Určitěto bude pes zakopaný někde jinde, než tvrdí autorské agentury. Je totiž zcela zřejmý nepoměr u pětičlených kapel hudebních nedouků, jejichž CD jsou prodávána za 500-1000 Kč a kapel čítajících mnoho desítek akademicky vzdělaných hudebníků (Národní filharmonie), jejichž CD jsou prodávána pouze za 100-300 Kč.
Tato poznámka stojí také za reakci. Jelikož už delší dobu poslouchám také "vážnou" hudbu, všímám si toho, jak aktuální situace ovlivňuje postavení firem zaměřených zejména na tyto z pohledu počtu prodaných nosičů spíše okrajové žánry (mám na mysli také "world music" aj.).
Náklady na pořízení kvalitní nahrávky skladby, jež požaduje větší obsazení, často bývají velice vysoké a to ani nemusí jít o některé z Bachových Pašijí... Za takovouto kvalitně vyvedenou nahrávku peněz nelituji, jelikož cosi vím o pozadí na kterém vznikají (a to jsem student, tudíž mé příjmy jsou relativně nízké).
Přemýšlím o tom, zda velké firmy jako SONY a další, které vydávají i klasickou hudbu mohou nějakým způsobem dotovat vznik nových nahrávek. Vzhledem k už zmíněnému složení jejich vrcholného managmentu si tím nejsem jist. U současné hudby jde o stejný problém. Pro nové skupiny by výměnné sítě mohly být užitečné přinejmenším jako nástroj pro vlastní reklamu. Zatím tomu tak není, ale není přeci zcela vyloučeno, že se situace změní.
Mám dosti silný pocit, že celý nahrávací byznys je zaměřen spíše na pasivní konzumenty, kteří příliš nemají zájem hledat novou hudbu. Tomu odpovídají velice agresivně vedené reklamní kampaně. Zajímalo by mě, zda lze někde najít přesnější odhady toho, nakolik se tyto náklady podepisují na výsledné ceně CD (či SACD, DVD-A, a dslších). Jistě sem spadají i ceny za výpravné a mnohdy celkem zbytečně videoklipy. Chápu sice, jaký význam v očích velkých firem zastávají, avšak obvykle podle mě samotné hudbě příliš neposlouží. Ta totiž obvykle bývá jaksi upozaďěna.
O stavu jaký panuje například v České národní filharmonii také vím. Současný stav je vysloveně katastrofální. Jenže si také uvědomuji, že stejná situace je i ve školství a jiných oborech.
Toto me taky stoji za komentar. Domnivam se ze v pripade hudby, filmu a fotografovani (napr.) je to zdali je umelec akademicky vzdelan to posledni co je relevantni. Trochu rozumim co myslite napr. tim mnozstvim umelcu potrebnych k vytvoreni dila, ale na druhou stranu nejsou ty hudebnici pauslane placeni? Byt spatne? Mozna by CD Gotta s B. Spearsove taky stalo mene kdyby byly zamestnanci Narodni filharmonie a nahravali CD v ramci sve pracovni aktivity ;-)
Nee. Levnější by byly tyto produkty (je mi žinantní v tomto případě použít termín tvorba), pokud by nebyly tak velké prostředky vynaloženy na jejich reklamu. Pak by je ale zase nikdo nekupoval, protože za moc nestojí a přirozenou cestou by se šuškanda o nich nerozšířila :-)
Otázka nízkých cen u mnoha klasických titulů mě ale zajímá už dlouho taky.
Neznáte někdo vysvětlení? Na Karlově vysvětlení něco může být, ale přinejlepším mně to připadá jen jako částečné vysvětlení.
S tou reklamou vam nevim... nepocital jsem to u CD, ale kamarad v PR agenture velikosti Ogilvy :-) me rikal po hutne masazi na Danone v TV (1998??) ze kvuli teto reklame je cena jogurtu o "28 haleru drazsi" - prakticke zdrazeni tedy minimalni. Pry se to precenuje.
Navíc se Danone zřejmě chová, jak trh dovoluje stejně jak se chovají prodejci zábavního průmyslu. Cenové navýšení nemusí být přesným odrazem rozpuštěných nákladů na reklamu.
Po reklamní masáži je většina lidí tak zpitomělých, že jsou ochotni mít to, co chce (i když hypoteticky, to jim nedochází) většina. Tudíž sáhnou do kapsy hlouběji. A dají vydělat obchodníkům se spotřební kulturou.
No a současná jakokrize spočívá v tom, že stále méně lidí je i po podobných reklamních masírovačkách ochotno předražený produkt (sem se ten termín hodí) koupit.
Jiný (můj) kamarád z reklamní agentury :-) tvrdí, že reklama je určena prakticky vždy některé části cílové skupiny, jíž pracovně říkají 'trubky a polotrubky'. A teď se možná polotrubky vzpírají :-)))
1, no reklama probehne, kulminuje nakup a pak to opadava... zustava trochu povedomi o znacce. U CD je to prece podobne... nove CD Entropicture, kulminuje nakup pak to opadava, Danone dela dal jogurty, Barta dal zpiva a nahrava CD... neni rozdil. Jogurtu je proda vic s cenou o 30 hal vetsi, CD se prodava vic - a kolik to muze delat vic? Naklady na propagaci rekneme 500 000 Kc (to uz je velky balik v casopisech a sem tam billboard), 12 000 ks prodanych nosicu + dalsi prijmy na ktere mela vliv reklama. To dela 30 Kc na CD. Ne 300 Kc. CD nejsou drahe kvuli reklame a propagaci. To je muj nazor, tvrdy cisla nemam.
2, Jinak na me pusobi reklama dost a to i "stylova". Napriklad jsem byl na akci kde v predsali byli lidi od HP a clovek si mohl otestovat Ipaq. Uplne me to "dostali", valil jsem se pripojit na net a druhy den jsem si nesl domu Palma. Videl jsem reklamu na Skodu - tu s kolem a padakem a vrazil jsem druhy den penize do noveho kola Merida. :-)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
