Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Nové elektronické občanské průkazy: budou přínosem, nebo noční můrou? od Petr - A proč mít vůbec občanku jako kartičku? Proč...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 1. 9. 2010 8:31

    Petr (neregistrovaný) 212.11.119.---
    A proč mít vůbec občanku jako kartičku? Proč třeba, co já vím, nevytetovat každému na předloktí číslo? Nebo čárový kód? Za druhé světové války se to docela osvědčilo. Dnes je doba dál. Prostě by člověk podržel pracku u čtečky, systém by si o něm načetl údaje z databáze a zobrazil je na terminálu. A úřední osoba by hned znala jeho rasový půvo... pardon, chci říct jeho trvalé bydliště a sociální status.

    RFID čipy bych lidem pod kůži nedával. Ty se přece dají zneužít.
  • 1. 9. 2010 9:52

    Jean (neregistrovaný) ---.army.cz
    Znak šelmy ? :-))

    A na co ? Když půjdeme ještě dál tak nám musí dojít, že není vůbec třeba vymýšlet jednoznačný identifikátor subjektu, když už mnoho těchto identifikátorů stvořila sama příroda. Každý má jedinečnou strukturu DNA, jedinečnou sítnici, jedinečný otisk prstu, jedinečný hlas. Biometricky lze jedince identifikovat naprosto spolehlivě a metody scanování těchto jedinečných identifikačních a přirozených prvků nejsou ničím novým. Čárový kód tedy není vůbec třeba. Klasický kontaktní chip je na stejné úrovni jako vše výše zmiňované. Pokud nebudeme chtít na občance strojové údaje (text) nebo fotku tak už vlastně nepotřebujeme žádný doklad. Stačí mít oči, prsty atd. Něco jiného jsou bezkontaktní chipy skenovatelné na větští vzdálenost. Ty už umožňují "někomu" monitorovat náš pohyb. To je už víc než jen nějaký čárový kód, kartička se jménem a fotkou nebo kontaktní karta. Asi se někomu může hodit když může monitorovat pohyb osob. Ale hodí se to nám ? Tzn. těm osobám o které tu jde ? Je to OK, když nás systém preventivně vyhodnocuje jako potenciální riziko ? Pokud se pro el. občanky volí kontaktní identifikace pak jsem naprosto v klidu. Pokud se někdo pokusí nasadit bezkontaktní chipy s větší vzdáleností monitoringu pak začnu být již opatrný. Stačí, že nás je již možné monitorovat např. pomocí permanentní geolokace mobilních telefonů.
  • 1. 9. 2010 19:19

    Tomáš Kapler (neregistrovaný) ---.114.broadband10.iol.cz
    Vlastnictví "tokenu" je v oblasti elektronického zabezpečení velmi silný bezpečnostní prvek eliminující mnoho jinak snadno realizovatelných útoků. Proto je čistě biometrické zabezpečení nepoužitelné a nevyužívané prakticky nikde, minimálně musí být doplněno o znalost hesla, ale i to je výrazně méně bezpečné než čipová karta + heslo, nebo čipová karta + biometrie. Problém biometrických údajů je jejich neměnitelnost, tj. v případě jejich "napadení" (např. když si někdo naskenuje váš otisk ze skleničky), tak je nikdy nemůžete změnit. Navíc jste pak s nimi dohledatelní, i když změníte jméno, adresu ... (to se v některých aplikacích může hodit, ale vysvětlujte to třeba těm, co jsou pod ochranou svědků).
  • 2. 9. 2010 7:44

    Jean (neregistrovaný) ---.eurotel.cz
    Na tom určitě něco je. Že může být nezměnitelnost bio-identifikátoru také podstatnou překážkou mne vůbec nenapadlo. Ano je to tak. Se zájmem jsme si přečetl Váš článek o elektronických volbách. Moc dobré postřehy. Osobně se také kloním k využití el.dokladu.

    Btw. Jaké myslíte, že by měl mít tento doklad technické parametry ? Mám na mysli RFID (HF,UHF), kontaktní chip jako u platebních karet, magnetic stripe atp. Kontaktní nebo bezkontaktní ? U mnoha dokladů v USA (např. DL) se využívá bezkontaktní varianta nejspíše v pásmu UHF a karty lze scanovat (kopírovat identifikátory) na dálku. Máte nějaké informace o tom zda se na nadnárodní úrovní jedná o nějakém jednotném standardu pro tyto tech.parametry ? Jde o to aby se po pár letech opět nestály fronty na nové europrůkazy. Já zatím podobné informace nenašel.
  • 2. 9. 2010 15:39

    a8n (neregistrovaný) ---.cust.sloane.cz
    Spolehlivé by mohla být možná ta DNA, u které zase asi nemáme vhodné nástroje pro analýzu v reálném čase a navíc to je významný osobní údaj, ostatní biometriky mají nenulovou chybovost (FAR a FRR začínají typicky na desetinách procent u nejspolehlivějších metod).