Takže si shrneme diskuzi s Filip Jirsák:
Jakmile je datová schránka založena, dokumenty tam uložené se po určité době ztrácejí.
Pokud si je chcete uchovat, musíte si je stáhnou a uložit si je.
Dle Filip Jirsák, uložení je nejlépe do NASu (který si musíte za vlastní peníze koupit) a/nebo na cloud (který si musíte zajistit za své peníze také, nejlépe u dvou různých poskytovatelů - obrana proti výmazu dat). Pokud chcete zamezit, aby si provozovatel cloudu nebo orgány státu, kde jsou dokumenty uloženy, mohli dokumenty přečíst, musíte dokumenty ukládat šifrovaně.
Takto uložené dokumenty musíte pravidelně opatřovat novými časovými razítky, pro případ, že by algoritmus pro elektronický podpis byl prolomen (což už se stalo u SHA-1).
Závěr:
Pro normální fyzickou osobu je to pěkný opruz - ve srovnání s uložením papírového dokumentu do složky, je postup výše neuvěřitelný žrout peněz i času (a to i v případě, kdy byste si od papírového dokumentu chtěli udělat ověřenou kopii a ukládat si originál a kopii na dvou různých místech). Skoro bych řekl, že od státu je spojení používání bankovní identity a datových schránek drzost. Ale možná jen stát nechce, aby se bankovní identita používala ...
PS: A to vůbec neřeším fikci doručení a že je třeba si platit internetové přípojení (př. i během dovolené), abyste se dozvěděli, že do schránky něco přišlo.
30. 10. 2022, 22:35 editováno autorem komentáře
Jakmile je datová schránka založena, dokumenty tam uložené se po určité době ztrácejí.
Ne, takhle obecně to tvrzení pravdivé není.
Pokud si je chcete uchovat, musíte si je stáhnou a uložit si je.
Nebo můžete použít službu datový trezor.
který si musíte za vlastní peníze koupit
Ne, nemusíte. Dost lidí ho už má. Když ho někdo nemá, má spoustu jiných možností, jak ukládat dokumenty.
který si musíte zajistit za své peníze také
Dropbox – zdarma 2 GB. Google Drive – zadram 15 GB. OneDrive – 5 GB zdarma. iCloud – 5 GB zdarma.
Pokud chcete zamezit, aby si provozovatel cloudu nebo orgány státu, kde jsou dokumenty uloženy, mohli dokumenty přečíst, musíte dokumenty ukládat šifrovaně.
Jasně, ten váš důchodce potřebuje rozhodnutí o vyměření důchodu ukládat šifrovaně.
Takto uložené dokumenty musíte pravidelně opatřovat novými časovými razítky, pro případ, že by algoritmus pro elektronický podpis byl prolomen
Nemusíte.
což už se stalo u SHA-1
Ha, objevil jste Ameriku.
Ono se to totiž stalo i u všech předchozích algoritmů, a počítá se s tím, že se to stane i u současných a budoucích algoritmů. Už dávno existuje SHA-3 a neustále se vyvíjejí nové algoritmy.
A to vůbec neřeším fikci doručení
Ta platí i pro papírové dopisy.
je třeba si platit internetové přípojení (př. i během dovolené), abyste se dozvěděli, že do schránky něco přišlo.
To internetové připojení během dovolené je pořád menší pálka, než letenky, které musíte platit, abyste zkontrolovat, zda nemáte něco v poštovní schránce.
Závěr: Píšete o věcech, o kterých toho moc nevíte. A když vás někdo na vaše omyly upozorní, ignorujete to a opakujete je pořád dokola. Takže se z omylů staly lži.
Jakmile je datová schránka založena, dokumenty tam uložené se po určité době ztrácejí.
Ne, takhle obecně to tvrzení pravdivé není.
Ale je. "jak doručené, tak i odeslané zprávy zůstávají ve schránce po dobu 90-ti dnů." - viz https://www.datoveschranky.info/o-datovych-schrankach/vyhody-datovych-schranek
Pokud si je chcete uchovat, musíte si je stáhnou a uložit si je.
Nebo můžete použít službu datový trezor.
Ano, ale to není zadarmo - nejlevnější je 20 zpráv za 120 Kč ročně - viz https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor
Do papírové složky můžete uložit veškeré dokumenty, které kdy od státu dostanete, a je to zdarma.
