Vlákno názorů k článku Přechod na Linux uspořil Mnichovu přes 10 milionů eur, přejdou i další města? od Mirek - Ušetřených 10 mega je kapka v moři, protože...
-
Mirek (neregistrovaný)
Ušetřených 10 mega je kapka v moři, protože při rozpočtu města to vůbec nic neznamená. A bůhví zda je to číslo relevantní. To že něco technik rozchodí, tak to neznamená že to nic nestálo. Kdyby se přepočetli hodiny které strávil řešením problému s HW v Linuxu na peníze, tak buhví kolik by to člověkohodin dalo za dobu té migrace a částka by možná byla někde jinde. Ubuntu a jeho derivaty na Mnichovské radnici je to nejlepší po uživatelské stránce co může linux nabídnout, nicméně věřím že i řadový uživatel si s ním užije své. Typicky složitě formátované dokumenty od občanů, kde občana nezajímá a vlastně ani nemusí proč to na radnici nikdo neotevře.
-
as (neregistrovaný)
A právě protože lidé jako Vy jsou u nás na místech kde nemají být je ČR tam kde je a Němocko jinde.
Tak když se zamyslíte a uvědomíte si, že občan musel tiskopis stáhnout a ten se mu rozhodil v MS wordu, tak půjde cestou nejmenšího odporu a nainstaluje si zdarma Libre jenom pro komunikaci s úřady a ty pak nemají problém s otevřením ;).
Rád překročíte stav aby jste podpořil demagogicky svůj názor?A když ještě dělají "kázání evangeliií" a občany, kteří nehrají hry přesvědčí mít doma Linux, pak se objeví i firmy co začnou dodávat soft pro Linux a najednou důvod proč v Čr ja samé win padne, bude soft i pro Linux...
A kapka v moři 250mega kč? Tak asi máte doma jiné rozpočet, já si nemyslí,,že pro Mnichov ušetřit v JEDNOM oddělení 10mega je málo, on ten němec narozdíl od vás, šetří i v ostatních odděleních.
-
Rudolf Dvořáček (neregistrovaný)
Mě non-IT uživatelé otravují s jednoduššími problémy než je vyřešení špatně načteného dokumentu. Vyskočí na ně okno s anglicky psaným textem a neví. Používají počítač jen jako nástroj pro svou další činnost. A vy byste po těchto lidech chtěl stažení a instalaci čehokoliv?
Mimochodem ať si používá kdo chce co chce, formáty jsou popsané, tak kde je problém?
-
Zatímco prohlížeče z principu pracují na různých typech obrazovek a tudíž zobrazovaná data nemohou vypadat stejně, vždy jsem měl pocit, že formát stránky A4, okraj 15mm a písmo vysoké 9mm (a podobná formátovací pravidla v dokumentech) jsou natolik jasné hodnoty, že *jdou* zobrazit vždy stejně na libovolném zařízení.
Máte nějaký rozumný důvod, proč by to jít nemělo? -
Pro prohlížeč nebyla nikdy podstatou nějaká konkrétní plocha (např. dokument jasně dané velikosti A4), takže chtít po něm vždy pixel-perfect zobrazení je z principu nereálný požadavek. Nehledě na to, že ten samý prohlížeč na tom samém stroji mi HTML zobrazí vždy stejně bez ohledu na to, zda jsem to HTML už 5x ukládal nebo si připojil k počítači jinou tiskárnu. Dokonce i různé prohlížeče v rámci stejného zařízení zobrazí velice často přesně to, co mají, v závislosti na tom, jak dodržují (případně si vykládají), standardy.
Pošlete 10 různých wordových dokumentů 20 různým lidem a uvidíte, kolik z nich po vytištění budou vypadat tak, jako u vás :-)
-
Ach jo, omlouvám se, že jsem vás přecenil, čekal jsem, že budete důvtipnější.
Ten test jsem nabízel jako ukázku toho, abyste viděl, jakým způsobem se chová MS Office u dokumentu s jasně danými rozměry, velikostmi, vzdálenostmi apod.
PS: Když už chcete být tak akurátní, to jim skutečně budete posílat všechna PDF v rámci složky, když stačí poslat jediný dokument - ten, který je zajímá?
-
Rudolf Dvořáček (neregistrovaný)
Nebojte, důvtip mi nechybí.
