Názory k článku Potřebujeme open-source?

Ja mam tento nazor - uzivatelum programu "uzavreneho kodu" v podstate vubec nevadi, ze nejaky open-source existuje. Opacne je to ovsem zcela jinak - zastanci open-source neopomenou jedinou prilezisto si rypnout snad do kazdeho uzavreneho programu (typicky toho od MS), stezuji si, ze se nepouzivaji otevrene formaty a uživatelum uzavreneho kodu porad cpou "sve" open-source produkty atd. Proc?

Uvedu par prikladu:

Reklama ve statistikach od Navrcholu:

Slyseli jste uz o Linuxu? Pravdepodobne ano. A vite o tom, ze Linux je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni komercni produkty? Vite, ze muzete usetrit tisice a presto mit plnohodnotne vybaveny kancelarsky pocitac? Neverite? Prectete si o Linuxu v kancelari vic.

Bleskovka na Lupe:

Na světě je Mozilla 1.3. Mezi největší novinky patří antispamový filtr v emailovém klientovi, filtrování newsgroups, přepínání profilů za chodu a samozřejmě byla opravena celá řada chyb a chybiček. Podle logu čte Lupu ještě stále dost lidí v MSIE. Co myslíte, není tohle ta správná příležitost k přechodu na Mozillu, nechcete se už konečně vypořádat se spamem a viry?

Já bych nerad opakoval minulý flamewar, zase to není tak dávno ;-)

Předně, přestatně už konečně míchat otevřený zdrojový kód a otevřené, veřejné, standardizované formáty dat. Přímo spolu nesouvisí, a význam a užitečnost těch druhých je nesporná a zřejmá.

No a teď si rozeberme tu reklamu.

> Slyseli jste uz o Linuxu? Pravdepodobne ano.

Na tom není co rozebírat, to je úvod, snažící se získat pozornost.

> A vite o tom, ze Linux je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni komercni produkty?

Tvrzení je v řadě situací pravdivé. Existuje řada komerčních, drahých a nekvalitních produků, k nimž jsou možné i Linuxové varianty (možná taky nekvalitní, o tom se tam nic nepíše ;-)? Existuje. Vzhledem k tomu, že je to reklama, nemůžeme čekat víc.

> Vite, ze muzete usetrit tisice a presto mit plnohodnotne vybaveny kancelarsky pocitac?

Opět, řada lidí *může* ušetřit tisíce a blablabla. Chcete to popřít? To, že někdo může a jiný třeba nemůže, je celkem jasné. 95% reklam tvrdících, jak můžu něco ušetřit, se např. mě netýká, a nic tímpádem takhle ušetřit nemůžu. Mají se kvůli tomu všechny zakázat?

> Neverite? Prectete si o Linuxu v kancelari vic.

A to je záverečná upoutávka, aby lidi fakt někam klinkuli.

A teď mi řekněte, co je na té reklamě tak špatné? Je v ní snad víc bludů než v ostatních reklamách? Je klamamvá? Neetická? V čem konkrétně?

Prosímvás, jakej program na tom Vašem linuxu je schopen nahradit třeba CorelDraw? Schválně, vážně by mě to zajímalo. A pokud není, tak jděte s celým linuxem k čertu - to bych mohl zavřít živnost a ty počítače nabitý linuxem si leda nastrkat do rekta...

Děkuji vám za vaši reakci ;-)

Doufám ale, že si příště aspoň přečtete, na co reagujete.

Linux není pro všechny, pro Vás zřejmě není. Ono nic není pro všechny. Pošleme tudíž vše k čertu? Prosím o trochu tolerance a porozumění a to obecně.

PS. N2kde, snad na Grafice jsem kdysi zahlédl, že CorelDraw pro Linux snad je, ale nevím zdali měl pokračování, zejména po investici Microsoftu a vzhledem k mým obavám ohledně přijetí na trhu. Nenapadá mě v podstatě nějaký důvod, který by Linux nějak v tomto směru zvýhodňoval.

CorelDraw pro Linux byl (je), tuším že ještě devítka, ale o to tu vlastně ani nejde.

Když napíšu, že je něco možné pro někoho, a pro někoho zase ne, tak to snad předně není ve sporu s tím, že existuje člověk, pro kterého to možné není? Nebo už zas mluvím do zdi?

Je. A dokonce zdarma. Gimp. Skuste vyhledat v googlu.

GIMP není alternativou ke Corel Draw. GIMP je alternativou ke Corel PhotoPaintu. Corel Draw je program pro práci s vektorovou grafikou, GIMP a PhotoPaint pracují s bitmapami.

navic o kvalite gimpu by se dalo s uspechem pochybovat

S nevelkým úspěchem. Záleží samozřejmě na tom, s čím ho budete srovnávat. V případě Adobe Photoshopu GIMP moc šancí mít nebude - ale ten není zrovna z nejlevnějších. A programům "druhé vlny" už GIMP směle konkurovat může.

Ja srovnavam "to nejlepsi na windows" s "tim nejlepsim na linuxu".

To bychom ovšem do srovnání mohli zahrnout také "to nejlepší na SGI". Takové srovnání nemá pro většinu uživatelů moc smyslu. Při výběru je nutné si odpovědět na tři základní otázky:

• bez čeho se neobejdu?
• co bych ocenil?
• kolik jsem za to schopen/ochoten zaplatit?

Zůstane-li mi po zodpovězení první otázky jako jediná alternativa Adobe Photoshop a nevyloučí-li mi ho odpověď na třetí otázku, pak není co řešit. Ale to se týká prakticky jen těch, kdo se zabývají profesionálně grafikou jako takovou. Už v případě webdesignu je GIMP plně konkurenceschopný.

Sodipodi http://sodipodi.sourceforge.net/

otazka casu

hey JP, ja jeste nikdy nepotreboval CorelDraw! Mimochodem jdi s celym CorelDraw k certu! :-))

P.S. vubec o nic nejde, jen me pobavil ten uzky vyhled :-)))

Já používám pro jednodušší kresby OpenOffice.org Draw (dříve StarDraw). Pravda, je to jednoduchoučký nástroj - umí zkrátka různě tlusté a barevné čáry a rozličně vyplněné a tvarované 2D útvary - a Corel taky pokud vím nebyl zrovna AutoCAD (v jakém stavu je teď, to už ovšem nesleduju...)

Open Ofice od verze 2.0 nabízí alternativu k vektorovým grafickým programům.Pracuji na profesionální grafické platformě pod jabkem, takže MsW vůbec nepoužívám. Jak je mi známo, tak Corel Draw byl vyvinut jako kancelářská aplikace a jestliže se živíte grafikou, je k podivu, že vystačíte s amatérským programem.Pokud se naučíte číst a opravdu budete sledovat novinky v Linuxových programech můžete svoji prd.. nechat odpočívat, "ale pokud vás to baví...?", narvěte si tam klidně všechny CD s Linuxem jaké vám příjdou pod ruku.Myslím, že někdo, bez znalostí problematiky, šmahem odsoudí práci x lidí je idiot.

Ano, mate pravdu, zminka o standardizovanych formatech sem nepatri, omlouvam se.

Ale k te reklame. Spise mi jde o to, ze jsem doposud nevidel reklamu typu "A vite o tom, ze XXX je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni open-source produkty?

Abych to upresnil, jenom v CR existuji tisice firem zabyvajici se vyvojem software a urcite existuji take firmy/jednotlivci, zabyvajici se vyvojem open-source software. Druha skupina je urcite mensi, presto jaksi nemam v podvedomi, ze by prvni skupina doporucovala sve produkty podobnym stylem a rikala, ze jsou lepsi nez od Open-source. TO druha skupina dela. Pritom jedina vyhoda open-source produktu je IMHO ta, ze takovy kod je dostupny kazdemu, nicmene, to oceni mizive procento lidi, beznym uzivatelum je to uplne jedno.

Spise mi jde o to, ze jsem doposud nevidel reklamu typu A vite o tom, ze XXX je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni open-source produkty?

To jste asi neviděl některé PR kecy Microsoftu z poslední doby ;-)

Jinak je naprosto přirozené, že když se někdo snaží získat podíl na trhu, snaží se přesvědčit k nahrazení produktů ostatních jeho produktem, ne? Vy byste to dělal jinak? Protože OSS zatím nemá žádný zásadní podíl na trhu (až na některé oblasti, jako třeba WWW servery), reklama snažící se přesvědčit k přechodu od něj se logicky moc nevyskytuje.

---

Přímé výhody má dostupnost kódu samozřejmě jen pro nevelké procento uživatelů. Otázkou jsou ovšem výhody nepřímé, tj. jaké výhody má pro uživatele to, že ostatní uživatelé mají taky přístup ke kódu, a to už podle mne zanedbatelné rozhodně není.

Ja bych to prirovnal k cirkvim x psychologum.
Oboji vpodstate poskytuji urcity druh psychologicke pomoci a podpory.
Psychologove funguji dejme tomu na ciste komercni bazi, cirkve chteji za pomoc neco trosku jineho - ucast na fungovani komunity, nekdy financni prispevek atd.

A ted... co je lepsi? Vyhubi snad cirkve psychology nebo obracene? Blbost! Kazdy system je urcen pro trochu jiny okruh zakazniku, spousta lidi muze obe reseni kombinovat dohromady - proc take ne?
Jo... a pokud by nekdo argumentovat, ze cirkve vznikly pred psychologii a naopak open-source az po komercnich produktech, tak to je nesmysl. Uvedomte si, ze open-source tu je DELE nez komercni produkty. V dobe, kdy se prodaval drahy salovy HW, urceny predevsim pro vedecky vyzkum byl o-s temer jakykoliv SW, ktery zrovna nepodlehal utajeni.

Většina vývojářů v ČR vytváří velké systémy na zakázku.
u těchto systému většinou získá zákazník přístup ke zdrojovému kódu (tudíž se jedná o Open-Source).
Nevěřím, že první skupina je větší. (Pokud od sebe oddělíte vývojáře a prodejce - určitě je v ČR více prodejců Close-Source než vývojářů Open-Source).

Jakobych sem nepsal tu terminologickou poznámku.

Takový produkt je asi open-source (vágní termín, znamenající cokoli, pokud to vývojář přece jen někomu ukáže).

Není ovšem Open Source (terminus technicus), takže to prosím nepište s velkými písmeny, protož to bychom se pak těžko domlouvali.

To je, zrejme, terminologicky problem V clanku se mluvilo o tom, ze Open Source nemusi byt zadarmi - a s tim ja souhlasim. To, ze je k dispozici zdrojovy kod, jeste neznamena, ze je kazdy opravnen zdarma uzivat prelozeny vysledek a/nebo jej modifikovat a modifikovany produkt prodavat. Vy ale mate, zrejme, zmineny terminus-technicus definovany jinak. Abych se vyhnul extremnimu pripadu vaseho predrecnika (tedy pripadu, kdy je zdrojovy kod k dispozici prave a pouze tomu, kdo vyvoj celeho softwre objednal), zeptam se na jiny pripad. I v cechach existuje firma prodavajici (mimo jine) aplikacni firewall, ktery nebyl vyvinut na konkretni objednavku a ke kteremu v ramci dodavky daji (kazdemu) klientovi i zdrojovy kod toho firewallu - dokonce vcetne opravneni k modifikacim (nikoli vsak k prodeji upraveneho kodu). Podle me jde o Open Source (nikoli vsak freeware). A podle vas ? A pokud ne - jakou definici Open Source tedy pouzivate, at se tedy muzeme domluvit ?

Open-Source je skutečně terminus technicus a jediná správná jeho definice je ta, kterou publikovala organizace Open Source Initiative a to je The Open Source Definition.

Nicméně i tak jde o docela obecné označení. Měli bysme spíš mluvit o konkrétní licenci (například GPL) a je všem jasné, jaká jsou pravidla pro popužití takového programu.

"IMHO ta, ze takovy kod je dostupny kazdemu, nicmene, to oceni mizive procento lidi, beznym uzivatelum je to uplne jedno"

Do jisté míry ano. Je to obdobné jako s náklady státu a s jeho hospodařením. Bohužel to vidí mizivé procento lidí a běžným uživatelům je to jedno.

Bohužel to neznamená, že se jich nemusí týkat. Ne vždy, ale také ne nikdy. viz. koloběh peněz v regionech.

OpenOffice vs M$ Office. OpenOffice je minimalne na stejny urovni a je zadarmo. staci? usetris 14kkc.

Jsou zde ale 2 různá hlediska:

1) Používání otevřených formátů pro komunikaci mezi lidmi.

2) Používání OpenSource programů.

ad 1) Pokud má být dokument čitelný pro VŠECHNY, je potřeba aby ho VŠICHNI mohli přečíst. A to nikdy nemůžete zaručit, když používáte formát, o kterém nemají vývojáři (at už komerční nebo pro OpenSource) žádné informace. Představte si, jaká situace by nastala kdyby byl protokol TCP/IP (a obdobné protokoly) uzavřený pro jednu jedinou firmu a touto firmou patentovaný. Myslíte, že by potom nad tímto protokolem běžela sít typu Internet?

ad 2) Já osobně jsem uživatelem OpenSource programů. Jsem rád, že mám systém, který umí všechno co potřebuju. A nemusím za to platit mnoho desítek tisíc (které nemám) nějaké SW firmě nebo ten SW krást. A přesto nikomu nikdy nevnucuju mé rozhodnutí. Jde přece o možnost volby (a podle toho jsem hlasoval i v anketě pod článkem). Někdo si vybere Windows (a zaplatí pár tisíc), někdo si vybere velký Unix (a zaplatí desítky tisíc), někdo Linux (a zaplatí pár korun). Každý podle toho, co se mu líbí, na co má (at už finančně nebo intelektuálně)...

Ano - k prvniho bodu mate pravdu, sam nevim, proc jsem se o nem zminil.

K tomu druhemu bodu. Ano, vy sve rozhodnuti nikomu nevnucujete, ja take ne, to je spravne, nicmene, mam dojem, ze vsude kolem me jsou reklamy na open-source programy, ktere zduraznuji X vyhod oproti uzavrenym programum. Pritom takove porovnavani vyhod je zcela nanic, mel by se porovnat konkretni produkt a ne proti sobe postavit celou opensource platforma vs uzavreny kod.

