Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Proč jsou softwarové patenty špatné? od Pavel - S necim souhlasim, s necim ne. Softwarove patenty obecne...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 21. 2. 2005 15:58

    Pavel (neregistrovaný)
    S necim souhlasim, s necim ne.

    Softwarove patenty obecne je dobry napad, problem je s jejich registrovanim a granularitou...

    Pokud by o patentech rozhodovali kvalifikovani lide, nebyl by s nimi zadny problem. Bohuzel takovych lidi je na uradech minimum, takze probiha jejich registrace na zaklade dobre zpracovane dokumentace - niceho jineho (viz patenty IBM, ty jsou obzvlaste pekneee :)) ).

    Osobne souhlasim s patenty, priklad: kdyz vymyslim algoritmus na razeni, ktery bude nejefektivnejsi a nejrychlejsi i pro velka data, nad vyvojem stravim pul roku zivota, tak z toho chci mit profit - to je spravne, spatne je, kdyz si nekdo zaregistruje trivialni obecne pouzivane postupy...

    Naopak s autorem nemuzu souhlasit s prirovnanim ucetnich firem. Patenty jsou verejne obchodovatelne, tudiz firma Y muze zakoupit patent na zpracovani formatu dat od firmy X a je po ptacich... V pocatcich to samozrejme bude tezke, ale casem to vykrystalizuje stejne jako v prumyslu. Patenty tam funguji spis jako zaruka... Nekdo vam stroj opravi bez oficialni znalosti (bez vlastneni patentu), ale ztracite tim zaruku od prodejce...
  • 21. 2. 2005 16:30

    J (neregistrovaný)
    Jenze u toho auta dostanete "zdrojak" +- v cene. To auto funguje +-stejne jako pred 10, 50, 100 lety. Proto ho opravi i clovek, ktery na to nema "papir". Samozrejme ze vstrikovaci jednotku uz Vam jen tak nekdo neopravi, casto je motor a vse ostatni jeden, temer nerozebiratelny, blok a vy s tim proste do znackoveho servisu musite. Nebo si koupite nove a to to jde automobilkam v prvni rade. Kde jsou ty casy, kdy stacilo pootocit sroubek u karburatoru a jelo se dal.

    A uplne stejne je to u dat. Dostat data z nejakeho proprietarniho formatu je velmi, ale velmi drahe.
  • 21. 2. 2005 16:34

    jr (neregistrovaný)
    problem je, za vase nazory zni teoreticky rozumne, ale v praxi jsou naprosto nerealizovatelne. Pry kdyby o patentech rozhodovali kvalifikovani lide... dokazete si predstavit, kolik spickove kvalifikovanych lidi dnes pracuje ve svete na vyvoji software? jak jsou jejich vymysly vzajemne provazane? jak jsou patentove prihlasky umyslne zamlzene, aby pokud mozno urednik neprisel na to, ze patent se tyka uplne triviality? vite kolik by muselo byt expertu, aby kvalifikovane rozumeli tomu vsemu, co vyse zmineni spickove kvalifikovani lide delaji ve vyvoji veskereho software, aby mohli rozhodovat o patentovatelnosti? Kde vzit tolik expertu a jak je zaplatit? Naprosto nemozne.
    Druhy odstavec - ciry idealismus. Ve skutecnosti po pul roce prace vymyslite algoritmus, a zbudou vam dve moznosti. Velka firma jej bude chtit, a nejake patenty, ktere porusujtete vy, si urcite najde - jak je to psano v clanku - dneska jsou patentovane takove triviality, za napsat neco bez poruseni patentu prakticky neni mozne. Druha moznost - nejakym zazrakem prijdete s programem, ktery je cely inovativni a neporusuje nici patent - podle me je to naprosto nemozne, ale budiz. No, velke firme se zalibi, tak si ho vezme. Vy budete chtit uplatnit svuj opravneny narok u soudu - ale takove soudy stoji minimalne miliony dolaru a trvaji radu let. Za tu dobu byste davno zkrachoval - takze naprosta vetsina firem do toho nepujde, proste sklapnou a budou drzet hubu a krok.
    A ten posledni odstavec - rovnez cira teorie bez znalosti toho, jak to chodi v praxi. Proc by nejaka firma prodavala patenty na nejake formaty, kdyz mnohem vic ziskove je odeprenim patentu zlikvidovat konkurenci a pak obsadit cely trh zmineneho formatu?
  • 21. 2. 2005 17:36