Takto uložené dokumenty musíte pravidelně opatřovat novými časovými razítky, pro případ, že by algoritmus pro elektronický podpis byl prolomen
Nemusíte.
Napsal jste to i Vy sám - "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Jasně, ten váš důchodce potřebuje rozhodnutí o vyměření důchodu ukládat šifrovaně.
Zda chce důchodce sdělovat výši svého důchodu je jeho rozhodnutí. Pokud nechce, uložení do cloudu vyžaduje šifrování před uložením do cloudu.
Závěr: Vaše tvrzení odporují, jak tvrzení provozovatele datových schránek tak Vašim vlastním předchozím tvrzením.
Ale je. "jak doručené, tak i odeslané zprávy zůstávají ve schránce po dobu 90-ti dnů."
Není to tak. Nepřečtené dokumenty v datové schránce zůstávají, dokud je nepřečtete.
Papírová složka také není zdarma, když tu řešíte takové obrovské částky. A do papírové složky uložíte jenom originál nebo stejnopis z úřadu. Stačí, že přijde požár nebo vás vytopí soused a máte po dokumentech. Takže budete muset vytvářet úředně ověřené kopie – a to už rozhodně zadarmo není.
Napsal jste to i Vy sám - "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Nastudujte si rozdíl mezi „můžete“ a „musíte“.
Zda chce důchodce sdělovat výši svého důchodu je jeho rozhodnutí. Pokud nechce, uložení do cloudu vyžaduje šifrování před uložením do cloudu.
Opět, stejné je to s papírovými dokumenty. Když bude dokumenty v cloudu šifrovat, papíry nebude moci ukládat do papírové složky, ale bude je muset mít v trezoru.
Závěr: Pořád jenom píšete nesmysly.
Nepřečtené dokumenty v datové schránce zůstávají, dokud je nepřečtete.
Bavili jsme se o uložení dokumentů, které se nejpozději tímto uložením přečtou. A pro ty platí: "Datové zprávy se v seznamu uchovávají po 90 dnů ode dne doručení přihlášením (nikoliv ode dne dodání a nikoliv ode dne doručení fikcí)." - viz https://www.mojedatovaschranka.cz/static/ISDS/help/page3.html
Snažil jste se zmást diskuzi a nepovedlo se Vám to.
Papírová složka také není zdarma, když tu řešíte takové obrovské částky. A do papírové složky uložíte jenom originál nebo stejnopis z úřadu. Stačí, že přijde požár nebo vás vytopí soused a máte po dokumentech. Takže budete muset vytvářet úředně ověřené kopie – a to už rozhodně zadarmo není.
Papírová složka stojí pár korun a ověřená kopie 30 kč za stránku a to jednou, nikoliv každý rok jako při uložení v datovém trezoru (který jste zmínil Vy). Riziko požáru či vytopení se dá řešit uložením na dvou místech (př. na chatě či u potomků), také zdarma.
Napsal jste to i Vy sám - "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Nastudujte si rozdíl mezi „můžete“ a „musíte“.
Takže Vy tu radíte věci, které jsou dle Vás zbytečné? To už je schíza.
Nicméně, věřím PostSignum (https://www.ceskaposta.cz/sluzby/certifikacni-autorita-postsignum/casova-razitka ) více než Vám a ta říká: "Pokud však dokument s elektronickým podpisem „orazítkujete", prodloužíte jeho platnost až na 5 let.". A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak, tak prosím dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.
Zda chce důchodce sdělovat výši svého důchodu je jeho rozhodnutí. Pokud nechce, uložení do cloudu vyžaduje šifrování před uložením do cloudu.
Opět, stejné je to s papírovými dokumenty. Když bude dokumenty v cloudu šifrovat, papíry nebude moci ukládat do papírové složky, ale bude je muset mít v trezoru.
Toto Vaše tvrzení už vůbec nedává smysl. Papírové dokumenty šifrovat opravdu nemusíte a v cloudu už vůbec ne.
Závěr: nesmysly tu plácáte Vy.
31. 10. 2022, 20:59 editováno autorem komentáře
Bavili jsme se o uložení dokumentů
Ne, nebavili. Jediné, čím jste to omezil, bylo „jakmile je schránka založena“.
Takže Vy tu radíte věci, které jsou dle Vás zbytečné?
Ne. To, že něco nemusíte, neznamená, že je to zbytečné.