Je to ovsem pouze muj dojem a muzu se mylit.

Můžeme se na to dívat jako produkt X vs. Y, ale o tom Open Source není. Pokud chceme soudit Open Source tak je třeba přihlédnout i k jeho společenskému, ekonomickému a i politickému významu.

Viz můj příspěvek výše.

Jaky je spolecensky a politicky vyznam Open Source? To by me zajimalo.

Už jsem to tak 2x zmínil v jiných příspěvcích. Těch věcí by bylo mnoho počínaje oběhem financí a konče třeba obecnou dostupností technologií, které jsou Open Source atd.

Těch reklam jistě nebude tolik. Přeci jen některé firmy vynakládají na reklamu mnohem větší prostředky, než ostatní.

>... mam dojem, ze vsude kolem me jsou reklamy na open-source...

Ano, do jiste miry asi bude Vas dojem spravny, pokud ovsem zustaneme jen u reklam na netu. Pokud se podivame do tistenych medii, je situace uplne opacna. Zalezi na tom, co si zadavatel muze financne dovolit.

Navic i na netu jsou vsude kolem reklamy na komercni SW, pouze nejsou toho typu, ktery jste zminoval ve svem predchozim prispevku. Dle meho proto, ze bezne inzerovany komercni SW jiz ma vybudovanou pozici na trhu a hlavne v povedomi uzivatelu, kdezto open source (OS) SW si teprve musi k uzivateli prorazit cesticku,. Takze mu dnes v reklame nabizi to nejzajimavejsi (vetsinou), co ho muze pritahnout - usporu financi. Pokud budou mit OS programy pevnou pozici v povedomi uzivatelu, mohou i reklamu postavit na jinem zaklade.

Ale stejne jako Vy, i ja se mohu mylit :-)

já nesouhlasím s prvním bodem.
Vždy bude existovat neprázdá množina lidí, která si určitý dokument nemůže přečíst, nebo nemůže spustit určitý program.
Ať jej naprogramujete/napíšete v čem chcete.
I když by lidi používali plain text v dokumentech, tak stejně shluk zaseboujdoucích sedmibitových písmen vám neumožní používat češtinu, a na osmibitové standardy, či tzv. Unicode je milion variant a tak ani plain text s češtinou si nikdo nepřečte jak chcete (a to neřeším grafiku a tabulky).
A to už vůbec nemluvím o lidech např. nevidomých, kteří si nepřečtou ani sedmibitový plain text, leda by si nainstalovali převodník do brailova písma či hlasu.
A je tu stále milion lidí používajících T602, které budou mít i plain text na jednom řádku a se zmršenou češtinou.
Takže ať už člověk napíše jakýkoliv dokument či program, vždy musí počítat s tím, že něktrá skupina obyvatel jej nevyužije a teď jde o to tuto skupinu minimalizovat, resp. maximalizovat podíl na svém cílovém trhu který chce oslovit.
Takže jestli chcete oslovit i lidi používající linux, tak uděláte linuxovou verzi. Jestli ovšem děláte dokument např. o prodeji housek a víte že všechny prodejny mají windows, tak se na nějaký linux můžete vykašlat, ale protože máte třeba nevidomého účetního tak uděláte nějakou brail-friendly version.
Já vůbec nechápu výkřiky Linuxářů, že něco není s nima kompatibilní. Když bude firma A dělat 99% aut pro silnice s šířkou 2 m a pak firma L udělá nové auto, které sice budou zadarmo, ale budou potřebovat silnici širokou 3 metry, tak si přeci taky nemůže stěžovat na to že všechny silnice jsou 2 m široké?!
Ať udělají něco kompatibilního, pokud možno v základní verzi nachlup stejného s majoritním systémem, ať se lidé nemusí na to obracet s obavami a všímat si nedostatků a pak jako "plus pack" pro ty zkušenější jim nabídnout vylepšené možnosti (tedy jiné oproti ad-hoc standardu, bezohledu na to jestli jsou dle de-jure standardu).

Tady přeci nejde o kompatibilitu s Linuxem, s Mozillou nebo jakýmkoli jiným produktem. Od toho přeci jsou specifikace formátů jako HTML nebo XHTML. Pokud jim vyhovíte a prohlížeč je bude správně interpretovat, nemusí autora zajímat, jaký prohlížeč bude uživatel používat.

A přesně stejně je to i v tom vašem příkladu s auty. Technické normy definují, jaká je minimální šířka pruhu pro silnici určitého typu. Zároveň definují, jaká je maximální šířka vozidla. Proto není potřeba stavět silnice optimalizované pro Škodu Octavia. Stačí dodržet specifikace a všichni budou spokojeni.

myslím, že tady jde naopak především o (ne)kompatibilitu.
Začnu od konce - jestli bude stanovena maximální velikost pruhu 3 metry, ale všechny silnice budou mít 2 metry, protože všechna používaná auta budou stavěná na 2 m silnice, vyjma specializovaných aut, která jezdí mimo silnice či po rychlodrahách (aka Unix, MacOS) pak by byl s prominutím DEBIL ten výrobce, který by uvedl auto pro 3 m silnici a oháněl se standardem. Je to smutné, ale je to tak.
Má-li mocnou uživatelskou základnu, pak je de-facto standard vždy mocnější než de-jure standard.
Proto chce-li Linux vyhrát na poli PC (čili personal computer a nikoliv jen serverů a specializovaných mašin), pak musí přistoupit na hru MS a utlouci jej na jeho vlastním poli.
Dám vám příklad podle mě killer distribution Linuxu:
1. představte si distribuci, která bude na 1 CD
2. po strčení do CD traye a spuštení počítače se vám spustí Linux a rovnou můžete pracovat s aplikacemi (viz. dále), samozřejmě za cenu např. menšího rozlišení displaye, nepodpory winmodemů atp. Důraz by byl kladen zejména na rychlost spuštění, tedy méně je více (minuta je dead-line)
3. budete po startu dotázáni, jestli chcete systém nainstalovat a ještě více jej tak urychlit. Jestli ano, pak bude instalace probíhat na pozadí, na vše důležité-nezbytn= (např. instalace na stejnou partition/formátování, parametry IP, potvrzení detekce HW) budete dotázáni na jedné obrazovce. Restart bude nutný jen na konci (jestli vůbec) - mimochodem takto na pozadí probíhá instalace poslední verze OS/2, takže to jde
4. Nainstalují se jen aplikace, které má ve standardu windows - tedy od každého druhu jedna, ne dvacet jak je teď běžné, a jen ty, které jsou nejčastější (poznámkový blok, staroffice - "excel" a "word", "command prompt", "outlook", "explorer", čtyři základní hry aka solitaire), vše ostatní bude nabídnuto po prvním spuštění nainstalovaného systému na doinstalování.
5. Všechny aplikace budou lokalizovány do zvoleného jazyka (pokud možno všechny existující jazyky, lokalizátorům by byla nabídnuta třeba plná verze zdarma, přičemž by se využívalo sdílených dialogů, které by se překládaly společně a tak by to byla práce na 1 den), všechny budou mít jasný a všeříkající popis (tedy žádné xPnT, xBFLMPSVZ jak je teď standard)
6. všechny aplikace (alespoň ty základní) budou mít stejný vzhled jako systém, na stejném místě stejné menu, stejné ikonky či položky v menu na stejné akce, stejná ovládací tlačítka na stejné akce.
7. vše bude perfektně zdetekováno, na úrovni nejlepších windows systémů. Nastavování parametrů bude tak jednoduché jak ve windows a všechny ovládací panelu budou tak jako ve windows.
8. "word" i "excel" bude nativně podporovat nejrozšířenější formáty jak win tak linuxu.
9. bude tam nainstalován Wine s maximální databází kompatibility, která bude pak defaultně po připojení k internetu aktualizována tak, aby šlo spustit co největší množství win aplikací
10. systém bude obsahovat podporu klonu directx tak, aby šlo spustit co největší množství nových her, při pokud možno lepší rychlosti než na windows, jedna nová "pecka" by byla rovnou přibalena (dle výběru při koupi, Morrowind, hokej ...). Bylo by maximálně usnadněno vývojářům her vytvářet hry pro duální systémy, podpořil by se (za cenu např. podpory či reklamy v systému, např. uveřejněním demíček placených her) vývoj her, klonů či speciálních plus packů čistě pro Linuxové verze PC.
11. důležitá bude rychlost systému, vše nepoužívané se vypne (slabá stránka winxp) a tak se získají další body
12. systém musí být na první pohled stejný, jako win2k či winxp kromě tučňáka u start lišty, stejné barvy, stejné lišty. Samozřejmě tam bude silná podpora témat a přepínání do třeba Aqua módu atp.
13. CD bude distribuováno v časopisech zdarma (bez podpory a hry navíc), aby jej "výrobce" časopisu dal, časopis by musel otisknout minimálně 5 stránek o tomto systému (předem schválených) a reklamu na "výrobce".
18. Optimální by bylo kdyby obsahoval tento nový klon nějakou novou killer application, třeba funkční si povídání s počítačem, nebo alespoň jeho ovládání hlasem.
Já vám garantuji, že by tu za chvilku po windows neštěkl ani pes, respektive jeho podíl na trhu desktopů by se snížil a MS už by si nemohl definovat podmínky a musel by se přizpůsobovat jiným silnicím.

Predevsim jsou blbci ti, kteri stavi 2m silnice, kdyz standard urcuje 3m. Priznivci otevrenych standardu nebojuji za 3m auta, oni bojuji za 3m silnice. Ve vasem prirovnani jeste musite zohlednit, ze patent na 2m auta ma jedina firma na svete.

no az na par drobnosti (wine a jedno cd) jste prakticky popsal RedHat 8.0 Psyche. Ted jsem ho instaloval, instalace probehla za 15 minut. Po instalaci jsem tam mel vse potrebne k praci. Vse se nakonfigurovalo samo, nebo s mým menším prispěnm. Problemy s ovladači byli ty tam, jakekoliv zarizeni co mam na pocitaci si linux detekoval nebo jsem nasel prislusny ovladac behem par vterin.
X-ka vypadaj stejne dobre jako Win-XP.

1) Na češtinu existuje mezinárodní norma ISO-8859-2 (nebo ISO Latin 2). Windows ji nativně neznají a používají svoje nekompatibilní kodování 1250.

2) Od toho, aby se daly dokumenty vyměnovat jsou zde přeci standardy ne? A Wordovskej dokument bych za standard nepovažoval...

3) Pokud budu vědět, že ta silnice je široká 2 metry, tak je to OK. Ale pokud mi nikdo neřekne (a ani neumožní zjistit), jak ta silnice je široká, tak je to docela blbý. Obzvlášt, když by ty silnice měly bejt pro všechny a za státní peníze...

Ano, nicmene Windows-1250 patri mezi povolene kodovani webovych stranek. Na jeho pouziti tedy neni nic spatneho.

Webových stránek ano. K tomu ovšem došlo až dávno poté, co se začalo používat ve Windows. Ale už to není standardní kódování např. pro e-maily. Přesto existují verze Outlooku, které ho defaultně používají pro odesílanou poštu.

No, myslim, ze kdyz se rekne A, musi se rict i B. Nemam ted cas studovat prislusne RFC tykajici se HTML, nicmene predpokladam, ze kodovani budou upravena obdobne jako v pripade MIME (pokud tam dokonce nebude primo odkaz). A pokud je to tak, pak plati, ze Windows-1250 patri mezi regulerni a tedy mozne kodovani WWW stranek - stejne jako jakekoliv jine kodovani, vcetne tech, ktere prave ted vymyslim a nikdo je tedy nebude znat. Tato, prave vymyslena kodovani, stejne jako Windows 1250 (kodovani vymyslene jiz pred delsi dobou) jsou kodovani, jejichz implementace do browseru je nepovina - na rozdil od ISO-8859-* jejiz implementace je pro minimalni komplianci povinna.

Myslim, ze z toho dost jasne plyne, jake kodovani bude implementovano v browseru pravdepodobneji a jake mene pravdepodobne, a z toho zase plyne, jake kodovani pouzije ten, komu zalezi na tom, aby jeho informace byly snadno dostupne co nejvetsimu mnozstvi lidi a jake kodovani pouzije ten, kdo veci zas az tak nerozumi, nebo mu prilis nezalezi na tom, jestli jsou jeho informace lidem dostupne ci nikoliv. Souhlasim ale s tim, ze na pouziti kterehokoliv ze zminenych kodovani neni z TECHNICKEHO hlediska nic spatneho.

malé doplnění


Chtěl bych jen upozornit, že WWW stránky které používají jiná kódování textu Windows-1250 a HTML nedodržující standard porušují normy ČSN

ISO-8859 = ČSN ISO/IEC 8859 (36 9111)
"unicode" podmnozina = ČSN ISO/IEC 10646-1 (36 9143)

Taktéž

HTML 4.0 jen přísněji formulováno = ČSN ISO/IEC 15445

Kdo by měl dodržovat normy víc než státní správa !!!!

Petr Klima

MADETA a.s.
<Petr.Klima@Madeta.cz>

Ano, vzdy budou existovat lide, kteri si to neprectou. Ale je rozdil jestli si to neprectou proto, ze nemaji prislusne technicke prostredky a zhotoveni takovych prostredku svepomoci je vylouceno z duvodu patentove ochrany. Nebo zda jde jen o to, ze dosud nikdo takove prostredky nevytvoril prestoze presny popis je k dispozici.

Pokud zverejnim dokument v PDF, tak je mozne zdarma ziskat popis formatu PDF a tudiz existuje moznost si prohlizec vytvorit. Kdyz to zverejnim v DOC, tak jsem uzavrel cestu, protoze format DOC je tajny, takze kdokoliv by chtel vytvorit prohlizec, je odkazan na nekoho, kdo ma pristup k utajenemu popisu toho formatu.

Mnozina lidi, kteri maji moznost vytvorit prohlizec DOC je mnohem mensi, nez mnozina lidi majicich moznost vytvorit prohlizec PDF.

