Narůstající platební neschopnost a nedůvěra bank v poskytování dalších úvěrů, ráznější přístup k vymáhání úvěrů stávajících, to všechno vedlo dlužníky k hledání dalších zdrojů peněz. A weby slibující vzájemné občanské “mikropůjčky” byly jedním z míst, která slibovala peníze poskytnout. Chvíli to vypadalo jako velké vítězství, kdyby se záhy nezměnilo v pohromu. Americký dozorce nad trhem s cennými papíry SEC (U. S. Securities and Exchange Commission) totiž zaměřil svůj pohled na mikropůjčky a všichni zprostředkovatelé mikropůjček na americkém trhu krátce nato po dohodě se SECem uzavřeli poskytování půjček do doby, “než se situace objasní”.
Jak mikropůjčky fungují
Než si podíváme na to, co se SECu na mikropůjčkách nelíbilo, stojí za to podívat se na to, co mikropůjčky jsou a jak fungují, protože na českém trhu jde o prakticky neznámý finanční institut, z jehož jména je nám povědomé nejspíše odděleně to P2P (person to person) a odděleně půjčky. Dohromady to asi něco říká málokomu.
Základní myšlenkou mikropůjček (či též P2P půjček) je zprostředkování nabídky a poptávky mezi zájemci o půjčku, tedy mezi půjčujícím a půjčovatelem. To se děje zpravidla prostřednictvím webu. Jedna půjčka je syndikována od více půjčovatelů, není doporučováno, aby půjčku investoval jeden půjčující. Půjčky jsou zamýšleny s typickým horizontem 24, 36, 48 a 60 měsíců. Typická částka půjčky se pohybuje v intervalu 500 – 25 000 USD.
Zprostředkovatel si účtuje poplatek za zprostředkování půjčky, půjčující získává výhodnější úroky než v bance a diverzifikuje riziko uložením prostředků do investičního produktu jinak na trhu nedostupného. Dlužník získává rychlejší přístup k penězům a zajímavější úrokovou míru, aniž by musel komunikovat s bankou. Důležité je, že následky nesplacených půjček nese půjčující, nikoliv zprostředkovatel. Zprostředkovatel naopak vypracovává kreditní rating pro zájemce o půjčky a zprostředkovává finanční vyrovnání.
Finanční model
Zprostředkovatel půjček a zároveň i provozovatel webu má tyto příjmové oblasti:
- poplatek za zprostředkování půjčky,
- poplatky za zprostředkování pojištění půjček od pojišťoven (pokud je vyžádáno),
- pokuty za pozdní platby,
- provize za prodej jiných produktů (například zprostředkování prodeje vozidla) u účelových půjček.
Hráči na trhu
Na světovém trhu dlouhodobě fungují následující společnosti: Prosper (USA), Zopa (UK), Lending Club (USA), společnosti na ostatních trzích teprve začínají a jejich data nejsou dostupná nebo nemají vypovídající hodnotu. Uvažujeme tedy uvedené firmy s ověřenými obchodními modely. V tabulce uvažovaná data pro Zopa jsou za Británii a platná 05/2008.
| Prosper | Lending Club | Zopa | |
|---|---|---|---|
| Trh | USA | USA | UK, Itálie, Japonsko |
| Start | 2006 | 2007 | 2005 |
| Typy půjček | Osobní / firemní | Osobní | Osobní |
| Výše půjček | 1000 – 25 000 USD | 500 – 25 000 USD | 1000 – 15 000 GBP |
| Splatnost | 36 m | 36 m | 36 / 60 m |
| Úroky | 7,70 – 36 % | 7,37 – 18.61 % | 8,50 – 17 % |
| Kredit rating | bez omezení | bez omezení | AA – C |
| Popl. dlužník | 1 – 3 % | 0,75 – 2 % | 94,25 GBP fixně |
| Neprovedená platba | 15 USD | 15 USD | 20 GBP |
| Opožděná platba | 15 USD / 5 % | 15 USD / 5 % | 20 GBP |
| Poplatek věřitel | 1 % | 1 % | 0,50 % |
| Uživatelů | 600 000 (2/2008) | ? | 150 000 (3/08) |
| Půjčeno peněz | 120 000 000 USD | 16 780 000 USD | 20 000 000 GBP |
Poznámka: data jsou platná k červnu 2008. Poplatek dlužník se rozumí poplatek dlužníka z půjčené částky. Poplatek věřitel se rozumí poplatek zaplacený věřitelem za sjednání půjčky, většinou splatný ze splacené částky.
