Vlákno názorů k článku Potřebujeme open-source? od miroslav.kucera - Ja mam tento nazor - uzivatelum programu "uzavreneho...
-
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
- Podle hodnocení
- Podle vláken
- Nejnovější
-
miroslav.kucera (neregistrovaný)Ja mam tento nazor - uzivatelum programu "uzavreneho kodu" v podstate vubec nevadi, ze nejaky open-source existuje. Opacne je to ovsem zcela jinak - zastanci open-source neopomenou jedinou prilezisto si rypnout snad do kazdeho uzavreneho programu (typicky toho od MS), stezuji si, ze se nepouzivaji otevrene formaty a uživatelum uzavreneho kodu porad cpou "sve" open-source produkty atd. Proc?
Uvedu par prikladu:
Reklama ve statistikach od Navrcholu:
Slyseli jste uz o Linuxu? Pravdepodobne ano. A vite o tom, ze Linux je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni komercni produkty? Vite, ze muzete usetrit tisice a presto mit plnohodnotne vybaveny kancelarsky pocitac? Neverite? Prectete si o Linuxu v kancelari vic.
Bleskovka na Lupe:
Na světě je Mozilla 1.3. Mezi největší novinky patří antispamový filtr v emailovém klientovi, filtrování newsgroups, přepínání profilů za chodu a samozřejmě byla opravena celá řada chyb a chybiček. Podle logu čte Lupu ještě stále dost lidí v MSIE. Co myslíte, není tohle ta správná příležitost k přechodu na Mozillu, nechcete se už konečně vypořádat se spamem a viry?
-
Yeti (neregistrovaný)Já bych nerad opakoval minulý flamewar, zase to není tak dávno ;-)
Předně, přestatně už konečně míchat otevřený zdrojový kód a otevřené, veřejné, standardizované formáty dat. Přímo spolu nesouvisí, a význam a užitečnost těch druhých je nesporná a zřejmá.
No a teď si rozeberme tu reklamu.
> Slyseli jste uz o Linuxu? Pravdepodobne ano.
Na tom není co rozebírat, to je úvod, snažící se získat pozornost.
> A vite o tom, ze Linux je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni komercni produkty?
Tvrzení je v řadě situací pravdivé. Existuje řada komerčních, drahých a nekvalitních produků, k nimž jsou možné i Linuxové varianty (možná taky nekvalitní, o tom se tam nic nepíše ;-)? Existuje. Vzhledem k tomu, že je to reklama, nemůžeme čekat víc.
> Vite, ze muzete usetrit tisice a presto mit plnohodnotne vybaveny kancelarsky pocitac?
Opět, řada lidí *může* ušetřit tisíce a blablabla. Chcete to popřít? To, že někdo může a jiný třeba nemůže, je celkem jasné. 95% reklam tvrdících, jak můžu něco ušetřit, se např. mě netýká, a nic tímpádem takhle ušetřit nemůžu. Mají se kvůli tomu všechny zakázat?
> Neverite? Prectete si o Linuxu v kancelari vic.
A to je záverečná upoutávka, aby lidi fakt někam klinkuli.
A teď mi řekněte, co je na té reklamě tak špatné? Je v ní snad víc bludů než v ostatních reklamách? Je klamamvá? Neetická? V čem konkrétně? -
M (neregistrovaný)Linux není pro všechny, pro Vás zřejmě není. Ono nic není pro všechny. Pošleme tudíž vše k čertu? Prosím o trochu tolerance a porozumění a to obecně.
PS. N2kde, snad na Grafice jsem kdysi zahlédl, že CorelDraw pro Linux snad je, ale nevím zdali měl pokračování, zejména po investici Microsoftu a vzhledem k mým obavám ohledně přijetí na trhu. Nenapadá mě v podstatě nějaký důvod, který by Linux nějak v tomto směru zvýhodňoval.
-
Michal Kubeček (neregistrovaný)To bychom ovšem do srovnání mohli zahrnout také "to nejlepší na SGI". Takové srovnání nemá pro většinu uživatelů moc smyslu. Při výběru je nutné si odpovědět na tři základní otázky:
- bez čeho se neobejdu?
- co bych ocenil?
- kolik jsem za to schopen/ochoten zaplatit?
Zůstane-li mi po zodpovězení první otázky jako jediná alternativa Adobe Photoshop a nevyloučí-li mi ho odpověď na třetí otázku, pak není co řešit. Ale to se týká prakticky jen těch, kdo se zabývají profesionálně grafikou jako takovou. Už v případě webdesignu je GIMP plně konkurenceschopný.
-
xChaos (neregistrovaný)Já používám pro jednodušší kresby OpenOffice.org Draw (dříve StarDraw). Pravda, je to jednoduchoučký nástroj - umí zkrátka různě tlusté a barevné čáry a rozličně vyplněné a tvarované 2D útvary - a Corel taky pokud vím nebyl zrovna AutoCAD (v jakém stavu je teď, to už ovšem nesleduju...)
