Je to občansko-právní spor, takže ty soudce platí žalující strana. V případě, že žalující strana vyhraje, soudce může -ale nemusí- nechat žalobce uhradit soudní výlohy. Z čehož plyne, že až tolik těch žalob nebude, protože málokomu to bude stát za ty peníze.
A co se týče spravedlnosti - je to rozhodně lepší, než kdyby člověk proti Googlu neměl vůbec žádnou páku.
Když si vezmu, že hned první den do Google dorazilo několik tisíc žádost o "smazání historie", tak to bude velmi zábavné. Google dostane žádost o smazání historie, Google odpoví "ne, ne", žadatel to dá k soudu, tam budou mít už několik set tisíc podobných žalob, a ta konkrétní se dostane na řadu v příštím tisíciletí. Ve výsledku se bude jen platit hromada zbytečných soudců, jejichž rozhodnutí v reálu stejně nic neovlivní, a Google bude fungovat stále stejně. A někdo tomu říká spravedlnost - no, proti gustu žádný dišputát, ale podle mě spravedlnost má vypadat jinak.
Ano, odkazy musím dodat - a ano, pokud chci později zakázat další odkazy, musím je znovu dodat. Z principu ani nemůžu "jednou provždy" zakázat všechny odkazy na sebe, protože to by zjevně bylo v rozporu se zmiňovaným s právem veřejnosti na informace (viz výše - střet práv se musí řešit individuálně u každého případu).
Pokud je Google na pochybách, zda se dodané odkazy týkají opravdu mě, tak na mou žádost nebude reagovat a počká si, až ho zažaluju a soud mu to přikáže (soud by to přezkoumat měl, tzn. budu to muset nějak prokázat). Dtto v případě pochybností, zda by daný odkaz skutečně měl zmizet. Ostatně předpokládám, že přesně tak to bude Google dělat: sami nic posuzovat nebudou, jen všem žadatelům slušně odepíšou, že s ohledem na právo veřejnosti na informace odkaz neodstraní. Reagovat budou až na soudní příkazy. Je to nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak se k tomu postavit.
Jenže asi nejste jediný Ondřej Bouda na světě. Co když jiný Ondřej Bouda chce, aby jeho život byl Googlem prezentován? To budete Google dodávat pravidelně aktualizovaný seznam URL, které nechcete, aby se při dotazu Ondřej Bouda ukázala? A jak má Google poznat, že to URL informuje o vás a ne o tom druhém Ondřeji Boudovi? Má být ten seznam veřejný, aby si druhý Ondřej Bouda zkontroloval, že nechcete mazat údaje o něm? A k čemu by pak celá ta šaráda byla (kdo chce vědět, co nechcete, aby se o vás vědělo, tak se jen koukne na váš seznam "zakázaných" URL a má to všechno hezky pohromadě)?
Rozdíl mezi knihovnou a Googlem je v tom, že Google je čistě soukromá/komerční organizace, zatímco knihovna je veřejná instituce. U soukromé organizace by mělo platit, že člověk má právo chtít vymazat veškeré údaje, které o něm firma nasbírala. To je obecné pravidlo, které je velmi užitečné a proto by mělo být zachováno - a nedaří se mi najít důvod, proč zrovna Google by z něj měl mít výjimku (a jiné firmy ne).
Oproti tomu u knihovny jako veřejné instituce je lepší kontrola nad tím, jaké údaje shromažďuje a jak s nimi nakládá. Knihovna navíc plní funkci/roli "veřejné paměti". Dohormady jsou to dost silné důvody pro to, aby zrovna knihovna (na rozdíl od Googlu) mohla ten jmenný rejstřík mít.
Co se týče technické úrovně, tak pro rozhodování soudu je podstatné objektivní hledisko (tzn. fakt, že Google osobní údaje zpracovává), nikoli subjektivní (že Google sám neví/nerozlišuje, že jsou to osobní údaje). Analogicky: když si zavážete oči a začnete kolem sebe mávat nožem, tak pro soud bude podstatné, že jste někoho pobodal - nikoli to, že o tom nevíte a ani to vědět nemůžete.
Nicméně i tak vzal soud technickou stránku v úvahu - např. po Googlu nevyžaduje, aby měl předem souhlas se zpracováním osobních údajů (což zákon všem zpracovatelům osobních údajů ukládá).
