Vlákno názorů k článku Patentový žbluňk od lyon - A jaké že věci se to tedy začnou...
-
JKL (neregistrovaný)
Právě že se nebude dít NIC!
Těžko někdo bude vyvíjet programovací jazyk a nějaké nové technologie, když z nich nebude moci mít užitek...
Kdyby bylo legální, aby se díla například spisovatelů volně kopírovala, tak J.K.Rowlingová by poslala nakladateli první ukázkovou kapitolu, ten by jí ji jednoduše sebral, otiskl v časopise pro zvýšení prodeje a nezaplatil ani korunu.
Myslíte si, že by pak chtěla dopsat zbytek knihy a později ještě dalších šest? Asi těžko!
-
Vy si vážně myslíte že rozhodnutí že API ani programovací jazyky nelze chránit copyrightem nějak změní chování firem, které si dodnes myslely to samé, v sektoru kde si 99% (statistika založená na pozorování názorů mých kolegů a přátel, tj. vycucaná z prstu) lidí myslí že taková ochrana je nesmysl?
Firmy a projekty byly na tato pravidla zatím nastaveny, fungují v něm a není mi jasné jak by rozhodnutí že vše zůstává při starém mohlo způsobit jejich náhlou implozi.
Váš příklad s Rowlingovou je absurdní. Nikdo netvrdí že lze kopírovat kompletní program (stejně jako kompletní text knihy), pouze že copyrightem není chráněno API - u knihy by se to snad dalo přirovnat k obsahu, tj. seznamu kapitol. Což už asi 10 let lze najít v každém webovém knihkupectví a nevšiml jsem si že by to Rowlingové vadilo.
-
JKL (neregistrovaný)
Každá jedna konkrétní aplikace je jenom tak dobrá, jak dobrý je programovací jazyk, v němž byla napsána.
Je asi jasné, že Eskymácká poezie o ledu se bude lépe psát a přednášet v jejich jazyku, když mají zhruba 40 slov pro led, 30 pro sníh a několik set slovních spojení téhož významu než například v češtině nebo angličtině.
U aplikací to platí stejně - aplikace prostě nemůže dokázat něco, co neumí programovací jazyk ve kterém je psaná. Proto se na speciální projekty vytváří vlastní programovací jazyk, vlastní souborový systém nebo i vlastní operační systém.
Právě tvorba programovacích jazyků je a byla vždy nejnáročnější a dobrý programovací jazyk byl vždy buď motorem nebo brzdou softwarových firem.
Jsem majitelem společnosti, která vytváří duševní a softwarové produkty. Opravdu by se mi nelíbila situace, kdy bych já zaplatil za vývoj speciálního programovacího jazyka třeba i několik milionů a někdo ze zaměstnanců by ho prostě "vynesl".
Konkurence by pak v něm napsala stejnou, možná i trošku lepší aplikaci než by byla moje, kterou by navíc mohla dávat výrazně levněji, protože by neměla náklady oněch několik milionů s vývojem jazyka... A přesto, že by to byla moje práce, tak bych skončil miliony v mínusu a z mojí práce by těžila nějaká parta zlodějů a tohle vše by podle Vás bylo OK?
Pokud ano, pak se logicky ani nemá smysl pouštět do vývoje nového programovacího jazyka a prostě jen používat jazyky, které udělali jiní. A to znamená ustrnutí vývoje.
Nehledě na to, že existuje spousta firem, které vytvořily prvotřídní programovací jazyky a samy žádné aplikace nevytváří - jen prodávají licence a hotová řešení vývojářům. Kdyby soud zrušil tyto licence, tak v podstatě sebere těmto firmám veškerý majetek a "rozdá ho lidu", což je úplně stejné jako když Jánošík nebo Jan Grázl přepadaly povozy nebo vykrádali statky!
-
Ale no tak. Vzpamatujte se. Plácáte polopravdy.
Programovací jazyk není nic jiného než API. Mimochodem, stejně jsou si programovací jazyky podobné jako vejce vejci.
To skutečné know how je v tom, jak programovací jazyk, tedy API, převést do dobrého kompilátoru/interpretru spolu s dalšími nástroji – debuggerem, IDE, a další podporou pro vývoj.