-
jir (neregistrovaný)Open Ofice od verze 2.0 nabízí alternativu k vektorovým grafickým programům.Pracuji na profesionální grafické platformě pod jabkem, takže MsW vůbec nepoužívám. Jak je mi známo, tak Corel Draw byl vyvinut jako kancelářská aplikace a jestliže se živíte grafikou, je k podivu, že vystačíte s amatérským programem.Pokud se naučíte číst a opravdu budete sledovat novinky v Linuxových programech můžete svoji prd.. nechat odpočívat, "ale pokud vás to baví...?", narvěte si tam klidně všechny CD s Linuxem jaké vám příjdou pod ruku.Myslím, že někdo, bez znalostí problematiky, šmahem odsoudí práci x lidí je idiot.
-
miroslav.kucera (neregistrovaný)Ano, mate pravdu, zminka o standardizovanych formatech sem nepatri, omlouvam se.
Ale k te reklame. Spise mi jde o to, ze jsem doposud nevidel reklamu typu "A vite o tom, ze XXX je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni open-source produkty?
Abych to upresnil, jenom v CR existuji tisice firem zabyvajici se vyvojem software a urcite existuji take firmy/jednotlivci, zabyvajici se vyvojem open-source software. Druha skupina je urcite mensi, presto jaksi nemam v podvedomi, ze by prvni skupina doporucovala sve produkty podobnym stylem a rikala, ze jsou lepsi nez od Open-source. TO druha skupina dela. Pritom jedina vyhoda open-source produktu je IMHO ta, ze takovy kod je dostupny kazdemu, nicmene, to oceni mizive procento lidi, beznym uzivatelum je to uplne jedno. -
Yeti (neregistrovaný)
Spise mi jde o to, ze jsem doposud nevidel reklamu typu A vite o tom, ze XXX je schopen plne nahradit drahe a mnohdy nekvalitni open-source produkty?
To jste asi neviděl některé PR kecy Microsoftu z poslední doby ;-)
Jinak je naprosto přirozené, že když se někdo snaží získat podíl na trhu, snaží se přesvědčit k nahrazení produktů ostatních jeho produktem, ne? Vy byste to dělal jinak? Protože OSS zatím nemá žádný zásadní podíl na trhu (až na některé oblasti, jako třeba WWW servery), reklama snažící se přesvědčit k přechodu od něj se logicky moc nevyskytuje.
Přímé výhody má dostupnost kódu samozřejmě jen pro nevelké procento uživatelů. Otázkou jsou ovšem výhody nepřímé, tj. jaké výhody má pro uživatele to, že ostatní uživatelé mají taky přístup ke kódu, a to už podle mne zanedbatelné rozhodně není.
-
Tom (neregistrovaný)Ja bych to prirovnal k cirkvim x psychologum.
Oboji vpodstate poskytuji urcity druh psychologicke pomoci a podpory.
Psychologove funguji dejme tomu na ciste komercni bazi, cirkve chteji za pomoc neco trosku jineho - ucast na fungovani komunity, nekdy financni prispevek atd.
A ted... co je lepsi? Vyhubi snad cirkve psychology nebo obracene? Blbost! Kazdy system je urcen pro trochu jiny okruh zakazniku, spousta lidi muze obe reseni kombinovat dohromady - proc take ne?
Jo... a pokud by nekdo argumentovat, ze cirkve vznikly pred psychologii a naopak open-source az po komercnich produktech, tak to je nesmysl. Uvedomte si, ze open-source tu je DELE nez komercni produkty. V dobe, kdy se prodaval drahy salovy HW, urceny predevsim pro vedecky vyzkum byl o-s temer jakykoliv SW, ktery zrovna nepodlehal utajeni. -
Dracula (neregistrovaný)Většina vývojářů v ČR vytváří velké systémy na zakázku.
u těchto systému většinou získá zákazník přístup ke zdrojovému kódu (tudíž se jedná o Open-Source).
Nevěřím, že první skupina je větší. (Pokud od sebe oddělíte vývojáře a prodejce - určitě je v ČR více prodejců Close-Source než vývojářů Open-Source).
-
Yeti (neregistrovaný)Jakobych sem nepsal tu terminologickou poznámku.
Takový produkt je asi open-source (vágní termín, znamenající cokoli, pokud to vývojář přece jen někomu ukáže).
Není ovšem Open Source (terminus technicus), takže to prosím nepište s velkými písmeny, protož to bychom se pak těžko domlouvali.