A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak,
Podpisy fungují jinak.
dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.
Gratuluju, ze tří vrcholových soudů jste trefil zrovna ty dva, které tohle neřeší.
Ale než budete hledat usnesení soudu, začněte tím, že najdete nějaké legislativní ustanovení, které by omezovalo platnost podpisu. Dám vám pár tipů: § 565 a § 568 zákona č. 89/2012 Sb. a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 články 25, 26, 27, 32 a 33.
Toto Vaše tvrzení už vůbec nedává smysl. Papírové dokumenty šifrovat opravdu nemusíte a v cloudu už vůbec ne.
Elektronické dokumenty také šifrovat nemusíte.
Bavili jsme se o uložení dokumentů
Ne, nebavili. Jediné, čím jste to omezil, bylo „jakmile je schránka založena“.
Ale bavili. Musíte si příspěvek přečíst celý.
dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.
Gratuluju, ze tří vrcholových soudů jste trefil zrovna ty dva, které tohle neřeší.
Opravdu?
Jak jste přišel k tomu, že Ústavní soud či Nejvyšší soud nepracují s dokumenty a nemusí vyřešit námitky týkající se jejich platnosti?
Precedent žádný nemáte a odvádíte diskuzi jinam.
Elektronické dokumenty také šifrovat nemusíte.
Pokud si je uložíte do cloudu, jak zajistíte, že si je provozovatel cloudu nebo státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, nepřečte?
Ale bavili. Musíte si příspěvek přečíst celý.
Když někdo nechápe cizí text, je to smutné. Ale vy jdete dál, vy nechápete dokonce ani svůj vlastní text.
Jak jste přišel k tomu, že Ústavní soud či Nejvyšší soud nepracují s dokumenty a nemusí vyřešit námitky týkající se jejich platnosti?
Celou dobu se bavíme o úředních dokumentech, tedy o správním právu.
Precedent žádný nemáte a odvádíte diskuzi jinam.
Precedentem k tomu, že podpis je považován za platný, dokud se neprokáže opak, bude tak každý druhý nebo třetí rozsudek.
Tady vám nějak vypadly odkazy na legislativu, která podle vás tvrdí, že podpisy po nějaké době ztrácí platnost. Zkuste je prosím poslat znovu.
Pokud si je uložíte do cloudu, jak zajistíte, že si je provozovatel cloudu nebo státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, nepřečte?
Pokud si papírové dokumenty uložíte do šuplíku, jak zajistíte, že si je nepřečte každý, kdo se k tomu šuplíku dostane?
Navíc když byla řeč o tom, o jaké dokumenty se jedná, jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí. Což je veřejný údaj. Pokud se tak bojíte, že se FBI dozví, jaký barák vlastníte, máte smůlu nezávisle na tom, jestli si výpis stáhnete elektronicky nebo si ho necháte poslat poštou.
Když někdo nechápe cizí text, je to smutné. Ale vy jdete dál, vy nechápete dokonce ani svůj vlastní text.
Tak od Vás to sedí. Zejména Vaše Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat.
o kterém nyní tvrdíte, že se to vlastně dělat nemusí a neumíte vysvětlit, co jste tím myslel.
Celou dobu se bavíme o úředních dokumentech, tedy o správním právu.
Nikoliv. Bavíme se o platnosti dokumentů obecně. Dokument, který dostanete datovou schránkou, můžete použít u kteréhokoliv soudu a jeho platnost tam může být zpochybněna.
Nový pokus od odvedení problému a zase Vám to nevyšlo.
Precedentem k tomu, že podpis je považován za platný, dokud se neprokáže opak, bude tak každý druhý nebo třetí rozsudek.
"bude" - aha, takže žádný precedent nemáte.
Právo je hezká věc ale rozsudky vydávají soudy.
Pokud si je uložíte do cloudu, jak zajistíte, že si je provozovatel cloudu nebo státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, nepřečte?
Pokud si papírové dokumenty uložíte do šuplíku, jak zajistíte, že si je nepřečte každý, kdo se k tomu šuplíku dostane?
Na otázku jste neodpověděl. Takže, pokud dokument do cloudu uložíte, bez šifrování si ho provozovatel cloudu nebo orgán státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, může přečíst.
K šuplíku se dostane rodina, návštěvy a státní orgány v ČR.
