Článek by mohl být zajímavý, kdyby pojednával o tématu méně zaujatě. Takhle mi to přijde, že autor je veskrze zdravý jedinec s kladným názorem na zdejší zdravotnictví. Jinak si neumím vysvětlit víru, že někdo jiný ví o mém zdraví víc než já sám. Mé střety s lékaři mě vždy znovu a znovu utvrdili v tom, že lékařská věda se specializuje pouze na diagnostiku, léčba pacienta není žádoucí.
A s ochranou duševního vlastnictví jděte s prominutím někam.
asi tak, jde o klasické lobování, kdy se skupina výrobců nějakého produktu prosazuje zákony, které by jí přinesly větší zisky, podobně jako hudební vydavatelství raději prosadí zákaz internetu, než vymyslely nějaký funkční model prodeje hudby online v digitální podobě
podobně výrobci léků chtějí vyšachovat konkurenci, tím že prosadí důkladnější kontroly, kdy drobnější výrobci nebudou mít tolik prostředků na podplácení příslušných úředníků (vždy jde o peníze až v první řadě, na lidi kašlou jak prodejci, tak úřady schvalující léky)
asi tak, jde o klasické lobování, kdy se skupina výrobců nějakého produktu prosazuje zákony, které by jí přinesly větší zisky, podobně jako hudební vydavatelství raději prosadí zákaz internetu, než vymyslely nějaký funkční model prodeje hudby online v digitální podobě
podobně výrobci léků chtějí vyšachovat konkurenci, tím že prosadí důkladnější kontroly, kdy drobnější výrobci nebudou mít tolik prostředků na podplácení příslušných úředníků (vždy jde o peníze až v první řadě, na lidi kašlou jak prodejci, tak úřady schvalující léky)
Lékaře utvrdilo v přesvědčení že lidé jsou paka setkání s lidmi jako jste Vy.
Lékař ví o Vašem těle mnohem více, stejně jako elektrikář o elektrických rozvodech či opravář televizí o Vaší televizi. Jak mezi opraváři televizí tak i mezi doktory jsou hlupáci nerozumějící své profesy a stejně tak v obou profesích jsou některé chyby velice špatně diagnostikovatelné/opravitelné.
Lékaři nejsou polobozi a lidské tělo je složitější a unikátnější než televize, takže jeho "oprava" často není nic jednoduchého. Nicméně, ve vě tšině případů lékaři pomohou lépe než samoléčba či návštěva alternativních zlodějů (čest vyjímkám, které s lékaři spolupracují)
Povšimněte si, že nenapadám erudovanost lékařů, ale jejich přístup k pacientům a k medicíně obecně. Lékař zcela jistě ví o lidském těle více než já, ale také zcela jistě toho ví méně o mém těle než já. To není protimluv, ale jen konstatování mého názoru na to, že zdravotnictví nefunguje.
K té samoléčbě. Ok, je to váš názor a ten svůj iracionální zde ventilovat nebudu.
A něco takového, že vy to tělo vnímáte všemi smysly (Jak ze vnitř tak i z venku, například při dotyku sebe sama. Máte tedy mnohem lepší citlivost i při obyčejném samoošetřování.), máte kontinuální přísun informací o sebemenší změně,... kdežt lékař má jen pochybnou diagnostiku, ze smyslů často jen zrak, leckdy ani neposlouchá co se mu snažíte slovy vyjádřit... to asi neuznáte?
Lékař má jen pochybnou diagnostiku např. z rentgenu, stěrů, magnetické rezonance či třeba z prostého ohybu a prohmatání, kdy narozdíl od Vás ví co nahmatal.
I u pitomé televize je důležité abyste opravářovi přesně vysvětlil v čem je problém. U lékaře je to ještě mnohem důležitější, protože ano, Vy ve svém těle žijete, takže víte co tam skřípe a kdy. Komunikace s lékařem je důležitá a pokud Vám nenaslouchá, jděte jinam. Zažil jsem mezi lékaři pár pak ke kterým jsem prostě už znovu nešel. Jiní mi přesně řekli vo co go a třeba u mě našli i to o čem jsem nevěděl.
A co se šálení smyslů týče, od jisté doby mám zkřivený prst.Běhal jsem po světě se zlomeným prstem v domnění že je jen naražený a že je zlomený mi řekla až doktorka po rentgenu (měsíc po zlomení, kapku pozdě ...)