-
Dan Lukes (neregistrovaný)To je, zrejme, terminologicky problem V clanku se mluvilo o tom, ze Open Source nemusi byt zadarmi - a s tim ja souhlasim. To, ze je k dispozici zdrojovy kod, jeste neznamena, ze je kazdy opravnen zdarma uzivat prelozeny vysledek a/nebo jej modifikovat a modifikovany produkt prodavat. Vy ale mate, zrejme, zmineny terminus-technicus definovany jinak. Abych se vyhnul extremnimu pripadu vaseho predrecnika (tedy pripadu, kdy je zdrojovy kod k dispozici prave a pouze tomu, kdo vyvoj celeho softwre objednal), zeptam se na jiny pripad. I v cechach existuje firma prodavajici (mimo jine) aplikacni firewall, ktery nebyl vyvinut na konkretni objednavku a ke kteremu v ramci dodavky daji (kazdemu) klientovi i zdrojovy kod toho firewallu - dokonce vcetne opravneni k modifikacim (nikoli vsak k prodeji upraveneho kodu). Podle me jde o Open Source (nikoli vsak freeware). A podle vas ? A pokud ne - jakou definici Open Source tedy pouzivate, at se tedy muzeme domluvit ?
-
Vojtěch Semecký (neregistrovaný)Open-Source je skutečně terminus technicus a jediná správná jeho definice je ta, kterou publikovala organizace Open Source Initiative a to je The Open Source Definition.
Nicméně i tak jde o docela obecné označení. Měli bysme spíš mluvit o konkrétní licenci (například GPL) a je všem jasné, jaká jsou pravidla pro popužití takového programu. -
M (neregistrovaný)"IMHO ta, ze takovy kod je dostupny kazdemu, nicmene, to oceni mizive procento lidi, beznym uzivatelum je to uplne jedno"
Do jisté míry ano. Je to obdobné jako s náklady státu a s jeho hospodařením. Bohužel to vidí mizivé procento lidí a běžným uživatelům je to jedno.
Bohužel to neznamená, že se jich nemusí týkat. Ne vždy, ale také ne nikdy. viz. koloběh peněz v regionech. -
Lukas (neregistrovaný)Jsou zde ale 2 různá hlediska:
1) Používání otevřených formátů pro komunikaci mezi lidmi.
2) Používání OpenSource programů.
ad 1) Pokud má být dokument čitelný pro VŠECHNY, je potřeba aby ho VŠICHNI mohli přečíst. A to nikdy nemůžete zaručit, když používáte formát, o kterém nemají vývojáři (at už komerční nebo pro OpenSource) žádné informace. Představte si, jaká situace by nastala kdyby byl protokol TCP/IP (a obdobné protokoly) uzavřený pro jednu jedinou firmu a touto firmou patentovaný. Myslíte, že by potom nad tímto protokolem běžela sít typu Internet?
ad 2) Já osobně jsem uživatelem OpenSource programů. Jsem rád, že mám systém, který umí všechno co potřebuju. A nemusím za to platit mnoho desítek tisíc (které nemám) nějaké SW firmě nebo ten SW krást. A přesto nikomu nikdy nevnucuju mé rozhodnutí. Jde přece o možnost volby (a podle toho jsem hlasoval i v anketě pod článkem). Někdo si vybere Windows (a zaplatí pár tisíc), někdo si vybere velký Unix (a zaplatí desítky tisíc), někdo Linux (a zaplatí pár korun). Každý podle toho, co se mu líbí, na co má (at už finančně nebo intelektuálně)... -
miroslav.kucera (neregistrovaný)Ano - k prvniho bodu mate pravdu, sam nevim, proc jsem se o nem zminil.
K tomu druhemu bodu. Ano, vy sve rozhodnuti nikomu nevnucujete, ja take ne, to je spravne, nicmene, mam dojem, ze vsude kolem me jsou reklamy na open-source programy, ktere zduraznuji X vyhod oproti uzavrenym programum. Pritom takove porovnavani vyhod je zcela nanic, mel by se porovnat konkretni produkt a ne proti sobe postavit celou opensource platforma vs uzavreny kod.
Je to ovsem pouze muj dojem a muzu se mylit. -
olda sistek (neregistrovaný)>... mam dojem, ze vsude kolem me jsou reklamy na open-source...
Ano, do jiste miry asi bude Vas dojem spravny, pokud ovsem zustaneme jen u reklam na netu. Pokud se podivame do tistenych medii, je situace uplne opacna. Zalezi na tom, co si zadavatel muze financne dovolit.
Navic i na netu jsou vsude kolem reklamy na komercni SW, pouze nejsou toho typu, ktery jste zminoval ve svem predchozim prispevku. Dle meho proto, ze bezne inzerovany komercni SW jiz ma vybudovanou pozici na trhu a hlavne v povedomi uzivatelu, kdezto open source (OS) SW si teprve musi k uzivateli prorazit cesticku,. Takze mu dnes v reklame nabizi to nejzajimavejsi (vetsinou), co ho muze pritahnout - usporu financi. Pokud budou mit OS programy pevnou pozici v povedomi uzivatelu, mohou i reklamu postavit na jinem zaklade.
Ale stejne jako Vy, i ja se mohu mylit :-) -
noname (neregistrovaný)já nesouhlasím s prvním bodem.
Vždy bude existovat neprázdá množina lidí, která si určitý dokument nemůže přečíst, nebo nemůže spustit určitý program.
Ať jej naprogramujete/napíšete v čem chcete.