Riziko nesplácení půjček
Největším rizikem půjček jsou nesplácené úvěry. Podobné je to u P2P mikrofinancování. Nicméně zde platí, že riziko redukuje způsob syndikování půjček z více zdrojů. Investor (věřitel) nepůjčuje svoje prostředky na celou částku půjčky pro jednoho zájemce, ačkoliv jeho prostředky jsou dostatečné, ale rozděluje částku mezi více zájemců. Tím diverzifikuje riziko ztráty a pokud jeden z dlužníků přes všechna opatření nesplatí částku, výnos od ostatních dlužníků vynahradí ztrátu i s přiměřeným ziskem. Za ztráty zprostředkovatel neručí, jdou k tíži investora.
Následující grafy ukazují zkušenosti amerického Prosperu s problémově splácenými částkami, a to jak v celkovém součtu, tak podle objemu půjček.
Vývoj celkového objemu půjček a nevrácených půjček.
Vývoj objemu půjček a kvality jejich splácení. Zdroj: LendingStats.com
SEC: Mikropůjčka je cenný papír
Problém nastal v momentě, kdy se americký regulátor trhu cenných papírů na model mikropůjček podíval a došel k závěru, že mikropůjčky mají všechny znaky cenných papírů: Půjčující jsou motivováni očekávaným výnosem. Tyto půjčky jsou veřejně nabízeny a zodpovědný investor je bude považovat za investice, přičemž neexistuje žádné regulační schéma, které by snížilo rizika pro investory v rámci této platformy, uvedl ve svém prohlášení k situaci kolem mikropůjček SEC.
Tento názor je poměrně logický. Na webových stránkách je možné si zakoupit něco jako nárok na splátky, tento nárok má svůj určitý výnos a stojí nějakou cenu.
SEC také ve svém dopisu Prosperu uvádí, že fakt, že půjčky Prosper pouze zprostředkovává, ale sám neprovádí, není podstatný, protože půjčování peněz by bez Prosperu neexistovalo a sám Prosper na webu tvrdí, že mikropůjčky přinášejí citelně vyšší výnosy, než jiné investice do finančních derivátů dostupných na trhu.
SEC z toho vyvozuje, že pokud mikropůjčky plní všechny znaky cenného papíru, cenným papírem také jsou a v tom případě podléhají jeho regulaci a stejným pravidlům jako ostatní cenné papíry, tedy třeba akcie a obligace. V době, kdy v USA panuje značná hysterie kolem regulace trhů s finančními deriváty a americké úřady jsou pod palbou kritiky, jak daleko až nechaly dojít hypotéční krizi, je to pochopitelná ostražitost.
Jak reagují zprostředkovatelé
Jednotlivé společnosti zprostředkovávající mikropůjčky se situaci snaží řešit, což v tomto případě obnáší registraci u SECu coby obchodník s cennými papíry a podléhání regulaci sekundárního trhu s cennými papíry. Mnoho jiných možností není. Navíc registrace pro obchodování s cennými papíry není samozřejmý a jednoduchý proces, všechny společnosti působící na americkém trhu již přerušily svoji webovou nabídku mikropůjček a komunikují se SECem.
To má samozřejmě svůj vliv na obchod. Především Prosper již začíná být postižen tím, že zájemci o vložení svých prostředků do mikropůjček odcházejí a hledají pro své peníze jiné uplatnění. O tom vypovídají grafy počtu uzavřených půjček a především pokles počtu investorů.
Prosper.com – vývoj počtu zájemců o půjčku. Zdroj: LendingStats.com
To je pro Prosper krajně nepříjemné, společnost je od svého založení v červených čísel a polyká svých 40 milionů dolarů investic. Pokud padne – a ani to není v současné době vyloučené – bude to znamenat ránu v model komerčních P2P půjček po celém světě, protože americký model bude příkladem i pro ostatní, zejména pro méně ostražité regulátory. A taky signálem pro investory, že tudy cesta nevede.
Je nespravedlivé, že ji státní orgán uzavírá? Nu, to už je otázka do diskuse.
PS: Nekomerčních mikropůjčovacích projektů jako je Kiva.org se výše uvedené netýká, ty žádný výnos neslibují. A jen tak na okraj: víte, že Kiva.org má svůj český tým s osmi členy, kteří podporují podnikatele ve třetím světě?
Slyšeli jste někdy o P2P půjčkách či mikropůjčkách?
