Vlákno názorů k článku Na jaké parametry si musíte dát pozor při příjmu digitálního televizního signálu od ivovi - Zamereni a zpracovani clanku dobre. Ale jsou tam...

Dle vašeho vysvětlení by zesilovač s jednotkovým ziskem a dvěma stupni měl šumové číslo pouze prvního zesilovače, což je zjevný nesmysl.

Mějme dva zesilovače v kaskádě, každý s šumovým číslem 3dB(=2kTo) a ziskem 0dB (1).
Dle Vašeho výpočtu by celkové šumové číslo bylo 2+2-1=3kTo, což je 4,77dB přesně. Jinými slovy, dle Vás, by se odstup signál/šum průchodem dvěma stejnými zesilovači s jednotkovým zesílením nezhoršil o dvakrát 3dB (o jejich šumová čísla) ale "jen" o 4,77dB. To zcela jistě není pravda a není třeba se o to dále přít. Chyba se vloudí...

To A.K.:
Vraťme se tedy k tzv. "Friisovu" vztahu pro obecnou definici šumového činitele (jakkoliv ho nemám rád (ten vztah) a pan H. T. Friis by kvůli tomu označení asi pěkně nadskakoval)
F = (Si/Ni)/(So/No) a budiž Ni = kT0, T0 = 290K => pracujeme tedy se standardním šumovým činitelem (Standard Noise Factor) a dosažitelnými spektrálními hustotami výkonu (tím nahraďte slovo šum dále).
Ve vašem (A.K.) modelovém případě dvou shodných zesilovačů můžeme na Si i So směle zapomenout (v celém řetězci stejné, neboť dosažitelná zesílení rovnají se 1) a snadno spočítat, že
1) standardní šumové číslo (Standard Noise Figure, NF) zesilovače 3 dB znamená aditivní šumový příspěvek zesilovače Na = kT0, neboť potom platí F = No/Ni = (Ni + Na)/Ni = (kT0 + kT0)/(kT0) = 2, resp. NF = 3 dB,
2) std. šumové číslo kaskády dvou takovýchto zesilovačů bude opravdu 4,77 dB, neboť:
a) šumové příspěvky obou zesilovačů budou shodné, Na1 = Na2 = kT0,
b) šum na výstupu prvého zesilovače bude No1 = Ni + Na1 = 2kT0,
c) šum na výstupu druhého zesilovače bude No2 = No1 + Na2 = 3kT0,
d) a konečně šumový činitel kaskády bude Ftot = No2/Ni = 3, resp. NFtot = 4,77 dB.
Pokud by vás trápilo, proč to není prostý součet (3 + 3)dB, pak vězte, že oba zesilovače sice mají standardní šumové číslo 3 dB, ale při výpočtu standardního šumového čísla kaskády musíte respektovat skutečnou velikost šumu na vstupu jednotlivých bloků. Sčítat tedy můžete, ale počínaje druhým blokem musíte sčítat aktuální provozní šumová čísla (Operating Noise Figure) jednotlivých bloků. Tedy v našem případě je provozní šumové číslo druhého zesilovače NFp = 10log10((3kT0)/(2kT0)) = 1,77 dB, a odtud celkové standardní šumové číslo kaskády jest (3 + 1,77) dB = 4,77 dB. Šumové číslo kaskády takovýchto zesilovačů jistě narůstá s rostoucím počtem zesilovačů v kaskádě, nikoliv však lineárně, ale s klesajícím přírustkem. Pro kaskádu nekonečného počtu zesilovačů jde k nekonečnu...

Pánové díky za podrobné objasnění, upřesnění, dovysvětlení. Dohledat by se to vše dalo a myslím, že se v tom také jinak orientuji, ale prostě v článku to takto dopodrobna rozebírat nešlo, nemělo by to smysl, čímž se to zkreslilo a vznikly tam tyto nedostatky, na které jste upozornili a vyjasnili je. Příště (pokud nějaké bude :-) )se budu snažit více skoloubit jednoduchost a detailní korektnost.

Je pravdou,že příslušná studia jsem absolvoval již velice hodně dávno, ale přesto i praktická měření na spektrálním analyzátoru ukazují hodnoty vyšší,blížící se spíše mému "jednoduššímu" výpočtu.
Vycházel jsem z trochu jiné úvahy - náhradní schéma dvou zesilovačů s jednotkovým zesílením je sériové spojení "šumícího vstupního odporu" a dvou stejných generátorů šumu (jelikož oba zesilovače jsou stejné).
Naštěstí rozdíly nejsou podstatné a zcela jistě nesnižují hodnotu závěrů, které jsme z toho vyvodili.

hmm, termický šum odporu 75ohm/8MHz je cca 2,3dBuV, tj.1,3uV. Šum za prvním zesilovačem je o 3dB vyšší, tzn. 5,3dBuV (=1,84uV). O stejnou hodnotu musí narůst šum za druhým zesilovačem , tzn. o cca 0,54uV na 2,38uV, což jest 7,5dBuV. Šum tedy narostl celkem o 5,2dB, což je celkové šumové číslo a je to nepatrně víc než 4,77dB.
Jak jste přišel na 1+1+1 vůbec netuším.

Hmm, a já měl zato, že napětí je základ každého výkonu... My pamětníci už žijem jen napětím, výkony jsou v ....

...musíte jít s hlavním proudem, a neklást odpor :-)

Po těch letech to jde už jen velmi ztuha. A na korouhvičku otáčející se za větrem jsem stejně nikdy neměl. Jen pozoruji, že řada lidí babrající se v detailech, zapomíná na hlavní směr. Je to jedna z nemocí naší společnosti - máme přebytek (někdy vnucovaných a umně sesumírovaných) informací, neumíme si vybrat, co je podstatné a co již ne . Lkajeme nad cizími hroby, spekulujeme neznaje konkrétní obsahy a udáváme i když vlastně ani nemáme žádné důkazy. Místo k osobní zodpovědnosti voláme po kolektivním dohledu nad vším, přičemž k precisní regulaci se stejně nikdy nedostaneme. Po státu bychom chtěli nemožné (ať si na to půjčí u našich dětí a vnuků) a když už těžce vyberem nějaké ty daně, tak jen přihlížíme, jak si je pravolevá politická a ekonomická oligarchie rozebere, ač přímo či nepřímo. Jednou táhnem na Bělehrad, pak na Brusel a nic nám nikdy nebude dobré...
JAK

"Voltmetr je pristroj na mereni napeti proudu."

???

To jsem ještě neslyšel :-)

Hmm no tak to bude asi spíš o takovém starším názvosloví resp. jeho použití.

Osobně to beru tak, že je proud (elektronů, ale stejně ty se pohybují opačně ;-) ) a ten se vytvoří když je nějaké napětí (rozdíl potenciálů). Ale "napětí proudu" zní divně, nejednoznačně, a dle mne to mate.