I když by lidi používali plain text v dokumentech, tak stejně shluk zaseboujdoucích sedmibitových písmen vám neumožní používat češtinu, a na osmibitové standardy, či tzv. Unicode je milion variant a tak ani plain text s češtinou si nikdo nepřečte jak chcete (a to neřeším grafiku a tabulky).
A to už vůbec nemluvím o lidech např. nevidomých, kteří si nepřečtou ani sedmibitový plain text, leda by si nainstalovali převodník do brailova písma či hlasu.
A je tu stále milion lidí používajících T602, které budou mít i plain text na jednom řádku a se zmršenou češtinou.
Takže ať už člověk napíše jakýkoliv dokument či program, vždy musí počítat s tím, že něktrá skupina obyvatel jej nevyužije a teď jde o to tuto skupinu minimalizovat, resp. maximalizovat podíl na svém cílovém trhu který chce oslovit.
Takže jestli chcete oslovit i lidi používající linux, tak uděláte linuxovou verzi. Jestli ovšem děláte dokument např. o prodeji housek a víte že všechny prodejny mají windows, tak se na nějaký linux můžete vykašlat, ale protože máte třeba nevidomého účetního tak uděláte nějakou brail-friendly version.
Já vůbec nechápu výkřiky Linuxářů, že něco není s nima kompatibilní. Když bude firma A dělat 99% aut pro silnice s šířkou 2 m a pak firma L udělá nové auto, které sice budou zadarmo, ale budou potřebovat silnici širokou 3 metry, tak si přeci taky nemůže stěžovat na to že všechny silnice jsou 2 m široké?!
Ať udělají něco kompatibilního, pokud možno v základní verzi nachlup stejného s majoritním systémem, ať se lidé nemusí na to obracet s obavami a všímat si nedostatků a pak jako "plus pack" pro ty zkušenější jim nabídnout vylepšené možnosti (tedy jiné oproti ad-hoc standardu, bezohledu na to jestli jsou dle de-jure standardu). -
Michal Kubeček (neregistrovaný)Tady přeci nejde o kompatibilitu s Linuxem, s Mozillou nebo jakýmkoli jiným produktem. Od toho přeci jsou specifikace formátů jako HTML nebo XHTML. Pokud jim vyhovíte a prohlížeč je bude správně interpretovat, nemusí autora zajímat, jaký prohlížeč bude uživatel používat.
A přesně stejně je to i v tom vašem příkladu s auty. Technické normy definují, jaká je minimální šířka pruhu pro silnici určitého typu. Zároveň definují, jaká je maximální šířka vozidla. Proto není potřeba stavět silnice optimalizované pro Škodu Octavia. Stačí dodržet specifikace a všichni budou spokojeni.
-
noname (neregistrovaný)myslím, že tady jde naopak především o (ne)kompatibilitu.
Začnu od konce - jestli bude stanovena maximální velikost pruhu 3 metry, ale všechny silnice budou mít 2 metry, protože všechna používaná auta budou stavěná na 2 m silnice, vyjma specializovaných aut, která jezdí mimo silnice či po rychlodrahách (aka Unix, MacOS) pak by byl s prominutím DEBIL ten výrobce, který by uvedl auto pro 3 m silnici a oháněl se standardem. Je to smutné, ale je to tak.
Má-li mocnou uživatelskou základnu, pak je de-facto standard vždy mocnější než de-jure standard.
Proto chce-li Linux vyhrát na poli PC (čili personal computer a nikoliv jen serverů a specializovaných mašin), pak musí přistoupit na hru MS a utlouci jej na jeho vlastním poli.
Dám vám příklad podle mě killer distribution Linuxu:
1. představte si distribuci, která bude na 1 CD
2. po strčení do CD traye a spuštení počítače se vám spustí Linux a rovnou můžete pracovat s aplikacemi (viz. dále), samozřejmě za cenu např. menšího rozlišení displaye, nepodpory winmodemů atp. Důraz by byl kladen zejména na rychlost spuštění, tedy méně je více (minuta je dead-line)
3. budete po startu dotázáni, jestli chcete systém nainstalovat a ještě více jej tak urychlit. Jestli ano, pak bude instalace probíhat na pozadí, na vše důležité-nezbytn= (např. instalace na stejnou partition/formátování, parametry IP, potvrzení detekce HW) budete dotázáni na jedné obrazovce. Restart bude nutný jen na konci (jestli vůbec) - mimochodem takto na pozadí probíhá instalace poslední verze OS/2, takže to jde
4. Nainstalují se jen aplikace, které má ve standardu windows - tedy od každého druhu jedna, ne dvacet jak je teď běžné, a jen ty, které jsou nejčastější (poznámkový blok, staroffice - "excel" a "word", "command prompt", "outlook", "explorer", čtyři základní hry aka solitaire), vše ostatní bude nabídnuto po prvním spuštění nainstalovaného systému na doinstalování.
