Dobrý den,
zdá se mi, že je článek propleten jednou základní domněnkou, kterou pokládám za mylnou.
Pozoruji, že břímě zodpovědnosti je v článku automaticky vkládáno na bedra peněžních společností a to i v situacích, které jsou dle mého názoru jednoznačně břemenem uživatele služeb. Zdá se mi, že ve svém následku se uživatelé snaží zbavit zodpovědnosti za svá rozhodnutí a aby za jejich případné chyby platil někdo jiný.
Souhlasím s Vámi, ale to je trochu širší téma než jen ochrana internetového bankovnictví. Řada ochranných prvků v IT je nastavena tak, aby zachránila to, co uživatel pokazil. Antivir chrání uživatele před souborem naha-kucharova.exe, který si sám stáhl a spustil.
Banky by jako součást komfortu měly být schopné uchránit klienty i před jejich vlastní neznalostí, důvěřivostí a hloupostí. Samozřejmě, že pro někoho už to může být přílišný luxus - uživatel přece vyzradil heslo, tak ať si nese následky.
Ale to máte jako s některými seniory, kteří si taky do bytu pustí kde koho, ukážou mu celoživotní úspory a pak jsou večer ve zprávách jako oběti krádeže. Některé lidi prostě nenaučíte chovat se bezpečně a zodpovědně.
Tady už je ale i v zájmu banky připravit pro takové případy pojistky. Už třeba jen kvůli medializaci, kdy pak třeba média vypustí informaci "klientům banky XYZ někdo vyluxoval účty". Byť je to díky "spolupráci" klientů s podvodníky, pro banku XYZ to určitě nebude pozitivní medializace.