Microsoft je specifický příklad. Hlavě je "symbolem zla". způsobu jakým se dá ovládat a ničit jeden z oborů lidské činosti.

Nenáviděnost Microsoftu je samozřejmě i o technické stránce věci, ale hlavně o jeho chování, praktikách, zastrašování (FUD) atd.

To jsou věci na něž vypadá Open Source jako lék, zdali jím je je otázkou jinou. Open Source je spíše o veřejné prospěšnosti. Pro někoho Open Source je o svobodě (pokud začínám v IT, nechci krást, studiuji, pak naučit se programovat v Open Source OS s Open Source programovacími jazyky je pro mě šance), pro jiného o ceně (pokud pomocí OSS dokážu náklady snížit, což nemusí být schopen každý), pro někoho o nezávislosti atd.

Open Source má také velký význam pro regiony jelikož umožňuje zůstavat penězům v nich namísto toho, aby byly odnešeny jinam (kam to už nezáleží, prostě jinam).

V celém článku a cítím to i textů, které jsou v příspěvku na nějž reaguji (statistiky Navrcholu) je vidět, že dochází k jistému omylu kolem pochopení toho co je komerční v obou táborech.

To není tak, že na jedné straně je Open Source a na druhé komerční software. Ono i Open Source software může být komerční a s komerčním záměrem vyvíjené. Takové produkty existují a existovat budou.

Druhou stranou mince tedy není komerční, ale proprietální uzavřené software. Nicméně v rozporu s tvrzením autora neznám prakticky nikoho kdo by preferoval Open Source a přitom nebyl ochoten připustit, že i proprietální software má své místo na trhu.

V článku se také objevuje tvrzení, že ma Open Source pracují stejní lidé jako na komerčním. To je samozřejmě nezpochybnitelné, ale pokud komerční nahradím za proprietální pak tu mohou být rozdíly.

Na uspěšných nekomerčních Open Source projektech pracují trochu jiní lidé než na úspěšných proprietálních projektech. Je to dáno už tím jaké jsou vývojové cíle, i tím proč to lidé dělají, na jejich motivaci apod. Je to i o tom jak a kolik lidé je schopno sdílet a přispívat do knowhow atd. Open Source může mít výhodu v opravdu masivně mezinárodních teamech, ale třeba již horší to bude s časem věnovaným projektu pokud tento není nějak více známý tj. na něm nepracuje dostatek lidí, kteří se mohou zastupovat.

V mnoha směrech budou tito lidé podobní a to už proto, že zřejmě ve svém zaměstnání dělají na komerčních projeketch (ať již proprietílních nebo neproprietálních), ale v mnoha směrech se při vývoji Open Source chovají i tito lidé poněkud jinak. Motivace je mocná čarodějka.

Toto byl pěkný příspěvek. Já si osobně myslím, že je zřejmé,
co má být veřejné a všem přístupné. Je to to, co posunuje vývoj dopředu, je to např. základní výzkum. Jeho poznatky se pak používají v aplikačním výzkumu a v technice a tady mnohdy už komerčně.

Software je oblast, kde není úplně jasné, kde je hranice mezi těmi dvěma oblastmi. Je to proto, že tato oblast je příliš mladá a tak z jedné strany vypadá jako základní výzkum a z druhé současně jako konkrétní aplikace.

Časem se to asi nějak vystabilizuje, těžko říci kde. Mrkvosoft se snažil celou tuto oblast uzavřít a komercionalizovat (od OS, přes kompilátory,po poslední prd...), Open Source je jenom reakcí na tuto situace a snaží se tuto zvrácenou pozici vyrovnat.

Určitě i v oblasti SW, podobně jako ve vědě a technice mají místo jak komerční věci, tak i věci všeobecně prospěšné a posunující vývoj kupředu, věci, které přinášejí prospěch a úroveň všem, nejen těm, kteří si to mohou dovolit zaplatit.

Co má být veřejně přístupné - to co bylo pořízeno/vyzkoumáno/vyvinuto za veřejné prostředky.

Takže třeba výsledky výzkumu na VŠ, ve státních výzkumných ústavech a pod., pokud si tento konkrétní výzkum neobjednal a nezaplatil soukromník. Ať už osoba nebo (spíš) firma.
Jestli se objednavatel rozhodne dát výsledky v plen, je to jeho věc.

Nezbyva nez souhlasit. Ja uz pracoval na komercnich produktech a venuji znacne mnozstvi casu i nekterym Open Source projektum. A i z druhe strany - jako uzivatel preferuji Open Source, soucasne ale kupuji a pouzivam i komercni closed-source. Myslim tedy, ze jsem se s probiranym problemem setkal ze vsech ctyr stran. Rozhodne pausalne neplati, ze uzivani Open Source je "zadarmo" a ani to, ze Closed-Source je vzdy drazsi a/nebo horsi.

Pri reseno KAZDEHO konkretniho pripade je treba se rozhlednout co je k dispozici a za jakych podminek - a pak podle aktualni situace (a odhadu budouciho vyvoje) vybrat nejlepsi reseni konkertniho problemu. Uzavirat se dopredu konkretnim resenim na zaklade nejakeho pausalniho odsudku (ci vyznavani nejake ideologie) neni prilis rozumne a lze ho omluvit nejvyse u veci neznaleho laika ...

Pausalni odmitani Microsoft-software nebo GPL-software (dalsi varianty si doplni kazdy sam) lze prirovnat napriklad k odmitani transfusi krve Jehovisty. Proti takovemu odmitani ucinenem na zaklade svetonazoru, viry a ideologie nepochybne nelze celkem nic mit - jen je potreba to nepokazit pokusem o tvrzeni, ze se o viru nejedna a jde o univerzalne nejvyhodnejsi reseni pro kohokolvi a jakoukoliv situaci.

Nechapu zabo-mysi valky typu co je lepsi. Zalezi prece na konkretnim pripadu. Nekdy je lepsi Open-Source nekdy je lepsi komercni soft.

Na OpenSource je skvele, ze si proste muzu doprogramovat nejakou funkci, kterou v programu postradam, coz u komerciho softu nehrozi.

Linux mam rad, ale na svem notebooku pouzivam windows XP a OpenOffice.

Svet bez open-source by byl nuda, ale zase necim se zivit musime ne?

OPEN YOUR MIND!!! Jo a kluci nechte ty vzruseny diskuse o silnicich. Je prece jaro!

To je fakt dobry, hned mi to po ranu zvedlo naladu. Pokud vezmu v potaz bezneho BFU, tak ten ani nevi, co to open nebo closed source je. Pokud se v takovychto pojmech vyzna, situace byva ruzna, znam radu zastancu MS technologii a zpusobu, ktere opensource nemohou vystat. Obcas se nejaci (a nekdy nedostudovani :-) jedinci projevuji i zde v diskuzich.

Dale bych rad podotknul, ze neznam zastance opensource, kteremu by closed vadil jen tak z principu. Dle mych zkusenosti jim vadi primarne ze dvou duvodu:
1. Obvzlaste ve verejne sprave se pouziva rada proprietarnich a drahych programu/systemu, ackoliv by je s nejvetsi pravdepodobnosti mohl nahradit opensource. Viz nedavny clanek o publikacnim systemu pro MSTV, za ktery Computer Pressu vysolili pul milionu. Dalsi argument (a na ten slysim docela dobre ja) je ten, ze nez zaplatit rocne sto milionu korun za licence napr. na kancelarsky balik nejmenovane firme, tak je lepsi tech 100 milionu zaplatit tuzemskym programatorum, aby upravili nejaky existujici opensource k lepsimu obrazu statni spravy.

2. Diky tomu, co je uvedeno v bode jedna a take diky tomu, ze vetsina uzivatelu PC jsou BFU a v neposledni rade take k ignoraci standardu ze strany hlavnich closedsource spolecnosti, dochazi k tomu, ze treba ministerstvo vystavi na webu dokument pouze v MS Word formatu a vy jakozto uzivatel opensource aplikace mate do urcite miry smulu a jste diskriminovan (prestoze existuje rada prenositelnych formatu, ktere by se daly pouzit). Napodobne s prohlizeci, viz nedavno resene danove priznani pouze pro MS technologie. Proc ta diskriminace opensource (ale i closedsource, napr. Opery) komunity? Navic, neni to tak davno, co jsem neco vyvijel pro Explorer (na prani zakaznika) a kolikrat jsem skoncil na tom, ze Explorer se zkratka choval jinak, nez bylo v dokumentaci popsano a ja mel smulu, neudelal jsem s tim naprosto nic. Ted delam neco obdobneho pro Mozillu a tam sice dokumentace neexistuje prakticky zadna pouzitelna, ale kdyz zase necemu nerozumim, kouknu do zdrojaku.

Ohledne toho, kdo co komu cpe. Vy jste asi opravdu zaslepen zasti vuci vsemu kolem opensource, nebo snad opravdu nevidite, ze closed source se propaguje podstatne vic? Vas evidentne neurazi lzive inzeraty MS apod., ale dovede Vas rozcilit upoutavka na Mozillu. Ono totiz nejde o to, ze Mozilla je opensource, ale o to, ze oproti IE je to podstatne kvalitnejsi prohlizec, prakticky ve vsech rovinach (kvalita podpory standardu, mnozstvi podporovanych standardu, funkcnost, uzivatelska privetivost apod.). Neresim to, ze diky jiz stokrat zminovanym prasatum webmasterum ji je vyborna podpora standardu na pytel, kdyz ten "webmaster" pouziva nestandardni proprietarni nahradu DOM a HTML standardu. A dalsi nevyhoda closedsource - kdyby byl IE opensource, tak se tam zkratka podivam a vidim, proc, kde a jak si co domysli. Takhle mam smulu.

Verte mi, ze jako programator mam s opensource podstatne lepsi zkusenosti. Napr. jsem rozbehaval MessageWall a nejak mi to neslo. Podival jsem se do zdrojaku, udelal par uprav, abych zjistil, kde byl problem a do dvou hodin to bylo vyresene. U closed source bych akorat tak zaplakal.

Bohužel u programování pro státní správu bude těžké operovat s částkami 100 000 korun, když jen naprogramování normálního e-shopu sahá do jiných řádů.

Ja jsem nepsal o 100k, ale o 100M, coz jsem samozrejme strelil od boku. Ale vemte si treba OpenOffice.org uvolneny pod GPL. Sam ho pouzivam. Co mi na nem tedy vadi? U Writeru je to nemoznost spojovat predlozky s, z, v ... s nasledujicim slovem (i tak blbe, jak to dela Word, je lepsi, nez nic), u vsech programu s baliku mi chybi multifunkcni tlacitka (takoveto tlacitko, co po stisknuti udela nejakou akci, ale ma vedle sebe sipku dolu, po jejimz stisknuti se otevre dalsi nabidka, ktera pripadne zmeni to tlacitko, neco jako tlacitka pro oramovani nebo barvy v MS Office) a nekdy bych ocenil vetsi kompatibilitu s MS Office. Jinak jsem ja osobne spokojen (i kdyz jakozto programator Office moc nevyuzivam, rozhodne kdyz uz neco tvoim, tak vyuziju mnohem vice funkci nez bezny BFU).
Za 100M si muzete dovolit spickove zaplatit 100 lidi po cely rok. A platite zdejsi lidi - to neni nacionalismus (i kdyz trocha patriotismu v tom je :-). Ja netvrdim vyvijet od zacatku, to je neunosne. Ja tvrdim vyjit z opensource a penize "vyhozene" za licence pouzit na vyvoj a zlepseni tohoto opensource.

A ja bych chtel aby MS Office meli lepsi kompatibilitu s Open Office. Nebo oni maji patent na rozum ve formatech?

Nemaji patent na rozum, ale maji obrovsky trzni podil, ktery clovek nemuze ignorovat.

> U Writeru je to nemoznost spojovat predlozky s, z, v ... s nasledujicim slovem

Stačí použít: Ctrl+mezera

Tvrdou mezeru znam, dik za tip. Mne spis vadi, ze na to clovek musi myslet. Word to taky nedela dobre, ten to hlida, jen pokud pisete kontinualni text. Jakmile to tam nekde doplnite rucne, mate smulu. Idealne resene to mel WinText (602Text), tam zkratka zakrtnete volbu v menu a od te doby se vsechny tyto predlozky paruji. Myslim, ze to neni takovy problem naimplementovat a kdyby me neodrazovala rozsahlost kodu OO, tak bych se na to asi podival...

Pot5ebovalo by to propojit s Vlnkou nebo s Vlnou - z8le6itost tak maximálně 10 - 20 k Kč.

AFAIK Microsoft Word i OpenOffice Writer zná jenom mezeru pevné šířky, což je ale naprosto něco jiného než nezalomitelná mezera, která by správně měla po neslabičných předložkách následovat. Jaký je v tom rozdíl poznáte, když je text zarovnán do bloku a mezery se musí trochu roztáhnout.

Mate naprostou pravdu. Jednou mi bylo divne, proc je ten text tak blbe zformatovan - velke mezery mezi slovy, jen mezi "v .." byla mezera mala a tak jsem prisel na to, ze "tvrda mezera" je opravdu mezera pevne sirky. Ale vicemene to staci, lepsi nez nic.

Obávám se, že pokud byste chtěl kýžený výsledek, musel byte použít TeX nebo nějaký sázecí systém, který zvládá pružné výplňky. Rozpal s tvrdými mezerami ve Wordu a podobných "slovních procesorech" má ke kvalitní typografii opravdu hodně daleko.

Ano, presne tak: Komercni firmy jsou hodne, ale ti odporni linuxari nas neustale bombarduji nekonecnou chvalou na -jejich- system... CO TO PLACATE ZA BLBOSTI, VZPAMATUJTE SE CLOVECE! Kdyz zabrousite na www microsoftu, tak vam budou oci prechazet ze vsech tech "novych", "idealnich" a "spolehlivych" produktu, ktere "vnasi novy rozmer" nebo "nabiyzi nove moznosti"...

Ano, na strankach microsoftu. Pokud tam nezabrousim, zadnou reklamu nevidim.

To jste docela šťastný člověk. Já jí vidím dost i jinde...