5. Všechny aplikace budou lokalizovány do zvoleného jazyka (pokud možno všechny existující jazyky, lokalizátorům by byla nabídnuta třeba plná verze zdarma, přičemž by se využívalo sdílených dialogů, které by se překládaly společně a tak by to byla práce na 1 den), všechny budou mít jasný a všeříkající popis (tedy žádné xPnT, xBFLMPSVZ jak je teď standard)
6. všechny aplikace (alespoň ty základní) budou mít stejný vzhled jako systém, na stejném místě stejné menu, stejné ikonky či položky v menu na stejné akce, stejná ovládací tlačítka na stejné akce.
7. vše bude perfektně zdetekováno, na úrovni nejlepších windows systémů. Nastavování parametrů bude tak jednoduché jak ve windows a všechny ovládací panelu budou tak jako ve windows.
8. "word" i "excel" bude nativně podporovat nejrozšířenější formáty jak win tak linuxu.
9. bude tam nainstalován Wine s maximální databází kompatibility, která bude pak defaultně po připojení k internetu aktualizována tak, aby šlo spustit co největší množství win aplikací
10. systém bude obsahovat podporu klonu directx tak, aby šlo spustit co největší množství nových her, při pokud možno lepší rychlosti než na windows, jedna nová "pecka" by byla rovnou přibalena (dle výběru při koupi, Morrowind, hokej ...). Bylo by maximálně usnadněno vývojářům her vytvářet hry pro duální systémy, podpořil by se (za cenu např. podpory či reklamy v systému, např. uveřejněním demíček placených her) vývoj her, klonů či speciálních plus packů čistě pro Linuxové verze PC.
11. důležitá bude rychlost systému, vše nepoužívané se vypne (slabá stránka winxp) a tak se získají další body
12. systém musí být na první pohled stejný, jako win2k či winxp kromě tučňáka u start lišty, stejné barvy, stejné lišty. Samozřejmě tam bude silná podpora témat a přepínání do třeba Aqua módu atp.
13. CD bude distribuováno v časopisech zdarma (bez podpory a hry navíc), aby jej "výrobce" časopisu dal, časopis by musel otisknout minimálně 5 stránek o tomto systému (předem schválených) a reklamu na "výrobce".
18. Optimální by bylo kdyby obsahoval tento nový klon nějakou novou killer application, třeba funkční si povídání s počítačem, nebo alespoň jeho ovládání hlasem.
Já vám garantuji, že by tu za chvilku po windows neštěkl ani pes, respektive jeho podíl na trhu desktopů by se snížil a MS už by si nemohl definovat podmínky a musel by se přizpůsobovat jiným silnicím. -
Jan Kodera (neregistrovaný)no az na par drobnosti (wine a jedno cd) jste prakticky popsal RedHat 8.0 Psyche. Ted jsem ho instaloval, instalace probehla za 15 minut. Po instalaci jsem tam mel vse potrebne k praci. Vse se nakonfigurovalo samo, nebo s mým menším prispěnm. Problemy s ovladači byli ty tam, jakekoliv zarizeni co mam na pocitaci si linux detekoval nebo jsem nasel prislusny ovladac behem par vterin.
X-ka vypadaj stejne dobre jako Win-XP.
-
L. (neregistrovaný)1) Na češtinu existuje mezinárodní norma ISO-8859-2 (nebo ISO Latin 2). Windows ji nativně neznají a používají svoje nekompatibilní kodování 1250.
2) Od toho, aby se daly dokumenty vyměnovat jsou zde přeci standardy ne? A Wordovskej dokument bych za standard nepovažoval...
3) Pokud budu vědět, že ta silnice je široká 2 metry, tak je to OK. Ale pokud mi nikdo neřekne (a ani neumožní zjistit), jak ta silnice je široká, tak je to docela blbý. Obzvlášt, když by ty silnice měly bejt pro všechny a za státní peníze... -
Dan Lukes (neregistrovaný)No, myslim, ze kdyz se rekne A, musi se rict i B. Nemam ted cas studovat prislusne RFC tykajici se HTML, nicmene predpokladam, ze kodovani budou upravena obdobne jako v pripade MIME (pokud tam dokonce nebude primo odkaz). A pokud je to tak, pak plati, ze Windows-1250 patri mezi regulerni a tedy mozne kodovani WWW stranek - stejne jako jakekoliv jine kodovani, vcetne tech, ktere prave ted vymyslim a nikdo je tedy nebude znat. Tato, prave vymyslena kodovani, stejne jako Windows 1250 (kodovani vymyslene jiz pred delsi dobou) jsou kodovani, jejichz implementace do browseru je nepovina - na rozdil od ISO-8859-* jejiz implementace je pro minimalni komplianci povinna.
Myslim, ze z toho dost jasne plyne, jake kodovani bude implementovano v browseru pravdepodobneji a jake mene pravdepodobne, a z toho zase plyne, jake kodovani pouzije ten, komu zalezi na tom, aby jeho informace byly snadno dostupne co nejvetsimu mnozstvi lidi a jake kodovani pouzije ten, kdo veci zas az tak nerozumi, nebo mu prilis nezalezi na tom, jestli jsou jeho informace lidem dostupne ci nikoliv. Souhlasim ale s tim, ze na pouziti kterehokoliv ze zminenych kodovani neni z TECHNICKEHO hlediska nic spatneho.
