"Téměř všechny budovy mají opravené fasády, to znamená, že zdroje nejsou alokovány optimálně."
Dovolím si nesúhlasiť. Opravenosť fasád indikuje, že ich majitelia nie sú lemplovia a darebáci. To ostatne vysvetľuje, prečo je to tu a teraz lepšie než za komunistov (azda vtedy boli zdroje alokované optimálnejšie?).
Jasně že jo... Ukážeme si to na příkladu, aby bylo jasné, kam ty peníze zmizí.
Tedy máme:
A - vlastník bitcoinů
B - první kupec se 100 dolary v kapse
C - druhý kupec s 10 dolary v kapse.
Po kapsách se nám válí 110 dolarů (to je ta ekonomika).
První kupec (B) koupí za 100 dolarů bitcoiny od původního vlastníka (A). Ten má tedy 100 dolarů a žádné bitcony.
Následně první kupec (B) prodá s 90% ztrátou svoje bitcoiny druhému kupci (C) za jeho 10 dolarů. První kupec (B) má tedy 10 dolarů a druhý kupec (C) má bitcoiny.
Malá rekapitulace toho co kdo má.
Vlastník (A) má 100 dolarů, první kupec (B) má 10 dolarů, druhý kupec (C) má bitcoiny.
Kolik peněz tedy máme v ekonomice? 110 dolarů?
No tak tedy nevím. To je číslo nápadně podobné tomu, co jsme měli na začátku. Co a kam podle tebe zmizelo?
Strašně složitá věc tyhle kupecké počty.
Nějak nerozumím, jak si představujete ti spalování nadbytečné měny. Veškeré transakce s bitcoinem jsou pořád párové transakce, kdy si dvě strany vymění peníze nebo jejich ekvivalent ve zboží. Pokud ta měna spadne, část lidí přijde o hotovost, ale ta hotovost se jen přestěhuje k těm, kteří prodávali, když byl BC drahý. Pořád zůstává v oběhu.
Každý kto trošku má zdravý sedliacky rozum sa pozrie pri akých objemoch rastie BITCOIN. Aký je rozdiel medzi nákupnou a predajnou cenou - takzvaný spread bol obrovský - likvidita malá, relatívne malé objemy pri raste. Teraz bublina praská a ľudia sa zbavujú bitcoinov - 22 DEC 2017 a mnohí vyberajú zisky. Som zvedavý aký bude kurz na Vianoce. heh
To je ovšem hloupý blud z dob zlatého standardu, kde byla ekvivalence mezi měnou a zlatem, dnes žádná megainflace nemůže tímto způsobem nastat. Dnes to totiž funguje obráceně: elektronické peníze tvoří komerční banky a fyzické peníze vydané centrální bankou nenesou úrok a jsou tedy nejvíce zdaněné tzv. ražebným. Tedy pokud by inflace vyskočila, hotost bude více zdaněna....proto ji každý drží relativně málo. Čím by hotovosti měl více, tím větší zaplatí ražebné a tím méně bohatství bude nakonec mít i proto méně hotovosti chtít.
je ale dulezite rozlisovat mezi nominalni hodnotou meny a aktualni hodnotou statku pro kazdeho ucastnika ekonomiky. a aby to bylo slozitejsi, kazdej ucastnik ekonomiky si hodnotu svych statku vyklada po svem. neco co nekdo koupil za $100 ma pro nekoho jineho hodnotu $10 a naopak.
I člověk se svou svobodnou vůlí a z ní vyplývající historií, budoucností, kulturou, sny, tužbami, ambicemi a city je součástí většího celku, který se na základě toho všeho vytváří. A podle toho z čeho je to odvozeno, tak je kvalitní a nebo nekvalitní je ten celek. Méně svobodné vůle = hloupější celek, menší pravděpodobnost nalezení optimálního rozdělení zdrojů.
Od čeho například odvozujete svou morálku vy?
Každý biologický systém od viru, přes bakterii, po vyšší organismy se ale se snaží zdroje rozdělovat optimálně.
Kvůli tomu, že mozek nedokáže spočítat, kolik máte mít buněk, ve vašem těle probíhá apoptóza, mechanismus, který optimalizuje jejich počet. Buňky, které nedostávají dostatečné množství podnětů z okolí, se samy zahubí. To způsobuje, že vaše svaly mají optimální hmotnost, vzhledem k vaší pohybové aktivitě.
Dokonce i neživá příroda se tak chová, světlo taky různými materiály prochází po nejkratších drahách, viz zákon lomu.
Rovněž společenské systémy, které toto ignorují, kolabují velmi rychle během dvou, tří generací. Viz socialismus.
Biologické systémy, jako společenství mravenců, díky kolektivnímu algoritmu, kterým se řídí, za potravou chodí po optimálních, nejkratších drahách, přesto, že dopředu neví, kde ta potrava je (algoritmus ACO) a taky proto přežili miliardy let v nezměněné podobě.
A trh není nic jiného, než podobný optimalizační algoritmus na úrovni lidského společenství.
Kryptoměny nahrazují centrální banky, vytváří automatický regulátor peněžní zásoby tím, že díky své vratkosti spalují nadbytečnou měnu. Tím jak rychle rostou, přitahují investory, tím jak rychle padají, optimalizují peněžní zásobu. A algoritmické obchodování tyto vlastnosti jen posilují. Vratkost virtuálních měn je základním předpokladem pro tuto funkci.
Jak se bude zmenšovat peněžní zásoba uměle natištěná státy bez pokrytí reálnými výkony, poroste role reálných inovací, které nastartují reálný růst.
Jak poznáte, že je dnes v ekonomice něco špatně? Téměř všechny budovy mají opravené fasády, to znamená, že zdroje nejsou alokovány optimálně. Tak to nikdy nebylo.