Faktem je, že operační systém by neměl umožnit kdejakému programu přístup do e-mailového adresáře a k další spoustě zneužitelných věcí, ať už je uživatel sebenaivnější. Naopak, zcela naivní důvěra Windows ve spouštěné programy je zásadní chybou tohoto systému, kterou sice lze připsat uživateli, je to ale poněkud alibistické. Když už si autoři Windows myslí, že je nutné, aby každý program mohl číst, co ho napadne, měl by se systém uživatele aspoň zeptat: "tento program XXX, který spouštíte poprvé, chce přistupovat k vašemu adresáři. Povolit?" Například můj mobil se u každé aplikace ptá, zda povolit síťová spojení a já jsem mu za to vděčen.
Coz by ovsem vubec nic neresilo, protoze kdyby se na to ptal ten OS porad, uzivatel by takovy OS hodil z okna po dvou dnech. Pokud by se ptal jen poprve, odklepal by to uzivatel uplne automaticky, nepremyslel by ani vterinu, zda to ta aplikace potrebuje.
Faktem je, že operační systém by neměl umožnit kdejakému programu přístup do e-mailového adresáře a k další spoustě zneužitelných věcí, ať už je uživatel sebenaivnější.
Skvely priklad filozofie, kterou razi MS.
Operacni system musi umoznit kazdemu software, ktery disponuje patricnymi pravy, pravo k zadanemu zdroji.
ČLÁNKY DO MAILU