    J (neregistrovaný)
    "A ten posledni odstavec - rovnez cira teorie bez znalosti toho, jak to chodi v praxi. Proc by nejaka firma prodavala patenty na nejake formaty, kdyz mnohem vic ziskove je odeprenim patentu zlikvidovat konkurenci a pak obsadit cely trh zmineneho formatu?"

    Velmi dobry postreh, jeste dodam priklad: WMA + WMV
  • 21. 2. 2005 19:33

    hkmaly (neregistrovaný)
    Vlastne mate pravdu. Softwarove patenty obecne jsou dobry napad. Take Lenin mel pravdu. Komunismus je obecne dobry napad. A do tretice - vite kolik by usetrila samoobsluha, kdyby tam nebyl prodavac, ale proste si kazdy sam nacvakal na pokladne co si koupil ?

    Vsechny tyto napady maji jeden problem: snazite se je aplikovat na LIDI. Lidi se nebudou chovat tak rozumne, aby ty napady fungovali (mozna s vyjimkou par jednotlivcu). Vetsina lidi se vzdy bude snazit vyuzit zmineny napad tak, aby z nej oni osobne meli maximalni zisk. A na kompletni zdemolovani zminenych napadu uplne staci par jednotlivcu.

    Proto jakykoliv pokus implementovat softwarove patenty, komunismus nebo samoobsluhu bez prodavace dopadne KATASTROFALNE.

    (BTW, krome registrace a granularity je problem s dobou trvani patentu. 25 let je v informatice o neco dele nez vecnost.)
  • 22. 2. 2005 3:18

    Jan Chavel (neregistrovaný)
    > Osobne souhlasim s patenty, priklad: kdyz vymyslim algoritmus na razeni, ktery bude nejefektivnejsi a nejrychlejsi i pro velka data, nad vyvojem stravim pul roku zivota, tak z toho chci mit profit - to je spravne, spatne je, kdyz si nekdo zaregistruje trivialni obecne pouzivane postupy...

    No tohle je prave neco, co mne vadi na patentech asi nejvic.
    Dobre si pamatuju na dobu kdyz sem byl jeste pubertak a studoval v specialni matematicke tride, kde jsme dostavali ruzne testy na odhaleni talentu. Treba jednou jsme meli prijit na co nejrychlejsi algoritmus pro sortovani. Nikdo z nas predtim tenhle problem neresil a presto vetsina prisla na klasicka algoritmy jako bubble sort, intervalove trideni, nekteri na varianty Huffmana a dokonce 2 z nas na neco velice podobneho quick sortu. A to jsme prosim meli tak kolem 14 let.

    Pri dalsich podobnych testech jsme prisli na temer vsechny klasicke algoritmy. Pak nam jen rikali, po kom uz jsou pojmenovane...

    Jakym pravem je teda Huffman pojmenovan po nem a ne po nas ?
    Jen proto, ze mel to stesti a narodil se drive ?

    Troufam si tvrdit, ze na tak 99% vseho co je v oblasti IT, muze prijit jakykoliv nezavisly team talentovanych lidi.
    Je to dano hlavne tim, ze v IT mate hodne svazane ruce, je to uzavreny system a moznych reseni je relativne malo. Je to videt i na vyvoji - co se tak revolucniho stalo v IT algoritmech za poslednich 5 let ? Revolucni trideni ? Komprese dat ? Rozhodovaci algoritmy ? Databazove ? Neuronove site ? Rozeznavaci algoritmy ? Kdepak, nic revolucniho se neobjevilo, vsichni jen vylepsuji o nekolik malo procent algoritmy existujici uz desetileti. A rika se, ze 5 let v IT je jako 50 let v realnem svete a za poslednich 50 let proslo vse ostatni bourlivym vyvojem. To, ze v IT to stagnuje, prece neco znamena ne ? Neni uz drtiva vetsina postupu objevena ?

