Píšete "... pokud učitel neučí užitečné věci ...". Problém ovšem je, co je to užitečná věc. To, co se jeví jako užitečné učiteli či škole, se velmi pravděpodobně nebude jevit užitečné žákům. A teď co? Má se škola změnit v lunapark, mají si učitelé na hodinu nasadit klaunské nosy a učitelky zaječí uši a ocásky?
Jde samozřejmě o hlubší problém, lze říci kardinální - jak učit, co učit atd. Doufám, že ve světle posledních mezinárodních srovnání už nikoho nepadne tvrdit, že likvidace socialistického vzdělávacího systému a bezhlavé povolování soukromých škol byly přínosem.
Oni ti dnešní žáci ovládají Internet, jsou sebejistí, nebojí se vystoupit se svým názorem a obhajovat jej, ale ... bez Internetu pomalu nejsou schopni vyjmenovat naše sousedy, jsou drzí, nejsou ochotni připustit jiné názory nebo dokonce uznat, že neměli pravdu. Jako bonus bych uvedl, že občas padnu studenta, který je zcela upřímně překvapen, že po něm něco chci a chci to ve stanovené kvalitě, jinak prostě nebude zápočet. Nebo že sice dospěl ke špatnému výsledku, ale zná postup, ale přesto vyletí od zkoušky. Vykládám si to tak, že se s něčím podobným na základní ani na střední nepotkal, tam si asi jen tak nějak popovídali, maximálně Ctrl+C, Ctrl+V - speciálně na gymnáziích; na průmyslovkách jsou asi učitelé větší drsňáci.
"... šíří viry, podvody, spam, ...", "... co je vlastně ten internet, jak pracuje ..." - to je přesně ono. Buďto tyto oblasti odbudete víceméně všeobecným popisem s komerčním pozadím a nulovým efektem, viz třeba Safer Internet nebo rady typu používejte legální SW (čti kupte si vše od Microsoftu), ještě si kupte antivirus a pravidelně záplatujte. Nebo druhá možnostz, půjdete do detailů. A troufám si tvrdit, že bez znalosti detailů, bez protokolů nelze dobře pochopit podstatu třeba spamů, nebo co přinese DNSSEC atd.
Jenomže pak narazíte, protože ono to žáky bavit nebude. Oni chtějí klikat, surfovat, hrát hry, fejsbůkovat atd., atd. (Jo - a po střední škole každý hned manažerem se služebním mobilem a autem roka - to je prosím ze života, tak si představovali studenti jedné soukromé obchodní akademie počátek své kariéry; jeden teď sedí za kasou v samoobsluze, další snad někde plní tlakové lahve acetylénem.).
S Vaší poslední větou souhlasím, ale, co s tím, když ty holomky nelze řezat? A zavádět psychologické metody po americkém vzoru, tak špatně na tom snad nejsme.
Několik hodin týdně? Upřesním. Jednu hodinu týdně. Většinou se to řeší dvouhodinovkou jednou za čtrnáct dní. Mají učitelé učit byty, bity, dvojkovou soustavu, základy programování, hardware, anebo se mají v tom hanebně krátkém čase pokusit do dětí "vtlouci" alespoň základy uživatelských dovedností?
A to nemluvím o faktu, že v IT učebnách je počítačů většinou pomálu, takže není vzácností vidět u jednoho stroje dva žáky.
A taky o tom, že ony školní počítače jsou v naprosté většině za hranicí nejen morální, ale i fyzické životnosti. U nás jsme vloni slavnostně zlikvidovali počítač třídy 486 s W95 a Office 602. Na tom si učitelé měli připravovat své hodiny. Nahradil ho jeden Siemens Nixdorf, asi deset let stará repase s WXP a MS Office.
Ale abych byl alespoň trochu pozitivní. I když úroveň vybavenosti českých škol IT je prachbídná, není to ten hlavní moment, proč počítačová gramotnost je na úrovni, o které se vyplatí sáhodlouze diskutovat. Ten hlavní moment vidím v tom, že se většina populace dívá na počítač (a IT obecně) jako na záležitost, která z nich sejme břemeno vlastního rozhodování a hlavně zodpovědnosti. (Ruku na srdce, kolikrát jste se setkali s argumentem "... nojo, ale já to tak mám v počítači...". Kolikrát jste viděli zdatnou úřednici na obecním úřadě, jak vyplňuje tabulku v Excelu a má po ruce kalkulačku, kterou nejprve spočítá výsledek, který pak pracně zanese do tabulky. Pokud ne, jste neuvěřitelně šťastní lidé, nebo žijete někde jinde..)
Nikdo dosud neřekl naplno, že s počítačem nám do chalupy přišel nový vercajk a je jen na nás, jak s ním naložíme.
A tak se vracím zase do naší nedokonale vybavené školy. I na starých počítačích totiž jde vyhledávat data a údaje třebas k hudební výchově, matematice, fyzice a dalším předmětům A učitel pak musí umět naučit děti, jak s nimi pracovat. To, jak je získat, už totiž většinou skutečně vědí. Takže ani ten učitel nemusí být počitačovým guru, ale musí vědět co s informacemi, které jsou najednou takřka na dosah ruky. A to bude asi problém největší. Až se tohle vyřeší, pak i ta hodina IT týdně bude stačit...