Příklady dokumentů, které Vám mohou přijít datovou schránkou, Vám dávat nebudu. Nebuďte líný a najděte si je sám. A uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" a to je jiný dokument, než "výpis vlastnictví z katastru nemovitostí" (když už opravujete, tak se snažte opravovat správně) . Pokud je snad Vaší myšlenkou, že veškeré dokumenty, které se mohou objevit v datové schránce, jsou veřejné, tak to dokažte odkazy.
31. 10. 2022, 23:20 editováno autorem komentáře
kterém nyní tvrdíte, že se to vlastně dělat nemusí a neumíte vysvětlit, co jste tím myslel.
Nedá se nic dělat, odkud nepochopíte rozdíl mezi „může“ a „musí“, tohle nepochopíte. Zkuste si to představit na papíru. Můžete ho uchovávat doma v šuplíku, ale když je pro vás ten papír důležitý, uděláte si několik ověřených kopií a ty uložíte do bankovních sejfů. Chápete, že to udělat nemusíte, ale můžete, když chcete mít větší jistotu?
Dokument, který dostanete datovou schránkou, můžete použít u kteréhokoliv soudu a jeho platnost tam může být zpochybněna.
Jakýkoli dokument můžete použít u kteréhokoli soudu a jeho platnost může být zpochybněna.
Nový pokus od odvedení problému a zase Vám to nevyšlo.
Od podstaty problému tu řeč odvádíte celou dobu jenom vy. Zřejmě si myslíte, že se na to nepřijde, že ukončení platnosti podpisu po nějakém čase jste si vymyslel. V legislativě nic takového není.
"bude" - aha, takže žádný precedent nemáte.
Zkuste si tu větu přečíst ještě jednou a pochopit jí. A za druhé – napiště přesně, k jakému legislativnímu ustanovení ten precedent chcete. Konkrétní paragraf zákona nebo konkrétní článek nařízení EU.
Takže, pokud dokument do cloudu uložíte, bez šifrování si ho provozovatel cloudu nebo orgán státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, může přečíst.
Ne, podle práva ten dokument nikdo jiný číst nemůže.
K šuplíku se dostane rodina, návštěvy a státní orgány v ČR.
A pokud se bavíte o neoprávněném čtení, pak to může být kdokoli, kdo se k tomu neoprávněně dostane, třeba zloděj.
Příklady dokumentů, které Vám mohou přijít datovou schránkou, Vám dávat nebudu.
Já jsem je po vás také nechtěl.
A uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti"
Ano, to jste uvedl. A já už jsem vás upozornil, že žádný registr nemovitostí v ČR neexistuje. A do katastru nemovitostí se nezapisují smlouvy.
Zase vám z komentáře nějak zmizely ty paragrafy, podle kterých podpis může časem ztratit svou platnost. Řešíte tu kdejakou prkotinu, ale to nejdůležitější tvrzení jste stále nijak nedoložil.
kterém nyní tvrdíte, že se to vlastně dělat nemusí a neumíte vysvětlit, co jste tím myslel.
Nedá se nic dělat, odkud nepochopíte rozdíl mezi „může“ a „musí“, tohle nepochopíte. Zkuste si to představit na papíru. Můžete ho uchovávat doma v šuplíku, ale když je pro vás ten papír důležitý, uděláte si několik ověřených kopií a ty uložíte do bankovních sejfů. Chápete, že to udělat nemusíte, ale můžete, když chcete mít větší jistotu?
Váše původní stanovisko bylo "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Nyní na něj navazujete příkladem co dělat, "když chcete mít větší jistotu".
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Dokument, který dostanete datovou schránkou, můžete použít u kteréhokoliv soudu a jeho platnost tam může být zpochybněna.
Jakýkoli dokument můžete použít u kteréhokoli soudu a jeho platnost může být zpochybněna
Jistě.
A u papírových dokumentů se ví, jak se tomu bránit, jsou tu dlouho.
U dokumentu, který dostanete datovou schránkou, to tak dlouho není. A jak už jsem Vám psal, věřím PostSignum (https://www.ceskaposta.cz/sluzby/certifikacni-autorita-postsignum/casova-razitka ) více než Vám a ta říká: "Pokud však dokument s elektronickým podpisem „orazítkujete", prodloužíte jeho platnost až na 5 let.". A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak, tak prosím dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko.
Nový pokus od odvedení problému a zase Vám to nevyšlo.