    Pokud jde o IT technologie (nealgoritmicke), tam hraji urcitou roli technologie z jinych oboru a tam bych patenty akceptoval. Disky, LCD, CPU vse zavisi od objevu v oblasti fyziky materialu a jinych kde system neni uzavren.

    I kdyz treba Internet, web nebo graficke rozhrani to jsou veci ke kterym proste musel vyvoj dojit, protoze to lide proste potrebovali, a ta potreba byla tak jasna, ze treba byla i predpovezena ve scifi. Patentovat si je, je asi nejvetsi zlodejina co existuje.
  • 22. 2. 2005 14:27

    S.T. (neregistrovaný)
    Popsaný problém s řadícími algoritmy je pouze prezentací "globálního myšlení".

    Každý další pokus o totéž je méně pracný, než předchozí pokusy - přestože k jednotlivým pokusům dochází na regionálně odlišném stanovišti.

    Když před padesáti lety dostal zkušený informatik s IQ>150 úlohu. Byl schopen jí vyřešit během dlouhého časového období (půl roku). Když podobnou úlohu dostane dnes k řešení žák osmé třídy základní školy s IQ < 130, bez jakýchkoli informací o této úloze, bude mu řešení trvat jeden den.

    Právě na informatice je fenomén "globálního myšlení" nejlépe vidět. Z historie patentů existuje mnoho případů, kdy určitý vynález, byl patentován a zanedlouho po té chtělo přihlásit obdobný vynález několik dalších, kterým vývoj trval nesrovnatelně kratší dobu.

    Jinak "globální myšlení" postrádá jakoukoli oporu v současném vědeckém dogmatu.
  • 22. 2. 2005 15:25

    dgx (neregistrovaný)

    >> Jakym pravem je teda Huffman pojmenovan po nem a ne po nas ? Jen proto, ze mel to stesti a narodil se drive ?

    Ano, přesně tak. A je to dobře.

    Je třeba si uvědomit rozdíl mezi těmito počiny:

    • Vymyslet něco nového
    • Vymyslet totéž nezávisle na sobě
    • Použít, co jiný vymyslel

    A rozhodně nesouhlasím se stíráním těchto rozdílů.

  • 22. 2. 2005 15:36

    dgx (neregistrovaný)
    ... není to tak jednoduché. Jak správně píšete, z historie je známá spousta případů, kdy se krátce po uskutečnění určitého objevu vyrojilo několik dalších objevů téhož.

    Jenže tato teorie přestává platit pro delší časové úseky. Tedy dnešní dítě obvykle není schopno vymyslet Pythagorovu větu ani odvodit zákonitosti o pohybu planet, kterým byly popsány již před několika tisíci let.

    Tedy globálního myšlení působí spíše, jako by se kumulovalo v čase, než že by šlo cestou růstu a vývoje.
  • 22. 2. 2005 15:38

    Tomas Crhonek (neregistrovaný)
    Hmm, nevim. O tomhle jsem slysel nekolikrat, chtelo by to seriozni pruzkum tohoto jevu.

    Pamatuju si, jak jsme na zakladni skole s klukama debatovali o tom, ze rychlost cehokoliv je konecna (== c) a ruzne jsme si predstavovaly predmety letici rychlosti svetla a vice/mene dobre jsme odhadovaly k cemu tam bude dochazet (naznaky dilatace casu, kontrakce delek) -- jen na zaklade toho, ze nam nekdo rekl, ze existuje c a ze prostor se deformuje u hmotnych teles.

    Dnes na VS tyto veci pocitame a je to dost silena makacka -- ano, to co Einstein pocital nekolik let, lze dnes odvodit behem jedne prednasky, jenze... jenze my to nevymyslime, jen jdeme v Albertovych stopach. To je rozdil.