-
Petr KlIMA (neregistrovaný)malé doplnění
Chtěl bych jen upozornit, že WWW stránky které používají jiná kódování textu Windows-1250 a HTML nedodržující standard porušují normy ČSN
ISO-8859 = ČSN ISO/IEC 8859 (36 9111)
"unicode" podmnozina = ČSN ISO/IEC 10646-1 (36 9143)
Taktéž
HTML 4.0 jen přísněji formulováno = ČSN ISO/IEC 15445
Kdo by měl dodržovat normy víc než státní správa !!!!
Petr Klima
MADETA a.s.
<Petr.Klima@Madeta.cz>
-
Petr Klimovic (neregistrovaný)Ano, vzdy budou existovat lide, kteri si to neprectou. Ale je rozdil jestli si to neprectou proto, ze nemaji prislusne technicke prostredky a zhotoveni takovych prostredku svepomoci je vylouceno z duvodu patentove ochrany. Nebo zda jde jen o to, ze dosud nikdo takove prostredky nevytvoril prestoze presny popis je k dispozici.
Pokud zverejnim dokument v PDF, tak je mozne zdarma ziskat popis formatu PDF a tudiz existuje moznost si prohlizec vytvorit. Kdyz to zverejnim v DOC, tak jsem uzavrel cestu, protoze format DOC je tajny, takze kdokoliv by chtel vytvorit prohlizec, je odkazan na nekoho, kdo ma pristup k utajenemu popisu toho formatu.
Mnozina lidi, kteri maji moznost vytvorit prohlizec DOC je mnohem mensi, nez mnozina lidi majicich moznost vytvorit prohlizec PDF. -
M (neregistrovaný)Microsoft je specifický příklad. Hlavě je "symbolem zla". způsobu jakým se dá ovládat a ničit jeden z oborů lidské činosti.
Nenáviděnost Microsoftu je samozřejmě i o technické stránce věci, ale hlavně o jeho chování, praktikách, zastrašování (FUD) atd.
To jsou věci na něž vypadá Open Source jako lék, zdali jím je je otázkou jinou. Open Source je spíše o veřejné prospěšnosti. Pro někoho Open Source je o svobodě (pokud začínám v IT, nechci krást, studiuji, pak naučit se programovat v Open Source OS s Open Source programovacími jazyky je pro mě šance), pro jiného o ceně (pokud pomocí OSS dokážu náklady snížit, což nemusí být schopen každý), pro někoho o nezávislosti atd.
Open Source má také velký význam pro regiony jelikož umožňuje zůstavat penězům v nich namísto toho, aby byly odnešeny jinam (kam to už nezáleží, prostě jinam).
V celém článku a cítím to i textů, které jsou v příspěvku na nějž reaguji (statistiky Navrcholu) je vidět, že dochází k jistému omylu kolem pochopení toho co je komerční v obou táborech.
To není tak, že na jedné straně je Open Source a na druhé komerční software. Ono i Open Source software může být komerční a s komerčním záměrem vyvíjené. Takové produkty existují a existovat budou.
Druhou stranou mince tedy není komerční, ale proprietální uzavřené software. Nicméně v rozporu s tvrzením autora neznám prakticky nikoho kdo by preferoval Open Source a přitom nebyl ochoten připustit, že i proprietální software má své místo na trhu.
V článku se také objevuje tvrzení, že ma Open Source pracují stejní lidé jako na komerčním. To je samozřejmě nezpochybnitelné, ale pokud komerční nahradím za proprietální pak tu mohou být rozdíly.
Na uspěšných nekomerčních Open Source projektech pracují trochu jiní lidé než na úspěšných proprietálních projektech. Je to dáno už tím jaké jsou vývojové cíle, i tím proč to lidé dělají, na jejich motivaci apod. Je to i o tom jak a kolik lidé je schopno sdílet a přispívat do knowhow atd. Open Source může mít výhodu v opravdu masivně mezinárodních teamech, ale třeba již horší to bude s časem věnovaným projektu pokud tento není nějak více známý tj. na něm nepracuje dostatek lidí, kteří se mohou zastupovat.
V mnoha směrech budou tito lidé podobní a to už proto, že zřejmě ve svém zaměstnání dělají na komerčních projeketch (ať již proprietílních nebo neproprietálních), ale v mnoha směrech se při vývoji Open Source chovají i tito lidé poněkud jinak. Motivace je mocná čarodějka. -
Milan Berka (neregistrovaný)Toto byl pěkný příspěvek. Já si osobně myslím, že je zřejmé,
co má být veřejné a všem přístupné. Je to to, co posunuje vývoj dopředu, je to např. základní výzkum. Jeho poznatky se pak používají v aplikačním výzkumu a v technice a tady mnohdy už komerčně.
Software je oblast, kde není úplně jasné, kde je hranice mezi těmi dvěma oblastmi. Je to proto, že tato oblast je příliš mladá a tak z jedné strany vypadá jako základní výzkum a z druhé současně jako konkrétní aplikace.