Staré hity se vrací, snad to přitáhne pozornost jako Kája Gott. Klesá návštěvnost?

Taky bych řekl, že vyvolávat záměrně opakování flamewaru, který tu proběhl teprve před dvěma dny, je poněkud pochybné. Ale já to tu nevydávám ;-)

Článek o open-source jsem se rozhodl zařadit do vydání Lupy jako reakci na dvě akce, které proběhly minulý týden. Tou první jsou dohady kolem přiznávání daní po Internetu a dodržování GPL, tou druhou pak výzva Petra Staníčka Vladimíru Mlynářovi, v níž původně požadavek na podporu open-source byl, a potom vypadl.

Vubec nemam zajem probouzet flamewar, domnívám se, že čtenáři Lupy si svého času váží natolik, že se raději věnují konstruktivní debatě o podpoře open-source. A právě tu měl Michalův článek otevřít.

Já jsem vůbec nechtěl to město zničit, já jsem jen chtěl vědět, co se stane, když zbořím tu hráz přehrady...

Předpokládám, že víte, že nekterá témata prostě flamewary vyvolávají -- např. náboženství, Microsoft, Open Source, Václav Klaus, chování příslušníků jiných etnik, na kterém konci se má otevírat banán ;-) etc.

Samozřejmě, že kromě flamewaru se objeví i konstruktivní diskuse, ale flamewar je nevyhnutelný, pokud se vám tu diskusi nepodaří utajit. Opravuji tedy ,,záměrně`` na ,,vědomě``, se záměrem jsem to asi přehnal.

Problém open-source byl na Lupě už několik měsíců tabu, právě protože vím, jak obvykle dopadají diskuze pod ním. Vzhledem k tomu, že všechny diskuzní příspěvky čtu, nemám žádný osobní plezír z flamewaru -- jen mi to zbytečně zabíjí čas, který bych mohl trávit jinak.

Bohužel, publikační systém Lupy pochází z doby, kdy ji četlo jen pár set lidí, kteří se zabývali obvykle rozumnou debatou, a proto se v něm nepočítá s ratingem příspěvků. Pokud se Lupa někdy dočká přechodu na nový publikační systém iinfa, pak budu rád označovat zbytečné příspěvky a rád nechám ve výchozím nastavení tyto příspěvky ignorovat (ale nikomu nebudu ani pak bránit, aby ve flamewaru pokračoval, jen už nebude obtěžovat ostatní diskutující).

Všimněte si, že s tím, jak roste počet čtenářů, diskuze upadají. Lupa roste vytrvale. Podle analýzy logu zaznamenala od dubna 2002 (3.891) do února 2003 (5.997) 54% nárůst návštěvnosti (měřeno v sessions). Tomu ovšem také odpovídá lidovost diskuzí. Když se podíváte pod jakýkoli článek tohoto týdne, zjistíte, že konstruktivních diskuzí ubývá. Pod článkem o návštěvnosti Novinek je diskuze o skloňování, na etická pravidla se nedostalo v diskuzi o formátech Wordu, pod podvodnými emaily se diskutuje o českém občanství...

Klesající úroveň Lupy je nejlépe vidět právě na diskuzích. Podívejte se na Živě s desetitisícem uživatelů denně, tam už diskuze ani nečtu. A Ondřej Neff se raději rozhodl na Neviditelném psu diskuze zrušit úplně. To nám (někdy musím říct bohužel) vydavatel nedovolí, dokud Lupa bude finančně závislá na příjmech z reklamy, a dokud zadavatelé budou púreferovat více zobrazení, více uživatelů a více času tráveného s jejich reklamou -- tedy, vydavatel nám nedovolí diskuze zrušit nikdy.

Když se tu a tam sejdou autoři Lupy, se slzou v oku vzpomínají na doby, kdy čtenářů bylo málo a diskuze zajímavé. Složení článků na Lupě se výrazně nemění, složení čtenářské obce naopak doznává výrazných změn, především vlivem demokratizace Internetu. Předpokládám, že brzy dozraje čas, kdy bude nutné vyměnit redakci, protože my s Mirkem už opravdu asi současným čtenářům Lupy nerozumíme.

Tento článek vyšel na Lupě, protože je právě téma open-source aktuální, ne aby produkoval zbytečné plamenné diskuze o věcech mimo téma.

Neff sice diskuse zrušil, ale za nějakou dobu (kratší než týden) je zase povolil. Asi zaznamenal takový odliv přístupů, že se zalekl.
Klidně se tam koukněte, diskutuje se o106.

Co se týče ratingu příspěvků, odstrašujícím příkladem mohl být Láďa Zajíček, dej mu pámbu věčnou slávu. Ten ho využíval k cenzurování nejhrubšího zrna. No co, byly to jeho stránky, mohl si na nich dělat co chtěl. Jen je to takové,... nepoctivé.

Mno, nikde jsem si nevsiml, ze by se nekdo snazil prosadit aby vyrobci museli povinne produkty distribuovat jako OpenSource a ani si nemyslim ze by to bylo rozumne (to prosazivat).

Pokud jde o otevrene formaty, to je jina vec, tam by bylo jen ku prospechu veci, kdyby kdokoli mohl cist format jakehokoli soubor.

A pokud jde o SW patenty - zatim jsem neslysel o zadnem SW patentu ktery by byl o nejake podstatne inovaci. Vetsina jich je spis ve stylu "drobne vylepseni". A srovnavat to s farmaceutickym prumyslem je nesmysl. Tam stoji velke penize nekolikalete testovani leku na vedlejsi ucinky atp.

Ja jsem si vsiml hlasu, ktere napriklad chteji, aby vsechen software pro statni spravu byl jako Open Source.

Myslim, ze i SW spolecnosti maji nejaka vydani s vyzkumem. Nebojte se, ze v pripade, ze by farmaceuticke spolecnosti nemely predepsano testovani leku, ze by produkty neuvadely na trh "z chodu".

Testovani leku je irelevantni vuci diskusi o patentech. Jde o jinou vec.

Článek používá termín open-source, který je poněkud vágní, ale snadno zaměnitelný s Open Source [Software], což je (stejně jako Free Software) přesně definovaný termín.

Článek celý je natolik vágní, že mi není jasné, jestli (a kde), se mluví o Open Source, pouhé možnosti nahlédnout do kódu, o všem dohromady, ... Celkově je to fakt akorát flamebait.

Ano, i to vypovídá mnohé.

Vidím ty dvojsmysly jenom já, nebo to byl naschvál? ;-)

Vypovídá mnohé o mně, že mi to není jasné?

Vypovídá mnohé o článku, že je vágní?

Nebo je to ještě jinak?

Vypovídá mnohé o článku, autorovi, o tom jak intenzivně ho téma zajímá atd.

Myslim, ze pozici autora docela dobre vykresluje jeho nasledujici stanovisko k nasemu projektu Linux do skol (prevzato z diskuse na Ceske skole):

Jiste mate pravdu (naklady). Ale pokud se nepletu, MS dodal W2K zadarmo. Vhodnym vyjednavanim je dle meho nazoru realne dosahnout stejne ceny i pro Office ci jine aplikace

Hlavni prinos v existenci LINDOSe pro snizovani nakladu vidim v posileni vyjednavaci pozice MSMT (pokud by takova pozice existovala).

(konec citace).

Kdyz uz pusobite v roli vykladace mych nazoru, zkuste nalezt nejaky skutecne signifikantni nazor k danemu tematu. Nasledujici priklad je ze stejne diskuse.

Mimochodem, projekt LINDOS je podle meho nazoru stejne irelevantni pro kvalitni vyuku jako vybaveni pocitacu v projektu INDOS. Klicova neni podpora aplikaci v IT oblasti (Word, Excel, jejich ekvivalenty v OpenOffice, StarOffice), ale IT podpora neIT predmetu - zemepis, dejepis, prirodopis, cestina, matematika ... A jsou dve veci, ktere k tomu vedou: vysokorychlostni sitova infrastruktura, obsah, ktery bude prostrednictvim teto infrastruktury dostupny.

Uciteli dejepisu bude ukradene, jestli pousti video ze svatovitske katedraly na W2K ci linuxu. Dulezite je, ze ho ty decka budou moct VIDET!

Nemam rad fundamentalisty, at se jiz kryji jmenem Microsoftu nebo jmenem Linuxu. Povazuju je oboje za stejne spatne.

Vas nazor jsem pouze citoval, nikoliv vykladal. Prispevek, ktery jste nyni uvedl, svedci max. o tom, ze jste filosofii naseho projektu uplne nepochopil, coz vam nemam za zle, jelikoz byla tehdy na CS prezentovana sveraznou interpretaci me prednasky na konferenci SLT ze strany Honzy Wagnera a flame, ktery se tam rozpoutal mezi jistymi jedinci, mne znechutil natolik, ze jsem se se svymi kolegy az na par glos na svem webu zdrzel jakehokoliv komentare - debata na ROOTovi na podklade nasi vlastni tiskove zpravy byla o 100% konstruktivnejsi. Samozrejme klicem ke kvalite vyuky je clovek, at ma v ruce win nebo lin, ale kvalitni clovek musi byt (svete div se, i ve skolstvi) kvalitne zaplacen. Jednou z moznosti je napr. usetreni na SW, a tady to myslim z dlouhodobeho hlediska, ktere neni osiditelne nejakymi "dary" od Billa a "vhodnym jednanim". Jen tak mimochodem - nase skola nalila do "inovace" SW od M$ uz tolik financi, ze by se za to poridil nejmnene jeden kvalitni dataprojektor, ktery tim padem nemame - kdybychom toho sv. Vita pousteli treba na Linuxu, mozna by ho dnes ty decka opravdu videly...

Dobry den,

problem koncepce MSMT netkvi v tom, ze Microsoft dal neco skolam ani to, ze na vsech pocitacich jsou Windows. Problem spociva v tom, ze ministerstvo pojalo budovani skolni site jako budovani informacniho systemu a nikoliv jako budovani komunitni site.

Odmitam posuzovat, zda k vyuce studentu je lepsi Linux nebo Windows. Otazka operacniho systemu je irelevantni.

To ale kopete do otevrenych dveri. Nase stanovisko je takove, ze vyuka se ma realizovat takovym zpusobem, aby bylo jedno, jaky OS je na to potreba a skola se mohla sama rozhodnout na zaklade technologickych a ekonomickych rozvah. Koneckoncu, napr. GNU nastroje existuji i ve verzi pro Windows (a ja je, neni-li zbyti, obcas na M$ pouzivam - napr. prikaz find misto menu "Hledat"). Mam pocit, ze mic zavislosti vyuky na konkretnim OS (a aplikacich od 1 vyrobce) je na druhe strane hriste.

Povazujete tento nazor za fundamentalismus nebo ideologii?

Ja nikam nekopu. Vrele doporucuju se podivat, kdo tady prepisoval moje diskusni prispevky z jineho serveru ...

Pokud mi výrobce programu dá záruku tak ať je program klidně uzavřený. Dokud nebude výrobce programu zodpovídat za kvalitu svého výrobku tak jak je to běžné v každém dalším oboru lidské činnosti tak se nezmění volání po změně. SW firmy hrabou x-krát dokola peníze za jednou vytvořený produkt, který navíc ještě ani nevlastníte, ale kupujete si jen právo jej používat. Které navíc ztrácíte s každou další změnou či vylepšením, které se na stávajícím produktu podílí jednotkami procent.

nepotrebujeme open source :-)

Bill Gates: nikdo nebude potrebovat vice jak 64k pameti

Windows vsak potrebuji vice nez 64k pameti

ERGO: podle Billa Gatese nikdo nepotrebuje Windows...

Sorry, ja vim, ze je to starej joke. No flame, please :))))

Nebylo to 640k? a nebyl ten vyrok, ze by to MELO (a jak vime, v dosu to defacto stacilo) stacit? Lide chteli vic a dostali to, zaplatili. Pripad ukoncen. This court is adjourned.

Hon. judge Vaclav Kabat

640KB RAM must be enough for everyone. Tak zni onen tradovany citat.

jako samozvany znalec BG si dovolim nesouhlasit.

ten vyrok je
... ought to be enough...
a to meni vyznam v muj prospech..

napr http://nms.lcs.mit.edu/~godfreyt/quotes.htm
jsem ziskal z google search, jasne vsichni muzeme delat chybu a vy jste to slysel lepe :-)

Samozrejme, ze to v DOSu stacilo. Ty extendery typu Phar Lap, DOS4GW a spol. nikdo nepouzival...

ja je pouzival snad jen kdyz jsem hral nejake dosove hry :-o. NAOPAK DODNESKA bezi jeden z mych omylu mladi, tj. ucetni program pro jednu kuryrni sluzbu a ten si vystaci s 640 kilama .... A dodneska kdyz si programuji pro PDA, o mnoho vic pameti nemam :-o

Hm, měl jsem za to, že plurál majestatikus už je kapku vyšlý z módy ;-)))

A proc tu rusite s vasimi chybnymi nazory? :-)

A jak jste se cítil, když jste poprvé někoho zabil?

Jinými slovy, na takovou otázku se nedá odpovědět, protože bych musel přijmout v ní obsažený nesprávný předpoklad, že moje názory jsou chybné ;-)

celkem to slo.. casem je z toho rutina bohuzel :-0

SAP je z 95% OpenSource.

Moje sestra je z 5% tehotna (prosim berte jako recnicky obrat) :-)

No pokud je možné Vaši sestru rozebrat na jednotlivé logické celky a pak zase složit, případně i z jiných komponent, přirovnání sedí.

No, myslím, že by to ženám, resp. nám, prospělo, kdyby šly tahle rozdělit na jednotlivé funkční moduly a každý zákazník by si mohl vybrat jen moduly, které sám potřebuje, nebo si třeba poskládat vlastní řešení z komponent od různých dodavatelů. :)

Ten prehled me zaujal a naprosto s tim clanekm souhlasim. Zminky, co jsou v prispevkach o standardech atd. nejsou VUBEC dulezite. O to se preci vubec nehraje a az nebudete mit co jist a nebudete mit praci, tak k cemu vam budou standardy?
Primarni je ekonomicka stabilita a o te tu diskutujme.
Ja osobne jsem privrzencem Javy a Oracle.
Oracle je silne proprietarni a pokud bych mel byt objektivni a mel ho srovnat s MSSQL, tak Oracle si SQL a vubec mnoho standardu uplne prizpusobil. Taky jeho technologicke postupy jsou zcela mimo misu, ale presto je to silna firma s uzavrenym kodem a vydelava hodne penez a je to dulezite. Totez plati pro MS, ptz pokud tyhle firmy se stanou nestabilnimi (jako MS, Oracle, IBM), tak to v dusledku postihne nas vsechny a take vsechny open source projekty, ktere ziji v podstate jen z dotaci.

