"Za první republiky bylo alespoň vězení pro dlužníky, teď na ty hajz.. není metr"
Muzu poslouzit zkusenosti meho dedecka, ktery za prvni republiky podnikal a zkrachoval. Zustal dodavateli dluzen 1500,- prvorepublikovych korun. Byl pozvan k soudu, kde nejdrive vystal dlouhou frontu (bylo to za krize), kdyz na nej prisla rada, byl vyzvan aby polozil ruku na bibli a opakoval po soudci slova o tom, ze nema zadny movity ci nemovity majetek ani nic jineho, co by se mu dalo zabavit. Pak se ptal co bude dal a odvetili mu ze nic, ze muze jit domu. Jeho dluh uz pry neexistuje.
Zcela přesně řečeno - mám vlastní zkušenost. Mého dlužníka (bývalý kámoš) soud 2x odsoudil k zaplacení, má to exekutor, ale neviděl jsem ani kačku. Borec prostě už nic nemá a směje se mi do xichtu. Za první republiky bylo alespoň vězení pro dlužníky, teď na ty hajz.. není metr.
Nevím jak je na tom USA či GB s vymahatelností práva, ale zato vím, jak je na tom ČR. Jsem zvědavý, kolik věřitelů má nervy, čas a prostředky soudit se několik let s dlužníkem. I když nakonec spor vyhrají, tak mají v ruce rozsudek nebo PR, který ovšem nemá větší cenu, než cár papíru (vzhledem k tomu, že dlužník má zpravidla na krku několik exekucí a obstavený majetek).
Bez zajištění (nemovitost apod.) bych cizímu člověku nikdy nepůjčil.
ČLÁNKY DO MAILU