Většinou nemám problém lidem zasílat ani *.docx - ti co mají Microsoft Office to otevřou, majitelé ostatních "Office" také. Jen tam, kde to není možné konvertuji do starého *.doc nebo *.pdf.
Zasílat všechna PDF v rámci složky nebo dokument který adresáta zajímá - vždy posílám lidem jen dokument, který je zajímá.
-
Důvtip Vám chybí evidentně a předvedl jste to teď hned 2x :-D
Za prvé není problém s tím, že by dokument "nešel otevřít", ale s tím, že nezřídka je jeho obsah "rozhozen" a tom se v tomto vlákně od včerejšího odpoledne diskutuje.
Za druhé *.docx nebo *.pdf NENÍ název formátu, jak se kvůli absence důvtipu zřejmě domníváte (soudím z fomulace "konvertuji do *.pdf), ale DOSové označení *všech* souborů ve složce s danou příponou.
-
Rudolf Dvořáček (neregistrovaný)
No pokud se dívám na začátek tohoto vlákna, tak ten končí slovy "Typicky složitě formátované dokumenty od občanů, kde občana nezajímá a vlastně ani nemusí proč to na radnici nikdo neotevře."
Podle mě je to o možnosti načtení dokumentu než o zobrazení.
Vím, že *.docx nebo *.pdf nejsou názvy formátů, ale wildcards pro soubory prostřednictvím těchto formátů vytvořených. Lidé s důvtipem to pochopí.
Přeji pěkný víkend.
-
Bespi (neregistrovaný)
Tady je nekdo opravdu natvrdlej.
Dokumenty OpenOffice/ MS Office a jinych textovych procesoru z principu nemuzou vypadat na vsech PC stejne. Je to dano principem jejich fungovani.
Pro ucely zachovani presnych dispozic jsou tu jine SW, At uz jde o Adobe InDesing (drive PageMaker), Microsoft Publisher, ci ponekud vybocujici Tex.
-
ondra.kl (neregistrovaný)
Nerozumíte ... BFU chce formát, kdy jeho dopis na A4 bude moci upravovat jakýmkoli kompatibilním nástrojem a ten výsledek bude vždy vypadat stejně - a to nezávisle na použitím nástroji.
Však přece když vyrobím šroubek M4x40 tak vypadá stejně ať už ho vyrobím na jakémkoli stroji ;)
U šroubků totiž jeden výkres znamená stejně vypadající šroubek, kdežto u dokumentů jeden soubor znamená zatím několik různých zobrazení.
-
Takový formát ale dnes neexistuje – zejména proto, že dnešní kancelářské balíky jsou určené k tomu nasypat na papír nejrůznější písmenka a obrázky, na vytváření dokumentů moc vhodné nejsou.
Mimochodem, já bych raději formát, který správně uchová význam dokumentu – způsob jeho prezentace pak může být různý, ale vždy odpovídající obsahu. Třeba mně by se dopis zobrazil způsobem, který se obvykle používá v ČR, Vietnamci by se zobrazil tak, jak obvykle vypadají ve Vietnamu, a zrakově postiženému by se přečetl tak, jak to vyhovuje zrakově postiženým. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Uměl to už nebožtík Klasik a dokonce na DOSu (ale jel i na windowsech). Neschopnost zachovat vzhled dokumentu při přenosu z jednoho počítače na druhý je IMHO důvodem proč šmejdy typu "office" používat co nejméně. On je to totiž důkaz, že to programovali intelektuálně utlumení jedinci a že tam budou další bugy, neviditelné na první pohled.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Mno,
1. T-602 ani Word Perfect to neuměly, protože počet řádků byl závislý na tiskárně, takže mohly 1-2 řádky přepadávat, nebo se naopak nabírat z následující stránky.
