Právě naopak - v současné době existuje jen jeden důvod, proč mít uvnitř firemní sítě IPv4 - a to nějaká aplikace, kde je IPv4 napevno zadrátováno (např. https://github.com/ValveSoftware/steam-for-linux/issues/3372), a pokud žádnou takovou aplikaci nemáte, tak IPv6-only s NAT64/DNS64 ve vnitřní síti funguje dobře.
SLAAC a DHCPv6 je u IPv6 takový "mrdník" z toho důvodu ne každý podporuje obojí (Android), tímpádem to nemusí fungovat všude a celé se to tím jen zesložiťuje a zakládá to podhoubí na chyby.
Dalším problémem je myšlení lidí, snad každý s kterým jsem potkal na IPv6 při prvním kontaktu kouká jako na něco co funguje stejně jako IPv4 což je VELKÝ omyl. Odmítá pak přijmout mantru toho že tam věci fungují jinak a raději zbaběle IPv6 odmítá bez toho aniž by si v reálu vyzkoušeli jak s tím pracovat a co to přinese i přes svoje odlišnosti.
Problém nasazení IPv6 nejsou dnes ani tak sítě ale aplikace které často mají ve svém kódu natvrdo zadrátovánou IPv4. V prostředích IPv6 only sítě vám třeba služba vůbec nenastartuje protože zatvrzele hledá IPv4 interface i přes to že jste jej nakonfiguroval pro IPv6.
Tohle (dual-stack) opravdu není technicky problém, dá se provozovat na obou stranách a dneska to drtivá většina implementací dělá. Ovšem je potřeba se na to dívat ze širšího pohledu. Pokud služby pořád nabízejí oba protokoly, není žádný tlak na klienty (poskytovatele připojení) vůbec používat IPv6. Jenže tu máme nedostatek IPv4 adres, který zase trápí provozovatele služeb.
Pokud tedy bude mít provozovatel služby dost IPv4 adres, může nabízet komfort v podobě dual-stacku. Pokud ale mít dost adres nebude, dostává se do nepříjemné situace, která se dnes dá za peníze řešit pronájmem nebo nákupem adres. Časem se ale situace zhorší, ceny stoupnou a IPv6 se u klientů rozšíří ještě více. Pak se objeví první služby, které budou používat jen IPv6, protože prostě nebudou mít ani možnost IPv4 nasadit.
Na druhou stranu, proč by měl IPv4 protokol zmizet? Je to ověřený, zažitý protokol a pro správce si myslím i jednodušší.
IPv4 nemá komplikace s RA, DHCP apod.
Proč by nemohly mít firmy interně IPv4 a IPv6 jen tam kde je třeba, tedy na serverrech směrem ven?
Pokud je ve firmě proxy server, tak stačí IPv4 a IPv6 na proxy a uživatelům je jedno, že jsou na IPv4.
Nejsem správce, tak by mě zajímal názor někoho kdo se v korporátech na správě podílí a jak to vidí.