Od podstaty problému tu řeč odvádíte celou dobu jenom vy. Zřejmě si myslíte, že se na to nepřijde, že ukončení platnosti podpisu po nějakém čase jste si vymyslel. V legislativě nic takového není.
Viz výše.
V legistlativě to nebude - to se objeví až u soudu, kdy někdo napadne platnost dokumentu, a dotáhne to až k Nejvyššímu či Ústavnímu soudu a vyhraje či prohraje.
"bude" - aha, takže žádný precedent nemáte.
Zkuste si tu větu přečíst ještě jednou a pochopit jí. A za druhé – napiště přesně, k jakému legislativnímu ustanovení ten precedent chcete. Konkrétní paragraf zákona nebo konkrétní článek nařízení EU.
Viz výše.
Takže, pokud dokument do cloudu uložíte, bez šifrování si ho provozovatel cloudu nebo orgán státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, může přečíst.
Ne, podle práva ten dokument nikdo jiný číst nemůže.
Podle práva kterého státu?
Pokud je dokument uložen ve státu X, tak na základě práva státu X si ho policie či soud státu může vyžádat a přečíst. Nebo si snad myslíte, že se Google či Microsoft nepodrobí nařízení soudu USA, pokud bude Váš dokument uložen v USA?
A co si může přečíst provozovatel cloudu, je popsáno v podmínkách smlouvy pro cloud.
K šuplíku se dostane rodina, návštěvy a státní orgány v ČR.
A pokud se bavíte o neoprávněném čtení, pak to může být kdokoli, kdo se k tomu neoprávněně dostane, třeba zloděj.
Nebavíme se o neoprávněném čtení.
A uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti"
Ano, to jste uvedl. A já už jsem vás upozornil, že žádný registr nemovitostí v ČR neexistuje. A do katastru nemovitostí se nezapisují smlouvy.
Vy jste napsal "jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí.". Což není pravda.
Zase vám z komentáře nějak zmizely ty paragrafy, podle kterých podpis může časem ztratit svou platnost. Řešíte tu kdejakou prkotinu, ale to nejdůležitější tvrzení jste stále nijak nedoložil.
Viz výše.
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Ne, když něco dává větší jistotu, opravdu to neznamená, že je to nutné. Uváděl jsem příklad s trezorem. Když polezete na skálu, být jištěný druhým a třetím lanem vám dá větší jistotu, ale není to nutné. Když si na dveře do bytu dáte bezpečnostní zámek, dává vám to větší jistotu, ale není to nutné.
A u papírových dokumentů se ví, jak se tomu bránit, jsou tu dlouho.
U elektronických dokumentů se také ví, jak se tomu bránit.
Papírové dokumenty jako výstup z autorizované konverze jsou tu podstatně kratší dobu, než elektronické dokumenty s elektronickým podpisem. Tak buďte konzistentní a nedoporučujte autorizovanou konverzi, když je to podle vás troufalý experiment.
Pokud však dokument s elektronickým podpisem „orazítkujete", prodloužíte jeho platnost až na 5 let.
Pozoruhodná je vaše přizpůsobivost. Zákonu nevěříte a abyste mu začal věřit, požadujete pomalu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Sám ale argumentujete reklamou.
A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak
Netvrdím.
tak prosím dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.
Nemáme právní řád založený na precedentech soudů, ale na zákonech. Vy stále ignorujete můj požadavek na uvedení odkazu na ustanovení, které omezuje časovou platnost elektronického podpisu. všichni, kdo vaše komentáře čtou, vědí, proč tyhle výzvy ignorujete. Protože o problematice nic nevíte; nevíte, jakými zákony se řídí; natož abyste věděl, jak je legislativně upravena platnost podpisů. A to jsem vám přitom už odkaz na všechna relevantní ustanovení dával.
Vy tady celou dobu tvrdíte něco, co je v rozporu s textem zákona. Takže je na vás, abyste předložil rozhodnutí soudu, který zákon vyloží jinak. Já jsem na podporu svého tvrzení uvedl konkrétní ustanovení zákona, to úplně stačí.
V legistlativě to nebude - to se objeví až u soudu, kdy někdo napadne platnost dokumentu, a dotáhne to až k Nejvyššímu či Ústavnímu soudu a vyhraje či prohraje.
Jako že by soud rozhodl v rozporu se zákonem?
