohľadne tých hardforkov má český centrálny bankster pravdu. Stačí rozdeliť sieť a hajrá hurá.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