Pro sw vývojáře je většinou nevývhodné používat jazyk vlastněný nějakou firmou, zejména pro rozsáhlejší projekty, protože je pak plně závislý na móresech, manýrech a premenstruačních syndromech dané firmy.
Většina rozšířených programovacích jazyků je plně otevřená. Například nikdo Vám nebude bránit udělat si vlastní další kompilátor pro C++, nebo další nástroj pro Python, atd.
Pokud je něco chráněno, tak názvy dvou programovacích jazyků – Ada a Java. Můžete udělat nový kompilátor/interpretr nebo nástroje i pro tyto jazyky, ale nesmíte to nazvat Adou nebo Javou. Adou to smíte nazvat až po absolvování testů kompatibility a plného souladu s normou Ady a zároveň váš kompilátor Ady nesmí obsahovat žádné rozšíření oproti normě.
Prostě přestaňte žvanit a rozlišujte mezi popisem programovacího jazyka a kompilátorem/interpretem tohoto jazyka. To první je volné, tedy jazyk sám.
-
Miloslav Ponkrác Vám už celkem výstižně odpověděl, nicméně pár poznámek za mne.
To že doménové jazyky vznikají a mohou být pro konkrétní úkol produktivnější a/nebo jednodušší na použití. Nechápu ale jak to souvisí s předmětným soudním rozhodnutím - ten totiž nijak nebrání ochraně IMPLEMENTACE doménového jazyka. Což je většinou jaksi to hlavní ... popis jazyka bez překladače je vám celkem k ničemu.
Celkem by mne zajímalo jaképak společnosti jste majitelem a jaké softwarové produkty s vlastními jazyky za miliony to vytváříte.
Každopádně pokud se domníváte že váš zaměstnanec může jen tak vzít zdrojáky vašeho hyper-super produktu a předat je konkurenci, doporučuji vám navštívit právníka a nechat si vysvětlit jak funguje ochrana duševního vlastnictví společnosti (to že něco není chráněné copyrightem ještě neznamená že si to může zaměstnanec vynášet) a co je to NDA. Ostatně i ta konkurenční firma by využiváním zcizených informací dost riskovala.
Jmenujte prosím firmy které podle vašeho názoru vydělávají čistě na prodeji popisu API a syntaxi programovacího jazyka - všechny firmy které znám vydělávají na nástrojích (tj. aplikacích) postavených kolem jazyka, který je ale sám o sobě veřejný (Borland, JetBrains, Intel, Microsoft, ...), což ale odporuje vaší definici firem které žádné aplikace nevyvíjí.
Ostatně když se podíváte např. sem http://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_programming_languages tak rozhodně nevidím žádný úbytek inovací co se programovacích jazyků týká, přičemž většina jazyků je buď přímo open-source nebo vzniká na akademické půdě. Tj. váš argument že absence utajení API či syntaxe jazyka nějak implikuje konec inovací je mylný.
Nejvíce inovací je jednoduše tam kde si navzájem konkuruje více subjektů (dodavatelů nástrojů), buduje se ekosystém nezávislý na rozmarech jednoho vendora atd. A pochopili to i zákazníci.
Perlička na závěr - to že Eskymáci mají 30 výrazů pro sníh či led je (pokud vím) urban legend.
-
_pepak (neregistrovaný)
aplikace prostě nemůže dokázat něco, co neumí programovací jazyk ve kterém je psaná.
Co takhle k "A" dodat i "B": Je mimořádně obtížné najít programovací jazyk a k němu konstrukci, která by v něm nešla napsat (ať už přímo nebo nějakým obchvatem).
kdy bych já zaplatil za vývoj speciálního programovacího jazyka třeba i několik milionů a někdo ze zaměstnanců by ho prostě "vynesl".
Zaměstnanec může vynést jazyk, který je ovšem bez interpretru nebo kompilátoru dost na nic. Kdyby vynesl interpretr (kompilátor), tak na to už autorské právo myslí.
Pokud ano, pak se logicky ani nemá smysl pouštět do vývoje nového programovacího jazyka a prostě jen používat jazyky, které udělali jiní. A to znamená ustrnutí vývoje.