A co si může přečíst provozovatel cloudu, je popsáno v podmínkách smlouvy pro cloud.
No právě. Tak si tu smlouvu přečtěte.
Nebavíme se o neoprávněném čtení.
Bavíme. Psal jste o tom, že by to četl provozovatel cloudu nebo stát, kde je cloud umístěn.
Vy jste napsal "jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí.". Což není pravda.
Dobře, chtěl jsem vám to uznat jako špatný příklad. OK, opravuji – neuvedl jste žádný reálný příklad.
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Ne, když něco dává větší jistotu, opravdu to neznamená, že je to nutné. Uváděl jsem příklad s trezorem. Když polezete na skálu, být jištěný druhým a třetím lanem vám dá větší jistotu, ale není to nutné. Když si na dveře do bytu dáte bezpečnostní zámek, dává vám to větší jistotu, ale není to nutné.
Zajímavý příklad.
Doveďme ho dále.
Pokud máte jedno lano a ono se Vám přetrhne, smůla.
A tedy - pokud máte jedno časové razítko a ono bude z nějakého důvodu považováno za neplatné (neplatný certifikát, ....), smůla.
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Ke stejnému závěru došel i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
Nemáme právní řád založený na precedentech soudů, ale na zákonech.
Pletete se.
https://www.usoud.cz/postaveni-a-pravomoci - "Pokud jde o formy rozhodnutí, ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem, v ostatních věcech usnesením. Odůvodnění nálezů obsahují často vyjádření k významným právním otázkám, a protože podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány a osoby, považují se za jeden z pramenů práva a zachází se s nimi jako s precedenty."
V legistlativě to nebude - to se objeví až u soudu, kdy někdo napadne platnost dokumentu, a dotáhne to až k Nejvyššímu či Ústavnímu soudu a vyhraje či prohraje.
Jako že by soud rozhodl v rozporu se zákonem?
Asi jste u soudu nikdy nebyl...
A co si může přečíst provozovatel cloudu, je popsáno v podmínkách smlouvy pro cloud.
No právě. Tak si tu smlouvu přečtěte.
Přesně.
Tak si tu smlouvu přečtěte.
A dělejte to pokaždé, když provozovatel cloudu změní podmínky.
Nebavíme se o neoprávněném čtení.
Bavíme. Psal jste o tom, že by to četl provozovatel cloudu nebo stát, kde je cloud umístěn.
Ale bavíme.
A neodpověděl jste na "Nebo si snad myslíte, že se Google či Microsoft nepodrobí nařízení soudu USA, pokud bude Váš dokument uložen v USA?"
Vy jste napsal "jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí.". Což není pravda.
Dobře, chtěl jsem vám to uznat jako špatný příklad. OK, opravuji – neuvedl jste žádný reálný příklad.
Zase špatně - uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti".
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Uznávám, mýlil jsem se, když jsem si myslel, že rozdíl mezi „je možné“ a „je nutné“ musí pochopit každý. Vy jste ovšem nade vši pochybnost prokázal, že tomu rozdílu nerozumíte. Moje chyba, omlouvám se.
Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
Při vašem způsobu interpretace nelze než dojít k závěru, že je nutné dokumenty zakládat do šanonů. Vy jste psal, že je zakládáte do papírových složek, takže máte stejně smůlu, vaše dokumenty jsou neplatné.
Zase špatně - uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti".
Jak jsem psal, neuvedl jste žádný reálný příklad. Žádný registr nemovitostí v ČR neexistuje, tudíž do něj ani nemůže být nic zapsáno. Takže váš příklad není reálný.
Každopádně pořád nevidím žádný odkaz na legislativní ustanovení, které by říkalo, že je podpis po nějaké době neplatný.
Váše původní stanovisko bylo "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Potom jste na to navázal příkladem co dělat, "když chcete mít větší jistotu".
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Snažíte se vymluvit ale to jasné.
Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
Snažíte se diskuzi od tohoto odvést, ale nepovedlo se Vám to.
Stále jste nedodal precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko.
Zřejmě tedy neexistuje a není jistota, že k tomu tak soudy budou přistupovat.
Také se točíte na "registr nemovitosti" v "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" - ano, správně je "katastr nemovitostí" a při nákupu nemovitosti od něj dostáváte "Vyrozumění o povolení vkladu". Odkaz na kupní smlouvu pak najdete v části E Výpisu z katastru nemovitostí. Takže, "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" je věcně správně.