A co je hlavni, open source systemy vydelavaji malo penez, tolik, ze ani nezvladaji mnohdy uzit sve zamestnance, natoz aby vydelavali na dalsi rozvoj systemu, vyzkum atd. (to by jste opravdu museli platit za konzultanta tak 1milKc mesicne aby ta firma mohla vsechno tohle zaplatit). Model sluzeb (kterym se primarne snazi financovat firma zalozene na OSS aplikacich) je dobry a dava penize, ale uvedomte si, ze cim vice chcete mit obrat ve sluzbach, tim vice mate lidi a tim vetsi naklad. Kdezto kdyz mate produkty, s uzavrenym kodem, ktery vam nikdo nemuze vzit a konkurence vas nemuze jen tak srazit ze sedla, muzete je distribuovat a tim vydelavat na nevydelecne aktivity (jako je vyvoj systemu, vyzkum). A na tohle jsou vazane dalsi sluzby, jako je marketing, jako je reklama, jako jsou i pomocne sluzby, atd. Ted si vemte, ze by takova velka firma snizila rozpocet, tak to neznamena, ze o praci prijde jen treba 10tisic jejich lidi, ale v tom retezci provazanosti treba dalsi 20 tisic. A tim se dostavame do ekonomicke spiraly krize.
Osobne proto pokladam OSS za skvelou vec pro univerzity, vzdelavani, vyzkum a predavani znalosti, ale myslim si, ze v komercni sfere nema byt. Tam at funguji normalni principy ochrany a spise mi prijde, ze OSS poskozuje IT (ne znalosti atd, ale z pohledu ekonomickeho rozvoje IT).
Klidne at ma MS nebo IBM miliardove prijmy, prejme jim to a uznejme, ze maji zcela zasadni podil na vyzkumu. Maji ty nejlepsi lidi a vyzkum je u techto firem silene draha zalezitost (myslim, ze IBM vydava az 5mld$ rocne). Proto osobne bych byl pro omezeni nasazeni OSS s ohledem na ochranu prav komercnich firem a jejich zamestnancu. To je muj nazor a nikomu ho nevnucuju, tak me za to nekamenujte.

Klidne at ma MS nebo IBM miliardove prijmy, prejme jim to a uznejme, ze maji zcela zasadni podil na vyzkumu.

Mnooo, myslím, že přístup M$ a přístup IBM je trošku o něčem jiném (čímž ani z jednoho nedělám nijak velkého svatouška).

Ja bych videl jiny ekonomicky vyznam. Pokud si dnes chci koupit pocitac s WinXP a Officem a Photoshopem (psani dokumentu, uprava obrazku apod.), tak me software vyjde bratru na tricet tisic a to v te nejjednodussi variante.
To jsou skoro tri prumerne ciste mzdy. Jinymi slovy - aby si prumerny clovek ctvrt roku nekoupil ani n~, nejedl, neplatil najem, aby si to mohl dovolit. V
pripade Opensource alternativy - napr. Linux + OpenOffice + Gimp s tim udela naprostou vetsinu prace take a nestoji ho to ani korunu za licence.
Vam tenhle ekonomicky vyznam vadi? Nebo mate dojem, ze tim v IT sfere upadne vyzkum, protoze firmy nebudou mit penize na kvalitni vyvoj? Ne nezajimava moznost zisku na opensource projektech je ta, ze pokud Vam nestaci standardni verze, tak si to bud muzete dodelat sami a nebo si to zaplatit u vyvojaru. Prijde mi to zajimave a hlavne fer. Pri soucasnych cenach za licence software je evidentni, ze jde o zlaty dul a nikoliv primereny zisk.

Naprosto s Vami souhlasim, ze ty ceny asi nejsou adekvatni. To je pravda a asi dusledek monopolu MS. A jsem rad, ze linux konkuruje, ale melo by to byt tak, ze ne ze budete mit tu druhou stranu zadarmo, ale bude to take, ale i levnejsi soft. Ono to, ze nezaplatite za licence se nekde musi promitnout. Nekde ty penize musi chybet. Zatim se to resi dotacemi a nebo krizovym financovanim, ale uznejte sam, ze to neni dobre. Me treba je takhle lito mandraku, ktery byl fajn soft, ale jen kvuli nedostatku penez sel do bankrotu. A bylo to az ostudne, jak prosili o prispevky od lidi. Proc? Udelali ty lidi dobrou praci, tak at se za ni plati.
Osobne bych spise zakazal krizove financovani ve firmach, to podle me deformuje trh. A pak by i linuxe firmy zacaly chtit platby za licence a nebo by se ty vyvojove tymy rozpadly (spise je pravdepodobna ta prvni moznost). Ale je ZCELA spravne, aby se za to platilo.
A osobne si myslim, ze ms zlevni, je to jen otazka casu.

Obavam se, ze to takhle nepujde. Linuxove firmy nemohou chtit platby za licencne (pokud se tedy bavime o GPL), protoze tim padem by uz neslo o svobodny (free) software.
Vy rikate, ze penize, ktere nejsou zaplacene za licence, musi nekde chybet. Mate na mysli, ze budou chybet statu (dane, ekonomika apod.) nebo firme (klesajici zisk)?
Pokud firmu, tak firma by byla nucena zmenit obchodni model. To se stava a v tom bych nevidel takovou tragedii. Navic je tu cesta, o ktere hovorim - placene customizace zakaznikum.
Pokud mate na mysli stat, tak jsem presvedcen, ze ten na tom netrati ani korunu, protoze penize usetrene za licence se stejne utrati jinde. Nekoupite si soft za 30 tisic, ale koupite si za to dovolenou/nabytek apod. Nikdo (normalni) prece nestrada penize jen proto, aby jich mel doma hromadu a sedel si na ni.

Z pohledu státu však u Open Source je důležité to, že peníze udrží v regionech, regionem může být i celá ČR.

Ja bych opet nesouhlasil. Podle me GPL neznamena, ze by nemely firmy chtit penize za soft. Je to jen zpusob, jak se definuje autorske pravo, ale je forma distribuce.

S tim statem je to podobne jako ve firma. Proto bych to videl na ohrozeni trhu. Napr. pokud mate nejaky rozpocet, tak je nutne, abyste ty penize opravdu utretil a neco vykazal, kdyz delate rozpocet. Kdyz ale dojde k tomu, ze se rozpocet snizi a vy penize usetrite, tak vam nasledne vedeni firmy snizi pro dalsi kvartal rozpocet a bude tlacit na dalsi snizovani. Proto to v dusledku vede k tomu, ze se tim musi snizit platy lidem v IT nebo se propusti. Ono je dulezite, aby se penize tocily. Je pravda, ze neni vhodne je rozhazovat, ale je nutne, aby se tocily a vykazalo se, ze je rust. Kdyz budete mit pokles (a to nemyslim v jedne firme, ale stane se to trendem makroekonomiky), tak to uz je projev negace, vlastne to je jinymi slovy deflace zisku a diky ni pak klesaji prijmy zamestnancu a zvysuje se nezamestnanost.

Mam pocit, ze jste si vicemene odpovedel sam. Vychazim totiz z toho, ze _vzdy_ se najdou aplikace, ktere si nekdo necha udelat komercne. Opensource aplikace totiz AFAIK vznikaji nejcasteji tak, ze nekdo ma nejakou konkretni potrebu a tu resi. Kdo na tom ma zajem, tak pomaha. Jenze narazime u oblasti, ktere nejsou az tak obecne. Tam opensource nevznikne, protoze nikdo nema potrebu to delat a kdyz uz ji ma, tak mu s tim vetsinou stejne nikdo nepomuze.
Cili opensource muze IMHO naprosto v pohode existovat spolu s closedsource a jsem presvedcen, ze cesti vyvojari resi predevsim podobne closed zalezitosti. Navic - a to si vsimnete - ze opensource zdaleka ne vzdy porazi closedsource, i kdyz je zadarmo. Zvlaste manazeri vetsich firem hrozne slysi na nejake kecy o zarukach, ktere dava SW spolecnost vykazuji milionove prijmy, prestoze v licencnich ujednanich je zminka o tom, ze nikdo za nic neruci a SW pouzivate na vlastni zopovednost a kdyz dojde na lamani chleba, tak se akorat potvrdi to, ze zaruka je nulova. Ale oni na to opravdu slysi. Protoze je to i o tom, ze komercni firmy si narozdil od opensource mohou dovolit zaplatit reklamu a tim i clanky (nemusim vysvetlovat, jak to v mediich chodi, ze).
Proto tvrdim, ze opensource ma pro bezneho obcana akorat prinos, starat se budou muset korporace, a to jeste zdaleka ne vsechny.

Potrebujete jenom WindowsXP, bratru za 2500Kc. Pak muzete take pouzit Open Office + GIMP.

na vyzkumu ceho ma MS zasadni podil? lze uvest nejaky priklad? podle mne je smutne prave to, ze takova firma s obrovskym zazemim a prostredky nikdy s nicim opravdu novym neprisla - genialni marketing ale z "vedeckeho" hlediska zcela prazdno.

V intencich vasi uvah pokracuji dale... Nemelo by se bojovat proti mafiim, nebot jejich zniceni znamena ze prijde o praci spousta vyderacu, vrahu a zlodeju. Take by se nemelo bojovat proti drogam, protoze to zpusobi, ze vzniknou ubozaci, co dnes vyrabi heroin.

Na co se snazim poukazat? Ze se snazite ekonomiku povysovat nad moralku. Mozna by bylo lepsi vratit se do socialismu. Tam prece mel kazdy praci a co jist.

Naproti tomu neplatí premisa, že systémy distribuované pod licencemi open-source obsahují méně bezpečnostních chyb než ostatní formy distribucí. Tento fakt nutně vyplývá z faktu, že oba tábory používají podobné metody vývoje systémů a oba podobně schopné analytiky a programátory.
K teto vete bych si dovolil podoknout to ze autor zapomnel do sve uvahy zahrnout fakt ze Open Source programy sice obsahuji bezpecnostni chyby, ovsem bezpecnostni chyby jsou diky dostupnosti zdrojaku vetsinou velice rychle odhaleny a patche jsou dostupne (narozdil od uzavreneho modelu vyvoje) v radu dni. Dusledkem toho je pak ze dobre spravovany OS produkt je mnohem bezpecnejsi nez produkt komercni

s tim musim nesouhlasit. to je opet FUD a neni pro nej zadny dukaz. ono to, ze neco ma otevreny kod neznamena, ze by to znamenalo vyssi bezpecnost v tom, ze nekdo tu chybu bude hledat a zverejni ji. naopak pokud se podivate na knizky od nekterych hackeru (mitnick apod) tak tam uvadeji, prave diky pruzkumu kodu mohli pronikat do jinych systemu, ktere na tom byly postaveny. je naivni si myslet, ze kazdy je poctivy a ze nekdo, kdo si vsimne te ktere chyby ji zverejni jeste predtim nez ji zneuzije.
a jinak chyby ve bezpecnosti jsou v komercnim software opravovany promptne. to se musim zastat ms ale i sunu se solarisem, ze kdykoliv se objevila nejaka zminka o nejake chybe, byla behem nekolika hodin k dispozici zaplata. takze to je FUD.

Tenhle příspěvek přímo vybízí k flamewar. Ale zkusím zůstat klidnej.

To, jestli je nějakej SW (nebo algoritmus) veřejně přístupný nebo ne, nemá vůbec žádnej vliv na to, jestli v něm někdo najde chybu. Když se zeptáte někoho, kdo trochu rozumí testování SW nebo kryptologii, tak se dozvíte, že ochrana utajením neexistuje...

Veřejně přístupné (open-source) algorimy (nebo SW) má tu výhodu (ale i nevýhodu), že hledat chybu v něm lze jednodušeji. Ale obrovská výhoda je, že zjištěnou chybu můžu ihned eliminovat a opravit. To u closed-source nelze.

Je také (skoro) zřejmé, že u open-source naleznou vývojáři chybu dříve než hackeři častěji, než u closed-source. Lidí, kteří testují open-source je více než u closed-source. Když budu uvažovat podobnou výkonost a podobný zájem hackerů, tak je výsledek skoro jasný...

to je tvrzeni proti tvrzeni. ja rikam, ze namate pravdu a vy opak. tak co? budeme se tu utloukat argumentama, kde je vic lidi a kdo nacte vic radku?
podle me to je kec a je to jedno, ja vam to nedokazu a vy me taky ne.

Totéž (ne každý, kdo chybu najde ji zveřejní) platí i pro closed source. IMHO není důvod se domnívat, že procento těch "hodných" je u open source významně odlišné od closed source. Open source model se liší hlavně tím, že urychluje celý proces, čímž se zmenší (zúží) okno ohrožení. Jako ukázkový příklad by bylo možné uvést pověstný backdoor v InterBase.

a jinak chyby ve bezpecnosti jsou v komercnim software opravovany promptne. to se musim zastat ms ale i sunu se solarisem, ze kdykoliv se objevila nejaka zminka o nejake chybe, byla behem nekolika hodin k dispozici zaplata. takze to je FUD.

Doporučuji nahlédnout do archivu bugtraqu. Každou chvíli tam čtu něco na způsob: "posílal jsem to firmě XY asi před půl rokem, ale nehodlají s tím nic dělat. Poté už je obvykle opravdu záplata venku během několika hodin až dnů. Ale to opět nesouvisí ani tak s otázkou closed/open source, ale spíš s politikou full disclosure. Výhoda open source je tu v tom, že nemusíte čekat, až se výrobce uráčí, ale můžete si najmout někoho, kdo to pro vás udělá (jste-li větší organizace a jste-li na produktu závislí).

