Vlákno názorů k článku NS: Vypočítávat škodu násobením ceny originálu a počtu stažení není fér od L - Pokud ten soudní znalec nebude podplacenej, bude muset...
-
Seti (neregistrovaný)
Tohle je hloupost. Ačkoliv si o "výpočtu" škody myslím, že je to debilita, a již dříve jsem jasně vyjadřoval nesouhas s tím, že kromě "pirátství" se u všech jiných případů musí škoda prokazovat, aby ji soud potvrdil, tak to, že nevznikla žádá škoda, je nesmysl. Nevěřím tomu, že ani jeden člověk by si žádný z nabízených filmů nekoupil, nebo na něj nešel do kina, kdyby nebyla možnost stahovat.
-
L (neregistrovaný)
Někdo by si to koupil, kdyby to nemohl stáhnout a někdo si to koupil právě proto, že si to před tím stáhl, a koupil si toho díky tomu ještě víc, jako když se na uložištích objevilo pár filmů od Monty Pythons, rázem stouply prodeje celé jejich produkce. Co je kvalitní, to na "pirátství" vydělává, to nekvalitní prodělává, kdyby bylo obého stejně, tak je to ve výsledku někde kolem nuly. Tedy obecně žádnou škodu nezpůsobil.
-
Seti (neregistrovaný)
Co je tohle za dementní výpočet? :-) Pokud si stáhnu zdarma nějakou pirátskou kopii, automaticky tím způsobím škodu a je úplně jedno, že deklaruji, že kdyby to stáhnout nešlo, tak bych si to nekoupil. Zkonzumoval jsem něco, za co jsem nezaplatil, distribuci chybí zisk, tady není nad čím dál polemizovat.
-
Petr (neregistrovaný)
"Automaticky způsobím škodu" - ano. "Ve výši ceny" - ne.
Celé, co soud požaduje, je to, aby se cena vyčíslila realisticky. Kromě pár anarchistů tady v diskusi :-) nikdo netvrdí, že škoda není žádná; ostatně soud to ani nenaznačuje. Jediné, co je zavržené, je _automatická_ platnost teorie, že škoda je cena krát počet stažení. Soud dokonce ani neřekl, že škoda tuto výši mít nemůže; akorát řekl, že tak nelze bez dalších důkazů (např. znaleckého posudku) předpokládat.
Osobně to považuji za vítězství spravedlnosti.
-
fd (neregistrovaný)
Spousta lidi sla do kina, pote, co si stahli. Toto je pomerne snadno prokazatelny fakt. Stejne tak jako dalsi udaj, ze casto 50% a vice nakladu na vyrobu je marketing.
To ze by nikdo za (ne)stazene filmy neutratil penize je naopak vysoce pravdepodobne, protoze kdo by chodil do kina na film, o kterem nic nevi? Ani to ze existuje?
Kolik lidi chodilo do kin v rekneme 80' letech? Ano, jiste vice, vstupne stalo totiz 1-3Kc. Tedy nikoli celodenni stravu ctyrclenne rodiny. Na druhou stranu, drtiva vetsina populace i v te dobe chodila do toho kina maximalne 1-2x do roka.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Nevím jestli celodenní stravu, ale oběd pro čtyřčlennou rodinu (+ že by něco zbylo) bych si za cca 200 Kč, kolik ten lístek v multikinu zhruba stojí, uvařit troufl. A věřím, že řada rodin, živořících na sociálce, se stravuje daleko levněji (ale to už je na úrovni poškozování zdraví).
-
fd (neregistrovaný)
Obed pro 4 clenou rodinu se da poridit za cca 100Kc. Pohopitelne to nebude zadny krvavy biftek. Ale da se to i vyrazne levneji. Kuprikladu polovina tvarohu na strouhani (cca 15Kc), cca kg brambor (rekneme 5kc), sul, trochu masla a neco energii, do 50Kc se naji cela rodina.
Pokud se rodina rozsoupne, tak 400g masa na gulas bude stat nekde kolem 60-70Kc, dva knedliky kolem 30Kc, neco ingredienci ... lehce pres 100Kc.
Uvedomte si, ze je zde spousta rodin, kde 1/2 prijmu padne na bydleni a ta druha musi staci na vse ostatni - tedy nejen stravu. Takze kolem 5000Kc mesicne musi na stravovani stacit.
A zbytek dne? Nejaka snidane/svacina na tema pecivo, trochu neceho na namazani.
-
Michal Kubeček (neregistrovaný)
Jistě, jednorázově se dá vyrobit hodně levný oběd. Když půjdu do extrému, tak jeden den vydržím i o vodě (4 litry za ~25 haléřů). Ale lze se ve stylu vaší super varianty za 50 Kč stravovat každý den? Asi těžko.
A ten zbytek dne jste taky nějak moc rychle zahrál do autu. Když vezmu vaši variantu, tak dvě housky na osobu ke snídani, dvě k večeři, to je hned dalších 40 Kč. Na "něco na namazání" (8 porcí) vám tak při té reálné variantě oběda zbývá necelých 20 Kč, za to nepořídíte ani 16 plátků eidamu, nemluvě o něčem pod něj.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Kdesi jsem četl rozbor, nakolik přišel zabitý nepřítel ve válce (podle dějin). Dolfiho přišel jeden mrtvý na cca 300000 Kčs (v hodnotě ze 70. let), a to i při započtení koncentráků (a Spojenci na tom byli dost podobně, takže ty koncentrály to moc neovlivnily). Za antických válek byly ty náklady v desítkách Kčs.
-
Seti (neregistrovaný)
"Spousta lidi sla do kina, pote, co si stahli. Toto je pomerne snadno prokazatelny fakt."
Jak to prokážete?
"Stejne tak jako dalsi udaj, ze casto 50% a vice nakladu na vyrobu je marketing."
Tohle jsem nějak nepochopil. Co tím chcete říct?
"To ze by nikdo za (ne)stazene filmy neutratil penize je naopak vysoce pravdepodobne, protoze kdo by chodil do kina na film, o kterem nic nevi? Ani to ze existuje?!
Jak jsem psal výše, že by někdo možná něco neutratil je irelevantní. Onen někdo si zadarmo stáhnul nějaké dílo, které zadarmo není, tudíž způsobil škodu ve výši chybějícího zisku. Nějaké co by kdyby je nepodstatné.
"Kolik lidi chodilo do kin v rekneme 80' letech? Ano, jiste vice, vstupne stalo totiz 1-3Kc. Tedy nikoli celodenni stravu ctyrclenne rodiny. Na druhou stranu, drtiva vetsina populace i v te dobe chodila do toho kina maximalne 1-2x do roka."
Tohle jsem opět nepochopil. Mohl bych se dotázat podobně: kolik lidí v 80. letech vydělávalo 8 tisíc, což je dnes snad nejnižší čistá mzda? Ale nevím, co to má s diskutovaným problémem společného.