    Stejne jako v informatice. Nekdo vymyslel pocitac a rekl, ze vsechno budou 0 / 1. Pak nekdo prisel na to, ze by bylo dobry udelat Assembler. Hmm a potom uz je fakt maly krucek k tomu udelat "vyssi" jazyky -- najdou se dva lidi kteri nezavisle na sobe vytvori jazyk a vy to oznacite za globalni mysleni... Nevim, podle me vas pojem globalni mysleni neexistuje. Je to jen o tom, ze jedinym dalsim logickym krokem je prave vytvorit vyssi jazyk. Je to neco jako v sachove partii. Neni moc moznych (dobrych) tahu dopredu a oznacovat za globalni mysleni to, ze vetsina sachystu udela stejny tah....
  • 22. 2. 2005 16:14

    Jan Chavel (neregistrovaný)
    Ted nejak nechapu jestli se mnou souhlasite nebo ne:-)

    Pro jistotu budu predpokladat ze ne (pokud jo, tak neni dal o cem mluvit).

    Ja sem rikal, ze jsme tyhle ukoly resili kdysi (konkretne pred 25 lety, tehdy byli v CZ tak akorat salove pocitace) a jako 14 leti, takze vazne pochybuji, ze nekdo z nas sedel nekdy predtim za pocitacem (=> nemeli jsme zadne pocitacove zkusenosti) a pochybuji, zeby nekdo z nas predtim nekdy slysel neco o trideni.
    Takze jsme splnili veskere podminky, t.j. prisli jsme nato uplne nezavisle a nevychazeli jsme pritom ze zadnych novodobych znalosti/zkusenosti, ale jen z matematiky pro zakladni skoly, Huffman ve sve dobe rozhodne moh cerpat z mnohem rozsahlejsi zkusenosti.

    Takze opet opakuji, proc je to pojmenovano po nem a ne po nas ? Jen proto, ze se driv narodil ? Pokud jo, tak to je fakt hodne nespravedlivy duvod.

    Mimochodem takovych veci mne v zivote potkalo nekolik. Hral sem na zakladce sachovou ligu spolu s nekolika kamosema a nemeli jsme soupere, takze jsme zacali hrat narodni ligu za dospelaky a treba ten co hral na prvni desce byl fakt totalni talent a sam od sebe prisel na par dobrych zahajeni, no a pak zjistil ze jsou pojmenovana po nakem Alechinovy:-))

    Urcite si vsimnete podobnosti - sachy i pocitace jsou uzavrene systemy (pocitac ma pevne dane CPU - takze konecny pocet instrukci), takze kdokoliv k nim zasedne, tak ma jen omezene moznosti jak dany problem resit a po urcite dobe proste zakonite musi prijit na optimalni reseni. A jen proto, ze se proste narodil pozdeji, musi platit licencni poplatky za neco, co by si ON SAM KLIDNE VYMYSLEL ?

    A to je ovsem jen jedna strana mince, ta druha je jeste horsi, je to uz vyslovene zlocin proti lidskosti:) Treba by mne fakt zajimalo, co je tak neskutecne genialniho na Dolby Digital, kdyz pokud ji chci pouzit ve svem filmu, tak musim vysolit 200-500 tisic za licenci ?
    Nebo mpeg, kde jen PRECTENI normy stoji 10 tisic.
    Atd...
  • 22. 2. 2005 16:16

    S. T. (neregistrovaný)
    Právě pythagorova věta je dnes poměrně snadno vymyslitelná.
    To, že to nedokáží dnešní děti s inteligencí blížící se inteligenci Pythágorově samy, je způsobeno tím, že je jim přinesena na podnose jěště před tím, než jí mohou potřebovat či dorostou do věku, kdy je pro ně problém zajímavý.

