No, ono záleží na tom, jak to bude uděláno, a zda budu mít nad daty, která Hailstormu svěřím nějakou možnost kontroly. Například by mi vůbec nevadilo, kdyby do nemocnice, kam mě přivezou, s předstihem dorazila moje krevní skupina a podobné údaje. Na druhou stranu by tyto údaje nemohl dostat úplně každý, to by mi vadilo.
A pokud jde o soukromí, lidé se ho často vzdávají, pokud nejde o zásadní věci - viz například pohlednice.
Všechno záleží na dvou věcech:
1. Zda M$ nebo jiný poskytovatel podobných služeb nebude data zneužívat, to znamená např. předávat reklamním agenturám nebo mafiím typu BSA. Pokud to udělá, celou svou službu pohřbí
2. Zda nabídne takové služby, které poskytnou uživateli výrazně vyšší výhody než riziko zneužití těchto dat. A ZDA TO TAK UŽIVATELÉ BUDOU HODNOTIT, záleží zcela na nich.
No, ono totiž vůbec nezáleží na tom, zda budu mít nad daty nějakou kontrolu. Jakmile totiž data do systému jednou vložím, spoléhám se pouze na systém, který mi dovolí či nedovolí moje data upravovat. Pak bude jednou věcí, co se mi zobrazí v prohlžeči v "zabezpečeném" okně a druhou věcí, co vlastně o mně v databázi existuje.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby nemocnice věděla, jakou mám krevní skupinu, ale dost by mi vadilo, kdyby tyhle moje data byly někde na síti - nedávno jsem dostal upomínku od banky, že nesplácím úvěr a pak se přišlo na to, že se jedná o mého jmenovce, což se snadno vysvětlí při bankovních operacích, ale hůře při podání špatné krevní skupiny.
Co třeba moje osobní karta v elektronické podobě na médiu, které nosím stále při sobě - mobil, náramek apod? Zbýval by přenos dat ze sanitky do nemocnice ....
Vše je postavené na dvou věcech:
1. Pokud je nějaký systém zneužitelný, bude zneužit. Pak už bude pozdě na rušení nějakého systému, moje data budou nezávisle na mojí vůli kolovat po síti.
2. Pravidla a zákony jsou jenom tak dobré, jako jsou lidé, kteří je uplatňují. Pokud bude moje osobní data spravovat společnost, jejímž měřítkem úspěchu je hlavně zisk, těžko se nechám přesvědčit, že se bude striktně řídit pravidly, která budou sloužit k ochraně mého soukromí, pokud tato pravidla budou stát v cestě zisku.
Navíc, svěřit někomu data je polovina problému. Jak zajistím, aby se moje data dostala tam, kam já chci a v jaké formě chci?
Nedávno jsem viděl pořad na ČT2, kde se v Americe chlapec (19) sexuálně stýkal se svou dívkou (16) a kde byl pranýřován na Internetu jako sexuální delikvent. Jedna věta a dost. Samozřejmě, porušil zákon a zaslouží trest, ale tento prostý fakt by se dal popsat mnoha způsoby, přičemž ten, kdo tato fakta prezentuje má moc ovlivnit názory konzumentů této informace, ať už se jedná o jednotlive či instituce.
Ten, kdo má privátní informace o mé osobě a řídí jejich distribuci, má nade mnou moc a abych na závěr ocitoval mého oblíbeného autora:
"Moc korumpuje. Absolutní moc korumpuje absolutně."
ČLÁNKY DO MAILU