Časem se to asi nějak vystabilizuje, těžko říci kde. Mrkvosoft se snažil celou tuto oblast uzavřít a komercionalizovat (od OS, přes kompilátory,po poslední prd...), Open Source je jenom reakcí na tuto situace a snaží se tuto zvrácenou pozici vyrovnat.
Určitě i v oblasti SW, podobně jako ve vědě a technice mají místo jak komerční věci, tak i věci všeobecně prospěšné a posunující vývoj kupředu, věci, které přinášejí prospěch a úroveň všem, nejen těm, kteří si to mohou dovolit zaplatit.
-
Vítězslav Novák (neregistrovaný)Co má být veřejně přístupné - to co bylo pořízeno/vyzkoumáno/vyvinuto za veřejné prostředky.
Takže třeba výsledky výzkumu na VŠ, ve státních výzkumných ústavech a pod., pokud si tento konkrétní výzkum neobjednal a nezaplatil soukromník. Ať už osoba nebo (spíš) firma.
Jestli se objednavatel rozhodne dát výsledky v plen, je to jeho věc. -
Dan Lukes (neregistrovaný)Nezbyva nez souhlasit. Ja uz pracoval na komercnich produktech a venuji znacne mnozstvi casu i nekterym Open Source projektum. A i z druhe strany - jako uzivatel preferuji Open Source, soucasne ale kupuji a pouzivam i komercni closed-source. Myslim tedy, ze jsem se s probiranym problemem setkal ze vsech ctyr stran. Rozhodne pausalne neplati, ze uzivani Open Source je "zadarmo" a ani to, ze Closed-Source je vzdy drazsi a/nebo horsi.
Pri reseno KAZDEHO konkretniho pripade je treba se rozhlednout co je k dispozici a za jakych podminek - a pak podle aktualni situace (a odhadu budouciho vyvoje) vybrat nejlepsi reseni konkertniho problemu. Uzavirat se dopredu konkretnim resenim na zaklade nejakeho pausalniho odsudku (ci vyznavani nejake ideologie) neni prilis rozumne a lze ho omluvit nejvyse u veci neznaleho laika ...
Pausalni odmitani Microsoft-software nebo GPL-software (dalsi varianty si doplni kazdy sam) lze prirovnat napriklad k odmitani transfusi krve Jehovisty. Proti takovemu odmitani ucinenem na zaklade svetonazoru, viry a ideologie nepochybne nelze celkem nic mit - jen je potreba to nepokazit pokusem o tvrzeni, ze se o viru nejedna a jde o univerzalne nejvyhodnejsi reseni pro kohokolvi a jakoukoliv situaci.
-
Haberman (neregistrovaný)Nechapu zabo-mysi valky typu co je lepsi. Zalezi prece na konkretnim pripadu. Nekdy je lepsi Open-Source nekdy je lepsi komercni soft.
Na OpenSource je skvele, ze si proste muzu doprogramovat nejakou funkci, kterou v programu postradam, coz u komerciho softu nehrozi.
Linux mam rad, ale na svem notebooku pouzivam windows XP a OpenOffice.
Svet bez open-source by byl nuda, ale zase necim se zivit musime ne?
OPEN YOUR MIND!!! Jo a kluci nechte ty vzruseny diskuse o silnicich. Je prece jaro! -
LK (neregistrovaný)To je fakt dobry, hned mi to po ranu zvedlo naladu. Pokud vezmu v potaz bezneho BFU, tak ten ani nevi, co to open nebo closed source je. Pokud se v takovychto pojmech vyzna, situace byva ruzna, znam radu zastancu MS technologii a zpusobu, ktere opensource nemohou vystat. Obcas se nejaci (a nekdy nedostudovani :-) jedinci projevuji i zde v diskuzich.
Dale bych rad podotknul, ze neznam zastance opensource, kteremu by closed vadil jen tak z principu. Dle mych zkusenosti jim vadi primarne ze dvou duvodu:
1. Obvzlaste ve verejne sprave se pouziva rada proprietarnich a drahych programu/systemu, ackoliv by je s nejvetsi pravdepodobnosti mohl nahradit opensource. Viz nedavny clanek o publikacnim systemu pro MSTV, za ktery Computer Pressu vysolili pul milionu. Dalsi argument (a na ten slysim docela dobre ja) je ten, ze nez zaplatit rocne sto milionu korun za licence napr. na kancelarsky balik nejmenovane firme, tak je lepsi tech 100 milionu zaplatit tuzemskym programatorum, aby upravili nejaky existujici opensource k lepsimu obrazu statni spravy.
