Ono by bylo dobré začít to nazývat tak, co to skutečně je. Pomocí vibe coding vznikají prototypy. Je to skvělé, rychlost vzniku prototypu se násobně zvýšila oproti dřívějšku. Pro vytvoření prototypu (některých typů) už nepotřebujete skutečné programátory, to je také skvělé. Pro mnoho věcí prototyp stačí: Když potřebuju nějakou pomůcku, kterou budu používat sám nebo s kolegou, oba víme, jaké jsou její limity, prototyp stačí.
Ale pokud se z toho má udělat opravdová aplikace, je potřeba udělat to, co se normálně s prototypem dělá – tj. dostanou to do ruky opravdoví programátoři a z prototypu udělají reálnou aplikaci. Někdy i tak, že prototyp zahodí a napíšou to znovu. To není nic nového, nic se na tom nemění – akorát je potřeba, aby to odborníci laikům říkali. Protože k prototypování se teď dostávají laici, kteří tohle nevědí.
Je škoda, že něco v tomhle smyslu není napsané jako redakční poznámka v článku. Že to nevědí laici je v pořádku, ale role odborného webu by měla být v tom, že tuhle informaci doplní.
On každý kdo umí programovat asi tak nějak očekává že to, co z toho poleze bude děsivý seno.
Jak někde jinde psali, většinu věcí je pak stejně třeba předělat. Nicméně na jednorázové úlohy to bude asi fungovat. Jediný problém je, že výstupům nemůžete nikdy věřit.
Je to problém i při hloupém parsování dokumentu, které jinak dokáže převést i cvičená opice. Kdy se s LLM hádáte, že tam půl věcí chybí nebo je to špatně převedené.
Funguje to jen jako nástroj pokud jste schopni verifikovat výstupy (což znamená dané tématice do hloubky rozumět) a případně to korigovat.
Na to neporebujete LLM a vibe coding, tohle zvladnou i vyvojari tradicnimi metodami, ze...? ;-)