Tzn. soud uznal, že vyhledávač nemůže automaticky poznat, co je a co není osobní údaj - a proto smí osobní údaje zpracovávat stejně jako ostatní klíčová slova. Jenže tato "polehčující okolnost" padá ve chvíli, kdy se Google dozví, že určité slovní spojení JE osobním údajem. Tzn. když Googlu napíšu, že "Ondřej Bouda" je moje jméno a chci, aby nezpracovával mé osobní údaje, musí se podle toho zařídit (musím samozřejmě dodat i seznam odkazů, které se mě týkají, protože jinak Google nemůže poznat, které výsledky vyhledávání se týkají mě a které mých jmenovců).
No a aby to nebylo tak jednoduché, tak do hry ještě vstupuje obecné právo veřejnosti na informace (k jehož uplatnění dnes vyhledávače významně přispívají). S ohledem na toto právo se může stát, že vyhledávači bude umožněno moje osobní informace uchovávat, i když si to já osobně nepřeju. Tzn. dochází tady k tzv. střetu práv, kdy není možné vyhovět oběma právním nárokům: právu osoby na soukromí a právu veřejnosti na informace. Takový "pat" musí vždy řešit soudy individuálně - soud musí posoudit, které z těch práv má v konkrétním případě větší váhu a podle toho rozhodne buď ve prospěch vyhledávače, nebo ve prospěch osoby.
Tomu nerozumím, Takže když mají knihovny jmenný rejstřík, tak umožňují vyhledávání podle jména a tedy zpracovávají osobní údaje?
Neměl by soud náhodou vzít v potaz, že jméno je jen podkategorie kategorie slovo a že Google vyhledává podle slov. Pokud je to slovo náhodou zrovna také jménem, tak holt vyhledává podle jména, ale neshromažďuje cíleně data ke jménům ale ke slovům (fulltextový index indexuje všechna slova, a je-li mezi nimi jméno, tak holt ho zahrne taky).
Prosím příště než se tak vehementně vrhnete do debaty, tak si nejřív zjistěte aspoň základní fakta. Argumentace soudu je založena na tom, že když Google umožňuje vyhledávat podle jména, pak to znamená, že nějakým způsobem uchovává a zpracovává osobní údaje. Což je činnost, která je regulovaná zákonem.
Takže to je to uchovávání/zpracování osobních údajů, o kterém je řeč.
>> Když jdu do knihovny a v novinách najdu článek, který by mi podobně našel google, zakážete, z principu, odkazovací rejstřík knihovny na dané noviny?
Ne, tohle fakt nechápu. Opravdu chcete zakazovat odkaz na celé noviny, nebo jste se jen nepřesně vyjádřil? Co přesně na té knihovně řešíte: že tam ty noviny jsou? Tzn. že si je můžete namátkou vytáhnout a ten článek si přečíst? Nebo to, že má knihovna rejstřík, ve kterém se dají vyhledávat články podle klíčových slov?
Jaké argumenty chcete? Stejně to co píšu nečtete a když přečtete, napíšete blbost naprosto mimo téma.
Jaké uschovávání osobních údajů mate na mysli? Jaký režim?
Když jdu do knihovny a v novinách najdu článek, který by mi podobně našel google, zakážete, z principu, odkazovací rejstřík knihovny na dané noviny?
Snad jste pochopil otázku.
Začátek vlákna byl o tom, že google se chová stejně jako knihovny v kterých jsou archívy a odkazy na tyto zdroje informací.
Vy a pan Makovec tvrdíte, že to je něco jiného, takže se polopaticky ptám, co jiného dělá google než knihovna odkazující rejstříkem na zdroje informací?
Takže ještě jednou:
Pokud se opravdu ptáte na to, co Google dělá, ptejte se jinde. Do tohoto vlákna se to fakt nehodí. A v tom případě jste Vaši otázku formulovat dost nevhodně - zaplevelil jste ji další větou, která v kotextu vlákna posunula její smysl někam jinam.