2. Diky tomu, co je uvedeno v bode jedna a take diky tomu, ze vetsina uzivatelu PC jsou BFU a v neposledni rade take k ignoraci standardu ze strany hlavnich closedsource spolecnosti, dochazi k tomu, ze treba ministerstvo vystavi na webu dokument pouze v MS Word formatu a vy jakozto uzivatel opensource aplikace mate do urcite miry smulu a jste diskriminovan (prestoze existuje rada prenositelnych formatu, ktere by se daly pouzit). Napodobne s prohlizeci, viz nedavno resene danove priznani pouze pro MS technologie. Proc ta diskriminace opensource (ale i closedsource, napr. Opery) komunity? Navic, neni to tak davno, co jsem neco vyvijel pro Explorer (na prani zakaznika) a kolikrat jsem skoncil na tom, ze Explorer se zkratka choval jinak, nez bylo v dokumentaci popsano a ja mel smulu, neudelal jsem s tim naprosto nic. Ted delam neco obdobneho pro Mozillu a tam sice dokumentace neexistuje prakticky zadna pouzitelna, ale kdyz zase necemu nerozumim, kouknu do zdrojaku.
Ohledne toho, kdo co komu cpe. Vy jste asi opravdu zaslepen zasti vuci vsemu kolem opensource, nebo snad opravdu nevidite, ze closed source se propaguje podstatne vic? Vas evidentne neurazi lzive inzeraty MS apod., ale dovede Vas rozcilit upoutavka na Mozillu. Ono totiz nejde o to, ze Mozilla je opensource, ale o to, ze oproti IE je to podstatne kvalitnejsi prohlizec, prakticky ve vsech rovinach (kvalita podpory standardu, mnozstvi podporovanych standardu, funkcnost, uzivatelska privetivost apod.). Neresim to, ze diky jiz stokrat zminovanym prasatum webmasterum ji je vyborna podpora standardu na pytel, kdyz ten "webmaster" pouziva nestandardni proprietarni nahradu DOM a HTML standardu. A dalsi nevyhoda closedsource - kdyby byl IE opensource, tak se tam zkratka podivam a vidim, proc, kde a jak si co domysli. Takhle mam smulu.
Verte mi, ze jako programator mam s opensource podstatne lepsi zkusenosti. Napr. jsem rozbehaval MessageWall a nejak mi to neslo. Podival jsem se do zdrojaku, udelal par uprav, abych zjistil, kde byl problem a do dvou hodin to bylo vyresene. U closed source bych akorat tak zaplakal. -
LK (neregistrovaný)Ja jsem nepsal o 100k, ale o 100M, coz jsem samozrejme strelil od boku. Ale vemte si treba OpenOffice.org uvolneny pod GPL. Sam ho pouzivam. Co mi na nem tedy vadi? U Writeru je to nemoznost spojovat predlozky s, z, v ... s nasledujicim slovem (i tak blbe, jak to dela Word, je lepsi, nez nic), u vsech programu s baliku mi chybi multifunkcni tlacitka (takoveto tlacitko, co po stisknuti udela nejakou akci, ale ma vedle sebe sipku dolu, po jejimz stisknuti se otevre dalsi nabidka, ktera pripadne zmeni to tlacitko, neco jako tlacitka pro oramovani nebo barvy v MS Office) a nekdy bych ocenil vetsi kompatibilitu s MS Office. Jinak jsem ja osobne spokojen (i kdyz jakozto programator Office moc nevyuzivam, rozhodne kdyz uz neco tvoim, tak vyuziju mnohem vice funkci nez bezny BFU).
Za 100M si muzete dovolit spickove zaplatit 100 lidi po cely rok. A platite zdejsi lidi - to neni nacionalismus (i kdyz trocha patriotismu v tom je :-). Ja netvrdim vyvijet od zacatku, to je neunosne. Ja tvrdim vyjit z opensource a penize "vyhozene" za licence pouzit na vyvoj a zlepseni tohoto opensource. -
LK (neregistrovaný)Tvrdou mezeru znam, dik za tip. Mne spis vadi, ze na to clovek musi myslet. Word to taky nedela dobre, ten to hlida, jen pokud pisete kontinualni text. Jakmile to tam nekde doplnite rucne, mate smulu. Idealne resene to mel WinText (602Text), tam zkratka zakrtnete volbu v menu a od te doby se vsechny tyto predlozky paruji. Myslim, ze to neni takovy problem naimplementovat a kdyby me neodrazovala rozsahlost kodu OO, tak bych se na to asi podival...
-
Ritchie (neregistrovaný)AFAIK Microsoft Word i OpenOffice Writer zná jenom mezeru pevné šířky, což je ale naprosto něco jiného než nezalomitelná mezera, která by správně měla po neslabičných předložkách následovat. Jaký je v tom rozdíl poznáte, když je text zarovnán do bloku a mezery se musí trochu roztáhnout.
-
brn (neregistrovaný)Ano, presne tak: Komercni firmy jsou hodne, ale ti odporni linuxari nas neustale bombarduji nekonecnou chvalou na -jejich- system... CO TO PLACATE ZA BLBOSTI, VZPAMATUJTE SE CLOVECE! Kdyz zabrousite na www microsoftu, tak vam budou oci prechazet ze vsech tech "novych", "idealnich" a "spolehlivych" produktu, ktere "vnasi novy rozmer" nebo "nabiyzi nove moznosti"...
