Pokud se někde hlásíte o práci, tak si vás zaměstnavatel dost často i prolustruje. Ale co když pod svým fb účtem přispívám na zpravodajský server a tam ventiluji své názory?
Co když potenciální zaměstnavatel s mými, např. polit názory nesouhlasí? Do očí to samozřejmě neřekne, ale prostě jen vybere někoho kdo má pro práci obdobné předpoklady a tyto "škraloupy" na něm nenašel.
A pokud si generejute anonymní účty, jaký má pak smysl ta "odanynymizovaná" fb diskuse? Když je to tam samý fake účet. Aby server zredukoval počet příspěvků v diskusích?
Souhlasím. Navíc by ani k žádné žalobě nikdy nedošlo, neboť odmítnutému snad pravé důvody nebudete psát, jak se to dělá skrytě i dneska :)
Znal jsem jednu bláznivou ženskou (fakt byla nějaká narušená), která jednu firmu žalovala pro údajnou takovou diskriminaci, ale neměla žádné důkazy, tak se jí soud vysmál.
Vy máte nějakou (alespoň zprostředkovanou) zkušenost s takovouto žalobou?
IMHO by to skončilo tak, že bych si jako zaměstnavatel podrobně prošel životopisy přijmutého zaměstnance a toho odmítnutého - údajně diskriminovaného.
Zjistil bych v čem je ten přijatý lepší a u soudu tvrdil, že to jsou pro mne rozhodující věci.
Pokud by se jednalo o situaci, že jsem jednoho odmítnul a nikoho nepřijal, tak bych porovnával životopis odmítnutého a inzerát na který se hlásil. A u soudu tvrdil, že nebyl přijat proto, že nesplňuje tyhle a tyhle požadavky v inzerátu.
Že by náhodou splňoval všechny požadavky v inzerátu považuji za velmi nepravděpodobné - protože tak jsou ty inzeráty stavěny, že zdánlivě chtějí více, než firma doopravdy požaduje.
Tím bych IMHO dostatečně prokázal objektivní důvody, proč nebyl daný člověk přijat.
To bych chtěl vidět, jak tohle prokazovali, jestli se někdo z firmy prokecl, poslal nekoretní zamítavou odpověď, či na jakém základě tohle někdo u soudu vyhrál.
Když se mi někdo nebude líbit kvůli názorům někde na webu, nebude mi sympatickej svým přístupem k životu, bude třeba zapálenej komouš, tak ho prostě nepřijmu a něco si vymyslím, neboť je mé svobodné právo se rozhodnout, koho přijmu do firmy a komu budu dávat své prachy.
Ať si ti slavní ochránci čehokoliv trhnou nohou :-)
a proc by mel zamestnavat nekoho jehoz politicke nazory nesdili? jsou to jeho penize a jeho rozhodnuti a vy nemate zadny a dokonce ani moralni narok na praci o kterou se uchazite.
osobne bych vas take nezamestnal kdybych zjistil, ze vyrvavate po ulicich s odborarema snazite se prosadit vyssi dane odvody a dalsi naklady pro me. proc bych si takovou ves mel nasazovat do kozichu?
-Může se stát, že bych byl ochotný pro někoho pracovat i bez radosti.
-Může se stát, že potenciální zaměstnavatel připouští diskuzi a vaše politické přesvědčení aktivně nezjišťuje. Pokud je ale vaše politické přesvědčení tak snadno zjistitelné a on vidí, že máte názor, který mu není po chuti, tak vám třeba při výběru přidělí nějaké pomyslné negativní body. A raději na tu pozici vezme někoho o jehož politických názorech neví vůbec nic.
Tento typ rozhodování - vím že věc A má nějaký ne moc závažný problém (ale jinak je v pořádku), tak raději vezmu věc B o které nevím vůbec nic - je u lidí poměrně častý. A netvařme se, že šéfové a náboráři jsou superracionální, nejsou.
-Může se stát, že moje politické názory nejsou objektivně chytré. Přesto mohu být výborný ve své profesi.
Jenom chci říct, že je nesmysl implikovat, že když někdo nedostane práci a bude v tom hrát i jeho veřejné prezentování svých politických názorů, že by to byla práce, kde se nepřipouští diskuze a za kterou by ten člověk nebyl vděčný.