Pokud jste se ptal na to, proč má omezovat výsledky zrovna Google a ne ostatní vyhledávače (tak jsem Vaši otázku interpretoval), tak na to jsem odpověděl. Prostě se jeden pán rozhodl, že se mu zrovna výsledky Googlu nelíbí, a požádal soud, aby Googlu nařídil, že to má změnit. Nic víc za tím nehledejte - je to občansko-právní spor, kde žalovaná strana musí být konkrétní osoba nebo firma (tzn. nemůžete žalovat celý sektor) a soud sám nemá pravomoc rozhodnutí svévolně rozšířit i na další subjekty.
Anebo se na to dá odpovědět tak, že ostatní subjekty tu povinnost samozřejmě mají taky - soud totiž jenom vykládá zákon, takže kdyby na to došlo a někdo je zažaloval, soud by měl rozhodnout stejně. Jediný rozdíl je v tom, že nemají na stole dané rozhodnutí soudu, a proto mají větší prostor pro výmluvy a právní kličky.
Je toto odpověď na to co google dělá?
Přesně tak, z Vašeho dotazu je naprosto jasné, že netušíte která bije.
Nevím, jen jste zopakoval to co jsem napsal, že netuším... Jako odpověď na mou otázku mi to nepřipadá.
Je tohle odpověď na otázku co google dělá:
Na vysvětlenou: Jde o občansko právní spor. Žalován byl Google, proto se rozsudek vztahuje na Google.
Nejak nechápu, proč by měla zmínka o tom, že jde o občanskoprávní spor, měla být odpovědí na to co google dělá...
Je snad tohle odpověď na otázku co google dělá?
Proč to žalobci vadí u Googlu a ne u jiných vyhledávačů, na to se zeptejte žalobce (ale ne tady fóru, protože tady ho stoprocentně nepotkáte).
Kde jsem se ptal co vadí žalobci?
Bohužel, ani jednu ze tří vět nelze považovat za odpověď na otázku, co google dělá. Je mi líto, ale neprošel jste. Zkuste jinde položit dotaz, co to je odpověď, klidně i v jiném vlákně.
Myslíte tu otázku "Co je na tom tak jedinečného [co Google dělá], že to co dělá vadí jen u něj a ne u jiných vyhledávačů?". Tak přesně tu jsem pochopil a odpověděl na ni.
Pokud jste ale chtěl opravdu slyšet odpověď na "co google dělá, můžete to vysvětlit?", pak je tato otázka v tomto vlákně nevhodná, položte ji prosím jinam jako samostatný dotaz.
No právě, už dlouho jsem měl podezření že suverenita s jakou tu na různá témata diskutujete nevyplývá ze znalosti věcí, ale z toho že vůbec nechápete že těm věcem prostě nerozumíte. To je pak opravdu zbytečné diskutovat "k věci" když ta "věc" je něco jiného ve skutečnosti, a něco jiného ve vašich zmatených představách.
Přesně tak, z Vašeho dotazu je naprosto jasné, že netušíte která bije. Na vysvětlenou: Jde o občansko právní spor. Žalován byl Google, proto se rozsudek vztahuje na Google. Proč to žalobci vadí u Googlu a ne u jiných vyhledávačů, na to se zeptejte žalobce (ale ne tady fóru, protože tady ho stoprocentně nepotkáte).
Vy jste buď nepochopil co Google dělá, nebo co požaduje ten rozsudek, a nebo vám přijde přijde že čtverec je vlastně kruh protože jsou oba nakreslený tužkou a na papíře. V každém případě je věcná argumentace na vás, pokud možno podložená základní znalostí toho o čem se hovoří.
Ten princip samozřejmě stejný je - knihovna není nic jiného než Google v malém. Jenom webová technologie knihovnu přinesla až do kapsy každému z nás.
Ve svém příspěvku jsi žádné argumenty nepřinesl, pouze názory na to, že má existovat právo být zapomenut (žádné takové právo ale nikde definované není) a že je naprosto v pořádku, když relevantnost informace posuzuje proti vůli čtenáře někdo jiný.
Možná si Karel jenom ještě nestačil zjistit o co přesně jde. Můžu mu doporučit třeba docela dobrý článek na Lupě, www.lupa.cz/clanky/prepiste-dejiny-minulost-je-zmenitelna-a-da-se-vymazat/ - když odhlédneme od dryáčnického nadpisu, je to dobré shrnutí a přehled o co jde.