Výuka IT je bohužel na většině základních a středních škol na hanebně nízké úrovni. Děti se opravdu učí jen uživatelské dovednosti, málokde se dostanou k něčemu jinému - připadá mi, že se víceméně počítá s tím, že například pravidla chování na internetu děti naučí NĚKDO doma. Toho bohužel řada rodičů schopna není, a není se čemu divit.
MMCH, ve zmiňovaném věku (10-25 let) mám momentálně všechny svoje děti, takže to můžu sledovat prakticky "v přímém přenosu".
Vy řešíte úplně něco jiného, než o čem je toto vlákno. Já mluvím o tom, co škola vyučuje, a vy to spojujete s chováním žáků. To jsou 2 velice rozdílné věci. Neříkám, že nevychovanost a nezájem lze ignorovat, ale pokud učitel neučí užitečné věci, pak to je celkem jedno.
Při psaní článku na MistrBlogu.cz jsem čerpal z x-leté praxe jako žáka ve 4 školách a diskutoval jsem o tom i s žáky několika jiných škol. Tudíž vím, že se všude učí stejné blbosti. O to mi šlo - o náplň vyučovací hodiny.
Očividně se o dění na internetu, zvláště pak u lidí věku 10 až 25 let, příliš nezajímáte. Pak byste si netroufnul napsat ten svůj poslední odstavec. Uživatel bez jakékoliv znalosti dělá všem ostatním akorát problémy (šíří viry, podvody, spam,...), čímž poškuzuje i sám sebe. Hlubší znalosti (porozumění TCP/IP protokulu, HW, apod.) není potřeba znát, s tím souhlasím. Určitě je ale důležité vědět, co je vlastně ten internet, jak pracuje, jak s ním pracovat, jak se na něm chovat a jak řešit problémy s ním spojené - a to je to, co by měly školy začít učit.
Já studiem mladší "digitální generace" strávil stovky hodin, a jsem rád, že mám nezkreslený obraz o tom, co se právě děje. Ale není to nic hezkého.
Teď nevím, jestli si neděláte legraci děláte Vy. Stát má sice zodpovědnost za vzdělání, ale základní povinnost v této oblasti leží na rodičích. Totiž žáka proti jeho vůli žádná škola nic naučit nedokáže; dnes na to nemá ani nástroje - na sníženou známku z chování takový zkušený sígr kašle a dokáže zlikvidovat třídu i s méně odolným učitelem. Vím, o čem mluvím!
Jinými slovy nemají-li rodiče o vzdělávání svých potomků zájem a maskují to povinnostmi, které máme všichni bez služebnictva, nemá škola šanci do žáka extra moc vědomostí dostat (mimochodem, dávat přednost péči o dům či zahradu před dětmi asi není dobré; vzpomínám si, jak moji rodiče po práci ve fabrice fičeli na pole, často se dělalo do tmy, protože to jinak na vesnici nešlo, a přesto si na mě čas vždy našli: kontrola úkolů, žákovská knížka, co je nového, případný pohlavek a tak.). Nikdo nechce, aby rodiče školu suplovali, ale aby se dětem věnovali ("spolupracovali se školou").
Tak, teď takzvaný IT obor. Co je to? Podle mne jde v daném kontextu o prázdný pojem. Žáci neučí nějaké abstraktní "IT", ale konkrétní věci, a to zpravidla práci s aplikačními programy, maximálně tak s nějakými vývojovými nástroji, výjimečně pak algoritmizaci. Počítač používají zhruba za stejným účelem jako švec verpánek - podstatný je výsledek. Co se reálně děje uvnitř bedýnky je nezajímá a je to tak správně (a troufám si tvrdit, že doopravdy to kromě primárních vývojářů už dávno jen minimální počet lidí; u Microsoftu vůbec nikdo ;-)).
No a to, že se rodiče učí od dětí, není nic divného. Tak tomu bylo vždycky, pochopitelně pokud se nejednalo o obor, v němž rodič pracoval. "IT" obor nemá žádné mimořádné postavení, je pouze aktuální, a troufám si tvrdit, že bez jeho hlubší znalosti (případně i bez jakékoliv znalosti) se dá docela dobře žít. Koneckonců je určitě příjemnější si na holku (kluka) sáhnout nežli koukat na obrázek ;-).
Děti mají ve škole informatiku několik hodin týdně, a tam se ty důležité věci nenaučí - to je to, o čem byl odkazovaný článek. To je to, o čem píšu - že školy nestíhají učit děti to, co je potřeba, a učí blbosti. Váš komentář tedy nepřinesl nic nového.
Nebavíme se zde o žádných IT odbornících a nadšencích, ale o normálních lidech, kteří mají zcela odlišné zaměření, zcela jinou pracovní a volnočasovou náplň, a tak nelze očekávat, že se budou o IT zajímat. Ale používat internet musí, doba si to žádá. Východisko vidím tedy jen v kvalitní škole...