Vidím, že neumíte nic jiného, než jen jako kolovrátek dokola opakovat dávno vyvrácené nesmysly.
Takže, "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" je věcně správně.
Ne, není. Vyrozumění o povolení vkladu není rozhodnutí o zapsání. A podstatou toho zápisu není smlouva ale změna vlastnických práv. Vy jste myslel potvrzení o tom, že jste vlastníkem nemovitosti (což je to, co by vám k něčemu bylo za dvacet nebo sto let), a to potvrzení je výpis z katastru nemovitostí. Proto jsem ve svém komentáři správně pojmenoval to, co vy jste myslel. A vy místo abyste to tiše přešel a začal používat správný termín, trváte na té hlouposti, co jste napsal, a vykrucujete se u toho jak tanečnice u tyče.
Já jen opakuji Vaše tvrzení a to, co z nich lze odvodit.
A to je, že přerazítkovávání dává "větší jistotu".
A tedy je nutné.
Vaše "vykrucujete se u toho jak tanečnice u tyče" na Vás platí zcela.
A ohledně diskuze o "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" - Vaše odhady, co jsem myslel, jsou špatně.
Filipe:
- z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". A tedy je nutné.
- nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
- nebyl jste schopen vyvrátit, že pokud uložíte nešifrovanou zprávu do cloudu, tak si ho může přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen.
Vaším posledním příspěvkem jste jen ukázal svou frustraci ze svého neúspěchu v diskuzi.
Až doteď jsem Vás respekoval jako oponenta, který má k věci co říci, i když se může mýlit.
Po Vašem posledním příspěvku už ne.
2. 11. 2022, 19:12 editováno autorem komentáře
Já jsem jenom aplikoval vaše tvrzení, že když něco dává větší jistotu, je to nutné.
Vy jste už dávno ukázal, že k věci nemáte co říci. Místo toho jenom dokola opakujete dávno vyvrácené věci a nesmysly. Nemáte jakýkoli precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že papírový dokument je platný bez omezení. Vadí to někomu? Vadí to vám? Tvrdíte, že dokud takový precedent není, není 100% jistota, jak budou soudy k věci přistupovat? Odmítáte kvůli tomu papírové dokumenty?
To samé platí pro nešifrování zpráv v cloudu. Za prvé, to, jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země. Za druhé, dokumenty zasílané datovými schránkami státní orgány cizích zemí nezajímají. Za třetí, kdybyste omylem měl dokument, který by zajímal orgány cizích zemí, tak ho v papírové podobě nebudete mít doma v šuplíku. Za čtvrté, kdybyste omylem měl takový dokument v elektronické podobě, normálně ho zašifrujete. Za páté, kdyby už nějaké státní orgány zajímaly elektronické dokumenty, které si s někým posíláte, byly by to české státní orgány. No a datovými schránkami nesmíte posílat šifrované soubory.
Žádný můj neúspěch v diskusi se v této diskusi nekoná. Frustrující je jenom vaše neustálé omílání nesmyslů. Vždycky, když už se sám zaženete do kouta, začnete nové vlákno, kam zkopírujete znova to samé, co už jste tvrdil na začátku a ukázalo se to jako nesmysl. Za celou dobu jste nepřinesl jediný nový argument, jenom opakujete své nerelevantní požadavky, aniž byste sám byl schopen citovat jediný paragraf nebo jediné rozhodnutí soudu, které by vám dávalo za pravdu.
Z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". Dokonce jste přišel s příkladem zabezpečení více lany při lezení na skále. To jsou Vaše vlastní tvrzení. Je tedy nutné. Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
Nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
A to vadí.
Ohledně šifrování při ukládání do cloudu - shodnu se s Vámi na "jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země". A teď mi řekněte, co je v legislativách všech zemí, ve které může být dokument v cloudu uložen. Nevíte, že? Vaše "Za druhé", "Za třetí" a "Za páté" je pouze Vaše domněnka, kterou nemáte ničím podloženou. "Za čtvrté" potvrzuje nutnost šifrovat.
Ohledně nových vláken - ano, upravuji svůj postoj na základě komentářů, které uznám za rozumné. Závěr ale zatím vyšel stejný.
