Na jedné straně autor kritizuje, jak novináři skočili na lep O2 PR oddělení, na druhé pak informuje o údajném rozhodnutí ČTÚ jen odkazem na tiskovou zprávu jednoho z účastníků sporu, a ještě to vydává za ověřený fakt (ČTÚ dal někomu svým rozhodnutím za pravdu? Pche, důkaz místo slibů).
A ještě prosím vysvětlit, jak větší operátor vyjedná se současnou trojkou víc než malý, když ceny propojovacích poplatků stanovuje ČTÚ a povinnost propojit se zajišťuje zákon?
"A ještě prosím vysvětlit, jak větší operátor vyjedná se současnou trojkou víc než malý, když ceny propojovacích poplatků stanovuje ČTÚ a povinnost propojit se zajišťuje zákon?"
ČTÚ nestanovuje "ceny" propojovacích poplatků, ale jejich maximální výši. To je drobný rozdíl, byť zatím více méně operátoři aplikují právě ta maxima (výjimky přeci jen nějaké byly). Ale s propojením či přístupem k síti souvisí další jednorázové i průběžné náklady, které již regulované nejsou. A na to se často zapomíná.
Další věcí je, že sice "tak nějak" zákon řeší povinnost jednat o propojení (viz § 79 a násl. ZoEK), ale nestanoví již přímo povinnost smlouvu skutečně uzavřít, a za jakých podmínek... Jen oprávnění ČTÚ do jednání vstoupit a rozhodnout. Čili je okolo toho opravdu dost "obezliček", a na vyjednávací pozici (dost často závislé na velikosti operátora) záleží. A ne že ne.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
