Mediální rozruch, který se strhl kolem I LOVE YOU, s sebou přinesl i řadu nepřesností a omylů. Jak rádi zdůrazňují odpůrci Microsoftu ze všech stran, ve skutečnosti nešlo ani tak o virus napadající Internet, což tvrdila média, jako spíše o virus využívající mezer v produktech této firmy, především v MS Outlooku. To je samozřejmě pravda, nicméně je potřeba zdůraznit, že podobný virus, přesněji řečeno červa, je možné napsat „na míru“ v podstatě každému systému, Linux nevyjímaje. Zájemcům vřele doporučuji článek, který této otázce věnoval Pavel Satrapa na ROOTu.
I LOVE YOU virus však využil především nezkušenosti a důvěřivosti uživatelů – a právě lidský faktor bude hrát i v budoucnu rozhodující úlohu. Viry se ve sféře počítačů šíří právě díky lidem a jejich chování už celá léta a zatím se nezdá, že by tomu měl být konec. Příklad „milostného viru“ však ukazuje dvě varující skutečnosti. Především jde o to, že prostředí Internetu umožňuje takovou rychlost šíření, která doposud nebyla možná: za pár hodin je možné zaplavit celý svět. Druhým problémem je snadnost vytvoření takového viru: zatímco klasické viry vytváří většinou velmi značně pokročilí programátoři, virus I LOVE YOU by zvládl každý středně pokročilý uživatel, což nyní, kdy může každý použít tuto předlohu, platí dvojnásob.
Autor I LOVE YOU nás měl přitom doopravdy rád. Ačkoliv se mnou někteří čtenáři v diskusi k minulému článku nesouhlasili, stále se domnívám, že šlo v podstatě o neškodný virus. Ano, je pravda, že přemazával skripty ve Visual Basicu a obrázky v JPG sám sebou, čímž je likvidoval, a ukrýval také MP3 soubory (ty ovšem neničil), ale praktický dopad této činnosti je v podstatě minimální. Možnosti těchto virů jsou přitom prakticky neomezené – namísto přejmenovávání souborů už v této chvíli mohlo probíhat formátování vašeho disku. A nejen vašeho: všech stovek tisíc počítačů, které virus zasáhl.
Viry by se v tomto podání mohly změnit ve velmi účinnou a přitom dostupnou zbraň. Nemusí jít zrovna jen o klasické války mezi státy, přestože i tam by se mohly uplatnit. Použití je mnohem širší: štve vás konkurence? Pošlete jí šikovného vira. Bojujete proti globalizaci? Pošlete likvidačního vira do celého světa. Nebo se zkrátka jen nudíte? Nekupujte medvídka mývala a radši si napište pěkného osobního vira. Uf.
Tato představa je trošku apokalyptická a přiznám se, že v ní sám nevěřím – kdyby ano, odpojil bych se od Internetu a šel bych odhlásit telefon. Bude však potřeba proti ní aktivně bojovat: jak na straně tvůrců internetového softwaru, tak – zejména – pokud jde o samotné uživatele a jejich ostražitost. Pokud jde o software, možností je celá řada: v případě Outlooku by snad pro začátek stačilo, kdyby se uživatele zvlášť zeptal, zda chce provést některé neobvyklé operace, jako je třeba rozesílání mailů na velké množství adres najednou. V případě uživatelů je situace horší, jedinou obranou je u nich osvěta.
Paradoxem zůstává, že jedním z viníků současného stavu jsou ostřílení internetoví profesionálové a také novináři. My všichni jsme si léta dělali legraci z takzvaných hoaxů, tedy průhledných dopisů zaplavujících často konference, které se varují před domnělými viry, jež se šíří prostřednictvím e-mailu. Většina poučených uživatelů se tak ocitla tváří v tvář Melisse a I LOVE YOU s pevným přesvědčením, že e-mailové viry jsou pouhým nesmyslem. V tomto směru je tedy I LOVE YOU vlastně neocenitelnou osvětou.
ČLÁNKY DO MAILU