Pokud o ně má zájem a chce se o nich něco dozvědět, tak to ani jinak nejde. Většina nemá rodiče, kteří by je to mohli učit sami, nanejvýš je mohou podpořit tím, že jim seženou a zaplatí nějaký kroužek. A spoléhat na školu, to už je úplně mimo realitu. Pokud se chce o IT něco dozvědět, je mu to, co se učí na téměř všech základních a středních školách (a bohužel i na většině vysokých), k ničemu.
Dle vás by se teda mělo každé správně vychované dítě (zvídavé, jdoucí do hloubky, aktivní) ve svém volném čase doučovat moderní technologie samo? K jinému závěru z vašeho názoru se mi bohužel nedaří dojít, ale doufám, že jste to tak nemyslel, protože je to velká hloupost. Ale snad nemusím vysvětlovat proč - vysvětlení je obdobné, jako u výše popisovaného důvodu, proč se rodiče IT nedoučují. Není na to čas, jsou jiné zájmy.
Mýtíte se. Rodiče jsou ti kteří zásadně nastavují dítěti přístup k životu a světu. Jestli bude zvídavé zvídavé a půjde do hloubky, jestli bude pasivní a nebo samostatné, a zda bude těkavý konzument povrchních vzruchů. To se děti učí od rodičů, ne na slovech ale na příkladě. Škola s tím už mnoho nenadělá.
Znalosti v jednotlivých oborech jsou jen třešnička na dortu a jistě mají učitelé vesměs lepší znalost většiny oborů než rodiče, ale půda na kterou výuka padne, ta je oraná jinde.
Nevím, jestli jste tenhle komentář napsal jen z legrace a provokace, nebo máte opravdu tak omezené myšlení. Podle vašeho jména se dá snadno usoudit, co máte v hlavě (u vás zřejmě doslova). A možná vás tu bude takových víc, takže raději zareaguji i pro ostatní.
Vzdělávání je odpovědnost státu, ten se z peněz daňových poplatníků stará o gramotnost jejich dětí. Rodiče jen posílají své potomky do školy, aby je tam někdo něco naučil, zatímco oni jsou v práci.
Zájem dětí nemůže přicházet od rodičů, protože rodiče k těmto technologiím mají velice daleko. Od otce truhláře a matky kontrolorky nemohu očekávat, že mě budou vzdělávat v oblasti informačních technologií. Otec mě může naučit jezdit na motorce, autě, starat se o dům, pracovat v dílně, matka mě zas může naučit vařit, starat se o sebe, a z jejího zaměstnání mě může poučit např o logistice v mezinárodní společnosti. Vy zřejmě máte k IT nějaký vztah, protože čtete Lupu, ale ostatní jsou na tom jinak.
Je hloupé po rodičích chtít, aby kromě svého zaměstnání a péče o domácnost se ještě začali vzdělávat v moderním oboru jen kvůli tomu, aby mohli znalosti předat na své dítě - sami se totiž bez nich obejdou. Půl dne jsou v práci, otec se pak stará o dům, zahradu, matka o domácnost. Večer jsou rádi, že si mohou odpočinout u televize.
Děti tráví ve škole přes 30 hodin týdně. Jsou tam proto, aby se naučily věci, které je rodiče nemohou naučit. Bylo by opět hloupé chtít po všech rodičích, aby se naučili IT. Od toho tu je škola, kde je jeden učitel IT - člověk, který má tento obor jako zaměstnání, takže nemá problém najít si čas na získání znalostí, na rozdíl od běžných rodičů, kteří by se tyto znalosti museli doučovat v nepracovním čase. Takový učitel pak zvládne předávat znalosti bez problémů i stovkám dětí, čímž ušetří práci stovkám rodičů. Od toho tu školy jsou - aby se vzdělávalo efektivně a rodiče mohli mít jiné starosti.
Jak bylo v mém článku i článku Lupy uvedeno, rodiče se v tomto oboru učí od svých dětí. Pokud rodič má tedy nějaké znalosti z IT oboru, pak většinou jen díky svým dětem, které to buď znají ze školy a nebo od kamarádů - a o kvalitě takových znalostí lze pak silně pochybovat. Spíše žijí jen v domněnkách, že to funguje tak, jak si myslí. A přitom je vše úplně jinak. Ve škole je to nenaučili, rodiče tomu nerozumí, takže pracovat s počítačem v pouhých domněnkách je to jediné, co jim zbývá.
Nyní se mi snad podařilo plně zargumentovat váš nesouhlas. Jedná se o odpovědnost školy, nikoliv rodičů. Rodiče s informačními technologiemi nemají nic společného a své děti vzdělávají v úplně jiných činnostech, které naopak zase škola naučit nemůže.
Ano, děti používají technologie. Jejich znalosti jsou často ale velmi špatné, ba i zcela mylné, což má nepříznivé následky. Jediný, kdo s tím může něco dělat, jsou školy, které ale bohužel nezvládají situaci a vše obracejí jen a jen k horšímu...
Podrobnosti v článku: http://mistrblogu.cz/2011/ict-ve-skolach/