Jasně, proč vyvíjet v ustrnutém Cčku nebo C++, když si mohu pro svou aplikaci napsat speciální programovací jazyk (a rovnou třeba i speciální operační systém, proč ne).
-
Zaměstnanec může vynést jazyk, který je ovšem bez interpretru nebo kompilátoru dost na nic. Kdyby vynesl interpretr (kompilátor), tak na to už autorské právo myslí.
Osobně si myslím že zaměstnanec většinou nic jen tak vynést nemůže, resp. neměl by. Nedivil bych se kdyby se např. i na definici jazyka nebo API vztahovalo obchodní tajemství a mnoho zaměstnanců má navíc podepsáno tzv. NDA.
Jasně, proč vyvíjet v ustrnutém Cčku nebo C++, když si mohu pro svou aplikaci napsat speciální programovací jazyk (a rovnou třeba i speciální operační systém, proč ne).
Je pravda že většina "custom jazyků" které jsem zatím viděl byla dost otřesná a jejich jediným cílem bylo dostat zákazníka do vendor lock-inu, ale nepochybuji že existují oblasti kde je vývoj specializovaných nástrojů (jazyk, překladač) celkem na místě. Přesně takhle vznikl např. erlang - Ericsson si ho vyvinul pro ústředny nebo tak něco. Nebo např. letectví klidně může vyžadovat vlastní řídící OS apod.
-
Jirka (neregistrovaný)
> Těžko někdo bude vyvíjet programovací jazyk a nějaké nové technologie, když z nich nebude moci mít užitek
Proč by z nich nemohl mít užitek? Jenom nebude moci (nemůže) zabránit, aby z toho mohl mít užitek i někdo jiný.
> Kdyby bylo legální, aby se díla například spisovatelů volně kopírovala, tak J.K.Rowlingová by poslala nakladateli první ukázkovou kapitolu, ten by jí ji jednoduše sebral, otiskl v časopise pro zvýšení prodeje a nezaplatil ani korunu.
Blábol, z mnoha důvodů:
1. JKR neposílala žádnou ukázkovou kapitolu nikomu, a potom nic nedopisovala. První knihu měla dopsala dřív, než začala hledat nakladatele.
2. Nikdo nebrání JKR (ani nikomu jinému) stanovit si vlastní podmínky spolupráce s nakladatelem. Na to copyright není potřeba.
3. Jen idiot nakladatel by publikoval část knihy s tím, že zbytek knihy už patrně neuvidí (a nevydá).
4. Spisovatelé by takovému "nakladateli" žádné rukopisy neposílali.
Mimochodem, i v období, kdy britští autoři neměli díla v Americe chráněná copyrightem, měli z Ameriky nezanedbatelné příjmy podobně velké, jako z britských prodejů.
-
> Těžko někdo bude vyvíjet programovací jazyk a nějaké nové technologie, když z nich nebude moci mít užitek
Proč by z nich nemohl mít užitek? Jenom nebude moci (nemůže) zabránit, aby z toho mohl mít užitek i někdo jiný.
Navíc většina podobného software "na klíč" vzniká jako closed source, kde zákazník buď vůbec nemá zdrojové kódy (a tudíž ani API nebo definici případného nového jazyka), nebo je ve smlouvě stanoveno že zákazník toto nebude dále šířit a nebo se stává vlastníkem práv (a může si s tím dělat cokoliv). Záleží na tom jak moc má dotyčný zákazník chuť být rukojmím dodavatele ...
Samozřejmě, pokud je to dodáváno jako open source (např. kvůli využití komponent licencovaných pod GPL nebo jinou copyleftovou licencí) tak holt zákazník má práva daná open source licencí. Na což si ale těžko stěžovat, protože dodavatel využil práci jiných a copyleft prostě říká "něco za něco."
> Kdyby bylo legální, aby se díla například spisovatelů volně kopírovala, tak J.K.Rowlingová by poslala nakladateli první ukázkovou kapitolu, ten by jí ji jednoduše sebral, otiskl v časopise pro zvýšení prodeje a nezaplatil ani korunu.
Blábol, z mnoha důvodů: ...
Nehledě na to že ten vydavatel by to v časopise vůbec neotiskl, protože před tou první knihou po Rowlingové neštěkl ani pes. Takže jak by si tím udělal reklamu?