Presne tak. Jednim z hlavnich duvodu vyssi bezpecnosti je take mnozstvi lidi majicich moznost do zdroju nahlednout. Pokud se nekomu neco nezda ma moznost si to overit, eventuelne rovnou opravit, ale u closed SW to nelze. Tam muze maximalne oznamit "divne" chovani.

Navic je zde moznost si zaplatit cloveka, ktery muze kod kontrolovat, ale u closed SW takova moznost neni. Je mozne pouze cekat, az se vyrobce uraci chybu opravit. Dokud nebude na SW zaruka (samozrejme na placeny SW), je OS daleko lepsi reseni. Vyrobce neni totiz nicim nucen tu opravu provest - nemusi, protoze za nic neruci.

BTW: Docela by me zajimalo, co by se delo v pripade zakaznika, ktery si koupi napr. databazovy SW za X Kc a po pul roce zjisti, ze se jista cast dat proste neuklada. Vyrobce sice treba vi, ze tam je chyba (treba presmerovani do null :-) ), ale opravit to nemusi. Nabidne ovsem zakaznikovi novou genialni verzi za dalsich X Kc, kde ta chyba urcite neni.

On by se totiž možná ten trh výrobců software s nástupem OS kapku pročistil. Uvedu vám příklad ze sféry, ve které se pohybuji, tedy ze základního a středního školství: Od nejmenované firmy, která vyrábí SW pro školy, si naše škola (podotýkám: bez mého vědomí) koupila jeden síťový výukový SW. Vzdor zachování pokynů pro instalaci se software nepodařilo rozchodit. Napsal jsem e-mail výrobci, ve kterém mi bylo sděleno, že díky chybné implementaci TCP/IP ve Windows NT na této platformě nepracuje námi zakoupená verze správně (o čemž však v dokumentaci nebyla zmínka). Dostal jsem na výběr 3 možnosti:

a) provést upgrade počítačů na w2k/xp
b) stáhnout si bezplatnou "opravu", která však pouze upozorní, že OS není vhodný pro instalaci uvedeného SW
c) koupit si "upgrade" s touto chybou ošetřenou.

Podotýkám, že jsem byl vedením mezitím několikrát "seřván", za to, že SW nejel "kvůli Linuxu", jenže on nejel ani na izolované NT mašině na IP adrese 127.0.0.1 (předpokládám, že víte, o čem je řeč). Na základě rozuzlení kauzy však ředitel pochopil principy OSS/FS, hlavně na tom, že mu to neopravím, i kdybych chtěl (nejsem cracker) :-)

Obávám se, že s podobnou filosofií přistupují k dělání IT byznysu i jiné firmy, a nejen v oblasti školství. Stačí jen předpokládat, že v příslušné oblasti je adekvátní procento "debilů na techniku" a dovolit si můžete prakticky cokoliv.

tak to muzu popsat naprosto presne, protoze ten pripad prave prozivam. naprosto klicove informace se ukladaji blbe. vyrobce to prohlasil za standard a nabidl nam moznost si zmenu standardu zaplatit. na prvni pohled docela vesele...

Autor sice uvadi logicke dusledky, ovsem na zaklade naprosto mylnych predpokladu. Jak proboha prisel na to, ze rozsireni open source znici softwarovy prumysl? To se open source programy budou vyvijet samy, nebo snad je budou lide pro sveho zamestnavatele psat po vecerech ve svem volnem case?

A k autorskemu pravu: Ano, autor clanku spravne postrehl, ze nejen softwarove patenty, ale cely princip dusevniho vlastnictvi je spatny. Ne z nejakeho spiritualniho nebo filozofickeho hlediska, ale z ciste pragmatickeho hlediska proto, ze nefunguje. Porusovani autorskych prav je tak masivni, ze je de facto dodrzovani techto zakonu nevynutitelne.
Predstavte si, ze udelate zakon, ktery zpoplatni kazdy nadech kazdeho cloveka. Je jasne, ze lide kteri nebudou platit, jsou zlocinci. Ovsem jak chcete zajistit jeho dodrzovani? Pokud si vetsina lidi usmysli, ze tento zakon je spatny, platit nebudou a diky tomu, ze jich bude vetsina, nebude to ani nijak vymahatelne. Je to ukazka fungovani prime demokracie v praxi, kdy zadna z mocenskych struktur neni ochotna akceptovat pozadavek vetsiny. Jedinym nastrojem
jak zajistit dodrzovani takoveho zakona jsou "psychologicke" prostredky - tedy presvedcovani - at uz pozitivni, ci zalozene na vyvolani strachu.

Prominte, ale nevim, proc musite urazet prave Billa Gatese? Vy ho znate, ze musite na nej utocit? Proc lide radeji nechovaji slusne a nedelaji z toho zase nejakou svatou valku?
A podle mne to o zadne svobode neni. To je muj nazor, protoze zatim vidim, ze open source projekty jsou vetsinou jen dotovany (coz je logicke, ptz ten vyvoj je opravdu drahy a treba i to, jak mandrake prosil, aby je lide podporili pred tim bankrotem bylo smutne. meli skvely produkt a museli prosit o podporu namisto aby se prosadili kvalitou, kterou meli).

Vite, ja z toho nedelam zadnou valku za svobodu, to uz tu bylo mockrat a vzdy takove snahy prinesly jen nestesti lidem. Ja jen nevim, jak chteji opravdu open source systemy vydelavat podobne penize jako nynejsi firmy aby se dal udrzet ten rozvoj a aby neprislo tisice lidi o praci.
Prominte, ale proc musite vzdy nejak na nekoho utocit? To mi osobne vadi na NEKTERYCH lidech kolem linuxu, ze utoci na MS a pritom neni duvod. Je to uz spise problem jejich psychologie a agresivity, nez neceho profesniho. Podle proto se pak uvadeji ty duvody o te svobode, aby se ospravedlnila ta uplne zbytecna agresivita.

Pardon, co mate na mysli pod temi utoky? Ve sve reakci jsem prece pouze konstatoval fakta - zjednodusene pro Vas:
1. Programatori museji z neceho zit, nelze predpokladat ze budou pracovat zadarmo a je jedno jestli tvori open nebo closed source.
2. Autorsky zakon je v soucasne dobe tak masivne porusovan, ze neni de facto plne pravne vymahatelny.
Kde v tom vidite nejake utoky?

Mimochodem, dost opravdu velkych softwarovych zakazek se dnes tvori jako open source - zakaznikovi se predaji i se zdrojovymi kody a pravy k nemu. V clanku bylo spravne receno, ze open source neznamena zadarmo, proto me prave zarazilo nalsedne konstatovani o zaniku softwaroveho prumyslu.

A k tomu Mandrake, ze firma zvoli spatnou strategii podnikani se stava ve vsech oborech. Co to ma spolecneho s tematem?

Vite, prislo mi lito Billa Gatese ;) Sice asi je mu uplne jedno, ze se po nem vozime, ale udelal by totez i kdyby se jednalo o Vasi osobu. Nemam rad napadani lidi. Ale jestli jsem Vas spatne pochopil, omlouvam se.

ad 1) Zcela s Vami souhlasim, ale ja osobne jsem zatim nevidel, ze by open source firmy generovaly nejaky poradny zisk. Zatim je to podle mne spise o dotacich a je pravda, ze jsou firmy, co se zivi sluzbami, ale to je zcela jina oblast. Ja mam na mysli vyvoj produktu, kolem kterych ty sluzby postavite. A kdyz si vezmete treba Red Hat, tak ten ma hodne maly obrat a zisk skoro nulovy. Proto mam obavy, protoze ja nevidim fungujici firmu prodavajici takove reseni a ktera by mela dost penez prave na to zaplaceni tech lidi, aniz by musela byt dotovana investory.
ad 2)to s vami souhlasim, to mate pravdu. chtelo by to reformovat tyto zakony.

a to o cem mluvite neni open source. to jsou sluzby a rika se jim outsourcing. tim se dnes zivi mnoho firem a je to v poradku, ale nakonec ten kod je uzavreny u zakaznika.

ad mandrake) to je firma, co davala svuj system volne ke stazeni i se zdrojaky. a lide si je opravdu hodne stahovali ale malokdo je koupil. proto jsem o nich psal, ze proste ja neznam uspesny model open source systemu a to i kdyz ten produkt je kvalitni. a mandrake se mi opravdu libil a pral jsem jim uspech. ale proste opravdu neznam funguji a zivotaschopny model (nemluvim o sluzbach!) aby to mohlo financovat vyvoj produktu a jeste vyzkum. pokud je to jen moje neznalost, omlouvam se.

Proc by sluzby a otsourcing meli byt neco jineho nez softwarovy prumysl? Jaky je rozdil mezi softwarovymi firmami a firmami zabyvajicimi se sluzbami - zakazkovou tvorbou software rozdil? Oboji se preci zivi porgramovanim. Jen maji odlisny zpusob licencovani vznikleho produktu.
A vlastnik licence vzdy rozhodne o tom, jak s programem nalozi - muze ho prodat, dat zadarmo, nebo treba znicit - jak se mu zlibi. A je jedno, jestli je open nebo closed source. A jestli komercne uspeje zavisi jen na jeho obchodni politice.
Mandrake zvolilo politiku horsi a ma problemy, IBM zvolilo lepsi a ma zisk. Ale opravdu nevidim zadny problem v open source, je z obchodniho hlediska s closed source naprosto rovnocene.
A open source ma oproti closed source dalsi vyhody pro zakaznika a proto je logicke, ze ho nektere firmy budou uplatnovat jako konkurencni vyhodu.

Tak a ted mi reknete, kde se vezme ten hruzny scenar majici katastrofalni dopad na ekonomiku, nejak ho v tom nevidim.

Ten důvod proč se autor příspěvku otřel o Billa Gatese je vyjádřen slovem, který ho předchíází a to je FUD. Popis toho co je FUD naleznete zde: http://www.geocities.com/SiliconValley/Hills/9267/fuddef.html

Současně vycházíte z některých paradigmat, která nemusí být pravdivá. Např. je opravdu otázkou zdali open source je motivován snahou vydělávat stejné peníze jako nynější firmy. Mimochodem možná neříkejme nynější firmy, ale spíše Microsoft, ono se těžko hledá někdo jiný kdo to umí jako on i v krizi v níž IT je.

Pokud jde o důvody útoku na Microsoft, pak těch důvodů je více. Minimálně zde i v příspěvku na který reaguje zmiňovaný FUD tím důvodem může být jistě pro mnoho lidí. Pokuste se více ostatní pochopit než argumentovat.

Diky za link, i kdyz jsem ho znal, ale z jineho zdroje.

Jinak si nejsem vedom, ze bych nekoho napadnul, spise se snazim hajit cloveka, co na to ma pravo a ktery je clovekem jako vy a nikomu z nas neuskodi, kdyz se budeme ke vsem i s jinymi pohledy na technologie a viru a radu, chovat slusne. To je muj nazor.

A jeste jeden komentar. Vite, nemluvil jsem o moticaci open source, ze chce vydelat stejne penize, ale pokud je nevydela, tak to poskodi celou ekonomiku. Ono vubec nejde o software, ted si predstavte, ze jsme pekari a mluvime o tom, ze proste je tu problem s nejakym modelem, ktery na nas tlaci v tom, abychom zlevnovali. Sice lidi budou mit radost, budou mit nekolik dalsich let levnejsi rohliky, ale pote se to projevi tim, ze uz to mnoho firem nevydrzi a krachnou a pak ti sami klienti prijdou o praci (ne jen pekari ale v dusledku druhotne platebni neschopnosti i mnoho dalsich lidi, jejich pocet je primo umerny ekonomicke sile toho daneho odvetvi, IT, pekari atd.). A proto jsem se ptal, jak chce open source udrzet stejny ekonomicky rust jako to maji komercni firmy? Doufam, ze uz je to jasnejsi.

bozinku, i takovi lide maji volebni pravo???? :-)

clovece, nechci te nijak napadat (s tvymi pacifisticko-bezpaterne-plastelinovymi nazory bys to tak mohl brat...), ale plantas pate pres devate o vecech, o kterych (soude z tvych plytkych pindu plnych neuzitecnych frazi) toho moc nevis.

gates nepotrebuje, aby ses ho zastaval. na to ma sve pravniky a kdyby mu vadilo, ze se do nej kdekdo navazi alespon tak jako mu nevadi, ze je vyzdvihovan jako osobnost roku a nejbohatsi clovek sveta apod., urcite by se branil.

pletes si OpenSource s PivemZdarma (TM) :-)
to, ze je neco OS, neznamena, ze je neco zdarma. ale nema smysl to tady furt znova rozpatlavat, i kdyz tak tretina prispevatelu tady se dopousti uplne stejneho omylu.

k slusnemu chovani - je fakt tezke chovat se slusne ke kazdemu, kdyz znacne procento jedincu se behem diskuze stava znacne otravnymi, protoze neustale dokola melou svoje bludy a nejsou schopni prepnout vyhybku i presto, ze jim nekdo jiny predestre temer nesestrelitelne argumenty a dokaze jim jejich omyl. nekteri, kdyz uz je pritlacis ke zdi, zacnou bublat cosi o pravu na vlastni nazor a vubec jim nevadi, ze si pletou OBJEKTIVNI FAKTA se SUBJEKTIVNIMI NAZORY! to je pak hodne tezke nezacit pouzivat tezky kalibr (sorry, ja budu asi typicky priklad).

tvuj posledni priklad s pekari me uz fakt dostal do kolen. CO TO MA PROBOHA SPOLECNEHO S OS? tady se nejedna o zadnou valku wokna versus linux nebo komerce versus svoboda, jde o moznost svobodneho vyberu. jak uzivatele, tak tvurce. pouzivam wokna tam kde je to vhodne a nemam vycitky svedomi. programuju pro wokna, protoze to potrebuju a obcas me to bavi. ALE! pouzivam linux a openoffice.org a spoustu jinych free a OS aplikaci, protoze mi vyhovuji, nic me nestoji a mam je legalne. navic je pouzivam i tak trochu (nebo vlastne hodne) z principu. a taky programuju pro linux. a pro web. a vubec. nepripadam si ani nahodou jako nejakej komunista nebo jako zebrak ani jako kapitalista. jsem sam sebou, nepotrebuju papouskovat pindy, ktery jsem si nekde precet a vubec nepochopil a taky si nepotrebuju nechat vymyvat mozek reklamou. muzes namitnout, ze typicky obcan naopak vlastni nazor nema a naopak ma vymyty mozek. to je presne cilova skupina veskerych komercnich dodavatelu a vyrobcu cehokoliv. a o tom to je. priblble diskuze jestli je lepsi OS nebo proprietarni sw jsou o nicem a nikam nevedou. ti, co chteji, budou pouzivat OS a ti, co nechteji, zase ne. tobe muzou vadit kecy o tom, ze je OS lepsi, protoze mas strach, ze by si chudackove gatesove, ellioti a dalsi multimiliardari dostatecne nevydelali nebo ze by zkrachovala svetova ekonomika (kam na ty hovadiny chodis, clovece???? :-) a me zase prudi podobne pseudosocialni vyblitky jake ctu ve tvych prispevcich. tahle diskuze - stejne jako vsechny ostatni plamenne vymeny nazoru na kontroverzni temata - nikam nevede. a z principu ani vest nemuze. tak jako z principu nemuze fungovat system zvany demokracie. to je na dlouhy povidani a zrovna v tvem pripade nevidim jeho smysl...