Klasik měl tohle vyřešeno a tisk vypadal (s přihlédnutím možností té které tiskárny) všude stejně. Obrovská výhoda pro přenos dokumentů mezi více počítači.2. Klasik měl plnohodnotné proporcionální fonty (a protože byly všechny plně počeštěné, měl človek v reálu k dispozici víc fontů než na officech pod windows, kde většina fontů neumí česká písmena). Navíc měl funkce, které dodnes postrádám jak u MS Office, tak i u jejích svobodných konkurentů:
- kompletní počeštění (nepropadne se člověk do blekotů v nějaké hatmatilce), včetně konzistence popisu a nápovědy s názvy položek v menu
- možnost uložit nastavení
- možnost volby klávesnice (včetně možnosti editace své vlastní)
- inteligentní propojení tabulek a grafů s textemKdyby autoři dodělali driver do PDF (coby řešení tisku), případně vyřešili spouštění pod DOSBoxem nebo Wine, tak bych tomuhle SW dal přednost před jakýmkoli jiným placeným nebo svobodným tohoto druhu.
Faktem je, že po ukončení života Klasika (hlavně nebyly drivery pro nové druhy tiskáren a staré šly fyzicky do kopru) jsem přešel na Linux a na (La)TeX, jejichž výsledek je srovnatelný nebo o něco lepší, protože přechod na nějaké "office" by byl přechodem na SW o třídu (nejméně) nižší kvality.
-
Rudolf Dvořáček (neregistrovaný)
"BFU chce..." - existuje k tomu nějaký průzkum? Vzhledem k tomu, jak roste obliba tabletů a dalších mobilních zařízení, tak nikoho nezajímá nějaká A4 - lidé chtějí konzumovat elektronický obsah a upravovat jej jakýmkoliv kompatibilním nástrojem.
Po desetiletí se k výměně dokumentů používá *.pdf, ale s příchodem elektronické komunikace chtějí lidé aktualizovat stejný dokument. Nyní k tomu mohou použít webový office (který co se týká ČR je nacpaný v každém mailboxu seznamu a dokumenty otevírá primárně v něm) nebo google docs či jakoukoliv podobnou službu.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
PDF je na světě od roku 1993, tedy víc než třicet let.
Před ním se používal hojně postscript, který je přímý předchůdce pdf (s trochou zjednodušení je pdf postscript, jehož jednotlivé partie byly komprimovány podle různých, pro daný typ dat optimálních, algoritmů. Ten byl také dříve uvolněn k obecnému použití, proto např. TeX měl a má často výstupy do ps a dokonce u některých typů dokumentů je vhodné vyrobit pdf tím způsobem, že se vyrobí dokument v ps a převede na pdf programem ps2pdf (prakticky všechny dokumenty, obsahující makra s přímými příkazy pro postscriptový interpret). -
Zkuste si těch 1993 od 2013 odečíst ještě jednou… PS se k výměně dokumentů rozhodně masově nepoužíval, a i tomu PDF to rozšíření pár let trvalo. TeX má výstupy do PS proto, protože je to univerzální jazyk, kterému rozuměla spousta tiskáren (proto ten jazyk také vznikl), takže nebylo nutné řešit ovladač pro každou tiskárnu zvlášť. Vyrábět PDF z PS je právě jeden z nejhorších možných způsobů výroby PDF, protože PS prostě není jazyk pro popis dokumentu, ale pouze pro popis, jak se má něco zobrazit. Takže o spoustu informací z dokumentu přijdete, typicky i o samotný text.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
1. Za ten "výpočet" se omlouvám.
2. Není mi jasné, o jakou "spoustu informací" z dokumentu přijdu, když ps místo vytisknutí na papír převedu do pdf (které vypadá stejně jako dokument na papíru).
Uvedl jsem, že to má význam při použití (La)TeXových maker, využívajících vlastnosti jazyka postscript, kterým přímý převodník (pdfTeX, dvipdf apod.) nemusí rozumět a "rozhodí" dokument. Typicky střídání stránek landscape a portrait v jednom dokumentu, případně vodorovně a svisle řádkovaných buněk v tabulce (což je věc, kterou kancelářské editory neumějí). Přičemž u toho LaTeXu (a podobných derivátů TeXu) je problém v tom, že uživatel je natolik odcloněn od systému, že si volání takového makra při zpracování svého dokumentu nemusí ani uvědomovat.
Pokud vím, tak se dají stejným postupem dělat i interaktivní dokumenty (viz např. Olšákův TeXBook naruby, nebo presentace v LaTeX beameru). -
Problém je právě v tom, že to stejně jenom vypadá. Místo textu máte vektory (někdy i znaky), které když se zobrazí a vidí je člověk, vnímá je jako text. Ale počítač v tom text „nevidí“, takže v tom nepůjde vyhledávat, nepůjde to zaindexovat, nepůjde část textu zkopírovat. Hlasová čtečka to nebude moci přečíst nevidomému.
