No, i toho Harpagona to bavilo jen proto, že to byla hra o hodnoty. A ty hodnoty by to nebyly, kdyby si jiní i on za to nemohli něco "zaobstarat". Kdyby Harpagon nechápal, jak si toho všeho lidé cení, bylo by mu to fuk. Proč takhle usilovně nesbíral třeba kamínky? :-)
Není pravda, že "Všechno to má ekonomickou hodnotu." Podstatná není ekonomika, ale to, co považujeme za hodnotu i bez peněz. Peníze jsou jen měřítkem. Peníze jsou pro každého jen prostředkem, ne cílem. Každý si chce za prachy něco koupit, kromě auťáku to může být třeba i prestiž u bab, když prachů vydělal hodně. Ale ještě jsem neviděl člověka, který by měl rád prachy pro něco jiného, než že si za ně něco pořídí, jimi něco ovlivní a změní jeho vztah k lidem. Viděl jsi někdy křováka, který neví, co jsou prachy a zálibně kouká na výši konta, které mu někdo naplnil? :-)
1. Mikroplatby se pro internet ("většinu internetových služeb" jak je v článku používaná) neprosadí nejspíše nikdy. Překážkou není technologie, ale mentální transakční náklady. Problém vysvětlil před více než 10ti lety Nick Szabo: http://szabo.best.vwh.net/micropayments.html
od té doby se na žádné řešení nepřišlo.
2. Ze například sofistikované online kancelářské aplikace nebudou zadarmo a budou se chovat "normálně", proto, že je náročné je vyvinout, a málokdo to umí, je nesmyslný příklad. Replikační náklady (náklady na dalšího uživatele) jsou pořád minimální, kancelářské aplikace používá každý, a jako model zpoplatnění se nabízí zcela makro platby firem za masové nasazení, za což je možné nabídnout třeba záruky na bezpečnost dat. Je tedy celkem jisté, že online kancelářské aplikace budou pro individuální uživatele zadarmo. Dobrým příkladem by byla něco, co používá omezený okruh lidí a náklady na replikaci jsou nezanedbatelné - t.j. každý další uživatel spotřebovává hodně strojového času. Takové služby skutečně zpoplatněné jsou, viz online hry a Second Life.
3. Popsaná teorie nezištnosti a reklamy představuje poněkud úzký pohled. Nevím co se asi tak učí v základních přednáškách z ekonomie, které mi ten článek trošinku připomíná, ale IMO obecně může být hodnotou cokoli, co lidé za hodnotu pvoažují, a za co jsou lidé ochotní platit. Zobecněná reklama není jen nějaký "přílepek" na jiné zboží nebo služby, ale služba, která dopravuje moje myšlenky do cizích hlav, i proti vůli příjemce. Proč by to samo o sobě nebylo hodnota, za kterou platit? Nakonec pozornost a myšlení jiných lidí je základním zdrojem ekonomické hodnoty, protože (+- trochu jídla, vody atd.) určuje, co lidé ze ekonomickou hodnotu považují. Základem budoucí ekonomiky je pozornost. Vyloučení reklamy z úvah o internetu mi přijde podobné, jako vyloučit z normální ekonomiky nemateriální "služby".
Nezištnost taky není tak "nezištná" - lidé píší třeba proto, aby rozšíšířili vlastní myšlenky. Ziskavaji za to uz zminenou pozornost, krome toho treba kontakty. Vsechno to ma ekonomickou hodnotu.
ČLÁNKY DO MAILU