Pane, jste sprostak...dal se neda nic komentovat, jen je mi to lito a zbabele jen vyuzivate anonymity k urazeni druhych.

teda clovece ty jsi idiot! ja teda patrim mezi linuxaky jak poleno, ale ze podobna hovada jsou i v tehle komunite jsem si nemyslel. mel by ses stydet a souhlasim v tomto s Milosem, ze jsi ubohej sprostak!!!

ty vole, to snad neni pravda :-) sice s Milosem zcela nesouhlasim, ptze taky delam s open source, ale von aspon pise slusne. ty by ses mel jit zafuksovat ptze umis jen urazet a proto ti odpovim ja, tedy nonplusultra sprostak. hej hosi, davam hlas proto ze tenhle homo je sprostak ;-)

jinak milousi v necem mas pravdu, ale nektere veci vidis jinak, ptze je asi neznas, ale nemam cas to rozepsat

přidávám se do klubu pánové! fakt tomcate zabalto, jsi mimon a skodis jen os.

Takze mame dekovat vsem, kteri prodavaji draze, nebot oni udrzuji ekonomiku v chodu.

Kdyz rikate, ze vsetsina Open source projektu je krizovae financovana, neznamena to, ze se v oblasti closed source pohybuje tolik penez, ze je mozne je klidne investovat i do open source? To nevypada jako zanikajici odvetvi. To chcete pod trestem smrti zakazat komukoliv neco davat zadarmo? Protoze tim poskouzuje ty, kdo za to chteji penize?

Milosi!
Kdyz jsme u tech ujetejch prirovnani. Jednou nejaky pekar vymysli zpusob, jak s minimalnimi naklady vyrobit neomezene mnozstvi chleba. Proste by uz ani jeden clovek na Zemi nemusel mit hlad.
Jenze ostatni pekari by citili ohrozeni a prosadili by, ze chleba je dusevni vlastnictvi a ze se timto zpusobem nesmi zdarma distribuovat. Vznikl by Autorsky zakon o chlebu. Vse v zajmu zachovani tzv. "stability". Postupne by se vetsina konsumentu a tupych ovci dala presvedcit, ze uvedeny model kolobehu chleba na zemi s licencovanymi poplatky je spravny. Lidi by dal spokojene umirali hlady.
Pak by se stalo dalsi vylepseni. Nasel by se pekar, ktery by dosahl toho, ze vlastni veskere Autorske pravo na chleba. Pritom by to byl uplne jiny pekar, nez ten, co to cele puvodne vynalezl. Jmenoval by se treba MicroPekar. Takze vsichni pekari, krome toho jedineho, by zkrachovali. Krome toho i vsichni dopravci, protoze ten novy MicroPekar by zacal delat chleba, ktery se da rozvazet jen specialnima autama od MicroPekare. Ani maslo od mlikaru by se na nej nedalo namazat. Jedine specialni MicroMaslo.
Pak by si nekteri mene tupi pekari rekli, ze to prece neni normalni. Ale MicroPekar by na ne poslal svou BSA. A rebely by zavreli. Taky by MicroPekar zaridil, aby v nejlepe vyzbrojenem state na Zemi schvalili takove zakony, ktere by umoznili zavrit kazdeho, kdo by se MicroPekarovi nelibil. Treba i ty, kteri se ve sve zemi legalne zabyvaji badanim nad vyrobou chleba. Zakon by se jmenoval PMCA (Pekar Millenium Copyright Act)
A lidi by umirali hlady vesele dal a mladi lide, jako ty, Milosi, by zaprisahle tvrdili, ze to tak je spravne a ze to ani jinak nejde. Protoze tohle je stabilni a ekonomicky zduvodnitelne.

Milosi, chytremu napovez.... :-))

To je ale demagogie....

stejne jako clanek

Dobry den,
asi nema cenu se odvolavat na elementarni slusnost v diskusi. To, ze neco nepochopite, neznamena, ze jde o FUD. Uvedeny clanek je komentar a vyjadruje nazory autora ... Tezko rict, zda Bill Gates pise komentare.

Softwarovy prumysl zije z poskytovani licenci. Tyto licence jsou poskytovany na produkty, ktere neni jednoduche okopirovat. V okamziku, kdy bude kopirovani technologie trivialni (a podotykam, ze kopirovanim nemyslim duplikaci instalacnich medii), podle meho nazoru ten trh v teto podobe skonci.

Samozrejme i nadale bude potreba programatoru. Nicmene programatori prejdou do spolecnosti, ktere poskytuji sluzby ci vyrabeji nejakou materii. Mimochodem vite, ze programatory zamestnavaji spolecnosti, ktere vyrabeji automobily, letadla, mikrovlnne trouby ?

Moje obava smeruje k tomu, ze bude potreba zaplatit prechod od stareho modelu k modelu novemu.

Mně osobně na patentech algoritmů vadí jiný problém, který se v diskusích tolik neobjevuje. Pokud totiž bude existovat patent na určitý algoritmus, zakáže se tím komukoli dalšímu tento algoritmus vymyslet samostatně a nezávisle. Celá idea patentu na algoritmus je totiž postavena na představě, že příslušný algoritmus je natolik jedinečný a neopakovatelný (jako třeba umělecké dílo), že nepřichází v úvahu, že by ho nezávisle vymyslel i někdo jiný. A to jednoduše a prostě není pravda. Mockrát už se mi stalo (a rozhodně nejsem sám), že jsem vymyslel nějaký zajímavý postup a teprve později jsem zjistil, že už to bylo publikováno. Kdyby to bylo patentováno, nemohl bych využívat výsledek své vlastní práce, což je, mírně řečeno, absurdní.

Ja bych si dovolil nesouhlasit. Podle me se uvadi zatim jen model, kdy velka firma neco vymysli a patentuje a tim si chrani sve knowhow. Je jasne, ze kdybyste neco vymyslel vy, co bude analogicke, ze asi nebudete mit tu silu to prosadit a tu firmu a jeji investice do toho vyzkumu by to neohrozilo.
Ale vemte si pripad, ze neco vymysli nejaky tym u nas, co ma malo penez (nemusi to byt v pocitacich, ale kdekoliv ve vede) a bude prvni, kdo to objevi.
Pak po nich na to prijde ta velka firma a ta svoji silou prevalcuje tu snahu tech puvodnich vedcu o prosazeni a uchyceni te jejich znalosti a take komercni vyuziti a navrat jeji investic. Prave tohle byl preci duvod, proc patenty vznikaly, ze se tim chranilo pred tlakem velkych subjektu, ktery by jinak nadane vyvojove tymy mohli znicit.
Podle me to je dvojsecna zbran a rozhodne patenty maji sve dobre misto.

Muj nazor je ten, ze patenty by se mely zrusit, protoze to zlo, ktere by vzniklo (pripadny zanik malych genialnich tymu) by bylo IMHO podstatne mensi nez to, co se deje dnes, kdy dostanete patent i na to, jak si s prominutim uprdnete. Ma se napr. za to, ze dnes neni mozne napsat software, ktery by neobsahoval neco patentovaneho. Vyvoj je brzden prave tim, ze se patenty zacaly zneuzivat a dneska aby se clovek bal neco udelat, protoze ho hned nekdo napadne, ze porusuje jeho patent. Prikladu se daji najit stovky.

Dovoluji si souhlasit i nesouhlasit. Myslim si, ze by bylo spravnejsi nerusit patentove pravo, to je spravne, ale definovat ho tak, aby se z toho nestal ten zmetek, co je nyni. Zel je to vice o pravnich klickach nez o funkcnim mechanizmu, jak chranit nejakou myslenku. Ale to je asi proto, ze drive byla vice slusnost mezi lidmi, asi by pany jako Bell, Edison, Tesla apod. nenapadlo, ze nekdo muze patentovat napr. one-click (kdyby to znali ;) :)) ). Podle me by to chtelo reformovat, ale urcite nerusit.

Naprosto jednoduchy zpusob jak navratit patentove pravo k puvodnimu ucelu je omezeni jeho casove platnosti. V dnesni dobe, kdy na rozjeti podnikani staci max. 5 let a v oboru IT max. 2 roky (na delsi dobu Vam stejne nikdo uver neda :-), by stacilo pro ochranu tvurcich napadu omezit dobu platnosti patentu na vyse uvedenou. A negativni dusledky by se tim zmirnily.

Ano, to je jedno z reseni, co by se dalo diskutovat. Sam si netroufam to zhodnotit, ptz to moc neznam, ale asi by to bylo vhodne reseni to omezit casove a ne to mit na 20 let. TO souhlasim.

Jsem pro uplne zruseni patentu a podobnych nesmyslu. Veci, ktere stoji na puvodne zdanlive spravne myslence, a pritom vedou dopr.. je spousta a patri na smetiste dejin.

Co treba myslenka: "Kazdy podle svych schopnosti - kazdemu podle jeho potreb"?
To je taky tak rozumne vypadajici myslenka! A kam to vsechno vedlo.

Tím myslíte Linux?
Ten je přece na podobné myšlence založen...

Ponekud unahlene vyvozujete priciny. Jak vite, ze do prdele vedla zrovna myslenka X? Copak na to nema vliv milion jinych faktoru? Jak si troufate hodnotit co je tou jedinou pricinou?

Ja ne! :-) To jini tady tvrdili, ze myslenka ochrany autoru je spravna ->> Patenty jsou spravne. Ja jsem jen vyvratil implikaci na prikladu.

Polopaticky: Jestli je myslenka spravna, nemusi to znamenat, ze je realisovatelna.

http://www.libinst.cz/tl/tl_12_2001.pdf

Pokud mala firma neco vymysli, tak to s nejvetsi pravdepodobnosti nepatentuje, protoze na to asi nebude mit prostredky. Pokud na to prostredky mit bude, tak nebude mit prostredky na to, aby si ten patent vynutila (monitoring a reverzni inzenyrstvi konkurencniho SW) nehlede na to, ze zjistit u closed-sw, jestli nepouziva patentovanou technologii je samo o sobe nelegalni a bude okamzite nasledovat protizaloba.
Velke firmy maji cross-licencovaci dohody, aby se navzajem zbytecne nevycerpavali patentovymi spory. Mala firma nema sanci se se svym patentem prosadit. Maximalne ho muze levne prodat nekomu vetsimu, ktery z toho ty penize vytriskat dokaze.
SW patenty s ochranbou delsi nez 2-5 let jsou dobre tak pro udrzeni pozice kachna-na-vejcich velkych firem, na nic jineho se nehodi. Rad bych znal priklad male firmy (rekneme do 50 zamestnancu celkem, vc. administrativy), ktera by dokazala na patentu vydelat a ne prodelat na pravnicich a spravnich poplatcich.

Tak tohle je naprosty FUD a mohu ho potvrdit z vlastni zkusenosti. My jsme mala firma a patentovali jsme si jednu technologii asi pred 2 lety.
Vubec zadne problemy s tim nejsou a naopak velke firmy s nami jednaji slusne a bez problemu jsme se dohodli na smlouvach. Proto tohle neni pravda.

Tak tohle je naprosty FUD a mohu ho potvrdit z vlastni zkusenosti. My jsme mala firma a patentovali jsme si jednu technologii asi pred 2 lety.
Mame s tim velke problemy a naopak velke firmy s nami jednaji arogantne a odmitaji uznat nase prava. Proto tohle neni pravda.

Nevím

myslím, že problém patentů na algoritmy tak trochu začíná být problém patentů na myšlení vůbec(míněno na způsob lidského uvažování) byl bych u tohohle opatrný, protože myslím, že to je velmi dobře zneužitelné. a lidi zneužijí co jen můžou :-)

co kdybych si patentoval řekněme mocniny, nebo sčítání, nebo způsob sekání trávy králíkům. (teď přeháním, ale tam někam by to IMHO směřovalo, pokud už nesměřuje.

To je nesmysl, protoze musite uvazovat, ze ta velka firma ma tech patentu nekolik tisic. Ten maly vyvojarsky tym chte nechte nektere z nich ve svem produktu porusi (resp. nebude o tom vedet, ale velka spolecnost typu IBM ci Microsoft casto neco najde) a pote jiz nema nejmensi sanci.
Funguje to vpodstate tak, ze velke firmy mezi sebou ty patenty tzv. cross-licensuji, takze firma A dovoli B pouzivat tohle, kdyz B dovoli A pouzivat tamto. Velkym mnozstvim patentu se take vzajemne jisti, aby je nikdo z ostatnich nezaloval, protoze by jej urcite o neco mohli zalovat take.
Hm, a ten maly vyvojovy tym? Ten jakmile prekroci hranici nejnizsi dulezitosti a je duvod, neni problem (nerikam, ze to kazdy dela, rikam, ze to neni problem) ho smest... obrana neexistuje. Bohuzel.
Takhle jste to myslel?