Takže, zatím jste v diskuzi neuspěl. Nevyvrátil jste nic a některé věci jste potvrdil - nutnost přerazítkování kvůli "větší jistotě", nutnost šifrování při uložení do cloudu.
2. 11. 2022, 21:25 editováno autorem komentáře
Ohledně nových vláken - ano, upravuji svůj postoj na základě komentářů, které uznám za rozumné. Závěr ale zatím vyšel stejný.
Aha, já jsem myslel, že tu diskutujeme. To znamená, že předkládáme argumenty. Ale ne, když se vám nějaký komentář nezdá rozumný, nemusíte argumentovat proti němu, prostě ho ignorujete. A berete v úvahu jenom to, co uznáte za rozumné. Chápu. Tak v tom případě já uznávám za rozumné, že jste hlupák, který o věci nic neví a neumí diskutovat. Jakékoli vaše námitky jsou zbytečné, protože žádná vaše námitka nebude uznána za rozumnou. Teď vy, abyste mé tvrzení potvrdil, zopakujete jako kolovrátek své nesmysly, a tím tato výměna skončí.
"Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat) je věcný rozhovor několika osob o určitém tématu, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí." viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse
Vaše komentáře mě utvrdily v názoru, že povinné datové schránky pro fyzické osoby, které použijí bankovní identitu, nejsou správné.
Důvody:
- dokumenty z používané datové schránky časem mizí. Toto jste nevyvrátil.
- dokumenty z datové schránky je nutné zálohovat na NAS či cloud (nejlépe 2x), za vlastní peníze a věnovat tomu svůj vlastní čas, nebo ukládat do datového trezoru za vlastní peníze. V případě cloudu je třeba je šifrovat, jinak si je mohou přečíst minimálně státní orgány států, ve kterých je dokument uložen. Toto jste potvrdil.
- dokumenty z datové schránky je třeba přerazítkovávat. Přerazítkováním získáme "větší jistotu" (vaše vlastní slova). Neexistuje precedent, jak bude soud postupovat u dokumentů bez "větší jistoty", př. s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko.
Slovy "jste hlupák, který o věci nic neví a neumí diskutovat" diskuzi rozhodně nevyhrajete. Spíš se jím sám stáváte.
2. 11. 2022, 22:42 editováno autorem komentáře
Nelze vyhrát něco, co neexistuje. Na diskusi musí být alespoň dva diskutující, kteří předkládají argumenty a reagují na argumenty protistrany. To vy neděláte, takže toto není diskuse.
Nediskutuje se pro to, aby někdo vyhrál, ale pro to, aby všechny strany pronikly hlouběji do podstaty problému a získaly náhled, který jen samy získat nemohou. Vy jste ovšem kromě svých úvodních tvrzení, která jsem rozporoval, nepřišel s ničím dalším. Takže jste možná něco vyhrál, ale diskuse to rozhodně nebyla – možná soutěž o kolovrátek, který umí akorát opakovat dávno vyvrácená tvrzení.
A samozřejmě není pravda, že jsem ta vaše nesmyslná tvrzení nevyvrátil nebo potvrdil.
Filipe, já Vám to zopakuji a doplním ještě jednou:
- z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". A tedy je nutné. Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
- nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
- nebyl jste schopen vyvrátit, že pokud uložíte nešifrovanou zprávu do cloudu, tak si ho může přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen. Dokonce jste potvrdil "Za prvé, to, jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země.". A tu legislativu neznáte.
Marně hledám v mém popisu diskuse i ve vaší citaci o diskusi z Wikipedie něco o tom, že součástí diskuse je opakovat jako kolovrátek stále to samé. I kdybych vaše tvrzení mnohokrát nevyvrátil, šance, že opakováním tvrzení posunete někam dál diskusi, je nulová. Já na vaše tvrzení neopakuji stále to samé, snažím se vám to vysvětlit různými způsoby, na různých příkladech. Vy neumíte nic jiného, než jako kolovrátek pořád dokola opakovat to samé. Moje námitky ignorujete. Chtěl jste vyhrát, cenu zaseklé gramofonové desky už jste vyhrál, tak byste měl být spokojen.
Zatím jste nevyvrátil nic:
- z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". A tedy je nutné. Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
- nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
- nebyl jste schopen vyvrátit, že pokud uložíte nešifrovanou zprávu do cloudu, tak si ho může přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen. Dokonce jste potvrdil "Za prvé, to, jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země.". A tu legislativu neznáte.