Vlákno názorů k článku P. Schuster, F. Čepelák (QRMEE): QR kódy nejsou mrtvé, je jich čím dál více od tdvorak - Za poslední dobu jsem narazil jen na dva...
-
tdvorak (neregistrovaný)
Za poslední dobu jsem narazil jen na dva rozumné případy využití QR kódů. První je QR faktura. Proč přepisovat ručně mraky hodnot z papíru do počítače / mobilu, když si je může stroj sejmout sám a bez chyb. Druhý případ je Google Authenticator. Opět - proč přepisovat ručně mraky dat, když si je může mobil sejmout sám.
"Představte si, že na veletrhu bude jen stolička s QR kódem, vy si jej naskenujete a vyjede vám nabídka portfolia daného obchodu, aniž by tam fyzicky někdo musel být."
Já myslel, že na veletrhy lidi chodí pro to, aby se potkali s jinými lidmi. To asi QR kód těžko nahradí. Stejně tak by tam mohla místo kódu být webová adresa a fungovalo by to stejně (špatně, jako na těch plakátech).
Další z problémů vidím v bezpečnosti. "QR kód si člověk naskenuje a pak už se může dít vůle boží – buď vás to přesměruje přímo na web, vytočí číslo apod.". To je ale přesně to, co vede k průšvihu. Naskenuji cosi, co nedovedu sám zhodnotit a děje se vůle boží. Malwarová webová adresa, prémiové telefonní číslo, pochybná aplikace v appstoru... Co horšího si představit?
Argumentovat QR kódem na šunce je další kotrmelec. Zatím jsem vždy viděl jen kódy, které nesmyslně nahrazují URL adresu, případně kódy, které slouží k servisním účelům samotného výrobce. K čemu užitečnému je tedy QR na šunce, když už je třeba se o něm zmiňovat? Usnadní třeba život nevidomému, který by mohl použít čtečku k předříkání data spotřeby a alergenů?
Využití QR kódů s offline mobilem mi naopak přijde jedno z nejužitečnějších. Naskenovat rychle vizitku se všemi kontakty. Sesynchronizovat počítač a mobil, i když jsem offline. Nebo přenést větší množství dat do mobilu z papíru (QR faktura, v podstatě stroj-stroj interakce). Pokud jsem pořád online, raději využiju URL adresu, kterou dovedu zrakem ověřit a poskytne mi ve výsledku mnohem víc informací.
-
tdvorak (neregistrovaný)
Já si dovedu těžko představit, že bych vyšel z domu poslepu. Pro někoho není problém projít tak celé město. Takže věřím, že by dovedl namířit mobil na obal a sejmout kód, který sám nevidí. Zas tolik stran ten obal nemá a QR kód je možné číst i vzhůru nohama. Čip by asi byl lepší, ale komplikovanější řešení.
-
Zkoušel jste někdy mobilem načíst QR kód? Musíte mobil vůči QR kódu umístit tak, aby byl celý kód v záběru a zároveň nebyl moc malý, mobil musí být přibližně rovnoběžný s předlohou (aby kód nebyl deformovaný), a pak konečně může mobil začít zaostřovat, což se mu ne vždy podaří. Jenom namířit mobil na každou ze šesti stran krabičky opravdu nestačí.
Uvědomte si, jak vypadá markování zboží na pokladnách v supermarketech, jak často se nějaký kód nedaří přečíst – a to jsou 1D čárové kódy, které čtou kvalitní laserové čtečky, tedy ve schopnosti rozpoznávání je to o několik úrovní jinde, než rozpoznávání QR kódu mobilem.
-
tdvorak (neregistrovaný)
Zkoušel a zas tak děsně složité to není. Mezi nevidomými jsou lidé, co uběhnou poslepu maraton nebo lezou po skalách. Načtení kódu na krabičce, i když ne zcela pohodlné, je jistě v jejich možnostech. Nepochybuji, že řeší mnohem složitější problémy.
My naopak můžeme zapracovat na tom, aby jim načtení nedělalo tolik problémů. Standardizovat pozici kódu na krabičce, označit to místo hmatatelnými výstupky, nedělat kód moc malý ani designový. Nebo zapracovat na lepší čtečce, která nevyžaduje takovou přesnost.
-
Uběhnutí maratonu nebo lezení po skalách není založené na zpětné vazbě od uživatele založené na zraku. Čtení QR kódů na tom založené je.
Zboží se neprodává jenom v krabičkách. Hmatatelné označení QR kódu by sice bylo fajn, jenže málokdo dokáže podle zjištěného rozměru QR kódu odhadnout, jak daleko má umístit svůj mobil, aby se QR kód tak akorát vešel do zorného pole fotoaparátu. A nevidomí na tom v tomto směru nebudou lépe, protože nic takového nedělají. A učit se to jenom kvůli rozpoznávání QR kódu na krabičkách asi nebudou. Je nesmyslné vymýšlet lepší čtečku QR kódů, když dávno existují kódy, které takovou přesnost nevyžadují – a navíc už jsou na tom zboží dávno vytištěné.
Pro zjištění údajů o zboží nepotřebujete tisknout na obal žádný nový kód. Daleko lepší je mít informace uložené v nějaké databázi (kam se snadno vejde spousta informací i v různých jazykových mutacích), a pak už je potřeba akorát umět to zboží dobře identifikovat (což nevidomí stejně potřebují, potřebují vědět, co si kupují). Pro identifikaci se dávno úspěšně používají 1D kódy, které mohou být zopakované na cenovce u zboží, kde ho snadno každý najde. Případně se mohou použít RFID tagy, které ostatně na některém zboží už jsou.
Na základě EAN si pak z té centrální databáze můžete na mobilu zobrazit složení, seznam alergenů (a mobil vás rovnou upozorní na ty „vaše“), u léku třeba příbalový leták, a mohou tam být i aktuální informace, třeba že potravinářská inspekce nařídila stáhnout určitou šarži daného výrobku.
Akorát v tom, pravda, nefigurují ty QR kódy.