Krom toho vseho, ze patenty se zdaji mnoha lidem (me) eticky neospravedlnitelne, brzdici pokrok v nekterych odvetvich (software), atd.

Není problém s OpenSource v tom, že nezapadá do tržní ekonomiky?
1) varianta free OpenSource
Dovedete si představit jiný obor lidské činnosti, ve kterém by komunita nadšenců zdarma produkovala kvalitní výrobky, které by konkurovali komerčním? Budu ve volném čase vozit lidi, protože mne baví řídit autobus, péci housky, stavět domy....
Co to udělá s západní ekonomikou?
2) varianta komerční OpenSource
Připouštíme, že by firma mohla chtít za své produkty peníze, ale musí se vzdát veškeré ochrany svých investic, protože patenty na algoritmy jsou problematické a stejně víme že taková ochrana nefunguje. Zase dovedete si představit jinde, kde by to fungovalo podobně? Například k lahvi Coly nebo k léku v lékárně by byl přibalen podrobný návod k výrobě....
Není to divné?

Jen pár postřehu k některým Vašim větám:

Do tržní ekonomiky nezapadá spousta věcí, které se běžně dějí. Například státní regulace, dotace a mnoho dalších věcí. Na tom obecně nemusí být nic špatného pokud se stěmito nástroji vhodně pracuje.

V Ekonomice obecně není nikdy nic zadarmo, to by bylo jako permetum mobile.

Za Open Source můžou být komerční aktivity i kdyby to byla jen podpora jiného produktu.

Co to udělá se západní ekonomikou? Neudělá to s ní nic, dívate se na to moc radikálně.

Pokud jde o ochranu investic, existuje řada případu kdy v podstatě ani není co chránit nebo by to mohlo být nežádoucí. Představte si jak by vypadal trh PC kdyby IBM neotevřela IBM PC? To je pohled zákazníka.

Pohled výrobce muže být motiván třeba právě podporou nějakého produktu, např. pro specifické HW určené pro servery je vhodné nyní již dodávat s ovladači pro Linux a vzhledem ke koncepci jádra lze předpokládat, že HW bude lépe přijato pokud se nebude jednat o binární ovladače.
Příkladů by se našlo více, je však třeba hledat.

a) nikoliv permetum ale perpetuum :-)
b) IBM si ponechala licenci na BIOS, ovsem nekterym konkurencnim firmam se podarilo (k jejich velke litosti) vytvorit vlastni klon. Diky tomu tady dnes mame lacina PC.

Ostatne, vite, jak se to tenkrat udelalo? Skupina vyvojaru BIOS prozkoumala pomoci revezniho inzenyrstvi a na zaklade toho vytvorila specifikaci, co by ten BIOS mel delat. No a uplne jina skupina programatoru dostala specifikaci a BIOS dle te specifikace napsala. Cela tato opicarna proto, aby se predeslo neopravnenemu pouziti ciziho kodu. Jednoduche, efektivni.

Ano, zname takove obory. Napriklad moje babicka mi da zdarma rajcata. Asi by ji meli zastrelit protoze rozvraci nase zemedelstvi. Take koncerty u nas v klubu maji dobrovolne vstupne, zrejme tim ruinujeme koncertni agentury, ale my uz jsme holt takove svine. Doknce ja osobne zdarma ladim lidem s jejich PC, coz urcite skonci tikajicim balickem od sdruzeni pocitacovych poradcu.

Patentove pravo je spravna ochrana investic, ktera je casove omezena ovsem s ohledem na klasicky prumysl. Patent vsak propadne celkem rychle narozdil od autorske ochrany, ktera je temer vecna.

Na algoritmus ovsem je i patent moc dlouho.
Zkratme ho u algoritmu tak na dva roky.

Patentove a autorske pravo.
Umite nekdo srozumitelne a fundovane napsat na lupu o uplatnovani techto dvou zcela principielne velmi rozdilnych nastroju?

Ano, to by byl velmi zajimavy clanek, taky bych se za to primlouval, i kdyz chapu autora, ze by mohl byt pranyrovan mnoha komunitami :))) Ale bylo by dobre se v tomto trochu vzdelat.

> Naproti tomu neplatí premisa, že systémy distribuované pod licencemi open-source obsahují méně bezpečnostních chyb než ostatní formy distribucí. Tento fakt nutně vyplývá z faktu, že oba tábory používají podobné metody vývoje systémů a oba podobně schopné analytiky a programátory.

Úvaha by možná platila, kdyby obě strany vyvíjely to samé a i pak pouze omezeně, protože např. u open source je mnohem širší pole testérů, s naprosto různými systémy. V terminologii open source - vždy se najde někdo, kdo má k chybě blízko.

Jenže vývojáři open source a zavřeného software nevyvíjí to samé. U zavřených produktů se produktový management používá i jako marketingový nástroj pro tzv. marketingovou diverzifikaci, tj. produkty se nafukují do obřích rozměrů. Tím se již předem odstavuje konkurence, která by chtěla proniknout na stejný segment trhu. Vývoj se spotřebovává více do šířky, než do pečlivosti návrhu. U otevřeného návrhu se na konkurenci tolik nehledí a inženýrské kapacity se mohou soustředit na optimalizaci řešení.

U otevřeného návrhu se též stává, že pokud někdo nalezne systematicky pochybně vytvořený subsystém, vytvoří ho celý opět znovu a čistěji (tj. též bezpečněji). U zavřeného návrhu to nikdo zjistit vůbec nemůže.

Na druhé straně i zavřený vývoj má své klady (zejména se snáze financuje), ale to je skutečně na samostatný článek. Myslím, že než někdo chce psát o Open Source, měl by si na to téma napřed něco zjistit.

> Pokud přistoupíme na tuto tezi, pak jsou všechny patenty rovnocenné a pokud jsou špatné, musíme je zlikvidovat všechny.

To je přeci opět nesmysl. I v patentech lze vytvořit taxonomii, která je schopná určit, co ještě patentovatelné je, a co již není. Dříve např. byla škála:
objev -> vynález (patent) -> zlepšovák -> nic.

Softwareové patenty jsou kontroverzní i mimo open source např. když si chce někdo nechat zapatentovat dobré uživatelské rozhraní.

V open source je problém využívat patentované techniky, protože není kdo by vybral od uživatele poplatky. Zákazem použití patentovaných částí se pak ale z oblasti určité aplikace odstavuje celá open source platforma. Prostě je to střet zájmů veřejnosti mít open source platformu i inovačně motivující prostředí (patenty).

Současná patentová politika v IT často je, že pokud někdo chce něco prosadit jako obecně přijatý a rozšířený standard, neměl by danou technologii patentovat, nebo ji poskytovat volně. Pouze v kritických záležitostech, kde neexistuje jiné řešení, by se měly používat patentované součásti.

Jinak si každý může používat patenty v zavřených návrzích, proprietárních výrobcích a protokolech, jak chce.

>V open source je problém využívat patentované techniky, protože není kdo by vybral od uživatele poplatky. Zákazem použití patentovaných částí se pak ale z oblasti určité aplikace odstavuje celá open source platforma. Prostě je to střet zájmů veřejnosti mít open source platformu i inovačně motivující prostředí (patenty).

Prominte, tahle pasaz je pro mne nesrozumitelna, mohl byste to blize vysvetlit? Je problem pouzit jiz existujici patent jineho subjektu, nebo je problem nechat patentovat casti open source? Ten zaver mi ale nesedi ani na jednu z tech moznosti, tak nevim. Diky

Je problem neco pouzit v Open Source (a to uz nemluvim o GPL software) kdyz na to ma patent nejaka firma. Tyka se to problemu slozitejsiho financovani a odlisnosti licenci. Proste napr. predem neznate kolik lidi si ten soft stahne takze si nemuzete (technicky nebo ekonomicky) dovolit platit za kazdeho zakaznika poplatek.

Diky

Dovolil bych si upozornit na jednu vyjimku: tzv. blokacni patenty. To jsou takove patenty, kde doslo k patentovani z toho duvodu, aby si patent nepodala jina firma. Majitel patentu pak muze verejne deklarovat, ze pouziti je volne a ze nebude vyzadovat licencni poplatky. Prikladem budiz fa IBM.

Ve chvíli, kdy blokační patenty začnou převažovat nad těmi ostatními, zanikne celý patentový systém jednodušše díky ztrátě svého ekonomického smyslu.

Už aby to bylo.

nezlobte se, ale michate prislis odlisnych veci dohromady

-open source pouziva napriklad i microsoft, rika tomu sice trochu jinak a je to jen z donuceni, ale ..

-neexistuje duvod proc nemuze FREE (natozpak open source) sw koexistovat s uzavrenym

-zavery rikajici ze sw spolecnosti nepreziji jsou prilis ukvapene: FREE sw zatim tlaci spise na to, aby se nedalo donekonecna prodavat davno vymyslene (napr. textove editory pripadne OS pro praci v kancelari). To nijak nebrani sw spolecnostem prichazet s novinkama, musi pouze pocitat s faktem, ze behem par let bude srovnatelny produkt dostupny i zdarma

-FREE sw umoznuje dlouhodoby vyvoj i v oblastech, o ktere zadny komercni subjekt nejevi zadny zajem

-Open Source vede ke kvalitnejsim zdrojovym kodum, kdyz je zdrojak nepristupny, tak ho nejak zplacam.

Shared Source má k Open Source daleko, ale připoměl jste mi, pokud jste to tak dokonce přímo nemyslel, že M&iuml;crosoft opravdu používá Open Source, ale vybírá si licence, např. BSD. Takže TCP stack Windows je založen na Open Source implementaci šířené pod BSD licencí.

SPAM - smazáno redakcí

jdi se vycpat

Přečtěte si tyhle dva články:
http://www.libinst.cz/tl/tl_12_2001.pdf
a
http://www.kurzweilai.net/articles/art0134.html?printable=1

Oba jsou poněkud náročnější, ale stojí to za to je přečíst až do konce.
K čemu se dá dojít, pokud si je oba dva spojíme dohromady již nechám na čtenáři.

Autor článku Michal Kršek v první půlce citoval řadu názorů na open source a nevhodnost patentového systému - aby vzápětí dospěl pomocí cimrmanovského úkroku stranu k závěru, který se samotným článkem nijak nesouvisí.

Přijde mi nesmyslné předpokládat, že jedinou možností jak financovat "komerční výzkum" je existence patentů, a že veškerý výzkum vedoucí k nepatentovaným výsledkům musí být financován z daní.

Samotný princip softwarového opensource představuje dobrý vzor pro bezlicenční duševní vlastnictví v jiných oborech lidské činnosti: nevyvrací totiž copyright, a autor open source který použije např. licenci GPL rozhodně nedovoluje se svým otevřeným zdrojovým kódem komukoliv dělat cokoliv - např. vydávat ho za svůj vlastní produkt. Samozřejmě vyvstává otázka, kdo bude arbitrem případných sporů - zatím v open source komunitě panují převážně slušné vztahy.

Další výhrada: tvorba software je spíše kreativní činnost na rozhraní inženýrského přístupu (konstrukční činnost...), užitého designu až umění. Software je podstatně odlišný od vědeckého výzkumu.

Vedení tvorby open source projektu je prestižní záležitost, která navíc potenciálně vedoucím členům komunity vývojářů dává značnou kontrolou nad výsledným dílem - a kontrola je už komerčně zpeněžitelná. Kdo má nad něčím kontrolu, může už nekomu něco garantovat.

A konečně poznámka k vědeckému výzkum, který by měl být vždy bezlicenční: nelze si patentovat objev nového přírodního zákonu, nemělo by si jít patentovat ani léky. Něco jiného je ovšem PRODÁVAT konkrétní lék vyrobený konkrétní technologií, něco jiného je PRODÁVAT HO LEGÁLNĚ, zaplatit TESTOVÁNÍ NOVÉHO LÉKU, nést zodpovědnost za případné nežádoucí vedlejší následky léku. To je uplně něco jiného, než samotná myšlenka existence nepatentovaného léku !

Nikomu by nemělo být bráněno např. bezplatné poskytování jakéhokoliv léku komukoliv zdarma, bez jakýchkoliv záruk. Samozřejmě ale PRODEJ léku a SMLUVNÍ VZTAH mezi pacientem a farmaceutickou firmou - to je už něco úplně jiného.

Pozor, odpůrci patentového systému jsou ti poslední, kdo by chtěli, aby veškerý vědecký výzkum i vývoj nových tecnnologií včetně softwaru byl financován statem, tzn. placen z daní !!!

Nejrůznější služby pro nejrůznější odběratele, uživatele, zákazníky, pacienty, atd. budou vždy poskytovat konkrétní firmy. Tyto firmy musí přirozenou cestou dospět k tomu, že cestou k vybudování dobrého jména i k maximální efektivitě výzkumu (tzn. minimalizaci redundance) je používání open source technologií a znalostí, a to jako dárce i jako příjemce.

Celá koncepce open source je o tom, že informace, myšlenky, by neměl nikdo vlastnit - jsou svobodné. Nikdo nikdy ale netvrdil, že by měl kdokoliv komukoliv poskytovat jakoukoliv službu zadarmo (či nedobrovolně - monetární vyjádření vztahu poskytovatel vs. odběratel skužby není jediné, které si lze představit).

Ještě uvedu, že speciálním případem firem jsou univerzity. Ty ve vyspělé společnosti nejen vyučují, ale také provádější konkrétní výzkum - aby měli co financovat - a tento výzkum je financován například v rímci rozpočtu univerzity, který pochází např. ze školného. Školné platí buď studenti sami, nebo ho za některé ze studentů platí stát. To je skutečně jeden případ, kdy státní peníze tečou do výzkumu, a bylo by smutné, kdyby si kdokoliv výsledky veřejně placeného výzkumu patentovatl. (A to byl i argument Richarda Stallmana při prosazování GPL, tuším...)

Firmy, které se budou chtít v bezlicenční společnosti věnovat výzkumu, se nutně budou stále více podobat univerzitám, cílem jejichž existence není ani tak zisk, jako spíš prestiž.