PostScript právě řeší jenom to, jak to vypadá, PDF k tomu přidává i možnost popsat, co to je. Ale problém PDF je právě v tom, že „jak to vypadá“ je pořád to nejdůležitější. Celá historie elektronizace dokumentů je vlastně postupný přechod od toho „jak to vypadá“ (je to napsané velkým tučným písmem) k tomu „co to je“ (nadpis článku). To samé je používání stylů v textových procesorech místo přímého formátování textu, to samé bylo sémantické HTML a stylování pomocí CSS místo formátovacích tagů přímo v HTML. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
"Kuchal" jsem v textovém editoru vícero postscriptových souborů. Kde byly grafické prvky, tak to byly vektory (nebo bitmapa popsaná tisknutelnými znaky), ovšem text byl jako text.
Problém je, pokud se s těmito formáty pracuje, jako třeba státní správa, která skenuje jednotlivé dokumenty a skeny vkládá do pdf jako obrázky (kdyby to vkládali do .doc nebo .odt, nebo i .html, vyšlo by to úplně nastejno). Stejně jsem viděl udělané i některé výukové materiály, předhazované studentům. Ono k tomu svádí asi i to, že některé kancelářské skenery mají zabudovanou funkci uložení série obrázků jako pdf.Mimochodem, dovedu si představit soft, který by si virtuálně vygeneroval stránku podle pdf nebo ps dokumentu a pak z ní vytáhl text na principu OCR. Jednak by se mohly potlačit grafické prvky, které při skenování např. knížek nadělají nejvíc zmatků, jednak, protože součástí pdf/ps je informace o typu fontu, by mohl být výsledek lepší (méně chyb), protože soft by očekával písmena konkrétního fontu, řezu i velikosti (případně i svislé a vodorovné mezery v textu). Pochopitelně, nemohl by to být text schovaný v obrázcích, ale regulérní fonty (u nichž by ovšem bylo výhodnější text vytáhnout ze zdroje rovnou) nebo nějaké vektorové písmo, uložené ne jako písmena.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Napřed jsou tam "čitelná binární data", definující tvary písmen, velikosti mezer apod., a pak je text, kde jsou jednotlivá slova v závorkách, mezi závorkami jsou písmena, definující velikost mezislovních mezer. Případně přechody na další řádek apod. Text je v tisknutelných znacích, přičemž neASCII znaky jsou jako zpětné lomítko následované trojčíslím, význam těch čísel je v první části souboru.
Napsat program, který by z toho vytáhl text, bych asi zvládl i já. Myslím, že by to byla úloha pro prváky někde na informatice.Nicméně jsme poněkud odbočili od tématu. Tím je fakt, že tvůrce jakéhokoli programu, který bude mít výstup do ps nebo pdf se už nemusí následně zalamovat s drivery pro tiskárny, protože prostředky pro tisk těchto souborů na tiskárnách danému operačnímu systému známých mají prakticky všechny operační systémy. Čili kdyby ten výše v diskusi zmíněný Klasik měl výstup do pdf, tak by mohl fungovat i s tiskárnami, na které nemá své drivery (což byla věc, na kterou dojel, nestačili dopisovat stále nové a pod win tam byly i kolize s win drivery pro tisk, muselo se do DOS modu) a přitom by se nemusel obávat sabotáže ze strany tvůrců OS, na což dojelo AmiPro, jehož soubory "neuměly" windowsovské drivery win 95 pro inkoustové a laserové tiskárny korektně vytisknout, čímž si Microsoft nahnal zákazníky k podstatně horšímu produktu, MS Office.
-
Zen (neregistrovaný)
Dalsi ...
Clovece, cetl jste vubec ten clanek?
"Toto číslo už by mělo dávat dohromady konečný součet, v této bilanci jsou tedy už započítány náklady na externí společnosti, které měly na starost implementaci a úpravu softwaru, spolu s náklady na proškolení zaměstnanců, správu systému a interní podporou."Snad jedine, co Vas muze tesit, je to, ze podobnych *** je v tehle diskuzi vic.