    Pokus by musel být proveden na školou a informacemi nedotčeném domorodci s nadpůměrnou inteligencí. Při zadání úlohy: "vypočti velikost odvěsny" dojde v poměrně krátké době ke správnému výsledku.

  • 22. 2. 2005 16:42

    Roj (neregistrovaný)
    Krome toho nevim o tom, ze by nekdo nekomu ZAKAZOVAL ZAKONEM rikat tomu libovolne jinak, nez Huffman :-)
  • 22. 2. 2005 16:55

    dgx (neregistrovaný)

    Tak ještě jednou: proc je to pojmenovano po nem a ne po nas ? Jen proto, ze se driv narodil ? Pokud jo, tak to je fakt hodne nespravedlivy duvod.

    Je přeci zcela běžná věc, že věci se pojmenovávají po prvním, nikoliv jediném, objeviteli. Pokud něco objevíte, a je třeba to pojmenovat, tak se to prostě pojmenuje po Vás (nebo Vaší manželce, kočce, to je jedno). Nebude se přece čekat, až to objeví někdo další - je to třeba pojmenovat teď. A až to někdo další skutečně objeví, už zase není potřeba něco pojmenovávat.

    Pojmenování samo o sobě nemusí být nositelem žádná slávy, kdo by třeba toužil být Downem, po němž je znám Downův syndrom? (to je samozřejmě žert)

    Ale chápu, že Vám nejde ani tak o to, po kom je co pojmenováno, jako o skutečnost, že když totéž může klidně vymyslet více hlav, a proč by měl být držitel výhradních práv být jen jeden. Osobně si myslím, že by jich mohlo být klidně víc. Problém je spíš v tom, že pouze ten první nemusí původnost objevu nijak prokazovat. A ti ostatní to prokáží jen velmi těžko.

  • 23. 2. 2005 5:23

    Jan Chavel (neregistrovaný)
    > Je přeci zcela běžná věc, že věci se pojmenovávají po prvním, nikoliv jediném, objeviteli. Pokud něco objevíte, a je třeba to pojmenovat, tak se to prostě pojmenuje po Vás (nebo Vaší manželce, kočce, to je jedno).

    hmm uz mnohokrat se v historii stalo, ze neco pojmenovali po nekom a pak historici vyhrabali treba v nake zapadle visce v Rusku nebo jinde publikace a dukazy o tom, ze jinej clovek nato prisel driv.
    A vite co se pak vetsinou deje ? Tu vetu/zakon treba po 50 letech pouzivani prejmenuji (vetsinou ji pojmenuji po obou objevitelich) nebo toho druheho nejak jinak "odskodni" (pojmenuji po nem neco jineho).

    Takze kdyz se chce, tak to jde.
    A presne jak jste v zaveru uvedl, problem je v tom, ze jedinym urcovacim kriteriem je, kdo nato prijde prvni. Je to proste proto, ze nemusi prokazovat puvodnost, coz mi prijde jako hodne nespravedlive vuci ostatnim a teda docela silny argument pro zpochybneni celeho procesu.
  • 23. 2. 2005 8:24

    Dusan (neregistrovaný)
    Tenhle svet proste neni dokonaly. Nestaci jenom vymyslet, ale i se s tim prosadit. Ne vzdy se to povede na poprve.
  • 23. 2. 2005 18:17

    Vítězslav Novák (neregistrovaný)
    A taky je důležité to použití. Když doplul Leif Eiríksson do Ameriky, tak akorát zjistili, že tam roste divoký víno, ale je tam moc skraelingů, tak to tam není k životu.

    Když tam doplul Kolumbus, jo to byla jiná. Ale že to není kus Indie zjistil až Vespicci, a tak se ten kontinent jmenuje po něm.

    Nějaký mužik, který vymyslel draisinu před Draisem, vyrobil prototyp, předvedl se před carem, nechal se zbavit nevolnictví - a prděl na to. Vliv na společnost? Mizivý. To Drais...
  • 24. 2. 2005 18:58

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Pokud vim, MS rozdava specifikaci WMA/WMV prakticky na pockani :-)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).