Asi tak nějak. Je načase konečně přestat s dětmi mluvit jako s idioty, ale jako s normálními lidmi - děti se chtějí učit, chtějí poznávat svět, a čím víc jim to u něčeho budeme tak zoufale nesmyslně zakazovat, tím víc to budou chtít a tím více špatně si to mohou případně vyložit. Například když narazí na něco co není tak docela běžné a snadno pochopitelné (např BDSM, homosexualitu, ), nebo je dokonce vyloženě patologické a v jakékoli společnosti nežádoucí (zneužívání dětí, násilí)
Tohle zakazování čehokoli se sexem a nahotou totiž na lidech zanechává mnohem horší následky než jednoduše otevřený přístup.
Existuji pouze dve stadia:
a) dite to nezajima, bezici porno prejde s bohorovnym klidem a rekne neco v tom smyslu "ja chci Shreka"...
b) dite to zajimat zacne, a pak se muzete snazit jak chcete, svy zdroje si najde.
Jak je receno, nejlepsi je jednoduse a otevrene se s detmi bavit o cemkoli (a to casto ve veku, kdy nam rodicove jeste tvrdili, ze nas prines cap). Detem pak totiz nedela problem se na cokoli zeptat. Kdyz se z neceho zacne delat tabu a nemluvi se o tom, tak se na nic neptaji a najdou si svoje zdroje.
Věřím tomu, že i Vy jste někdy viděl porno.
Nebo třeba ne a dokážete při běžném rozhovoru poznat, kdo porno sleduje a kdo nesledoval nikdy. V tom případě máte můj obdiv!
Aha ..."zadny nasledky to na me nezanechalo"... Dnes jsem dospely a sledovat porno mi prijde normalni resp. nespatruji v tom nic spatneho vubec mne to nijak neovlivnuje muj vztah k zenam a sexu se nijak nezmenil vubec ho to nepoznamenalo...zapomels dodat...ze ano :)
Dítě musí pochopit, jakou cenu má soukromí a jak příšernou daň může zaplatit za otevřenost. Bohužel, ne každému rodiči je dáno, aby tento úkol kvalitně zvládl. Nějaká cenzura nic neřeší, už jen proto, že většina dětí umí s počítačem víc, než jejich rodiče, takže buď cenzuru obejdou, nebo se na nežádoucí obsah dostanou při návštěvě u spolužáka. Potom nastanou dvě možnosti. 1/ dítě je poučené - riziko minimální. 2/ dítě poučeno není (rodiče se domnívají, že zablokováním počítače je vše vyřešeno, nebo, protože jsou např. věřící, osvětu předem odmítají) a pak se nestačí divit.
Presne tak. S ditetem treba mluvit a normalne mu vysvetlit, na co si ma davat bacha. Je to uplne stejna situace jako v realnem svete - prece nezavrete decko do klece jenom proto, ze by ho na prechodu mohlo neco prejet. Naopak, vysvetlite mu, ze se ma nejdriv rozhlednout a byt opatrne.
Plosne nasazovani takovychto opatreni "na ochranu deti" muze vest pouze k cenzure internetu a omezovani svobod. Ostatne soudruzi v Cine a ve Francii o tom vi sve.
imho bezny porno neudela nic decku ani mezi tema hranicema, si pamatuju, jak jsme se, kdyz nam bylo 8 tajne s klukama divali na Josefinu v rychlodabingu, na kterou prisel kamarad tatovi a zadny nasledky to na me nezanechalo :)
Předem podotýkám, že jsem otcem dospívající dcery (15).
Trochu mne prudí, že autor (držící se v tomto hlavního proudu) se nepustil do podrobnější analýzy "ohrožení internetem". Jinak by nedospěl k sice správnému, ale povrchnímu názoru "všechno je v lidech", který je možné najít na kdejakém webu s rodinnou tématikou.
Proč je ta (notoricky chybějící) analýza tak důležitá? Protože na každý druh útoku platí jiná obrana a když to smícháme dohromady (jak je obvyklé a jak to udělal i autor článku), dospějeme k nesmyslu.
Domnívám se, že způsobů ohrožení dítěte je několik zásadně odlišných svou důležitostí, navíc se s věkem dost zásadně jejich "váha" mění. Pro 16-leté dítě běžná nahotina nic tak ohrožujícího neznamená (už všechno zná), ostatně pro pětileté taky ne (nic mu to neříká).
Filtry, blacklisty apod. se zpravidla zaměřují právě na porno (a to obvykle na to mainstreamové), což je taková úlitba "měšťáckým mravům" resp. naší představě, co je "mravné". Nepléduju pro předvádění podobných věcí dětem, ale nevidím v tom hlavní problém! Řádově nebezpečnější je, že dítě někde na FB z naivity prozradí podvodníkovi něco důležitého, uveřejní kompromitující materiál, nebo si dá schůzku s úchylákem. Žádný rodič nemůže zvládat kontrolovat každou komunikaci svého dítěte (a ani to není dobré - i dítě potřebuje osobní prostor).
Podle mého názoru je nutné s dítětem mluvit, mluvit a mluvit. O tom, že se má rozhlédnou na přechodu, nemá nechávat klíče ve dveřích, nesedat si k neznámému pánovi do auta, nedávat o sobě příliš vědět na FB... Neoddělujme tak striktně virtuální život od reálného, mají společné kořeny. A občas i společné problémy.
Zobo
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
