Já jsem si dokonce zavedl, že pokud pracuji doma, normálně se obleču, jako kdybych šel do firmy, a když odpoledne přestanu pracovat, převléknu se do domácího.
A zase naopak, pokud si jdu udělat svačinu či oběd, neberu
si to k počítači, prostě mám přestávku v kuchyni.
Jinak je to docela problém, zvlášť pokud není napjatý termín, musím se dost přemlouvat abych si třeba nevzal tu pěknou knížku, co jsem si večer rozečetl :).
Přeci jen jsem od přírody spíš lenoch než workoholik.
Nejhorší bylo, když byla žena v nemocnici a já byl doma opravdu celou dobu sám, tak jsem do firmy jezdil dělat věci, které bych měl z domova na dvě kliknutí myši, jen abych někoho viděl. Strážce majáku by ze mě být nemohl.
Pracuji doma už několik let a vyhovuje mi to maximálně. Člověk si ovšem musí ujasnit, co mu vlastně vyhovuje a co potřebuje. Já jsem individualista a na práci potřebuji maximální soustředění; nepotřebuju pracovat v kolektivu a neustálá komunikace je pro mě spíš rušivou přítěží než přínosem. Pokud to máte opačně, práce na dálku pro vás vhodná není.
Ale i jinak to nefunguje samo od sebe a vyžaduje to určité nezbytnosti:
- vyhražené pracoviště
- důsledně dodržovaná dohoda s rodinou na "teď pracuju, nerušit" a "teď se můžeme bavit" (kolikrát za den jen u nás padne "tatínka teď nesmíš rušit, pracuje"...)
- stanovit si pracovní dobu a tu dodržovat - ani se neulejvat, ale ani nepřetahovat (po prvním kolapsu z přepracování vás to stejně přejde)
- důsledně dodržovat pracovní rytmus a návyky. Jak já ráno nerad vstávám - ale stejně jako bych musel vstávat na vlak a jet do Prahy, tak se musím (byť o něco později) přinutit vstát i k tomu počíítači vedle v místnosti. Kdo si tohle neujasní, je na cestě do pekel :)
- a konečně velmi důležitá věc: nahradit si chybějící pohyb jinými aktivitami.
S tím posledním mám jediný a největší problém. Ježdění do Prahy a zpět mi zabralo cca 3-4 hodiny denně a na efektivitě to stejně nijak nepřidalo. Ale přece jen ta cesta obnášela cca hodinu chůze denně (cesta na vlak, na MHD, do kanceláře a zpět) - a než mi došlo, že jsem to nahradil 2x sedmi metry z postele k počítači, bylo z toho 5 kilo každý rok navíc. Po třech letech a 15 kilech to začnete cítit velmi silně a velmi nepříjemně. :o(
Ale jinak jsem z práce doma nadšený. Nedokážu si už vůbec představit, že bych zase každý den odcházel z domu v 7 ráno a viděl ještě spící dceru, a vracel se v 7 večer a viděl malou už zase málem spící... Nemusíme si celý den hrát a věnovat si veškerou pozornost, ale i ta pouhá přítomnost je nenahraditelná. --- A efektivitu práce přitom mám doma výrazně vyšší než při tom dojíždění. Jednak chybí ty hodiny promarněné neustálým dojížděním tam a zpátky, jednak pracuji tehdy, kdy mám větší chuť a lepší nápady, jednak si můžu zařídit lepší (až ideální) prostředí, podmínky a klid. Udělal jsem takhle na dálku už hromadu práce.
Jsem skutečně šťastný, že tuhle možnost mám a už bych neměnil. Není to ovšem pro každého, to je podstatné vědět.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).