Vlákno názorů k článku Přerazítkovávat zprávy z datových schránek mohou nově i externí aplikace od Filip Jirsák - Vy jste někdy od advokáta dostal radu, za...

Vy jste někdy od advokáta dostal radu, za kterou by ten advokát nesl zodpovědnost?

Máte vy nějaký judikát na to, že papír má větší hodnotu, než nepřerazítkovaná zpráva? Vzhledem k tomu, že legislativa ve většině případů řeší jen podpis a neřeší, zda je vlastnoruční nebo digitální, a že explicitně zakazuje něco odmítat jen proto, že je to podepsané elektronicky, je na vás, abyste dokázal, že je vtom rozdíl.

- keby si bol advokát, napísal by si toto ako oficiálnu radu klientovi a niesol za to zodpovednosť? Plky na Internete nič nestoja.
- už si niekedy toto fungovanie "papír má stejnou hodnotu, jako nepřerazítkovaná zpráva" videl v praxi? Odkážeš trebárs na nejaký judikát?

Minimalne tady na LUPE by asi vsichni meli chapat, ze digitalni a hmotny svet maji jine vlastnosti a nema smysl to porovnavat.
A ze vsichni budou chapat, ze sifrovaci metody pouzivane 40 let zpatky jsou dneska povazovany za nedostatecne, a do budoucna to mozna bude taky tak.

Protože to není potřeba.

Ten papír má stejnou hodnotu, jako nepřerazítkovaná zpráva. To časové razítko tomu přidává důkazní hodnotu navíc – jako kdybyste si nechal u advokáta ověřit pravost toho výpisu z CzechPOINTu a pak ho u něj uložil do advokátní úschovy. To ale předpokládám s papírem neděláte.

je to tak nějak škoda, ale mělo by se to změnit. I u expirovaných zpráv ale systém DS poskytuje informaci, že prošli zkrz něj a jsou tedy autentické, slyšel jsem, že to při dokazování umí projít i přes soudy.

Obecně to ale nemůže dlouho technicky fungovat, každá stažená zpráva se musí jednou za čas přerazítkovat, tak aby se aktualizoval hash algoritmus na novější, u kterého je větší odolnosti k podvržení.

Stát zatím dlouhodobou archivaci dokumentů nevyřešil. Situace, kdy mám ve skříni smlouvy staré 80 let a jsou pořád platné, aniž bych je každé dva roky musel vytahovat a znovu podepisovat je skvělá a podobně by to mělo fungovat u i digitálních dokumentů.

Chápu, že se stát bojí dělat z datových schránek dlouhodobé uložiště, ale asi mu nic jiného stejně nezbude a ten archív bude muset stát zajistit (nebo někdo jiný). Dnes na takových službách pracujeme v bankách a banky budou (některé už poskytují) právě dlouhodobé uložiště digitálních dokumentů. Trochu problém je zatím s tím, kdo nese riziko za ztrátu, jak se to archivuje a hlavně to není součást PSD2, takže neexistuje snadná přenositelnost mezi bankami, na to by bylo potřeba změnit zákon.

Dělám to stejně. Je pohodlnější (a nekonečně jistější) jít na pobočku české pošty pro kulaté razítko, než obsluhovat historii datových schránek. Navíc to i úředníci rychleji zpracujou (pochopí). Např. souhlas s umístěním sídla přeposlaný datovkou neuznali, ale když jsem ten stejný souhlas nechal vytisknout s kulatou malůvkou, nikdo už se na nic ani neptal. :D

Proč stát negarantuje platnost zprávy v datové schránce navždy?
Jo aha, ono je to jako v Mission Impossible – po přečtení zpráva „sama shoří“…

Snažil jsem se babičce vysvětlit tento desetistránkový návod, jak má postupovat krok za krokem, aby její důležité dokumenty neztratily platnost.

Nakonec to skončilo tím, že rada zněla: „Dojdi na poštu, tam ti to za poplatek vytisknou na CzechPOINTu – a ten papír pak platí navždy!“