Vlákno názorů k článku Na univerzitu nemusíte - fyzika od anonym - Ovsem i ve sroubarne si muzete precist Vergilia...
-
anonymníVite, banky nejsou v krizi kvuli spatne vyuce matematiky na VS. Proc jsou banky jsou v krizi, to zjistite, kdyz zadate do Googlu heslo "money as debt" a podivate se na jednoduchy vzorec D=1/PMR (kde D je jednoduchy depozitni multiplikator a PMR jsou povinne minimalni rezervy).
-
Petr (neregistrovaný)... a vsechny ovce opakuji "Money as Debt" a volaji po navratu ke zlatemu standardu ... Jako by to zlato bylo o neco mene abstraktni nezli kus potisteneho papiru. (Viz spanelska inflace pote, co z Noveho sveta zacali zlato dovazet. A naopak masova deflace ve 20.stoleti, kdyz ekonomicka/populace rostla rychleji, nezli pribyvalo zlata.)
Penize *jsou* dluh. Penize proste jsou prislib, ze "ja" pro "tebe" v budoucnu neco udelam, a tento prislib je garantovany statem (stat "me" bude nutit, abych svuj slib dodrzel).
Vite, proc vlady opustily zlaty standard? Protoze byl neudrzitelny. Zlato na trhu stalo trikrat tolik nezli "penezni" zlato. A zakony zakazovaly konvertovat "penezni" zlato na normalni zlato - clovek si nemohl v bance za papirky zlato nafasovat a to zlato pak pouzit, musel ho koupit trikrat tak draho na normalnim trhu. -
@ (neregistrovaný)No vidíš, a mně se článek naopak líbil, protože je inspirativní a mně navíc připomněl něco, co jsem se také musel někdy před xx lety na VŠ učit (to nebylo na netu NIC :-) a hlavně, co jsem v praxi poté NIKDY nepotřeboval. A tak bych kladl stejnou otázku - K ČEMU? - , ale v jiném významu: K čemu se stále desetitisíce lidí musí prokousávat teorií vysoké matematiky, kvantové fyziky a složitých teorií elmag. polí, když se v praxi chtějí věnovat řekněme výhradně programování, marketingu či projektovému managementu?
PS A když už kritizuješ článek a že tam nějaké odkazy chybí - můžeš to tedy napravit a šoupnout sem nějaké další, lepší odkazy? Dík předem! ;-) -
anonymníNebo zajistí práci člověku, který látku přednáší a jinak by práci neměl. 80 % ze ZŠ, SŠ a VŠ nikdy v reálném životě nepotřebuješ. Jediná funkce těch předmětů je, že je vyžadují na vyšší úrovní vzdělávacího systému lidé, kteří je učí, aby měli práci. To co je skutečně v životě potřeba, jako jsou cizí jazyky se u nás ve velké míře zatím moc neučí.
V Belgii umí mládež německy, anglicky, francouzsky a někteří i vlámsky. Nemáme blbější děti, jen mnohem horší vzdělávací systém. Místo co nejpoctivějšího studia jazyků učíme děti blbosti. Pro většinu lidí, co mají jen výuční list, je vzhledem k naší geografické poloze ekonomicky výhodnější němčina, ale kdo jí ve velkém učí?
Kdybych vypsal, co potřebuji ze ZŠ, SŠ skutečně pro svůj život, tak bych nejraději došel učitelům rozbít hubu za to, jak se na nás podepsali. -
Azazel (neregistrovaný)No vidíš a já zase v životě nepotřeboval němčinu, francouzštinu ani vlámštinu, ale zato velmi často používám 80% věcí, které jsem se naučil ve škole.
Ty máš sice pocit, že jsou to všechno zbytečnosti, ale stačí si dát vedle sebe člověka se základním a středním vzděláním - a hned je jasně vidět dramatický rozdíl (a přitom se liší jen o několik nepotřebných věcí, co?) -
Luinar (neregistrovaný)Nejak jsem nepochopil, k cemu takovy serial je.
Jak uz bylo v diskuzi u minuleho clanku naznaceno, vysoka skola je predevsim o ziskani sirokeho zakladu a prehledu o oblasti, stejne tak o ziskani kontaktu a nauceni se nekterych navyku. Teprve v poslednich letech studia si obvykle clovek vybere svou specializaci.
Je taktez jasne, ze drtiva vetsina informaci, ne-li veskere, co se uci, se daji najit i na internetu, ale preci jen na vysoke skole mate tu vyhodu, ze vam danou latku nekdo predzvyka tj. napriklad konkretne u fyziky, ze clovek nemusi studovat radu odbornych clanku a publikaci, ve kterych by se trebas i ztratil a nepostrehl co je v nich podstatne. Dalsi veci je, ze prednasky jsou casto v cestine tj. materskem jazyku, ve kterem vnimame veci nejlepe. Preci jen ceska literatura u rady odbornych veci chybi.
Abych nemluvil pouze o obecnych vecech, ale i konkretne primo k obsahu tohoto clanku, tak se mi zda, ze zde autor ponekud prestrelil. Dane citovane prameny k oblastem fyziky se zabyvaji prakticky pouze zakladnim rozsirenim stredoskolske fyziky s pouzitim pokrocilejsi matematiky. Nic vice nic mene. Chybi kompletni partie fyziky a matematiky, ktera je pro fyziky dennim chlebem, ktere napriklad uz by i bakalr fyziky mel umet, nebo o nich alespon tusit. Pokud zacnu fyzikou tak v klasicke mechanice chybi nejake slovo o vazbach prvniho a druheho druhu, formulace klasicke fyziky pomoci Lagrangianu, Hamiltonianu, variacni formulace atd. Pricemz Hamiltonovska formulace hraje klicovou roli pro kvantovou mechaniku (dalsi oblast v clanku vubec nezmina), variacni odvozeni je zas uzitecne v pripade teorie relativity a v neposledni rade Lagrangiany se zase hodi v poli. Dale chybi komplet neco o materialove fyzice (kryslografie, nizke teploty atd ...). Optice a rozumne probrana teorie elektromagnetickeho pole. A tak by se dalo jeste pokracovat dlouho. Staci nahlednout do sylabu prednasek pro bakalre fyziky na MFF UK. U matematiky zase kompletne chybi komplexni analyza, lehky uvod do funkcionalni analyzy, distribucni pocet, lehky prehled diferencialni geometrie atd ...
Kdyz to kratce shrnu - chybi toho strasne moc, aby clovek mohl rici, ze na vysokoskolske urovni aspon trochu rozumi fyzice. Tj. nejak jsem nepochopil, k cemu takovy clanek je?
ČLÁNKY DO MAILU