No, prostě jste divnej, jinak než já, a někteří ostatní. Diskutovat s vámi nebudu, byla by to zbytečná ztráta času.
Zdá se mi totiž, že jste skálopevně přesvědčen, že léčí lékař, že on je tím kouzelníkem který uzdravuje. Někteří lidé zase věří že tělu je potřeba jen vytvořit vhodnější podmínky pro samoozdravný proces, což může udělat i lékař a to mnohdy lépe, než kdokoli jiný.
Poznámka:
Zkuste někdy svému lékaři položit naprosto triviální otázky: jak bude probíhat průběh léčby, co se bude hojit nejdříve,... (například při úrazu)
Přesto, že ten lékař před vámi indikoval a "léčil" již stovky podobně postižených pacientů, pravděpodobně nedokáže odpovědět i když něco vám možná (v horším případě) nakecá. To ještě není to nejhorší. Ale až se uzdravíte, nebo v průběhu léčby, schválně se zmiňte že se mýlil že průběh byl odlišný. Ve většině případů lékaře ani nenapadne zeptat se jaký, že tedy ten průběh byl...
Vybral sis opravdu velmi vhodný nick a navíc máš asi na lékaře smůlu, nebo jsi typ, se kterým je jakýkoli pokus o komunikaci ztrátou času, protože všechno znáš, všechno víš a všude jsi byl dvakrát. Problémy, které popisuješ, jsem já s lékaři nikdy neměl, dokonce ani tehdy, když jsem dostal masivní infarkt přes celou přední stěnu a na Karláku mne tahali hrobníkovi z lopaty. Po dvou katetrizacích se polovinu pumpy povedlo rozchodit, ta druhá je definitivně v háji, ale přežil jsem to. Stav sice nic moc, ale setrvalý, díky podpůrné léčbě. Je zajímavé, že mi dělá dobře jedna z věcí, kterou lékaři kardiakům nedoporučují a sice pobyt v termálních lázních. Když jsem to své lékařce řekl, pozvala mne na dvě vyšetření, jedno před odjezdem, druhé po příjezdu. Podstoupil jsem EKG se zátěžovým testem (spíše parodií na zátěžový test), laboratoř, změření, zvážení, sono. Lékařka zkontrolovala chemické složení termální vody, porovnala výsledky a dala mi přesné instrukce pro příště: Co ano, na co si mám dát pozor a co ne, včetně doporučení, co během pobytu nejíst a nepít. Pochybuji, že bys něco takového zvládl ty sám.
Ty to taky nemáš šanci pochopit... Je evidentní že jsi své tělo nikdy neposlouchal, o pozorování nejde hovořit už vůbec, a teď na stará kolena to těžko doženeš. Lituji, prostě každý žijeme v jiném světě.
Jenom vám řeknu, že jste měl štěstí, že vás neodvezli do horší nemocnice. Osobně jsem byl svědkem jak záchranka vezla pacienta s infarktem na vyšetření na neurologii, protože doktor nerozeznal infarktový stav od epileptického záchvatu. Přítomní doktoři jej ale obratem neodeslali na kardiologii, ale přes kecy typu "co jim to posílají za případy" pacientovi poskytli vyšetření v rámci svého oddělení.
Ale myslím že jim neumřel, takže šťastný konec.
Mé ponaučení zní: Když máš infarkt, zavolej si taxi, ne 155.
Není od věci volat na nejbližší pohotovost (se sanitou). Není to sice zdarma, ale je to rychlejší a spolehlivější než centrální systém (112/155). Navíc vám mohou poradit pokud nevíte jak pomoc. Pokud pomoc pošlou, sanita přijede vždy se záchranářem/lékařem.
Pokud dotyčnému voláte pomoc opakovaně (třeba i po letech), nejlépe z podobného důvodu jako minule, nikdo vás netrápí otázkami na detailní stav nemocného (aby zjistili zda nejde o planý poplach). Někde na pohotovosti, v systému, patrně zůstává záznam. Stačí uvést, že dotyčný má problém pro který již byl hospitalizován a že příznaky jsou podobné jako při minulém převozu. Toto píši proto, že jsem slyšel story, kdy po vytočení 112-ky údajně následuje martyrium dotazů, snažící se vyloučit že nezneužíváte tento systém...
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).